Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropské námořní přístavy v roce 2030: náročné úkoly na obzoru

European Commission - MEMO/13/448   23/05/2013

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

Evropská komise

ZPRÁVA

Brusel 23. května 2013

Evropské námořní přístavy v roce 2030: náročné úkoly na obzoru

Význam přístavů — klíčová fakta

  1. Přístavy mají zásadní význam pro evropské odvětví dopravy i pro konkurenceschopnost Evropy a mají obrovský potenciál pro vytváření pracovních příležitostí a investice.

  2. Evropské přístavy jsou branami do evropského kontinentu. Přes přístavy je dopraveno 74 % zboží pocházejícího mimo EU. Stejně důležité jsou i pro obchod v rámci EU: každý rok projde přístavy 37 % objemu nákladní dopravy v rámci EU a 385 milionů cestujících.

  3. Podél přibližně 70 000 kilometrů pobřeží Unie funguje více než 1 200 obchodních námořních přístavů. Celosvětově patří Evropa k regionům s nejhustším pokrytím přístavy.

  4. V roce 2011 prošlo evropskými přístavy přibližně 3,7 miliardy tun nákladu (prostřednictvím více než 60 000 zastávek obchodních lodí). Z toho 70 % představoval hromadný náklad, 18 % kontejnery, 7 % doprava typu ro-ro a zbytek ostatní náklad.

  5. Přístavní odvětví EU má značný hospodářský dopad, pokud jde o zaměstnanost a činnost samotného přístavního odvětví (přímé dopady), ve směru dodavatelského řetězce (nepřímé dopady) a na širší ekonomiku EU (vyvolané dopady). V přístavech se nachází široké spektrum průmyslových činností — petrochemický, ocelářský a automobilový průmysl, výroba a distribuce energie. Přístavy jsou rovněž centrem ekonomické činnosti širších námořních seskupení, včetně loděnic, námořních zařízení, výrobců jeřábů a zařízení pro terminály, společností zajišťujících záchranu lodí, offshore společností, námořních stavebních firem, poskytovatelů bagrovacích prací, námořních základen atd.

  6. V některých případech, např. v Nizozemsku, může celý příspěvek přístavních činností k HDP dosáhnout až 3 % celkové hospodářské činnosti.

  7. Přístavní aktivity přímo přispívají k zaměstnanosti, vnitřním investicím a růstu HDP. Ve 22 námořních státech EU 2 200 provozovatelů přístavů aktuálně zaměstnává okolo 110 000 přístavních dokařů. Mnohem více pracovních sil slouží přístavnímu odvětví při zajišťování údržby a provozu námořní infrastruktury, provozu lodí a jejich služeb, pozemní dopravy, logistiky, služeb nákladní dopravy (např. spediční služby a celní makléřství) atd. Přístavy představují 1,5 milionu přímých pracovních míst1. Přičtou-li se nepřímá pracovní místa, představují ve 22 námořních členských státech až 3 miliony pracovních míst.

  8. Náklady na přístavní služby a jejich kvalita jsou pro evropské podniky významným faktorem. Přístavní náklady mohou představovat významnou část celkových nákladů v logistickém řetězci. Manipulace s nákladem, přístavní poplatky a přístavní námořní služby mohou pro podniky využívající pobřežní plavbu k dopravě zboží představovat 40 % až 60 % celkových přímých nákladů.

  9. Evropské přístavy však čelí třem velkým úkolům.

  10. Do roku 2030 se očekává 50% růst objemu nákladu dopravovaného přes přístavy EU. Tento růst je příležitostí pro hospodářský růst a více pracovních míst: Komise odhaduje, že do roku 2030 bude možné v přístavech vytvořit 110 000 až 165 000 nových pracovních míst. Evropské přístavy se nicméně musí přizpůsobit, aby zvýšený provoz zvládly.

  11. Povahu oboru se mění. Například kontejnerové lodě nové generace mohou přepravovat až 18 000 kontejnerů. Naložené na nákladních autech za sebou v jedné řadě by dosahovaly z Rotterdamu až do Paříže.

