Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Zpráva

Brusel 26. června 2013

Reforma SZP — vysvětlení hlavních prvků

Komise, Rada a Evropský parlament dnes dospěly k politické dohodě o reformě společné zemědělské politiky, která ovšem ještě musí být formálně schválena Radou a Evropským parlamentem jako dohoda v prvním čtení, až bude k dispozici formalizované znění ve všech jazycích. Dohoda, která vychází z návrhů Komise z října 2011 (viz IP/11/1181MEMO/11/685), se týká čtyř základních nařízení Evropského parlamentu a Rady v oblasti společné zemědělské politiky: i) nařízení o přímých platbách, ii) nařízení o jednotné společné organizaci trhů, iii) nařízení o rozvoji venkova a iv) horizontálního nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky. Řada otázek bude řešena samostatně v rámci jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020, zejména pokud jde o přesun finančních prostředků mezi přímými platbami (1. pilíř) a rozvojem venkova (2. pilíř), přidělování vnitrostátních finančních prostředků na přímé platby a rozvoj venkova, sazby spolufinancování a otázku stanovení stropů a postupného snižování.

Hlavní prvky návrhů lze shrnout takto:

1. Přímé platby

S cílem zajistit spravedlivější rozdělování podpory se v systému SZP pro přímé platby upustí od přidělování podpory jednotlivým členským státům — a zemědělcům v daném členském státě — na základě historických referenčních údajů. Dojde tak k jasné a skutečné konvergenci plateb nejen mezi členskými státy, ale i uvnitř nich. Zavedení platby na ekologizaci, díky níž bude 30 % vnitrostátních finančních prostředků spojeno s používáním některých udržitelných zemědělských postupů, navíc povede k tomu, že významná část dotace bude vázána na odměňování zemědělců za poskytování environmentálních veřejných statků. Všechny platby budou nadále podmíněny dodržováním určitých environmentálních a jiných pravidel

Režim základní platby: Členské státy vyčlení na nový režim základní platby 70 % vnitrostátních prostředků na přímé platby, a to po odečtení veškerých částek vyčleněných na doplňkové platby pro mladé zemědělce a na další možnosti, jako jsou doplňkové platby pro znevýhodněné oblasti, režim pro malé zemědělce, přerozdělovací platba a „vázané“ platby. V případě EU-12 bude ukončení jednoduššího, paušálního režimu jednotné platby na plochu prodlouženo až do roku 2020.

Vnitřní konvergence: Ty členské státy, které v současnosti přidělují prostředky na základě historických referenčních údajů, musí přejít k vyrovnanějším úrovním plateb na hektar. Mohou k tomu zvolit různé prostředky: uplatnit vnitrostátní přístup, nebo regionální přístup (na základě administrativních nebo agronomických kritérií), dosáhnout regionální/vnitrostátní sazby do roku 2019, nebo zajistit, že zemědělským podnikům, které dostávají méně než 90 % regionální/vnitrostátní průměrné sazby, bude sazba postupně navyšována – s další zárukou, že do roku 2019 každý zemědělec dosáhne minimální platby ve výši 60 % vnitrostátního/regionálního průměru. Částky dostupné zemědělcům, kteří dostávají více, než činí regionální/vnitrostátní průměr, budou poměrně upraveny, přičemž členské státy mají možnost omezit případné „ztráty“ na 30 %.

Členské státy mají rovněž právo využívat přerozdělovací platbu na první hektary, díky níž mohou až 30 % vnitrostátních finančních prostředků přerozdělit zemědělcům na jejich prvních 30 hektarů (nebo až do průměrné velikosti zemědělského podniku, pokud je vyšší než 30 hektarů). Tím se dosáhne značného přerozdělovacího účinku. Další možností je uplatnit maximální platbu na hektar.

Mladí zemědělci: S cílem podpořit generační obnovu by se základní platba poskytovaná novým začínajícím mladým zemědělcům (do 40 let) měla v prvních pěti letech od zahájení činnosti navýšit o dalších 25 %. Tato podpora bude financována až 2 % vnitrostátních prostředků a bude pro všechny členské státy povinná. Jedná se o dodatečné opatření, které doplňuje již existujícící opatření pro mladé zemědělce v rámci programů rozvoje venkova.

