Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

ZPRÁVA

Brusel, 11. června 2013

Často kladené otázky: Jednotné nebe: Komise řeší přetížení evropského vzdušného prostoru.

Co je jednotné evropské nebe?

Jednotné evropské nebe je stěžejní evropskou iniciativou zaměřenou na reformu architektury evropského řízení letového provozu a na budoucí potřeby z hlediska kapacity a bezpečnosti. V návaznosti na iniciativy z konce devadesátých let minulého století byl první legislativní balík „jednotné nebe I“ přijat v roce 2004 a v roce 2009 bylo přijato „jednotné nebe II“.

Plná realizace projektu jednotného evropského nebe povede:

  • k desetinásobnému zvýšení bezpečnosti,

  • k trojnásobně vyšší kapacitě vzdušného prostoru,

  • k 50% snížení nákladů na uspořádání letového provozu,

  • snížení negativního dopadu každého letu na životní prostředí se o 10 %.

Jak jednotné evropské nebe funguje?

Hlavní myšlenkou jednotného evropského nebe je změna koncepce uspořádání letového provozu z vnitrostátní úrovně na úroveň celoevropskou, což umožňuje významné úspory a překonání administrativních a technických překážek, které doposud kladly stávající vnitrostátní přístupy. Taková změna vyžaduje řadu opatření na úrovni EU.

Jaké jsou hlavní prvky projektu?

1. Funkční bloky vzdušného prostoru (FAB): Podle různých návrhů týkající týkajících se jednotného evropského nebe spolupracují vnitrostátní organizace řízení letového provozu v zájmu větší efektivity, snížení nákladů a omezení emisí v rámci regionálních bloků vzdušného prostoru (tzv. funkční bloků vzdušného prostoru). Viz mapa níže.

2. Cíle: Na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru se musejí plnit závazné, klíčově důležité výkonnostní cíle. Týkají se bezpečnosti, kapacity, efektivnosti nákladů a vlivu na životní prostředí.. Tyto výkonnostní cíle jsou základem reformního procesu. Ostatní prvky této iniciativy představují prostředky k jejich splnění. Subjekty řízení letového provozu musejí spolupracovat, přizpůsobovat se v zájmu splnění cílů s a zároveň zajišťovat lepší služby za nižší náklady. Na základě celoevropských cílů dohodnutých s Evropskou komisí si členské státy stanovují lokální cíle.

3. Manažer struktury vzdušného prostoru: Manažer struktury vzdušného prostoru (Eurocontrol) podporuje proces prováděním těch úkolů, které je nejúčinnější provádět centrálně. Jde např. o navrhování tras nebo koordinaci rádiových kmitočtů. Je rovněž odpovědný za koordinaci toků letového provozu mezi vnitrostátními poskytovateli služeb.

4. Nová technologie: Vše závisí na úspěšné realizaci zaváděcí fáze programu SESAR – technologické složky jednotného nebe. Cílem projektu SESAR je modernizovat stávající zařízení a postupy, které – v důsledku obtížnosti, která kvůli zachování globální interoperability realizaci technologických změn provází — jsou v mnoha případech staré několik desetiletí.

V čem spočívá problém?

Přestože všechny členské státy nadále projekt jednotného evropského nebe podporují, jeho realizace stále zaostává za původním očekáváním.

Evropa tak čelí následujícím problémům:

přetížení Evropě hrozí nedostatek kapacit – během příštích 10 až 20 let má totiž podle odhadů počet letů vzrůst o 50 %. V evropském vzdušném prostoru se v současné době uskuteční přibližně 9 milionů letů.

nákladnost neefektivnost pramenící z roztříštěnosti evropského vzdušného prostoru stojí ročně letecké společnosti a jejich zákazníky téměř 5 miliard eur.

znečištění značné jsou i dopady na životní prostředí způsobované nedokonalými letovými profily. V období 1990 až 2010 dokonce množství souvisejících znečišťujících látek (NOx) v EU vzrostlo z 1,8 % na 5,8 % celkového objemu emisí v 27 členských zemích EU.

zpoždění a delší trasy – každý let prodlužují v průměru o 42 kilometrů, následkem čehož letadla spalují více paliva, produkují více emisí a uživatelé platí vyšší poplatky. Tato neefektivita vede zároveň i k větším zpožděním.

