Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

ZPRÁVA

Brusel 16. listopadu 2012

Časté otázky: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) oslaví 10 let

Tento týden slaví úřad EFSA desáté výročí svého vytvoření. Při této příležitosti, která se časově shoduje rovněž s desetiletým výročím zavedení obecného potravinového práva EU, uspořádal EFSA ve spolupráci s Evropskou komisí dne 13. listopadu 2012 konferenci na vysoké úrovni v italské Parmě s názvem „Připraveni na budoucí výzvy“ (Ready for the challenges of tomorrow). Mezinárodní odborníci v dané oblasti, kteří se této konference zúčastní, zrekapitulují u příležitosti tohoto výročí nejvýznamnější úspěchy, kterých bylo za posledních 10 let dosaženo, a zváží, jak nejlépe řešit problémy, které nás čekají v budoucnosti.

Proč se EU rozhodla vytvořit úřad pro bezpečnost potravin?

Během 90. let 20. století prošla EU řadou krizových situací souvisejících s potravinami, jako byly BSE, salmonela a dioxiny, a tyto krize narušily důvěru spotřebitelů v systém produkce a distribuce potravin a odhalily nedostatky v tehdy platném systému.

Jaká byla reakce Komise na tyto krizové situace v oblasti potravin?

V lednu 2000 zveřejnila Komise politický dokument (bílou knihu), který obsahoval širokou škálu opatření nezbytných pro reformu politiky týkající se bezpečnosti potravin v Evropě. V tomto dokumentu byly zdůrazněny dva hlavní pilíře, které měly sloužit k obnovení důvěry veřejnosti: vytvoření rámce EU pro obecné potravinové právo a nezávislého Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Právní předpis EU pro potraviny byl přijat v lednu 2002 a úřad EFSA zahájil svou činnost v květnu 2002.

Kopíruje činnost úřadu EFSA činnosti vnitrostátních agentur pro potraviny?

Podle právních předpisů EU v oblasti potravin by měl EFSA využívat kapacit členských států prostřednictvím propojení organizací, které působí v podobných oblastech jako tento úřad. EFSA má v současné době k dispozici síť více než 1 500 externích odborníků a více než 300 vědeckých institucí. Samotný úřad EFSA má naopak poměrně málo zaměstnanců (asi 450).

Jaká je úloha úřadu EFSA?

EFSA má za úkol poskytovat nezávislé vědecké poradenství a technickou podporu pro politiku EU ve všech oblastech, které mají přímý nebo nepřímý dopad na bezpečnost potravin a krmiv. Je rovněž odpovědný za podávání zpráv o všech záležitostech v příslušných oblastech a o veškerých rizicích souvisejících s potravinovým řetězcem.

EFSA má také na žádost Komise poskytovat vědecké poradenství v otázkách lidské výživy. Rovněž poskytuje vědecká stanoviska týkající se zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek, zdraví rostlin a geneticky modifikovaných organismů, a to i v případech, kdy se nejedná o bezpečnost potravin. Při všech svých činnostech by měl úzce spolupracovat s příslušnými subjekty v členských státech, které plní podobné úkoly jako úřad.

Je EFSA skutečně nezávislý?

Nařízení, kterým byl úřad EFSA založen, stanoví přísné požadavky, pokud jde o nezávislost a střet zájmů, které platí pro všechny jeho činnosti. Za účelem splnění těchto požadavků vypracoval EFSA pro tyto záležitosti interní pravidla, která postupně zpřísňuje: naposledy v prosinci 2011 přijal strategii týkající se nezávislosti a vědeckých rozhodovacích procesů. Díky souvisejícím prováděcím pravidlům, která vstoupila v platnost v červenci 2012, se zlepšily platné postupy pro kontrolu a řízení zájmů deklarovaných všemi osobami, které se podílejí na činnostech EFSA. Mezi ně patří vědečtí odborníci, zaměstnanci, členové správní rady a třetí strany, včetně smluvních stran. Návrhy těchto nových pravidel EFSA před jejich přijetím intenzivně konzultoval se zúčastněnými stranami.

EFSA vynakládá značné prostředky na provádění této své nové strategie a nových pravidel. Vytvořil vlastní speciální nástroje IT ke zpracování více než 8 000 prohlášení o zájmech a každý rok zkoumá 40 000 bodů, které byly na pořadu jednání, a každoročně předkládá zprávu o dosažených výsledcích.