Režim pro malé zemědělce: Členské státy mohou nepovinně stanovit, že každý zemědělec, který žádá o podporu, se může rozhodnout k účasti v režimu pro malé zemědělce, a tak získá roční platbu stanovenou členským státem ve výši 500 až 1 250 EUR, a to bez ohledu na velikost podniku. Členské státy si mohou pro výpočet této roční platby vybrat z řady metod, mimo jiné i možnost, že zemědělci jednoduše získají částku, kterou by obdrželi za jiných okolností. Pro dotčené zemědělce i pro vnitrostátní správní orgány to bude představovat obrovské zjednodušení. Účastníci budou muset splňovat méně přísné požadavky podmíněnosti a nebude se na ně vztahovat povinnost ekologizace. Celkové náklady na režim pro malé zemědělce nesmí přesáhnout 10 % vnitrostátních finančních prostředků s výjimkou případů, kdy se členský stát rozhodne, že zemědělcům poskytne tutéž částku, na kterou by měli nárok i bez tohoto režimu. K dispozici budou rovněž finanční prostředky v rámci rozvoje venkova na poradenství pro malé zemědělce a jejich hospodářský rozvoj a granty na restrukturalizaci pro regiony s velkým počtem těchto malých podniků.

Možnost „vázaných“ plateb: Aby mohly členské státy reagovat na potenciálně nepříznivé účinky vnitřní konvergence ve specifických odvětvích v určitých regionech a zohlednit stávající podmínky, budou mít možnost poskytovat omezené množství „vázaných plateb“, tj. plateb vázaných na konkrétní produkt. Jejich výše bude omezena na 8 % vnitrostátních prostředků, pokud členský stát v současné době poskytuje 0–5 % podpory vázané na produkci, nebo až na 13 %, pokud současná úroveň podpory vázané na produkci převyšuje 5 %. Komise má určitou volnost v odůvodněných případech schválit míru vyšší. Kromě toho je možné poskytnout 2% „vázanou podporu na bílkovinné plodiny.

Oblasti s přírodními omezeními / znevýhodněné oblasti: Členské státy (nebo regiony) mohou poskytnout dodatečné platby pro oblasti s přírodními omezeními (ve smyslu pravidel pro rozvoj venkova), a to až do výše 5 % vnitrostátních finančních prostředků. Tyto platby nejsou povinné a nemají vliv na možnosti, které jsou pro oblasti s přírodními omezeními / znevýhodněné oblasti k dispozici v rámci rozvoje venkova.

Ekologizace: Kromě režimu základní platby / režimu jednotné platby na plochu obdrží každý podnik platbu na hektar za dodržování některých zemědělských postupů, které jsou příznivé pro klima a životní prostředí. Členské státy použijí na tyto platby 30 % vnitrostátních prostředků. Jedná se o povinný prvek a nedodržení ekologizačních požadavků bude mít za následek sankce, jež přesahují výši podpory na ekologizaci, tzn. že po přechodu přijdou podniky, které dané postupy poruší, také až o 125 % své ekologické platby.

Jedná se o tři základní opatření:

  1. zachování trvalých travních porostů,

  2. diverzifikace plodin (zemědělec s ornou půdou o výměře převyšující 10 hektarů musí pěstovat nejméně dvě plodiny a při výměře orné půdy přes 30 hektarů pak nejméně tři plodiny; hlavní plodina smí zabírat nejvýše 75 % orné půdy a dvě hlavní plodiny nejvýše 95 % orné půdy),

  3. zachování „plochy využívané v ekologickém zájmu“ alespoň na 5 % orné půdy u podniku s výměrou nad 15 hektarů (s výjimkou trvalých travních porostů) — sem patří meze, živé ploty, stromy, půda ležící ladem, krajinné prvky, biotopy, ochranná pásma a zalesněná plocha. Poté, co Komise v roce 2017 předloží svou zprávu a legislativní návrh, uvedené procento vzroste na 7 %.

