Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

MEMO

Brusel 12. července 2012

Lepší podmínky pro investice do širokopásmového připojení – politické prohlášení místopředsedkyně Kroesové

Dnes v Evropě stojíme na prahu nového digitálního přechodu. Nové aplikace a služby, od elektronického zdravotnictví přes cloud computing po televizi spojenou s internetem, nabízejí občanům a podnikům obrovské výhody a celkově posilují naše hospodářství. Mnohé z těchto nových objevů však nemůžou fungovat v širokopásmových metalických sítích ADSL. Nemůžeme si dovolit, aby naše sítě byly pro tuto obrovskou příležitost překážkou: potřebujeme investice do nové vysokorychlostní infrastruktury. Proto je třeba, aby odvětví, které onu nezbytnou infrastrukturu poskytuje – telekomunikační společnosti a další – bylo silné.

Před více než deseti lety jsme do evropských telekomunikačních sítí úspěšně zavedli hospodářskou soutěž. To až dosud přinášelo spotřebitelům a podnikům pozitivní výsledky. Avšak přechod k nákladným vysokorychlostním sítím nové generace, které existují spolu se starými, vyvolává specifické problémy. Veřejný sektor může sice pomoci, tu skutečně největší část nákladů však musí nést soukromé investice. Je jasné, že bez ohledu na sítě a operátora musí občané vědět, že jim jejich investice zajistí přiměřený výnos při zohlednění rizik.

V říjnu minulého roku zahájila Komise dvě veřejné konzultace (viz IP/11/1147) k problematice regulovaného velkoobchodního přístupu k telekomunikačním sítím, metodiky nákladů a nediskriminace s cílem zajistit jednotný přístup v celé Evropě, rozvíjet jednotný trh v oblasti komunikací a přispět k dosažení našich cílů v oblasti vysokorychlostního širokopásmového připojení.

Tyto konzultace vyvolaly širší diskusi o úloze regulace v souvislosti s podporou hospodářské soutěže a investic v období technologického přechodu. Obdrželi jsme příspěvky od Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a národních regulačních orgánů, odvětvových sdružení, investorů a společností i podrobné odborné studie.

Zaslané příspěvky jsme důkladně prozkoumali a já mohu nyní oznámit, že se chystám navrhnout rozhodnutí, která mají zajistit, aby se Evropa stala konkurenceschopným propojeným kontinentem, zejména díky investicím do vysokorychlostních širokopásmových přístupových sítí nové generace (NGA).

Regulační politika by měla jasně dosažení tohoto cíle napomáhat, nikoli mu bránit. Trvalá stabilní a jednotná regulace v celé Evropě může podpořit udržitelnou hospodářskou soutěž a efektivní investice.

Obecné závěry

1) Soutěž musí mít rovné podmínky. Především, alternativní provozovatelé by neměli být vůči konkurenci v nevýhodné pozici: zavedení provozovatelé by neměli mít možnost rozlišovat mezi vlastními maloobchodními prostředky a prostředky jiných provozovatelů. Zajištění skutečně rovnocenného přístupu alternativních provozovatelů do sítí stávajících provozovatelů, jakkoli bývá v dnešní regulační praxi často podceňováno, je pravděpodobně nejdůležitější zárukou udržitelné hospodářské soutěže, a to v případě stávajících i nových sítí.

2) Přílišné zasahování omezuje pružnost a to zase snižuje rozsah a kvalitu služeb, které mohou být nabízeny různým spotřebitelům. Zejména v době přechodu z jedné technologie na druhou by jak zavedení, tak ostatní provozovatelé měli být schopni využívat nové možnosti. Zaměříme se pokud možno na otázky, které mají pro řádnou hospodářskou soutěž zásadní význam, což nám umožní omezit regulační zásahy jinde.

3) Měli bychom si být vědomi přímých i nepřímých účinků regulace. Například regulace cen přístupu k metalickým sítím může ovlivnit tvorbu cen a návratnost investic u jiných infrastruktur: u nových optických sítí nebo modernizace s využitím optických sítí (od jakéhokoli provozovatele), kabelových a možná i na bezdrátových sítí. Za příznivých okolností toho můžeme využít, zaměříme-li se na regulaci velkoobchodních cen klíčových produktů.

4) Měli bychom být opatrní při určování vítězů Technologická neutralita“ je pouze jiný způsob, jak vyjádřit, že nemůžeme s jistotou předvídat, která technologická řešení budou nejlepší, ani způsob, jakým si budou konkurovat a vzájemně se ovlivňovat. Dodatečná řešení mohou přispět k posílení slabé poptávky v krátkodobém horizontu – například nové technologie kombinující optické vlákno a metalické kabely nebo modernizace televizní kabelové sítě můžou být velmi nákladově efektivní, protože poskytují vyšší kapacitu stahování.