Kromě toho je nezávislost EFSA zaručena rovněž prostřednictvím společného rozhodování jeho vědeckých panelů a díky transparentnímu způsobu práce. Ten zahrnuje zveřejňování vědeckých stanovisek, případně včetně menšinových stanovisek, zveřejňování pořadů jednání a zápisů ze zasedání, prohlášení o zájmech členů správní rady a členů vědeckého výboru a vědeckých komisí.

Je rovněž nutné rozlišovat mezi pojmy „mít zájem“ a „být ve střetu zájmů“. Cílem nových pravidel je najít rovnováhu mezi potřebou zajistit nejlepší evropské vědecké odborníky pro účely vědeckého poradenství a zároveň zaručit, že tito odborníci nemají žádné finanční ani jiné zájmy, které by mohly ohrozit jejich nestrannost.

K obvinění ze střetu zájmů může rovněž dojít v důsledku špatného pochopení platných pravidel třetími stranami. To může mít nepříznivý vliv na pověst úřadu EFSA a oslabit spolehlivost tohoto systému. Je však důležité si uvědomit, že žádný systém není zcela bezchybný a že případy možného střetu zájmů se budou čas od času objevovat. Tyto případy je nutné posuzovat jednotlivě a přijímat vhodná opatření podle pravidel EFSA. Pro vzácné případy, kdy ke střetu zájmů opravdu dojde, má EFSA zaveden postup týkající se porušení důvěry, aby mohl přijmout vhodná opatření, kdyby odborník svůj zájem neuvedl.

Na žádost Evropského parlamentu provedl Účetní dvůr v roce 2011 audit týkající se řešení střetu zájmů agenturami EU. Bylo sice uznáno, že EFSA vyvinul velmi pokročilé politiky a postupy sloužící k odhalování střetu zájmů, ale přesto byly v příslušné zprávě uvedeny určité nedostatky. Komise je bude v blízké budoucnosti řešit společně s EFSA, jelikož důvěra v práci této agentury je nesmírně důležitá.

Jaké byly hlavní úspěchy úřadu EFSA v posledním desetiletí?

EFSA významně přispěl k řešení zásadních otázek bezpečnosti potravin, jako je snížení výskytu salmonel, omezení expozice pesticidům a nastavení bezpečných úrovní jejich reziduí a hodnocení potravinářských přídatných látek a doplňkových látek v krmivech. Díky jeho práci mohou mít evropští spotřebitelé jistotu, že výživová nebo zdravotní tvrzení na etiketách jejich potravin vychází ze solidních vědeckých základů. V posledních deseti letech je bezpečnost potravin v EU i nadále na nejvyšší úrovni a výskyt mimořádných událostí souvisejících s potravinami je účinně omezován, a to z hlediska veřejného zdraví i hospodářských dopadů.

Spolupráce v oblasti bezpečnosti potravin je intenzivnější a po celé Evropě nyní působí sítě pro sdílení vědeckých informací a koordinaci komunikačních činností, aby bylo možné v případě potřeby rychle reagovat na jakýkoli typ mimořádné události. V roce 2011 koordinoval EFSA vědecké šetření ohniska Shiga toxin produkujících Escherichia coli (STEC) v Německu a ve Francii, díky němuž byl zjištěn pravděpodobný zdroj kontaminace a které umožnilo subjektům EU odpovědným za řízení rizik přijmout opatření na ochranu spotřebitelů.

Schvaluje EFSA systematicky povolování GMO?

Ne, EFSA za tato povolení není odpovědný, jelikož spadají do oblasti odpovědnosti subjektů odpovědných za řízení rizik.

Žadatelé o povolení GMO jsou povinni poskytnout EFSA specifické studie, které musí odpovídat požadavkům na protokoly studií EU/OECD a musí se provádět v rámci příslušného systému zabezpečování jakosti (správná laboratorní praxe nebo ISO) a v souladu s pokyny EFSA pro hodnocení rizik GMO. Nezbytné toxikologické a jiné údaje potřebné k doložení bezpečnosti určitého GMO musí poskytnout příslušné odvětví. U všech regulovaných produktů, jako jsou GMO, je celosvětově přijímaná praxe taková, že provádět nezbytné studie, které jsou základem hodnocení rizik, je povinností žadatelů, jelikož ti budou mít přímý prospěch z uvádění daného produktu na trh.

Postup EFSA pro hodnocení rizik je důkladný a téměř vždy vyžaduje, aby žadatelé ještě před vydáním stanoviska poskytli další údaje a vysvětlení. V několika málo případech žadatelé své žádosti stáhli, když příslušné odvětví dospělo k názoru, že nebude moci shromáždit informace, které EFSA vyžadoval.