Rovnocennost ekologizace: Aby nebyli postiženi ti, kteří již teď řeší ekologické problémy a otázku udržitelnosti, stanoví dohoda systém „rovnocennosti ekologizace“, v jehož rámci se za náhradu těchto základních požadavků považují již zavedená opatření. Například na ekologické zemědělce se žádné dodatečné požadavky klást nebudou, neboť jejich postupy již mají jasný ekologický přínos. V případě ostatních zemědělců mohou být do agroenvironmentálních režimů zahrnuta opatření považovaná za rovnocenná. Nové nařízení obsahuje seznam takových rovnocenných opatření. Aby se zabránilo dvojímu financování těchto opatření, platby v rámci programů rozvoje venkova musí zohlednit základní požadavky na ekologizaci (viz oddíl o rozvoji venkova níže).

Finanční kázeň: Za podmínky schválení víceletého finančních rámce a bez ohledu na samostatné rozhodnutí týkající se rozpočtového roku 2014 bylo dohodnuto, že pro veškeré budoucí snížení ročních přímých plateb v souvislosti s finanční kázní (tj. budou-li odhadované platby vyšší než rozpočet, který bude k dispozici pro první pilíř) by měla platit hranice 2 000 EUR. Jinými slovy, snížení by se NEDOTKLO prvních 2 000 EUR přímé platby jednotlivým zemědělcům. V případě potřeby bude toto ustanovení použito také k doplnění krizové rezervy (viz horizontální nařízení).

„Aktivní zemědělci“: Ve snaze odstranit několik právních mezer, které umožňovaly malému počtu podniků podávat žádost o přímé platby, ačkoli jejich hlavní podnikatelskou činností není činnost zemědělská, reforma zpřísňuje pravidla pro aktivní zemědělce. Pro členské státy bude povinný nový negativní seznam podnikatelských činností, na které by se měl vztahovat zákaz přímých plateb (zahrnující letiště, železniční služby, vodní díla, služby v oblasti nemovitostí a trvalé sportovní a rekreační plochy), pokud jednotlivé dotčené podniky neprokáží, že provozují skutečnou zemědělskou činnost. Členské státy budou moci negativní seznam rozšířit o další podnikatelské činnosti.

Hektary způsobilé pro podporu — Pravidla stanoví jako nový referenční rok pro výměru půdy rok 2014, bude však existovat spojitost s příjemci v rámci režimu přímých plateb v roce 2013, aby se zamezilo spekulacím. Členské státy, v nichž by mohlo dojít k výraznému nárůstu ohlášené plochy způsobilé pro podporu, mohou omezit množství platebních nároků, které mají být uděleny v roce 2015, na 135 nebo 145 % počtu hektarů ohlášených v roce 2009.

2. Mechanismy řízení trhu

Kvóty na mléko končí v roce 2015 a konec režimu kvót na cukr stanoví reforma ke dni 30. září 2017, čímž potvrzuje myšlenku reformy v odvětví cukru z roku 2005 ukončit kvótový režim, ale poskytnout přitom odvětví delší dobu na to, aby se mohlo přizpůsobit. Tím se zajistí větší konkurenceschopnost evropských producentů na domácích i světových trzích (jelikož vývoz z EU je v případě kvót omezen pravidly WTO). Odvětví tak rovněž získá dlouhodobou perspektivu. Dostatečná nabídka na domácích trzích EU za přijatelné ceny bude zároveň přínosem pro zprostředkující i konečné spotřebitele cukru. V zájmu dalšího zvýšení bezpečnosti dodávek budou zachována standardní ustanovení pro dohody mezi cukrovary a pěstiteli. V období po skončení kvót bude bílý cukr nadále způsobilý pro podporu soukromého skladování. Většina rozvojových zemí bude stále mít neomezený bezcelní přístup na trh EU.

Pokud jde o produkci vína, dohoda dodržuje rozhodnutí reformy v oblasti vína z roku 2006 ukončit systém práv na výsadbu vinné révy ke konci roku 2015 a zavést od roku 2016 systém povolení pro novou výsadbu vinné révy, jak doporučila v prosinci loňského roku skupina na vysoké úrovni pro víno (viz IP/13/1378), přičemž zvýšení bude omezeno na 1 % ročně.