  12. Mezi evropskými přístavy existují velmi významné rozdíly ve výkonnosti. Tři z nejvýkonnějších evropských přístavů, Antverpy, Hamburk a Rotterdam, v současnosti odpovídají za jednu pětinu veškerého zboží, které přichází do Evropy po moři. Rozdíly ve výkonnosti jsou zdrojem významné neefektivity v podobě delších tratí, velkých odklonů dopravy, delších námořních i pozemních cest a také většího objemu emisí z dopravy a vyššího dopravního přetížení na úkor občanů EU a její ekonomiky. Pokud nic nepodnikneme, tato situace se se zvyšováním objemu dopravy jednoduše zhorší.

Proč 319 námořních přístavů EU?

Komise identifikovala 319 klíčových evropských námořních přístavů, které jsou nezbytné pro efektivní fungování vnitřního trhu a evropské ekonomiky2 (viz hlavní směry TEN-T). 83 z nich je považováno za přístavy „základní sítě“3. Přezkum přístavů prováděný Komisí se zaměřuje na těchto 319 přístavů jako základ pro kvalitně fungující síť evropských přístavů odpovědnou za 96 % objemu zboží a 93 % cestujících procházejících přístavy EU.

Hlavní problémy, kterým naše přístavy čelí

Vysoký předpokládaný růst

I za skromných předpokladů hospodářského růstu se očekává, že objemy přístavních nákladů do roku 2030 vzrostou o 50 % a v případě rychle rostoucí kontejnerové dopravy ještě více.

Ke zvládnutí předpokládaného růstu je nutné přijmout rozhodnutí dnes — aby měla účinek za 5 až 15 let. Nejprve je třeba zavést správný regulační rámec pro přilákání investorů a poté poskytnout dostatečnou dobu nutnou k provedení plánovacích a stavebních prací. Realizace velkých infrastrukturních projektů obvykle trvá 15 let.

Pokud EU nyní nic nepodnikne, bude hospodářský růst ohrožen rizikem přetížení dopravy a velmi vysokými externími náklady — zejména v přístavních městech a regionech a jejich propojení s nejširším zázemím.

Strukturální výkonnostní rozdíly v Evropě

Efektivita přístavů se v celé Evropě značně liší: ne všechny přístavy v EU mají stejnou výkonnost a v posledních letech se zvyšuje rozdíl mezi přístavy, které se přizpůsobily novým logistickým a ekonomickým požadavkům, a přístavy, které tak neučinily. Mnoho evropských přístavů funguje velmi dobře a nabízí služby na vysoké úrovni. Ale řetěz je silný jen tak, jako jeho nejslabší článek: pokud několik přístavů nepracuje dobře nebo se dostane do strukturálního úpadku, ovlivní to fungování celé evropské dopravní sítě a ekonomiky.

  1. Rozdíly ve výkonnosti zapříčiňují odklony dopravy, delší námořní i pozemní cesty a také větší objem emisí z dopravy a vyšší dopravní přetížení na úkor občanů EU a její ekonomiky.

  2. Mají negativní vliv na obchodní příležitosti dobře fungujících přístavů, které nemohou rozvíjet pobřežní námořní spojení s regiony s málo výkonnými přístavy (nebo do nich směrovat dopravu).

  3. Tyto rozdíly rovněž oslabují úsilí EU a jejích členských států při rozvíjení pobřežní plavby jako skutečné alternativy pozemní dopravy v oblastech trpících přetížením.

  4. Rozdíly ve výkonnosti obecně oslabují efektivitu a udržitelnost transevropské dopravní sítě a konkurenceschopnost evropské ekonomiky jako celku.

Měnící se povaha lodní dopravy

Přístavy se musí přizpůsobit měnícím se potřebám odvětví:

  1. Roste velikost a složitost flotily: objevují se kontejnerové „megalodě“, ale také nové typy trajektů typu ro-ro a plavidel pro přepravu plynu. Větší lodě, které přivážejí více nákladu nebo naloďují vysoký počet cestujících, vyžadují vyšší maximální kapacitu. Například loď „Marco-Polo“ ve vlastnictví společnosti CMA, která je v provozu od listopadu 2012, je dlouhá 396 metrů a má kapacitu 16 000 kontejnerů. Společnost Maersk má na rok 2015 objednáno 20 lodí s kapacitou 18 000 kontejnerů. To teoreticky odpovídá naloženému vlaku o délce 280 km (vzdálenost mezi Rotterdamem a Düsseldorfem).