5) Obecně platí, že regulované velkoobchodní ceny za přístup by měly jasně signalizovat, že je třeba se rozhodnout: „buď koupit, nebo vytvořit“. Náklady na výměnu mohou pro ostatní provozovatele být jasným podnětem k vybudování vlastní sítě, a tudíž k využití vlastních prostředků k vytvoření konkurenčního prostředí na základě infrastruktury v oblastech, kde to má ekonomický smysl. Jinde budou alternativní provozovatelé i nadále mít velkoobchodní přístup k sítím stávajících provozovatelů, aby spotřebitelé mohli využívat konkurenční služby.

6) Trvalá regulační stabilita a soulad jsou hodnotou samy o sobě a mají zásadní význam pro budování důvěry komerčních investorů a provozovatelů. Shoda v rámci celého jednotného trhu je rovněž důležitou součástí rovnosti. Náš přístup by měl být trvalý, soudržný a spolehlivý v dlouhodobém horizontu – musí ale být také dostatečně pružný, aby se mohl přizpůsobit měnícím se okolnostem.

7) Otázka, zda zvýšení nebo snížení cen za připojení k metalické síti by přineslo investice do přístupových sítí nové generace, je složitá. Různé faktory působí různými směry a liší se relativní silou: podle kontextu a svým dopadem na alternativní a zavedené provozovatele. V říjnu minulého roku jsme se zabývali některými návrhy, jak tyto konkurenční faktory uvést do souladu. Národní regulační orgány se obávaly, že přístup spojující cenu za připojení k metalické síti s ochotou investovat do sítí NGA by bylo obtížné prosadit v praxi a mohl by se stát předmětem spekulací.

Co je však důležitější, po prostudování všech důkazů a vzhledem k značně konkurenčnímu vztahu mezi metalickým připojením a sítěmi NGA nejsme přesvědčeni, že postupný pokles cen metalického připojení by přinesl investice do sítí NGA. Ve skutečnosti jsme nyní svědky situace, kdy investice do optických sítí v některých členských státech, v nichž ceny metalického připojení odpovídají zhruba průměru v EU nebo jsou vyšší, relativně rostou.

Další kroky

Vzhledem k těmto skutečnostem mám v úmyslu vytvořit trvalé pokyny pro regulaci s platností minimálně do roku 2020. Budou se týkat zejména tří oblastí.

Zaprvé, mám v úmyslu vydat doporučení o nediskriminaci. Tím by byla zdůrazněna myšlenka, že rovnocennost vstupů je nejlepší zárukou nediskriminace v zájmu zajištění rovnocennosti přístupu.

To samozřejmě může být ve stávajících sítích finančně náročné, takže národní regulační orgány budou v těchto případech muset velmi pečlivě zvážit úměrnost: podle mého názoru však neexistuje důvod, proč by tohoto cíle nemohlo být dosaženo v nových systémech, aby uspokojování vlastních potřeb i potřeb třetích stran při hledání srovnatelných produktů přístupu v co největší možné míře probíhalo za stejných podmínek.

Národní regulační orgány by měly stanovit klíčové ukazatele výkonnosti v takových oblastech, jako je např. objednávání, dodávání, odstraňování poruch a kvalita služeb. To bude podpořeno dohodami o poskytování služeb nebo zárukami a zkouškami opakovaného technického a ekonomického využití, aby regulační orgány mohly ověřit, že efektivně fungující provozovatel bude schopen konkurovat maloobchodním produktům zavedených provozovatelů na základě stejných poskytovaných velkoobchodních produktů přístupu. Zejména možnost ekonomického opakovaného využití bude předem vyžadovat provedení řádně stanovené zkoušky „snižování marží“. Tato kombinace opatření poskytne účinné alternativní záruky bez nutnosti uchýlit se k funkčnímu oddělení, které podle našeho názoru zůstává krajním řešením.

Zadruhé, hodlám vydat zvláštní doporučení týkající se metodiky nákladů pro regulované velkoobchodní ceny za přístup k síti na podporu soudržnosti a stability v Evropě. Měla by být umožněna postupná konvergence, protože nevidím důvod pro zpochybnění cenových signálů současné průměrné ceny za přístup k metalické síti v Evropě (pohybující se kolem 9 EUR za měsíc), třebaže se mohou zcela běžně vyskytovat určité místní odchylky.

Obecně řečeno, nejspolehlivější signály ve smyslu „kup, nebo si vytvoř“ pro investování do efektivní alternativní infrastruktury pocházejí z metody dlouhodobých přírůstkových nákladů, včetně odpovídající částky pro společné náklady. Mnoho regulačních orgánů již samozřejmě tento přístup nebo jeho variantu uplatňuje. Navíc se zdá, že vhodnou „ekvivalentní moderní hodnotou“ pro výpočet nákladů na přístup k metalické síti je optická síť: ostatně, žádný provozovatel by dnes nebudoval metalickou síť. Spotřebitelé navíc budou čím dál tím víc oceňovat výhody sítí NGA: ceny za přístup k metalické síti by se poté měly přizpůsobit podle zásady „platíte za to, co dostanete“. Pokud jsou ceny za přístup k sítím NGA regulovány, regulace by měla řešit investiční rizika zaměřením se na plnou návratnost nákladů této infrastruktury, i když náklady budou klesat.