Další změny pravidel jednotné společné organizace trhů by měly zlepšit tržní orientaci zemědělství v EU s ohledem na zvýšenou konkurenci na světových trzích a současně poskytovat zemědělcům účinnou záchrannou síť (společně s přímými platbami a možnostmi řízení rizik v rámci rozvoje venkova) ve vztahu k vnějším nejistotám. Stávající systémy veřejných intervencípodpory soukromého skladování budou změněny tak, aby byly pružnější a účinnější, například použitím technických úprav v případě hovězího masa a mléčných produktů. U mléčných výrobků tyto změny doplňují balíček předpisů týkajících se mléka z roku 2012, který byl do nařízení začleněn a který posiluje vyjednávací pozici zemědělců.

Kromě toho se pro všechna odvětví zavádí nová ochranná doložka, která umožní Komisi přijímat nouzová opatření v reakci na obecná narušení trhu — jako byla např. opatření přijatá během krize v souvislosti s E. coli v květnu až červenci 2011. Prostředky na tato opatření půjdou z krizové rezervy financované prostřednictvím každoročního snižování přímých plateb. Prostředky, které nebudou použity na řešení krizí, se v následujícím roce vrátí zemědělcům. V případě vážných krizí na trhu může Komise rovněž povolit organizacím producentů nebo meziodvětvovým organizacím, aby za respektování zvláštních ochranných opatření společně přijaly určitá dočasná opatření (například stažení z trhu nebo skladování soukromými hospodářskými subjekty) ke stabilizaci dotčeného odvětví.

Projekty „Ovoce do škol“„Mléko do škol“ se mají prodloužit a roční rozpočet na projekt „Ovoce do škol“ se navyšuje z 90 na 150 milionů EUR ročně.

Aby se zlepšila vyjednávací pozice zemědělců v potravinovém řetězci, snaží se Komise o lepší organizaci odvětví použitím několika omezených výjimek z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže EU. Pravidla týkající se uznávání organizací producentůmeziodvětvových organizací jsou nyní rozšířena na všechna odvětví a další možnosti pro vytváření takovýchto organizací jsou nyní přesunuty na financování v rámci rozvoje venkova (viz níže). Dále se předpokládá, že zemědělci budou mít za určitých podmínek a ochranných opatření možnost kolektivně sjednávat smlouvy o dodávkách olivového oleje, hovězího masa, obilovin a některých dalších plodin na orné půdě. Komise poskytne pokyny k potenciálním problémům týkajícím se práva v oblasti hospodářské soutěže.

V zájmu zjednodušení a tržní orientace se ruší řada méně významných nebo nevyužívaných režimů (podpora na využívání odstředěného mléka a sušeného odstředěného mléka ke krmným účelům a pro výrobu kaseinu, vázaná podpora na bource morušového!).

3. Rozvoj venkova

Politika rozvoje venkova bude pokračovat ve své stávající, úspěšné původní koncepci: členské státy nebo regiony budou i nadále vytvářet své vlastní víceleté programy na základě souboru opatření dostupných na úrovni EU, a to v souladu s potřebami svých vlastních venkovských oblastí. Tyto programy budou spolufinancovány z vnitrostátních rámců, přičemž částky a sazby spolufinancování budou řešeny v rámci víceletého finančního rámce. Nová pravidla pro druhý pilíř poskytnou pružnější přístup, než je ten současný. Opatření již nebudou na úrovni EU klasifikována do „os“, kdy se ke každé ose pojily minimální požadavky na výdaje. Místo toho bude na členských státech / regionech, aby rozhodly, která opatření (a jak) využijí pro dosažení cílů stanovených v rámci šesti obecných „priorit“ a příslušných podrobnějších „oblastí zájmu“ (dílčích priorit), a to na základě důkladné analýzy. Mezi těchto šest priorit patří: podpora předávání znalostí a inovací, zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a udržitelné hospodaření v lesích, podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracování a uvádění na trh, a řízení rizik, obnova, zachování a zlepšení stavu ekosystémů, podpora účinného využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku a podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech. Členské státy budou muset v zásadě vynakládat alespoň 30 % prostředků pro rozvoj venkova z rozpočtu EU na určitá opatření týkající se obhospodařování půdy a boje proti změně klimatu a alespoň 5 % na iniciativu LEADER.