  2. Nasazení větších plavidel pro pobřežní plavbu a dopravu do uzlů vytvoří nové potřeby v oblasti energetické účinnosti, alternativních paliv a vlivu na životní prostředí (LNG, dodávky pobřežní elektřiny4).

  3. Aktuální trendy v logistice a distribučních soustavách do oblasti přístavů lákají služby s vyšší přidanou hodnotou (to má význam pro pravidla pro hospodářskou soutěž v rámci přístavu a pro systémy zpoplatnění).

  4. Mění se energetické trendy: dochází k přechodu z ropy a ropných produktů na plyn, což si v přístavech vyžaduje velká zplyňovací zařízení; vzniká potenciál pro přepravu a skladování suché biomasy a CO2; dodávky pobřežní elektřiny.

Nové návrhy

Je třeba pomoci přístavům modernizovat poskytování jejich služeb, přístavy vzájemně lépe propojit a zajistit, aby všechny přístavy byly schopny nabídnout co nejlepší služby. To znamená, že výkon zaostávajících přístavů je třeba zvýšit, aby se vyrovnaly ostatním. To bude vyžadovat změnu myšlení a využití zkušeností výkonných přístavů.

Komise odhaduje, že tato iniciativa může ekonomice EU do roku 2030 ušetřit až 10 miliard EUR a snížit náklady přístavů téměř o 7 %.

Efektivnější přístavy

Komise navrhuje nové, transparentní a otevřené postupy pro výběr poskytovatelů přístavních služeb. Budou existovat pravidla bránící tomu, aby provozovatelé s výhradními právy zneužívali ceny. Díky zajištění konkurenceschopného a otevřeného prostředí přístavních služeb a vytvoření většího konkurenčního tlaku v těch přístavech, kde dosud neexistuje, budou hospodářské subjekty nuceny poskytovat lepší a spolehlivější služby. To je rovněž označeno za jednu z priorit v Aktu o jednotném trhu II. Návrh týkající se přístavů uplatňuje obecnou zásadu svobody poskytování služeb bez diskriminace, a slaďuje tak toto odvětví s ostatními druhy dopravy a s fungováním vnitřního trhu.

V zájmu silnější orientace na zákazníky návrh zavádí poradní výbor uživatelů přístavu. Podrobnosti budou upraveny podle místní situace, aby lokální přístavní komunity měly prospěch z lepší koordinace a zdravějšího podnikatelského prostředí. Silnější orientace na zákazníka však bude charakterizovat celou přístavní komunitu, která bude mít k dispozici všechny nástroje k poskytování lepších služeb lodím zastavujícím v přístavu i vnitrozemským uživatelům.

Návrh neuvádí zvláštní pravidla pro manipulaci s nákladem a služby osobní dopravy, pro něž stanoví příslušné postupy směrnice o udělování koncesí (viz akce č. 3). Poskytovatelé těchto služeb budou mít nicméně také prospěch z transparentnějšího podnikatelského prostředí s možností aktivní účasti na lepším fungování přístavu.

Lepší spojení s vnitrozemím

Aby se mohly rozvíjet a reagovat na změny, musí být evropské přístavy lépe propojeny s širší dopravní sítí.

V nových pokynech pro síť TEN-T byla jako zásadní pro fungování vnitřního trhu a evropské ekonomiky označena síť 319 přístavů (83 přístavů v hlavní síti TEN-T a 239 v globální síti). Společně má těchto 319 přístavů sítě TEN-T rozhodující význam pro další optimalizaci evropské dopravy prostřednictvím moderních logistických operací. Jako intermodální uzly na obou koncích námořních dálnic mají také zásadní význam pro rozvoj pobřežní plavby, která může být alternativou pozemní dopravy v některých regionech, zejména ve Středozemním moři. Komise odhaduje, že tato iniciativa zvýší objem pobřežní plavby o 4 až 8 % a vytvoří značný počet pracovních míst.

Tyto přístavy sítě TEN-T, doplněné o místní a regionální přístavy, budou vytvářet přidanou hodnotu na úrovni EU.