Zaostáváme za ostatními: Spojené státy řídí stejně velký vzdušný prostor s větším provozem, nicméně s téměř polovičními náklady.

V době, kdy evropské letecké společnosti čelí ostré globální konkurenci, nelze ignorovat potenciální zisky, který politika jednotného evropského nebe může generovat – ročně by dosáhly až 5 miliard eur1. Čím rychleji bude jednotné evropské nebe realizováno, tím rychleji přinese očekávaný zisk. Musíme urychlit počáteční iniciativy a tam, kde je to vhodné, rozvíjet nové.

Proč jednotné nebe zatím nenaplnilo očekávání?

Spolu se zahájením reformního procesu „jednotné nebe“ bylo započato mnoho změn. Zastavil se například růst nákladů na řízení letového provozu. Úspory však zatím nedosáhly očekávané výše. Vše též nasvědčuje tomu, že se začíná pomalu zkracovat vzdálenost, o kterou si letadla musela prodlužovat trasu z důvodu omezení řízení letového provozu a kvůli níž se zvyšovaly emise a náklady na palivo. Dále byla zavedena funkce manažera struktury vzdušného prostoru, který ve velmi krátké době zorganizoval jednání všech zúčastněných stran, během nichž bylo dohodnuta budoucí podoba skutečně evropské vzdušné sítě. Prvních zlepšení doznal i regulační rámec díky implementaci prvních předpisů jednotného nebe a zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví. Provádění se nicméně silně opozdilo a proběhlo v menším rozsahu, než se očekávalo.

Zkušenost však ukazuje, že členské státy, které jsou buď jediným, nebo většinovým vlastníkem poskytovatelů služeb, se silně zaměřují na trvalé příjmy ze systému řízení letového provozu financovaného uživateli, a nejsou tak vždy ochotny podpořit zásadní změny směrem k integrovanějšímu vzdušnému prostoru.

V současné době rozhodovací procesy jednotného evropského nebe příliš snadno umožňují, aby byl pokrok blokován individuálními zájmy členských států.

Z tohoto důvodu byl v rámci iniciativy „jednotné nebe 2+“ navržen balík opatření, která by měla situaci – konkrétně struktury a rozhodovací procesy – v rámci projektu jednotného nebe konsolidovat, aby bylo možno stanovit další ambiciózní cíle a zajistit flexibilitu tam, kde je jí opravdu třeba, plus celkově zpřísnit prosazování.

Co navrhujeme?

Komise navrhuje aktualizaci čtyř nařízení, jimiž bylo jednotné evropského nebe zavedeno, a změnu pravidel, jimiž se řídí Evropská agentura pro bezpečnost letectví. Klíčové prvky návrhů, uváděných pod zkratkou SES2+, zahrnují:

Vyšší bezpečnost, lepší dohled

Bezpečnost zůstává v letectví hlavní prioritou. V roce 2004 byly zřízeny vnitrostátní orgány dozoru, které mají dohlížet na bezpečnost a funkční způsobilost organizace řízení letového provozu a zajistit, aby byla skutečně uplatňována společně dohodnutá pravidla. Přes značný počáteční pokrok poslední audity v členských státech ukázaly, že stále existují vážné nedostatky, pokud jde o nezávislost těchto orgánů . V mnoha případech vykonávají organizace řízení letového provozu přímou kontrolu nad orgánem, který má provádět dohledu nad nimi samými. Balík SES2+ obsahuje různá opatření, které tuto situaci řeší.

Zaprvé požaduje úplné institucionální oddělení uvedených orgánů od subjektů, nad kterými provádějí dohled, aby bylo možné skutečně docílit jejich nezávislosti. Zadruhé stanoví stabilní způsob financování, aby byla zajištěna též nezávislost finanční. A konečně umožňuje i spolupráci, odbornou přípravu a navazování kontaktů mezi orgány a výměnu odborníků na úrovni EU, aby bylo zajištěno, že mají potřebné znalosti a prostředky k výkonu svých funkcí. To bude mít velmi pozitivní účinky jak na kvalitu dohledu, tak na bezpečnost.

