Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

ZPRÁVA

Štrasburk 6. února 2013

Otázky a odpovědi k reformě společné rybářské politiky

Obecným cílem návrhů Komise na moderní a jednodušší společnou rybářskou politiku (SRP) je dosáhnout udržitelnosti rybolovu – z hlediska ekologického, ekonomického i sociálního. Nová politika skoncuje s nadměrnými odlovy, na základě vědeckých poznatků stanoví rybolovná práva, a vrátí tak rybí populace na udržitelnou úroveň. Občanům EU zajistí stabilní, zajištěnou a zdravou nabídku potravin v dlouhodobém horizontu; chce vnést do odvětví rybolovu novou prosperitu, ukončit závislost na dotacích a vytvořit nové příležitosti pro zaměstnanost a růst v pobřežních oblastech.

Proč je zapotřebí nová politika?

Evropská rybářská politika naléhavě volá po reformě. Plavidla loví více ryb, než kolik se jich může bezpečně reprodukovat, a tím vyčerpávají jednotlivé rybí populace a ohrožují mořský ekosystém. Odvětví rybolovu zaznamenává menší úlovky a jeho budoucnost je nejistá.

S ohledem na to Komise v roce 2011 navrhla ambiciózní reformu této politiky. Smyslem reformy je do budoucna zlepšit podmínky pro ryby i rybolov, jakož i pro mořské prostředí, na kterém závisí. Reforma přispěje k naplnění strategie Evropa 2020 a politika bude tvořit součást širšího mořského hospodářství s cílem zajistit větší soudržnost politik pro moře a pobřežní oblasti EU tím, že bude usilovat o silnou ekonomickou výkonnost tohoto odvětví, o růst podporující začlenění a o posílenou soudržnost v pobřežních regionech.

Ústředním bodem navrhované reformy je udržitelnost. Udržitelný rybolov znamená, že se rybolov provádí na úrovni, která neohrožuje reprodukci populací a přináší dlouhodobě vysoké výnosy. To vyžaduje řízení objemu ryb, které jsou v rámci rybolovu z moře vyloveny. Podle návrhu Komise musí být rybí populace nejpozději od roku 2015 využívány na udržitelné úrovni, jež se definuje jako nejvyšší množství, které může být každoročně uloveno a které udržuje velikost rybí populace na maximálním stupni produktivity. Tato úroveň se označuje jako „maximální udržitelný výnos“. Tento cíl je stanoven v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu a na světovém summitu o udržitelném rozvoji roku 2002 byl přijat jako cíl, kterého by se mělo ve světě dosáhnout do roku 2015.

Z odhadů1 vyplývá, že pokud by byly populace využívány tímto způsobem, jejich velikost by se zvětšila přibližně o 70 %. Celkové odlovy by se zvýšily zhruba o 17 %, příjmy rybářů by mohly narůst o 24 % (neboli 1,8 mld. EUR) ročně a mzdy posádek by se mohly zvýšit až o 25 %.

Udržitelnost rybolovu by rovněž zbavila odvětví závislosti na veřejné podpoře. Za transparentních podmínek by usnadnila dosažení stabilních cen, a spotřebitelům by tak přinesla zjevný prospěch. Silné, efektivní a hospodářsky životaschopné odvětví fungující v tržních podmínkách by hrálo významnější aktivní úlohu při řízení rybích populací.

Jaké jsou hlavní body návrhu Komise?

Řízení ve víceletém horizontu založené na ekosystémovém přístupu

V zájmu obnovy dynamického rybolovného hospodářství v Evropě je třeba účinněji chránit mořské prostředí. Napříště bude rybolov v EU řízen na základě víceletých plánů a ekosystémového přístupu a podle zásady předběžné opatrnosti, aby se zaručilo, že dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou omezené. Odvětví rybolovu bude mít lepší a stabilnější základ pro dlouhodobé plánování a investice. Tím se zabezpečí zdroje i maximální dlouhodobé výnosy.

Víceleté plány řízení by měly z dnešního plánování v rámci jedné populace přejít na plány založené na rybolovných oblastech, které se budou týkat většího počtu rybích populací v menším počtu plánů tak, aby do roku 2015 bylo dosaženo udržitelných úrovní. Pro populace, na něž se plány nevztahují, budou platit rybolovná práva stanovená Radou a další ochranná a technická opatření, jež jsou součástí navrhovaného souboru nástrojů.

Zákaz výmětů

Výměty, tj. nežádoucí úlovky, které se vyhazují zpět do vody, tvoří podle odhadů 23 % celkových odlovů (při některých druzích rybolovu i podstatně více!). Tato nepřijatelná praxe bude postupně ukončena, a to podle přesně stanoveného harmonogramu provádění zároveň s několika doprovodnými opatřeními. Rybáři budou muset vyložit všechny komerční druhy, které uloví. Podměrečné ryby nelze prodávat pro lidskou spotřebu.