Naše veřejné konzultace se zabývaly rovněž otázkou, zda by se k některým kategoriím aktiv, např. k aktivům inženýrských sítí, nemělo přistupovat jiným způsobem, jako je tomu v některých členských státech. Přesvědčili jsme se, že uplatňování tohoto postupu v praxi v oněch zemích nezpůsobuje výrazné odchýlení od současných evropských průměrných cen přístupu k uživatelským sítím, což, jak jsem již uvedla, nezpochybňuji.

Zatřetí, tyto iniciativy nabízejí příležitost ukládat povinnosti tam, kde jsou nejvíce užitečné pro alternativní provozovatele a nejméně zatěžují běžnou obchodní činnost zavedených provozovatelů. Doporučení Komise pro NGA z roku 2010 stanoví obecnou zásadu nákladově orientovaného velkoobchodního přístupu k sítím dominantních provozovatelů s některými výjimkami.

Navrhuji, aby tam, kde regulační orgány stanoví správné podmínky (povinnost rovnocennosti vstupů, zkoušky opakovaného využití) a kde existuje výrazný konkurenční tlak (ze strany provozovatelů s nákladově orientovaným přístupem k metalickým sítím v souladu s pokyny Komise nebo konkurenčních subjektů využívajících jiné infrastruktury, jako kabelové sítě nebo technologie LTE), národní regulační orgány nemusely uplatňovat nákladovou orientaci přímo na produkty velkoobchodního přístupu sítí NGA.

Tyto otázky jsou důležité a složité a bylo zapotřebí značného přispění zúčastněných stran a času ke zvážení, než jsem dospěla k těmto závěrům. Tato doporučení však budou motivovat provozovatele k investicím, posílí hospodářskou soutěž ve všech sítích a umožní alternativním provozovatelům navzájem si konkurovat nejen cenami.

Tyto regulační plány předložím co nejdříve na podzim ke schválení ostatním členům Komise v rámci mého všeobecného přezkumu, jehož cílem je zjistit, jak se Digitální agenda může ještě více strategicky zaměřit na digitální růst v Evropě.

Chci všem zúčastněným stranám odvětví dát důrazně a hlasitě najevo, že mohou výhodně investovat do budoucího propojení Evropy a na základě svých investic obstát v konkurenci.

Další opatření

Tato opatření souvisejí se souborem dalších opatření, která mohou společně učinit z Evropy propojený kontinent. Patří mezi ně:

  • veřejná podpora, ať již poskytovaná v rámci státní podpory orgány státní nebo místní správy, nebo z financovaná z prostředků EU, například nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility, CEF) nebo strukturálních fondů. Inovativní finanční nástroje v rámci CEF mohou ovlivnit rovnováhu a „přilákat“ další tržní investory. Proto má návrh Komise na vytvoření nástroje pro propojení Evropy a její přezkum pokynů pro poskytování státní podpory na širokopásmové připojení zásadní význam pro přijetí správných opatření;

  • opatření na snižování nákladů na rozvoj sítí NGA: V průběhu roku předložím legislativní návrh, aby byly v celé EU uplatňovány postupy, které se osvědčily v některých regionech: např. zlepšení opakovaného použití a sdílení infrastruktury kabelovodů v celém odvětví a jednodušší povolování;

  • v zájmu rychlého rozšíření bezdrátových sítí čtvrté generace budu pokračovat v provádění programu politiky rádiového spektra. Zejména je třeba, aby vlády členských států poskytovaly dostatečné spektrum za ceny, které nemají konfiskační charakter;

  • rovněž je třeba vybudovat živý jednotný digitální trh pro obsah on-line, vytvořit nové služby a aplikace, které přilákají zájem lidi ve prospěch rychlejšího přístupu k internetu. V konečném důsledku právě poptávka spotřebitelů sníží rizikovost investic do sítí a zvýší jejich ziskovost. Včerejší návrh na zjednodušení postupů při udělování licencí k autorským právům pro více území (IP/12/772) je prvním krokem v rámci obecnějšího přezkumu fungování našich pravidel pro autorská práva v digitálním věku. Máme již ambiciózní legislativní návrhy týkající se ochrany údajů, řešení sporů on-line, podmínek smluv uzavíraných na internetu a elektronického prokazování totožnosti a brzy přijmeme strategii pro cloud computing, iniciativy pro platby na internetu a směrnici o elektronickém obchodu, politiku pro spojení televize s internetem, pokyny o neutralitě sítě, právní předpisy týkající se zabezpečení sítě a mnohé další.

Užitečné odkazy

Internetové stránky Digitální agendy

Internetové stránky Neelie Kroesové

Neelie Kroesová na Twitteru


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website