Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

ZPRÁVA

Brusel 25. září 2012

Často kladené dotazy ohledně mnohojazyčnosti a výuky jazyků

IP/12/1005

Co znamená mnohojazyčnost?

  • schopnost hovořit a dorozumět se několika jazyky,

  • strategie, podle níž má určitá organizace, společnost či instituce používat ve své interní a/nebo externí komunikaci více než jeden jazyk.

Které jsou úřední jazyky EU?

Třiadvaceti úředními jazyky Evropské unie jsou angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština.

Kdo rozhoduje o tom, který jazyk bude úředním jazykem EU?

O této věci rozhoduje jednomyslně Rada Evropské unie, v níž jsou zastoupeny všechny členské státy EU. Před přistoupením k EU každý budoucí členský stát stanoví, jaký jazyk hodlá používat jakožto úřední pro účely EU. Veškeré další změny, ať již přidání nového úředního jazyka či zrušení jazyka stávajícího, musí jednohlasně schválit všechny členské státy.

Kolika regionálními jazyky se v členských státech hovoří?

V Evropské unii se používá kolem 60 menšinových a regionálních jazyků. K tomu je třeba přičíst ještě více než 175 jazyků migrantů.

Jaký status mají regionální jazyky v rámci orgánů EU?

Rada EU rozhodla, že některé jazyky, které uznává ústava členského státu, mohou být na formálních schůzkách a v dokumentech EU používány, přestože nejsou úředním(i) jazykem(y) EU. Orgány EU a španělská vláda uzavřely dohodu o používání baskičtiny, katalánštiny a galicijštiny v psaných dokumentech. Podobnou dohodu má Spojené království ohledně používání velštiny a skotské gaelštiny. V takových případech zajišťuje překlad, je‑li potřeba, na vlastní náklady vláda dotčeného členského státu. Na základě žádosti se při některých zasedáních Rady ve složení s regionálními zástupci a také při plenárních zasedáních Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru zajišťuje tlumočení z (avšak nikoli do) baskičtiny, katalánštiny/valencijštiny/baleárštiny a galicijštiny. Náklady na takové tlumočení hradí dotčený členský stát. Podobně se situace řeší rovněž s velšskými a skotskými orgány.

Chrání zákony EU používání jazyků?

Práva a povinnosti EU týkající se jazyků jsou zakotveny v evropských právních předpisech. Smlouva o EU (článek 3) a Listina základních práv Evropské unie (články 21 a 22) zakazují diskriminaci na základě jazyka a stanoví, že Unie musí respektovat jazykovou rozmanitost.

První nařízení Společenství přijaté v roce 1958 požaduje, aby orgány Společenství překládaly právní předpisy do všech úředních jazyků EU a odpovídaly na dotazy občanů ve stejném jazyce, v jakém byla položena otázka (článek 2, také články 20 a 24 Smlouvy o fungování Evropské unie).

Hodlá EU omezit počet úředních jazyků?

Ne. Stávající systém používáme v zájmu demokracie, transparentnosti a zodpovědnosti. Žádný členský stát se nehodlá vzdát svého jazyka a kandidátské země si přejí, aby se jejich jazyky staly jazyky úředními. Již několikrát se objevil návrh, schválit v EU používání jediného úředního jazyka. To by však bylo nedemokratické, protože většina lidí v EU by nebyla schopná porozumět, co se jejich jménem schvaluje, a snížila by se tak odpovědnost.

Proč Evropská komise podporuje mnohojazyčnost?

Protože chce 1) podnítit mezikulturní dialog a více začleňující společnost, 2) pomoci občanům 27 členských států rozvíjet smysl pro občanství EU, 3) dát lidem příležitost ke studiu nebo práci v zahraničí a 4) otevřít pro evropské podniky, jež jsou konkurenceschopné na světové úrovni, nové trhy.

Jaký je ve zkratce cíl jazykové politiky EU?

Jazyková politika EU si klade za cíl chránit jazykovou rozmanitost a podporovat znalost jazyků z důvodů souvisejících s kulturní identitou a sociální integrací a také proto, že občané, kteří ovládají více jazyků, mohou lépe využívat příležitostí v oblasti vzdělávání a práce v rámci jednotného trhu.

Cílem je Evropa, v níž se bude každý od útlého věku vedle své mateřštiny učit ještě alespoň dvěma jazykům. Mateřština + 2 jazyky je cíl, který vytyčily hlavy států a vlád EU na barcelonském summitu v březnu 2002.