Členské státy musí zajistit, aby jejich rybářská plavidla byla vybavena takovým zařízením, jež umožní provádět úplnou dokumentaci všech rybolovných a zpracovatelských činností, a sledovat tak dodržování povinnosti vykládat všechny úlovky na pevnině.

Tento zákaz povede k získávání spolehlivějších údajů o rybích populacích, podpoří lepší řízení a zvýší účinnost hospodaření se zdroji. Bude rovněž motivovat rybáře, aby bránili nežádoucím úlovkům technickým řešením, jako jsou selektivnější lovná zařízení.

Dosažení dobrých výnosů v odvětví rybolovu

Pro plavidla delší než 12 metrů a všechna plavidla používající vlečné sítě byl od roku 2014 navržen systém převoditelných rybolovných podílů, tzv. koncesí. Transparentní systém by jejich vlastníkovi zajistil nárok na podíl na rybolovných právech přidělených danému státu a ten by pak tuto koncesi mohl pronajímat či s ní obchodovat. Tento nový systém byl navržen s cílem dát odvětví rybolovu dlouhodobou perspektivu, větší pružnost a odpovědnost a zároveň snížit nadbytečné kapacity. Rada a Parlament však zkoumají alternativní opatření ve vztahu k řízení kvót a loďstev.

Podpora drobnému rybolovu

V EU tvoří loďstvo pro drobný rybolov 77 % veškerého loďstva EU, pokud jde o počet plavidel, avšak v průměru je jeho dopad na zdroje menší; představuje jen 8 %, pokud jde o prostornost (velikost) lodě, a 32 %, pokud jde o výkon motoru. Drobný rybolov v pobřežních oblastech často hraje důležitou úlohu v sociální struktuře a kulturní identitě mnoha evropských pobřežních regionů. Proto vyžaduje zvláštní podporu. Reforma společné rybářské politiky prodlužuje právo členských států omezit rybolov v pásmu 12 námořních mil od pobřeží do roku 2022. Drobný rybolov lze rovněž vyjmout ze systému převoditelných koncesí k rybolovu. Budoucí finanční nástroj pro rybolov bude obsahovat opatření, jež budou prospěšná pro drobný rybolov a pomohou místnímu hospodářství přizpůsobit se změnám.

Rozvoj udržitelné akvakultury

Lepší rámec pro akvakulturu zvýší produkci a dodávku potravin z mořských zdrojů v EU, sníží závislost na dovozu a posílí rozvoj v pobřežních a venkovských oblastech. Členské státy vypracují do roku 2014 strategické plány na odstranění správních překážek a prosazování ekologických, sociálních i hospodářských norem pro odvětví chovu ryb. Bude zřízen nový poradní výbor pro akvakulturu, který bude poskytovat poradenské služby k problematice odvětví. Rozvoj akvakultury má svůj jasný rozměr na úrovni EU: strategické volby na vnitrostátní úrovni mohou mít vliv na tento rozvoj v sousedních členských státech.

Zlepšení vědeckých poznatků

Spolehlivé a aktuální informace o stavu mořských zdrojů mají zásadní význam jak pro podporu správných strategických rozhodnutí, tak pro účinné provádění reformované SRP. Návrh stanovuje základní pravidla a povinnosti členských států týkající se shromažďování údajů, jejich správy, dostupnosti údajů a ustanovení o přístupu pro Komisi. Členským státům bude svěřeno shromažďování, uchovávání a výměna vědeckých údajů o rybích populacích a dopadu rybolovu v oblastech jednotlivých moří. Ke koordinaci této činnosti budou zřízeny národní výzkumné programy.

Decentralizace správy

Návrh Komise přenese rozhodování blíže k vlastním lovištím a vyjasní úlohy a povinnosti každého subjektu. Ukončí mikrořízení z Bruselu, takže zákonodárci EU budou určovat pouze obecný rámec, základní principy a standardy, celkové cíle, ukazatele výkonnosti a časové rámce. O vlastních prováděcích opatřeních budou potom rozhodovat členské státy, které budou spolupracovat na regionální úrovni. Návrh obsahuje ustanovení, jež mají zajistit, že dotčené členské státy přijmou opatření slučitelná a účinná. Je ustanoven nouzový mechanismus pro zásah Komise v případech, kdy se členské státy nedokáží dohodnout nebo kdy nebudou plněny cíle.

Nová tržní politika – posílení pravomocí odvětví a lepší informovanost spotřebitelů

Součástí balíčku je návrh nové tržní politiky, jehož smyslem je zajistit, aby organizace společných trhů s produkty rybolovu přispívala k dosažení cílů nové společné rybářské politiky. Jeho úkolem je posílit konkurenceschopnost tohoto odvětví EU, zlepšit transparentnost trhů a zajistit stejné podmínky pro všechny produkty, které jsou v Unii uváděny na trh.