Politika rozvoje venkova bude rovněž probíhat v těsnější koordinaci s jinými politikami díky společnému strategickému rámci na úrovni EU a díky dohodám o partnerství na úrovni jednotlivých států, které se vztahují na veškerou podporu z evropských strukturálních a investičních fondů (EZFRV, EFRR, Fondu soudržnosti, ESF a EMFF) v daném státě.

V novém období budou členské státy / regiony rovněž mít možnost vytvářet tematické podprogramy, které by se zvláště podrobně věnovaly např. problematice mladých zemědělců, malých zemědělských podniků, horských oblastí, žen ve venkovských oblastech, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, biologické rozmanitosti a krátkých dodavatelských řetězců. V rámci podprogramů budou v některých případech k dispozici vyšší míry podpory.

Zeštíhlený soubor opatření bude stavět na silných stránkách těch opatření, která jsou dostupná v období stávajícím. Mimo jiné bude zaměřený na:

  1. inovace: toto klíčové téma (a zvláště plánované evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, tzv. „EIP“) bude využívat různá opatření pro rozvoj venkova, jako jsou „předávání znalostí“, „spolupráce“ a „investice do hmotného majetku“. EIP bude podporovat účinné využívání zdrojů, produktivitu a rozvoj zemědělství a lesnictví s nízkými emisemi a šetrných/odolných vůči klimatu. Toho by se mělo dosáhnout mimo jiné větší spoluprací mezi zemědělstvím a výzkumem s cílem urychlit přenos technologií k zemědělcům;

  2. znalosti — „zemědělství založené na znalostech“: posílená opatření na poradenské služby v zemědělství (související také se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobením se této změně, s problémy v oblasti životního prostředí a s hospodářským rozvojem a odborným vzděláváním);

  3. restrukturalizaci a modernizaci zemědělských podniků a investice do nich: granty budou nadále k dispozici, někdy i s vyšší mírou podpory, pokud budou v souvislosti s EIP nebo společnými projekty;

  4. mladé zemědělce: kombinace opatření může zahrnovat granty na zahájení podnikatelské činnosti (až 70 000 EUR), obecné investice do hmotných aktiv, odborného vzdělávání a poradenství;

  5. malé zemědělce: podpora na zahájení podnikatelské činnosti až do výše 15 000 EUR na malý zemědělský podnik;

  6. soubor nástrojů pro řízení rizik: pojištění a vzájemné fondy — programy pojištění úrody, proti nepříznivým klimatickým jevům a nákazám zvířat (v současnosti k dispozici podle článku 68 v rámci prvního pilíře) budou rozšířeny na možnost stabilizace příjmu (která by umožnila vyplacení (až 70 % ztrát) ze vzájemného fondu, pokud příjmy poklesnou o 30 %);

  7. seskupení/organizace producentů: podpora na zřizování seskupení/organizací na základě obchodního plánu, omezená na subjekty definované jako malé a střední podniky;

  8. agroenvironmentální a klimatické platby: společné smlouvy, spojení s odpovídajícím vzděláním/informacemi, větší flexibilita při prodlužování původní smlouvy;

  9. ekologické zemědělství: nová samostatná opatření pro větší zviditelnění;

  10. lesnictví: posílená/zjednodušená podpora prostřednictvím grantů a ročních plateb;

  11. horské oblasti: pro horské oblasti a zemědělskou půdu ležící severně od 62. rovnoběžky mohou částky podpory činit až 450 EUR/ha (zvýšení z 250 EUR/ha);

  12. další oblasti s přírodními a jinými zvláštními omezeními: nové vymezení oblastí s přírodním omezením na základě osmi biofyzikálních kritérií s účinností nejpozději od roku 2018; členským státům zůstává možnost určit až 10 % svých zemědělských ploch pro zvláštní omezení s cílem zachovat nebo zlepšit životního prostředí;

  13. spolupráci: rozšířené možnosti podporovat technologickou, environmentální a obchodní spolupráci (např. pilotní projekty, společné ekologické programy, rozvoj krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů);

  14. nezemědělské činnosti: granty na zahájení činnosti a rozvoj mikropodniků a malých podniků;

  15. základní služby a obnovu vesnic: investice do infrastruktury širokopásmového připojení a obnovitelné energie jsou možné ve větším měřítku, nově je zahrnut přesun činností / rekonstrukce budov;

  16. LEADER: větší důraz na zvyšování povědomí a další přípravné podpůrné činnosti pro strategie; podpora pružnosti při spolupráci s jinými fondy v místní oblasti, tj. spolupráce venkovských a městských oblastí. Pozn.: LEADER nyní budou využívat jako společný přístup pro místní rozvoj se zapojením místních komunit tyto evropské strukturální a investiční fondy: EFRR, ESF, EMFF a EZFRV.