Jakou úlohu hrají překlady a tlumočení?

Úkolem překladatelské a tlumočnické služby Evropské unie je podporovat a posilovat mnohojazyčnost v EU a přiblížit politiky Unie jejím občanům. Informovat občany především o jejich právech a povinnostech v rámci právních předpisů EU a komunikovat s nimi ve všech úředních jazycích je pro legitimitu, transparentnost, odpovědnost a výkonnost EU naprosto zásadní.

Překládá se každý dokument EU do všech úředních jazyků?

Nikoli. Dokumenty se překládají podle priorit: ty závisejí na tom, komu a za jakým účelem jsou určeny. Právní předpisy a dokumenty se zásadním významem pro veřejnost či dokumenty, o něž se veřejnost velkou měrou zajímá, se překládají do všech 23 úředních jazyků EU. Jiné dokumenty (např. korespondence s vnitrostátními orgány a rozhodnutí určená konkrétním jednotlivcům či subjektům) se překládají pouze do potřebného jazyka.

Evropská komise používá ke svým vnitřním záležitostem tři procedurální jazyky. Jsou jimi angličtina, francouzština a němčina. Poslanci Evropského parlamentu dostávají pracovní dokumenty ve svých jazycích.

Jak je to s internetovými stránkami?

Internet hraje čím dál významnější roli, chceme-li, aby byla veřejnost stále informována o tom, čím se EU zabývá a co z toho občané mají. Pokud jde o webové stránky Komise, z právního hlediska není nutné překládat každou stránku do všech úředních jazyků. Komise se však snaží poskytovat na svých stránkách maximální množství informací v co nejvíce jazycích.

Kolik překlady a tlumočení v orgánech EU stojí?

Celkové náklady na překlady a tlumočení ve všech orgánech a institucích EU (což jsou mimo jiné Evropská Komise, Evropský parlament, Rada, Soudní dvůr Evropské unie, Evropský účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů) činí přibližně jednu miliardu EUR ročně. Tato částka představuje méně než 1 % rozpočtu EU nebo 2 eura na jednoho občana. Evropská komise zaměstnává přibližně 3 000 interních překladatelů a tlumočníků.

Který jazyk je nejdůležitější?

Všechny jazyky se považují za stejně důležité. Jazykem EU, který má v Unii nejvíce rodilých mluvčích, je němčina. Avšak mimo Německo a Rakousko se tento jazyk příliš nepoužívá. Ve světě se z jazyků EU nejvíce používá angličtina a španělština, avšak většina mluvčích nežije v Evropě. Nejvíce občanů EU ovládá jakožto první cizí jazyk angličtinu. Nedávné průzkumy však ukázaly, že méně než polovina obyvatel EU umí anglicky natolik dobře, aby se mohla bez problémů dorozumět. Francouzština je jedním (nebo jediným) z úředních jazyků tří členských států: Belgie, Francie a Lucemburska. Francouzsky se mluví na mnoha místech planety a vyučuje se v řadě evropských škol. Větší počet lidí ovládajících francouzštinu jakožto cizí jazyk však najdeme v jižní a západní Evropě než na jejím severu a východě.

Vyřešil by náš problém jediný jazyk pro všechny?

Myšlenka, že by jediný jazyk mohl vyřešit všechny naše jazykové potřeby, je příliš zjednodušující. Občas se objeví návrhy přijmout jakožto jediný panevropský jazyk latinu nebo esperanto. Avšak vzhledem k tomu, že by se některému z těchto jazyků musel skoro každý naučit úplně od začátku, bylo by toto řešení stejně neschůdné a našim vztahům se zbytkem světa by příliš neprospělo. Vyškolit učitele a naučit 500 milionů Evropanů novému jazyku by bylo časově i finančně velmi náročné. Proto Evropská komise podporuje mnohojazyčnost a dává tak přednost rozdílnosti před uniformitou.

Co z toho budu mít, naučím-li se cizí jazyk?

V době rostoucí nezaměstnanosti a nepříliš růžových ekonomických vyhlídek je schopnost porozumět a domluvit se cizími jazyky výhodou. Stává se z ní klíčová schopnost k dosažení zaměstnatelnosti, růstu a většího počtu pracovních míst. Z tohoto důvodu vyzvaly hlavy států a vlád v roce 2002 k tomu, aby se děti od útlého věku učily alespoň dvěma cizím jazykům.