Zdokonalený rámec pro investice

Návrh rozšiřuje svobodu přístavů vybírat poplatky a podporuje transparentnost veřejného financování.

Návrh poskytne větší autonomii přístavním orgánům, zejména pokud jde o stanovování poplatků a přidělování zdrojů. Díky tomu, že přístavní orgány dostanou větší autonomii a budou moci samy stanovovat a vybírat poplatky za infrastrukturu, budou mít více možností, jak v daném přístavu zajistit řádný provoz.

Návrhy kromě toho umožňují větší flexibilitu pro zohlednění vlivu přístavů na životní prostředí. V nadcházejících letech se výkony přístavů v oblasti životního prostředí zlepší, protože u lodí i přístavní infrastruktury bude podporováno využívání čistých technologií. Přístavní orgány musí být vybaveny pro řešení těchto nových úkolů.

Větší autonomie v řízení přístavů bude vyvážena dohledem nezávislého orgánu, jenž se bude starat o spravedlivou hospodářskou soutěž a koordinaci rozvoje přístavů na vnitrostátní a evropské úrovni.

Návrh posiluje transparentnost při využívání veřejného financování. Bude tak jasné, kam veřejné finanční prostředky putují, což napomůže tomu, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže. Konkrétnější pravidla transparentnosti umožní bližší kontrolu některých stávajících postupů. To dodá důvěru soukromým investorům, kteří potřebují právní jistotu a dlouhodobou stabilitu. V době, kdy jsou veřejné zdroje stále vzácnější, je třeba zajistit dodatečné soukromé investice.

Sociální dialog: zajištění dobrých pracovních podmínek

Přístavy nemohou fungovat bez řádně vyškolených a kvalifikovaných pracovníků. Komise odhaduje, že očekávaný nárůst činností v přístavech může do roku 2030 vytvořit okolo 70 000 přímých pracovních míst5. Moderní přístavní služby a stabilní prostředí musí zahrnovat i moderní organizaci práce a sociální opatření.

V červnu Komise zřídí Výbor pro sociální dialog v přístavech, jenž umožní zaměstnancům a zaměstnavatelům diskutovat a dohodnout se o pracovních otázkách. Komise poskytne práci tohoto výboru technickou a administrativní podporu a v roce 2016 zhodnotí pokrok.

Výbor se na začátku své práce zaměří na otázky ochrany zdraví, bezpečnosti, odborné přípravy a vzdělávání. Dosažené dohody budou v budoucnu zapracovány do právních předpisů.

Akční plán navržený Komisí

Nový legislativní návrh týkající se přístavů je součástí širšího akčního plánu navrženého Komisí. Po dlouhém procesu konzultací přichází Komise s iniciativou spočívající v legislativním návrhu s cílenými opatřeními, který přijme Evropský parlament a Rada, a osmi dalšími akcemi, které by Komise měla provést v nadcházejících letech a které mají řešit významné úkoly, před nimiž přístavy aktuálně stojí:

Akce č. 1

Využití budoucích koridorů v nových pokynech pro rozvoj sítě TEN-T k identifikaci prioritních investic v rámci „nástroje pro propojení Evropy“ za účelem propojení přístavů s železnicí, vnitrozemskými vodními cestami a silnicemi a povzbuzení přístavů k tomu, aby poskytovaly informace o dopravních tocích, které umožní lepší organizaci intermodální logistiky.

Akce č. 2

Lepší sladění dopravních projektů financovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti se sítí TEN-T a udělení priority projektům týkajícím se přístupu k přístavům a spojení s vnitrozemím. Podobné kroky k dosažení konzistentnosti investic budou podniknuty i ve vztahu k dalším zdrojům financování EU, například úvěrům dostupným prostřednictvím Evropské investiční banky a jiným úvěrovým nástrojům EU.

Akce č. 3

Kontrola správného uplatňování budoucí směrnice o udělování koncesí a veřejných zakázek v odvětví přístavů. U zakázek, na něž se tyto směrnice nevztahují, bude předmětem kontroly to, zda odvětví přístavů řádně uplatňuje zásady rovného zacházení a transparentnosti obsažené ve Smlouvě v souladu s jurisdikcí Soudního dvora.