Výkonnostní cíle

Reforma evropského systému uspořádání letového provozu stojí na čtyřech klíčových výkonnostních cílech: bezpečnosti, hospodárnosti, kapacitě a ochraně životního prostředí. Tyto cíle jsou centrálním prvkem reformního procesu, protože po organizacích řízení letového provozu vyžadují zásadní změny a lepší služby za nižší ceny.

V posledních letech plnění výkonnostních cílů značně zaostává za původními ambicemi. Je to způsobeno tím, že podle současného systému mají v případech, kdy se cíle neplní, při přijímání nápravných opatření hlavní slovo členské státy.

Návrh Komise nyní posílí systém sledování výkonnosti. Stanovování cílů bude probíhat nezávisleji, transparentněji a bude snáze prosaditelné. Při stanovení cílů bude mít rovněž větší úlohu Komise. Proces nastavení cílů bude zkrácen a bude více probíhat na základě objektivních podkladů, aby bylo možné těžit z aktuálnějších informací a přesných prognóz provozu. Zároveň se tak zvýší nezávislost orgánu pro kontrolu výkonnosti – jakožto klíčového technického poradce – a bude možné udělit sankce v případech, kdy cíle nebudou splněny.

Kromě toho budou vnitrostátní cíle lépe přizpůsobeny tomu, aby se mohly v případě potřeby zaměřit na funkční bloky vzdušného prostoru, vnitrostátní úroveň činnosti, konkrétní poskytovatele služeb nebo dokonce na jednotlivá letiště. Jelikož současný systém stanoví jednotný cíl pro všechny poskytovatele služeb, uvedené úpravy státům umožní vzít v úvahu skutečnost, že se někteří poskytovatelé již zlepšili, zatímco jiní stále zůstávají pozadu.

Podpůrné služby

Podpůrné služby jsou v oblasti uspořádání letového provozu v současné době ten nejnákladnější segment.

Služby řízení letového provozu jsou téměř bezvýhradně zajišťovány velkými monopolními poskytovateli. To je přirozený stav u poskytovatelů hlavních služeb (řízení letového provozu a letových informačních služeb), protože je prakticky nemožné, aby na témže letišti existovaly dvě konkurenční věže. Tito poskytovatelé mají tudíž přirozené monopoly a jejich efektivita se musí opírat o vyváženou ekonomickou regulaci — tj. o systém sledování výkonnosti.

Na druhou straně podpůrné služby (meteorologické, komunikační, navigační, dohled a letecké informační služby) jsou svou povahou odlišné a mohly by být také poskytovány podle podmínek hospodářské soutěže na trhu. Studie kromě toho prokázaly, že největší potenciál pro zlepšení – pokud srovnáváme výkonnost poskytovatelů v různých částech světa – je právě v podpůrných službách.

Komise proto navrhuje oddělení podpůrných služeb, které by poté mohly být předmětem nabídkových řízení podle běžných pravidel pro zadávání veřejných zakázek, což by zajistilo transparentnost výběru a důraz na kvalitu a nákladovou efektivitu namísto zohledňování státní příslušnosti. Volby ohledně vlastnictví a struktury poskytovatelů podpůrných služeb budou ponechány otevřené. Konzervativní odhady naznačují, že po zavedení běžných pravidel zadávání veřejných zakázek lze očekávat až 20% úspory. Kromě zlepšení účinnosti to zároveň otevírá cestu pro nové subjekty na trhu a podporuje investice a inovace v podobě nových produktů.

Větší zaměření na zákazníka

Pro mnoho organizací řízení letového provozu jsou konzultace se zákazníky – tedy uživateli vzdušného prostoru – pouhou formalitou, nebo se při nich zaměřují pouze na své vnitrostátní letecké společnosti. Balíkem SES2+ se EU snaží posílit zájem o potřeby zákazníků zavedením některých osvědčených postupů do právních předpisů. Jedná se o vedení konzultací a možnost, aby mohly různé skupiny uživatelů vzdušného prostoru schvalovat investiční plány poskytovatelů.

Tím se zajistí, že uživatelé systému – pro které systém koneckonců existuje – se budou na rozhodování skutečně podílet a že také budou moci zajistit koordinované zavádění nových zařízení a dalších významných investic, a to jak v pozemní infrastruktuře, tak v letadlech.

