Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

ZPRÁVA

Brusel 8. července 2013

Modré pásmo: Komise zjednodušuje celní formality pro lodě

V čem spočívá problém?

Evropská unie je v rámci svého vnitřního trhu i obchodování se zbytkem světa do vysoké míry závislá na námořní dopravě. Ale uvnitř EU není především kvůli zbytečně vysoké administrativní zátěži potenciál námořní dopravy vždy plně využíván. A i když již byly právními předpisy EU zavedeny zjednodušené administrativní postupy pro námořní dopravu, plavidla plavící se z jednoho přístavu EU do druhého musejí stále projít značným počtem složitých postupů. Tím se doprava prodražuje a prodlužuje, a námořní doprava je proto méně atraktivní pro přepravu zboží v rámci vnitřního trhu EU.

Pro prosazení širšího využití pobřežní plavby a námořního obchodu mezi přístavy EU bylo jako klíčové označeno omezit administrativní zátěž. Navíc, pokud by se snížil počet kontrol nákladu (především těch druhů, které by se nekontrolovaly v rámci dopravy po souši), mohly by se celní úřady více soustředit na rizikovější oblasti.

Jaké v současnosti platí předpisy?

Teritoriální vody se považují za vnější hranice EU. Plavidla na cestě mezi přístavy EU tedy v podstatě opouštějí celní území EU. V důsledku toho je jak při vyplutí plavidla z přístavu odjezdu, tak při jeho připlutí do přístavu určení nezbytné celní odbavení (pokud se plavidlo neplaví po pravidelné lince). Veškeré zboží na palubě se v takovém případě považuje za zboží, které není zbožím Unie, a musí tedy projít celní kontrolou. To znamená, že musí být označeno za zboží Unie a vráceno na vnitřní trh, anebo za zboží, které není zbožím Unie, a projít běžnými celními formalitami.

Co navrhujeme?

Komise navrhuje balíček předpisů pro modré pásmo se dvěma opatřeními, jimiž se omezí zbytečná administrativní zátěž pro námořní odvětví a prohloubí přínos vnitřního trhu pro námořní dopravu, aniž by se snížila bezpečnost a zabezpečení přepravy zboží do EU, z EU i v jejím rámci.

První část balíčku tvoří jednodušší uplatňování postupu pro pravidelné linky, tzn. režim celního zjednodušení pro plavidla, která převážejí především zboží Unie a plaví se pravidelně do týchž evropských přístavů.

Převážná většina kontejnerové dopravy však převáží náklad smíšeného charakteru (jak zboží Unie, tak zboží, které není zbožím Unie), které projíždí přístavy mimo území EU (např. v Baltském, Středozemním a Černém moři), na něž nelze vztáhnout situaci pravidelné linky. Pro tyto případy bude zaveden nový doplňkový nástroj, zvaný eManifest. Jde o harmonizovaný elektronický nákladní list vycházející ze současných formulářů FAL. Tak bude možné prokázat status daného zboží i přesto, že už zboží opustilo celní území EU. Vychází se tak vstříc požadavkům námořního obchodu. Toto odvětví již delší dobu požadovalo zavedení harmonizovaného nákladového listu EU, s jehož pomocí je možné splnit všechny požadované formality a zároveň usnadnit a urychlit celní postupy pro zboží EU.

V čem spočívají přínosy?

Díky těmto iniciativám se modré pásmo stane skutečností a přispěje k růstu námořního odvětví (tzv. modrému růstu). Hlavními cíli jsou:

  1. zvýšení konkurenceschopnosti daného odvětví snížením administrativní zátěže a nákladů

  2. zatraktivnění námořní dopravy

  3. podpora zaměstnanosti

  4. omezení environmentálního dopadu námořní dopravy

Z efektivnější, levnější a atraktivnější námořní dopravy i přístavů bude mít prospěch jak dané odvětví, tak ve svém důsledku i spotřebitelé. Situace se díky harmonizovanému postupu a kvalitnějším údajům, s nimiž bude celní správa pracovat, zlepší i pro celní pracovníky.

Jak bude modré pásmo fungovat v praxi? Praktické příklady

1. Usnadnění celních formalit pro námořní linky v rámci EU

Jsem britský provozovatel námořní dopravy, který má zájem poskytovat pravidelnou linku mezi Felixstowe ve Spojeném království, nizozemským Rotterdamem a dánskou Kodaní a v budoucnu možná i přidat polský Gdaňsk. Co musím udělat?