Akce č. 4

Podpora zjednodušení administrativy v přístavech cestou praktické realizace následujících iniciativ:

  1. – „modrého pásma“, zjednodušujícího celní postupy v přístavech;

  2. – harmonizované a soudržné realizace „vnitrostátních jednotných portálů“;

  3. – „e-Maritime“ (elektronických systémů v námořní dopravě, využití elektronické komunikace pro snížení administrativní zátěže a podnikání); a

  4. „e-Freight“: iniciativa elektronické podpory nákladní dopravy, jejímž cílem je usnadnit výměnu informací v rámci multimodálních logistických řetězců a která přispěje ke zvýšení efektivity přístavů, jelikož přístavy jsou důležitými multimodálními platformami.

Akce č. 5

Vyjasnit používání pravidel EU pro státní podporu v odvětví přístavů: Komise v současnosti aktualizuje svá pravidla státní podpory pro všechna hospodářská odvětví. Komise do konce roku 2013 objasní pojem podpory, pokud jde o financování infrastruktury, zejména s ohledem na vývoj judikatury Soudního dvora.

Akce č. 6

V rámci evropského sociálního dialogu se se sociálními partnery povedou příslušné diskuse o přizpůsobování se změnám: sociální partneři EU se již dohodli na procedurálních pravidlech a na otevřeném společném pracovním programu a očekávají, že výbor bude formálně zřízen dne 19. června 2013. Komise poskytne práci tohoto výboru podporu a v roce 2016 zhodnotí pokrok.

Akce č. 7

Podpora inovací, sledování výkonu a přezkoumání a projednání potřeb v oblasti lidských zdrojů, včetně úkolů v souvislosti s ochranou zdraví a bezpečností, odbornou přípravou a kvalifikací, které čekají přístavy EU: Komise v rámci sedmého rámcového programu pro dopravu zahájí před koncem roku 2013 dva celounijní projekty zkoumající tyto otázky.

Akce č. 8

Podporovat jednotnější uplatňování ekologicky odlišených přístavních poplatků za infrastrukturu: Komise do roku 2015 navrhne zásady zpoplatnění v závislosti na vlivu na životní prostředí a podpoří výměnu osvědčených postupů.

Další informace

IP/13/451

http://ec.europa.eu/transport/

Seznam 319 hlavních přístavů EU podle země

PŘÍLOHA 1 — KLÍČOVÉ TABULKY A GRAFY

20 největších evropských nákladních přístavů na základě objemu dopraveného nákladu v tunách (2011). Viz také graf níže.

20 největších nákladních přístavů EU

Dopravený náklad v milionech tun (2011)

1

Rotterdam

370,3

2

Antverpy

168,5

3

Hamburk

114,4

4

Marseille

84,5

5

Algeciras

68,8

6

Le Havre

63,4

7

Amsterdam

59,6

8

Immingham

57,2

9

Bremerhaven

55,9

10

Valencie

54,2

11

Londýn

48,8

12

Milford Haven

48,7

13

Janov

42,4

14

Terst

41,8

15

Göteborg

41,3

16

Taranto

41,2

17

Dunkerque

40,8

18

Southampton

37,9

19

Tallinn

36,0

20

Tees & Hartlepool

35,2

Graf: 20 největších evropských nákladních přístavů a další hlavní nákladní přístavy – na základě objemu dopraveného nákladu v tunách (2011)

Zdroj: Eurostat

3 :

Síť TEN-T sestává ze dvou vrstev: 1) z globální sítě, která zajistí plné pokrytí EU a přístupnost všech regionů, která má být dokončena do roku 2030, a 2) z hlavní sítě, která bude zásobovat globální síť a bude upřednostňovat nejdůležitější uzly TEN-T, která má být dokončena do roku 2050. Podrobná kritéria výběru přístavů v rámci TEN-T obsahuje návrh TEN-T (KOM(2011) 650 v konečném znění/2). Konečný počet přístavů TEN-T bude záviset na konečném výsledku probíhajícího řádného legislativního postupu.

4 :

Dodávky pobřežní elektřiny: plavidlo se připojí ke zdroji dodávek energie na břehu, a nemusí tak využívat palubní generátory.

5 :

Toto číslo bude vyšší o nepřímá pracovní místa.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website