Větší pružnost pro partnerství v rámci funkčních bloků

Funkční bloky vzdušného prostoru mají nahradit současnou změť 27 vnitrostátních bloků sítí s většími, regionálními bloky a přinést větší účinnost, snížení nákladů a omezení emisí.

Funkční bloky vzdušného prostoru měly doposud spíše podobu preskriptivní formy spolupráce mezi státy a poskytovateli služeb a zaměřovaly se na větší poskytovatelské subjekty. Ukázalo se však, že paušální přístup je kotraproduktivní a že funkční bloky byly často pouhým administrativním úkonem spočívajícím ve vyplňování kolonek a nikoli cestou k vytváření synergií.

Díky SE2 + se z bloku stane prostor pro pružnější odvětvová partnerství. Rovněž se umožní účast ve více blocích současně, pokud to přinese žádaná zlepšení výkonnosti. Tím se zajistí, že funkční bloky vzdušného prostoru se skutečně zaměří na výkonnost a že budou sloužit jako nástroje fungující tzv. zdola nahoru, a nikoli pouze jako plané politické konstrukty.

Posílení role manažera struktury vzdušného prostoru

Manažer struktury vzdušného prostoru (provozovaný organizací Eurocontrol) se již v mnoha situacích osvědčil, nicméně jeho roli je možné na základě získaných zkušeností dále posílit. Měl by fungovat více jako „poskytovatel pro poskytovatele“ a zaměřovat se synergie v rámci celé sítě a na odvětvovou spolupráci. V tomto okamžiku je rozsah činností manažera struktury vzdušného prostoru relativně omezený, avšak nové návrhy otevírají možnosti zavedení širšího spektra až 10 nových služeb – např. informačních sítí, sledování technických systémů a řešení struktury vzdušného prostoru. Ty by mohl manažera struktury vzdušného prostoru poskytovat místním nebo regionálním organizacím řízení letového provozu, čímž by se dosáhlo dalších úspor. Tím se také zajistí, že nové technologie a služby budou implementovány a poskytovány optimálním způsobem a že se mozaiky vnitrostátních systémů stane ucelená síť. Služby by mohly být poskytovány buď centrálně nebo by manažer struktury vzdušného prostoru mohl provést jejich outsourcing.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví, Eurocontrol a institucionální prostředí

Na závěr je třeba zajistit, aby se činnost jednotlivých organizací na úrovni EU nepřekrývala, nýbrž vzájemně doplňovala, a aby byly regulační struktury schopny zajišťovat během příštích fází vývoje politiky jednotného evropského nebe a výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe kvalitní předpisy.

Toho se docílí, pokud se všechny tři organizace fungující na celoevropské úrovni zaměří na své hlavní domény. Některé tyto změny se neřeší v rámci balíku SES 2+, ale například v již započatých diskusích o reformě úmluvy Eurocontrol, a jsou také velmi důležité. Jak bylo popsáno výše, Eurocontrol by se měl stále více zaměřovat na provozní činnosti týkající se funkce manažera struktury vzdušného prostoru a využít své značné provozní zkušenosti a odbornosti. Evropská agentura pro bezpečnost letectví by se na druhé straně měla zaměřit na koordinaci vzniku technických předpisů a měla by zajišťovat, aby byly náležitě konzultovány a aby byly vždy vysoce kvalitní. Mělo by také pokračovat v plnění povinností o oblasti dohledu a po přijetí SES2+ také bude poskytovat větší podporu orgánům členských států. Komise se soustředí na ekonomickou regulaci (systém sledování výkonnosti, poplatky, funkční bloky vzdušného prostoru atd.) a na politickou strategii.

Tím se předejde plýtvání zdroji a obtížím při implementaci, které nastaly v minulosti.

Jaký bude další postup?

Návrh Komise bude projednáván v Evropském parlamentu a v Radě od července 2013.

Další informace:

MEMO/12/774

1 :

Na základě odhadů doložených ve zprávách orgánu v rámci jednotného evropského nebe pro kontrolu výkonnosti a Komise pro ověřování výkonnosti.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site