S jakými problémy se EFSA potýká?

Přestože EFSA dosáhl v prvních deseti letech svého působení mnoha úspěchů, musíme se připravit na budoucí problémy. Není možné předvídat všechny záležitosti, které bude muset EFSA v příštích letech řešit, ale tendence jsou stále zřejmější. Patří sem otázky, jako je změna klimatu, měnící se demografie Evropy a rychlé rozšiřování celosvětového obchodu. EFSA bude rovněž postaven před výzvy a příležitosti související s inovacemi, které přispějí k řešení některých z těchto budoucích potřeb a také budou vytvářet potřeby nové. Za tímto účelem již EFSA vytvořil svou vědeckou strategii na období 2012–2016, která obsahuje návrhy týkající se toho, jakým způsobem by mohl i v nadcházejících letech pomáhat zajišťovat bezpečnost potravin v Evropě.

Může EFSA přijímat rozhodnutí?

Právní předpisy EU v oblasti potravin oddělují úlohy hodnocení rizik a jejich řízení. Úřad EFSA jakožto nezávislá agentura EU je odpovědný za hodnocení rizik, neboli vědecké poradenství, ale za řízení rizik nebo rozhodování je odpovědná Evropská komise, Rada a Evropský parlament. To znamená, že EFSA nepřijímá rozhodnutí o povolení GMO, pesticidů, potravinářských přídatných látek a jiných regulovaných výrobků souvisejících s potravinovým řetězcem, ale vyhodnocuje potenciální rizika pro spotřebitele, zvířata a životní prostředí, což umožňuje subjektům odpovědným za řízení rizik, v tomto případě Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě, aby při svém rozhodování zohlednily vědecká doporučení.

Jak EFSA funguje?

Správní rada – EFSA má 15člennou správní radu, která je jmenována Evropskou radou po konzultaci s Evropským parlamentem na základě výzvy k vyjádření zájmu. Členové správní rady jsou nezávislí, nezastupují zájmy vlád ani odvětví a jsou jmenováni proto, aby jednali ve veřejném zájmu. Správní rada stanoví rozpočet EFSA, schvaluje jeho roční pracovní program a je odpovědná za to, aby EFSA účinně fungoval a úspěšně spolupracoval s partnerskými organizacemi v EU i mimo ni.

Výkonný ředitel – výkonný ředitel EFSA je jmenován správní radou. Výkonný ředitel řídí přibližně 450 zaměstnanců, je zákonným zástupcem úřadu a je odpovědný za všechny provozní záležitosti, personální otázky a vypracovávání ročního pracovního programu po konzultaci s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a členskými státy EU.

Vědecké komise a vědecký výbor EFSA – vědecký výbor a vědecké komise EFSA jsou zodpovědné za poskytování vědeckých stanovisek a skládají se z vysoce kvalifikovaných nezávislých vědců, kteří jsou vybíráni na základě otevřené výzvy k vyjádření zájmu. V současné době funguje deset vědeckých komisí, které se zabývají takovými záležitostmi, jako jsou potravinářské přídatné látky, zdraví rostlin, geneticky modifikované organismy, výživa, kontaminující látky, zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat atd.

Vědecký výbor se skládá z předsedů vědeckých komisí a šesti dalších zkušených vědeckých pracovníků, kteří nepatří do žádné z těchto komisí, ale jsou vybráni na základě výzvy k vyjádření zájmu. Vědecký výbor odpovídá za koordinaci a soudržnost u otázek společných pro všechny panely i za vědecké otázky horizontální povahy. Vědecký výbor je odpovědný za stanoviska např. v souvislosti s inovativními metodami hodnocení rizik a za stanoviska, jejichž cílem je zajistit transparentnost a zlepšit kvalitu určitých součástí hodnocení rizik.

Poradní fórum – poradní fórum EFSA zajišťuje vazbu na vnitrostátní orgány pro bezpečnost potravin ve všech 27 členských státech EU, na Islandu a v Norsku, přičemž Švýcarsko a kandidátské země mají status pozorovatelů. Skládá se ze zástupců příslušných vnitrostátních orgánů, které provádějí podobné úkoly jako úřad. Hraje zásadní roli při zajišťování účinné koordinace mezi činnostmi EFSA a činnostmi členských států, a tím maximalizuje využívání zdrojů.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site