  1. Musím se obrátit na celní úřady Spojeného království a požádat o povolení.

  2. Musím podat informaci, že linka bude provozována mezi Felistowe, Rotterdamem a Kodaní.

  3. Dále musím informovat, že v budoucnu se možná linka rozšíří o Gdaňsk.

  4. Spojené království se obrátí na všechny příslušné členské státy (Nizozemsko, Dánsko a Polsko) a požádá je o souhlas. Členské státy budou mít na odpověď nanejvýš 15 dnů (místo současných 45 dnů).

  5. Po jejich souhlasu vydá Spojené království konečné povolení. Z toho vyplývá, že pro žádné zboží Unie na palubě není potřeba celní dohled.

Výsledek: Budu moci nabídnout své služby za poměrně krátkou dobu. Později, pokud si budu potřebovat linku upravit a zahrnout i přístav Gdaňsk v Polsku, bude to možné provést velmi jednoduše, aniž by se muselo zahájit nové povolovací řízení.

2. Usnadnění celních formalit pro lodě, které zastavují v přístavech třetích zemí

V současné době se plavidlo z Antverp do Rotterdamu považuje za plavidlo, které opustilo celní území EU. Z toho vyplývá, že po jeho připlutí do Rotterdamu není žádné zboží na palubě zbožím Unie a na všechno je nutné uplatnit všechny nezbytné celní postupy. Díky eManifestu budou moci provozovatelé prokázat status zboží na palubě, tzn. skutečnost, zda jde o zboží Unie či nikoliv, i když plavidlo opustilo celní území EU na cestě z jednoho přístavu EU do druhého nebo pokud na cestě mezi nimi také zastavuje v přístavu třetí země.

Představme si např. tuto trasu: Šanghaj (Čína) – Antverpy (Belgie) – Marseille (Francie) – Tanger (Maroko) – Limassol (Kypr)

Se zjednodušením řízení, které přináší iniciativa modré pásmo, je možná tato situace:

Loď je na cestě ze Šanghaje do Antverp. 100 % zboží na palubě pochází ze země mimo EU a v eManifestu se uvádí jako zboží, které není zbožím Unie. Po připlutí do Antverp veškeré zboží prochází nezbytným posouzením celních rizik. Část nákladu je v Antverpách vyložena a odbavena celními orgány za účelem vstupu a pohybu po celním území EU. Dále je na loď naložen další náklad EU, jehož místy určení jsou Marseille a Limassol. V eManifestu se uvede, že loď veze x % zboží Unie (naloženého v Antverpách) a y % zboží, které není zbožím Unie (pocházejícího z Číny).

Poté se loď vydává na cestu do Francie. Po připlutí do Marseille mohou celní orgány rychle uvolnit zboží Unie, jehož cílem je Marseille, protože jeho status je uveden v eManifestu. Pouze zboží, které není zbožím Unie, bude muset projít příslušnými celnými postupy.

Poté plavba pokračuje dál. Na cestě do Limassolu loď zastavuje v Tangeru, kde nakládá další zboží. eManifest se proto aktualizuje. Jako zboží, které není zbožím Unie, je třeba nyní uvádět veškeré zboží pocházející z Číny a další zboží naložené v Tangeru. Ostatní zboží, jehož místem určení je Limassol, je nadále uváděno jako zboží Unie. Když loď připluje do Limassolu, zboží Unie naložené v Antverpách, jehož status je uveden v eManifestu jako zboží Unie, mohou celní orgány na základě tohoto statusu v eManifestu rychle uvolnit. A jako v předešlém případě musí celní kontrolou projít pouze zboží, které není zbožím Unie.

Fakta a čísla

  1. V EU znamená jedno pracovní místo na palubě plavidla 9 pracovních míst na souši.

  2. Pokud přístavem projde o 1 milion tun zboží více, znamená to také o 300 pracovních míst více.

  3. Do roku 2030 by mělo v přístavním odvětví vzniknout o 15 % více pracovních míst.

  4. 74 % zboží vyvezeného a dovezeného v tranzitu v rámci Unie prochází námořními přístavy.

  5. 37 % zboží v tranzitu v rámci Unie prochází námořními přístavy.

  6. V EU se nacházejí 3 z 15 největších přístavů na světě: Rotterdam (11. místo), Hamburk (14. místo) a Antverpy (15. místo)

  7. V průběhu 20 let se počet kontejnerů více než čtyřnásobil.

Další důležitá fakta a čísla:

http://ec.europa.eu/transport/modes/maritime/infographics_en.htm

Další informace:

Infografika na téma přístavů EU:

http://ec.europa.eu/transport/modes/maritime/infographics_en.htm

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) – www.emsa.europa.eu


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website