Jakou podporu EU poskytuje, aby se zájemci mohli cizímu jazyku učit v zahraničí?

Učení se cizím jazykům v zahraničí může být pro oživení našich hospodářství a pro rozvoj soudržnější společnosti v celosvětovém měřítku důležité. Všichni občané EU by měli být schopni rozvíjet své jazykové dovednosti, přijímat vliv jiných kultur a využívat příležitostí, jež jim nabízí trh EU i celosvětový trh. V rámci programu celoživotního učení poskytuje EU každoročně přibližně 50 milionů EUR na zvyšování povědomí o významu jazykových dovedností, zlepšování dostupnosti zdrojů jazykového vzdělávání a vytváření učebních a výukových materiálů. Jazykové vzdělávání a jazyková různorodost je jednou z priorit programu Erasmus pro všechny na období 2014–2020. Očekává se, že nový program, o němž právě probíhají jednání v Radě a Evropském parlamentu, významnou měrou zvýší finanční prostředky určené k nabytí a rozvoji jazykových dovedností.

Jsou jazyky důležité v podnikání?

Jistě. Je přece důležité znát jazyk zákazníka. V roce 2006 nechala Evropská komise zpracovat studii, kolik evropské podniky stojí jejich neznalost cizích jazyků. Ze studie vyplynulo, že malé a střední podniky, jež investují do jazykových dovedností svých zaměstnanců nebo se řídí určitou jazykovou strategií, dosáhly o 44,5 % vyššího vývozu než firmy, které tak nečinily.

Co si o jazycích myslí Evropané?

Podle průzkumu Eurobarometru o postoji občanů EU k mnohojazyčnosti a učení se cizím jazykům, jehož výsledky byly zveřejněny v červnu 2012, považuje téměř devět z deseti Evropanů schopnost domluvit se cizím jazykem za velmi užitečnou a 98 % respondentů uvedlo, že zvládnutí cizích jazyků je prospěšné pro budoucnost jejich dětí. Evropané si výhody mnohojazyčnosti uvědomují: 72 % s touto politikou souhlasí a 77 % ji považuje za prioritu, 53 % používá cizí jazyky při práci a 45 % respondentů je přesvědčeno, že ve své zemi získali díky znalosti cizích jazyků lepší pracovní místo.

Jak Evropanům cizí jazyky jdou?

Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2012 počet občanů, kteří uvádějí, že jsou schopni se v cizím jazyce dorozumět, od minulého průzkumu o mnohojazyčnosti z roku 2005 lehce poklesl (z 56 na 54 %) Komise nechala zpracovat zvláštní studii, první evropský průzkum jazykových znalostí. V jeho rámci byli z jazykových znalostí přezkoušeni náctiletí žáci a studenti ve 14 evropských zemích. Ukázalo se, že první cizí jazyk ovládá pouhých 42 % z nich a druhý dokonce jen 25 %. Značný počet žáků a studentů nedosáhl dokonce ani základní úrovně znalostí prvního (14 %) nebo druhého cizího jazyka (20 %). Poměr žáků ovládajících první cizí jazyk je velmi rozdílný: na Maltě a ve Švédsku dosahuje 82 % (prvním cizím jazykem je zde angličtina), zatímco ve Francii činí pouhých 14 % (angličtina) a ve Spojeném království 9 % (francouzština). Lidem pomáhá zlepšit si pasivní porozumění čtenému a slyšenému projevu v cizím jazyce internet. Počet Evropanů, kteří pravidelně na internetu používají cizí jazyk, např. na sociálních sítích, se zvýšil o 10 procentních bodů z 26 na 36 %. Nejzdatnější zemí EU, pokud jde o mnohojazyčnost, je Lucembursko, kde 99 % obyvatel ovládá alespoň jeden cizí jazyk.

Kdo v Evropské komisi je nejvícekrát člověkem?

Překladatel Evropské komise Ioannis Ikonomou - hovoří totiž 32 jazyky. Ioannis se narodil v Heraklionu na Krétě. Studoval jazykovědu na Univerzitě v Soluni a poté jazyky a kultury středního východu na Kolumbijské univerzitě ve Spojených státech. Ioannis pracuje pro Komisi od roku 2002 a zúčastní se kyperské konference „Mnohojazyčnost v Evropě“, na níž přednese příspěvek.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website