Zahrnuje rovněž modernizaci intervenčního režimu, neboť stávající systém, v němž se utrácejí veřejné finance za likvidaci ryb, není nadále ospravedlnitelný. Nahradí ho zjednodušený mechanismus skladování, který umožní organizacím producentů nakupovat produkty rybolovu v okamžiku, kdy ceny klesnou pod určitou úroveň, a skladovat je, aby je mohli později uvést na trh. Tento systém podpoří stabilitu trhu.

Organizace producentů budou také hrát větší roli ve společné správě, sledování a kontrole. Lepší systém uvádění produktů evropského rybolovu a akvakultury na trh pomůže omezit plýtvání a poskytne producentům zpětnou vazbu o dění na trhu.

Nové obchodní normy týkající se označování, jakosti a vysledovatelnosti poskytnou spotřebitelům srozumitelnější informace a pomohou jim podpořit udržitelný rybolov. Některé informace budou muset být na označení uvedeny povinně, aby bylo například možné odlišit produkty rybolovu a akvakultury; jiné údaje mohou být dodány dobrovolně.

Moderní a přizpůsobený finanční nástroj

Na podporu cílů udržitelnosti nové společné rybářské politiky bude poskytována finanční pomoc EU. Finanční pomoc bude podmíněna dodržováním pravidel a tato zásada bude platit pro členské státy i hospodářské subjekty.

Pro členské státy by nedodržení pravidel mohlo skončit přerušením, pozastavením nebo změnou výše finanční pomoci Unie. V případě hospodářských subjektů může vážné porušení pravidel vést k zamezení přístupu k finanční pomoci nebo snížení výše poskytovaných finančních prostředků. Kromě toho návrh zavádí povinnost členských států zohlednit při poskytování finanční pomoci chování hospodářských subjektů v nedávné minulosti (zejména neexistenci závažných porušení pravidel).

Závazek mezinárodní odpovědnosti

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství je téměř 85 % světových populací ryb, o nichž existují dostupné informace, loveno buď v maximální udržitelné míře nebo nadměrně. Protože EU je z hlediska hodnoty největším dovozcem produktů rybolovu na světě, musí na mezinárodní úrovni jednat stejně jako doma. Vnější rybářská politika musí být nedílnou součástí SRP. V mezinárodních a regionálních organizacích bude proto EU hájit zásady udržitelnosti a ochrany rybích populací a biologické rozmanitosti moří. Ve spolupráci s nejvýznamnějšími partnery bude vytvářet spojenectví a přijímat opatření pro potírání nezákonného rybolovu a snižování nadměrných kapacit.

V dvoustranných dohodách o rybolovu se zeměmi, které nejsou členy EU, bude EU podporovat udržitelnost, řádnou správu a zásady demokracie, lidských práv a právního státu. Současné dohody o partnerství v odvětví rybolovu nahradí dohody o udržitelném rybolovu, které zajistí, aby využívání rybolovných zdrojů probíhalo na základě spolehlivých vědeckých poznatků a aby se zaměřilo pouze na přebytečné zdroje, které partnerská země nemůže nebo nechce sama lovit. Podle dohod o udržitelném rybolovu budou partnerským zemím za umožnění přístupu k jejich rybolovným zdrojům poskytovány náhrady a za provádění udržitelné rybářské politiky se jim bude poskytovat finanční pomoc.

Budeme mít nová pravidla pro kontrolu a prosazování?

Návrh je v souladu s novým kontrolním režimem EU z roku 20102 a jsou do něj začleněny základní prvky režimu kontroly a prosazování dodržování pravidel společné rybářské politiky. S ohledem na zavedení povinnosti vykládat úlovky na pevnině, aby nedocházelo k výmětům, Komise navrhuje povinnosti sledování a kontroly, zejména pokud jde o plně dokumentovaný rybolov a pilotní projekty zaměřené na nové technologie pro kontrolu rybolovu, které přispívají k jeho udržitelnosti.

Kdy reforma vstoupí v platnost?

V současné době se o návrhu Komise debatuje v rámci Rady ministrů pro rybolov a v Evropském parlamentu. Ačkoliv zatím nedošlo ke konečné dohodě, v případě některých významných opatření vyjádřily obě instituce tomuto přístupu svou podporu. Podpora se vztahuje na zavedení maximálního udržitelného výnosu coby cíle pro ochranu zdrojů, zákaz výmětů, koncept regionalizace správy, posílení sběru údajů a vědeckých poznatků a zahrnutí kapitol o akvakultuře a vnější politice do SRP.

Nová pravidla začnou platit, jakmile Rada ministrů a Evropský parlament svými hlasy návrhy schválí. Provádění bude probíhat postupně, protože je třeba, aby se odvětví přizpůsobilo a mohlo dosahovat žádoucích výsledků. Reforma však stanoví jasné lhůty.

Další informace:

IP/13/96

Internetové stránky o reformě SRP:

http://ec.europa.eu/fisheries/reform/proposals/index_cs.htm.

1 :

Posouzení dopadů připojené k návrhu nařízení o společné rybářské politice, který předložila Komise.

2 :

Nařízení Rady č. 1005/2008 a č. 1224/2009.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site