4. Horizontální nařízení

Kontroly: Požadavky na kontrolu v regionech, kde se při předchozích kontrolách dosáhlo dobrých výsledků, tj. řádně se zde dodržují pravidla, budou sníženy. V regionech, kde existují problémy, se ovšem kontroly budou muset zesílit.

Poradenské služby v zemědělství: Seznam otázek, k nimž budou členské státy povinny poskytovat zemědělcům poradenství, se rozšířil a vedle podmíněnosti obsahuje též ekologické přímé platby, podmínky udržování půdy, která je způsobilá pro přímé platby, rámcovou směrnici o vodě a směrnici o udržitelném používání pesticidů, jakož i některá opatření v rámci rozvoje venkova.

Podmíněnost: Všechny přímé platby, některé platby v rámci rozvoje venkova a některé platby v odvětví vína budou nadále vázány na dodržování řady povinných požadavků týkajících se životního prostředí, změny klimatu, dobrého zemědělského stavu půdy, norem v oblasti lidského zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Seznam byl zjednodušen vypuštěním pravidel, u nichž neexistují pro zemědělce jasné a kontrolovatelné povinnosti. Dohoda potvrzuje, že rámcová směrnice o vodě a směrnice o udržitelném používání pesticidů budou začleněny do systému podmíněnosti, jakmile se prokáže, že byly ve všech členských státech řádně uplatněny, a jasně se vymezí povinnosti zemědělců.

Rezerva pro případ krizí: Každoročně bude vytvořena rezerva pro případ krizí ve výši 400 milionů EUR (v cenách za rok 2011), a sice uplatňováním finanční kázně. Pokud se tato částka nevyužije pro případ krizí, bude zemědělcům vyplacena v podobě přímých plateb v následujícím roce.

Transparentnost: Členské státy budou povinny poskytnout plnou transparentnost ve vztahu ke všem příjemcům, s výjimkou těch zemědělských podniků, jež jsou v daném členském státě způsobilé pro režim pro malé zemědělce.

Sledování a hodnocení SZP: Komise před koncem roku 2018 a poté vždy po čtyřech letech předloží zprávu o výsledcích SZP ve vztahu k jejím hlavním cílům – životaschopné produkci potravin, udržitelnému hospodaření s přírodními zdroji a vyrovnanému územnímu rozvoji.

5. Další prvky

Slaďování: Pokud jde o další provádění, řada otázek týkajících se zejména nařízení o jednotné organizaci trhů musí být schválena podle čl. 43 odst. 3 a další otázky podle čl. 43 odst. 2.

Přechodná opatření: Cílem je, aby všechna nová nařízení vstoupila v platnost od 1. ledna 2014, a Komise může nyní začít pracovat na prováděcích pravidlech k těmto nařízením Rady. Vzhledem k nutné přípravě je však již teď zřejmé, že platební agentury členských států nemají dostatek času na to, aby připravily nezbytné administrativní a kontrolní náležitosti pro nový režim přímých plateb do začátku příštího roku (kdy se zemědělcům zasílají formuláře IACS). V důsledku toho Komise vypracovala zvláštní návrh, aby byl rok 2014 pro přímé platby rokem přechodným. Jinými slovy, nové prvky, jako je ekologizace a doplňkové platby mladým zemědělcům, se použijí až od roku 2015. Podobně platí, že členské státy by měly pracovat na svých víceletých programech rozvoje venkova, které by měly být schváleny začátkem příštího roku. Na některé roční prvky, jako např. agroenvironmentální platby, by se však též měla vztahovat přechodná pravidla, aby u tohoto typu režimů nedošlo k přerušení.

Další informace:

Dokumenty a informace o návrhu reformy SZP jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/agriculture/cap-post-2013/index_en.htm

IP/13/613


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website