Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

MEMO

Brusel 27. června 2012

Co nové finanční nařízení přinese příjemcům finančních prostředků EU?

Proč bylo nutné ve finančním nařízení změnit rozpočtová pravidla a pravidla upravující výdaje?

Komise průběžně posuzuje způsob, jakým spravuje finanční prostředky EU, přičemž zohledňuje nabyté zkušenosti, zpětnou vazbu od konečných uživatelů a zúčastněných subjektů a také potřebu finanční pravidla modernizovat. Existuje také formální požadavek přezkoumat finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla alespoň jednou za tři roky.

V souvislosti s překonáváním hospodářské krize je navíc třeba uvažovat také o tom, jak využívání finančních prostředků EU zjednodušit a postarat se o větší odpovědnost, účinnost a efektivnost.

A konečně, zaváděné změny přicházejí z pohledu příjemců i financujících orgánů dostatečně včas před spuštěním výdajových programů spadajících do víceletého finančního rámce na období 2014–2020, který se v současnosti projednává.

Jaké jsou cíle této revize?

EU v současnosti modernizuje své finanční postupy, aby mohla lépe dosáhnout cílů strategie Evropa 2020. Obecně se revize zaměří na tři oblasti:

1. zjednodušení: omezit byrokracii, urychlit procesy a soustředit se na výkon spíše než na administrativu;

2. odpovědnost: posílit řádné finanční řízení a ochranu finančních zájmů EU;

3. inovace: zavést finanční mechanismy, které znásobí účinek prostředků EU využitím prostředků třetích stran.

Vybrané novinky…

Systém udělování grantů se namísto na proplácení nákladů zaměří na platby za dosahování výsledků. Nástrojem k tomu budou jednorázové platby, paušální sazby a jednotkové náklady.

Granty EU zpravidla spočívají v proplacení části nákladů, které příjemci skutečně vznikly. To znamená časově náročnou administrativní činnost jak pro příjemce, který musí rozepisovat veškeré výdaje, tak pro Komisi, která musí u projektů prověřovat nejen dosažené výsledky, ale i způsobilost všech nárokovaných nákladů.

Zjednodušení se týká zejména situací, kdy se místo skutečně vzniklých nákladů uplatňují jiné metody, tedy jednorázová platba (platba při dosažení výsledků), paušální sazby (procentní sazby k úhradě určitých kategorií nákladů) a jednotkové náklady (náklady na jednotku, např. na osobu/den):

  • ruší se maximální výše jednorázové platby (v současnosti 25 000 EUR), místo toho bude Komise výši částky stanovovat podle povahy programu;

  • bude možné se s příjemcem dohodnout, že při výpočtu jednorázové platby, paušální sazby či jednotkových nákladů se bude vycházet z obvyklých účetních postupů příjemce nebo historických údajů z jeho účetnictví. To se týká zejména tzv. průměrných osobních nákladů ve financování výzkumu;

  • u subjektů, jako jsou vlastníci malých a středních podniků či osoby samostatně výdělečně činné, které nemají pravidelný příjem, může být výše platby založena na jednotkových nákladech (např. denní sazbě).

Častější uplatňování těchto jednodušších postupů bude znamenat posun od odůvodňování způsobilosti nákladů k prokazování, že činnost podporovaná z rozpočtu EU vedla k dohodnutým výsledkům.

Kratší platební lhůty

Příjemci budou mít nárok obdržet finanční prostředky, které jim byly přiděleny, ve lhůtě 30, 60 či 90 dní, podle toho, jak náročné bude ověřit, zda plnění odpovídá smluvním závazkům. V současnosti sice Komise podobné lhůty uplatňuje z vlastní vůle, nová ustanovení však znamenají, že pokud Komise lhůtu nedodrží, bude mít příjemce nárok na úrok z prodlení.

Doba od podání návrhu do udělení grantu a orientační lhůta

V rámci výzev k podávání návrhů se bude uvádět plánované datum, kdy budou žadatelé informováni o výsledcích hodnocení. Obvykle to nesmí být později než šest měsíců po uzavření výzvy. Dále se bude uvádět plánované datum uzavření grantových dohod s úspěšnými žadateli (či oznámení rozhodnutí o poskytnutí příspěvku). Zpravidla k tomu musí dojít do tří měsíců od sdělení výsledků hodnocení.

Pověřený úředník Komise (ve finančním nařízení označovaný jako „pověřená schvalující osoba“, zpravidla generální ředitel) musí odůvodnit, proč nebyly dodrženy maximální orientační lhůty, a v případě potřeby ve své výroční zprávě o činnosti navrhnout nápravu. Toto ustanovení by mělo u projektů urychlit fázi hodnocení a fázi uzavírání smluv.

Zrušení povinnosti ukládat předběžné financování na úročený účet a úrok vracet

Příjemci financování z EU už nadále nebudou povinni otevřít si zvláštní úročený bankovní účet. Kromě toho, i když úrok vznikne, nebude ho příjemce muset Evropské komisi vracet ani se nebude považovat za příjem z projektu.

Odpadne tak administrativní zátěž, kterou často kritizovali příjemci grantů i zúčastněné strany, zejména vědecká komunita (např. EARTO, FFG) a nevládní organizace (např. síť Euclid, TSEN, VOICE) během veřejné konzultace, jež probíhala v roce 2009 a předcházela návrhu Komise z roku 2010.

Mírnější administrativní požadavky pro větší počet grantů nízké hodnoty

Příjemci žádající o grant do výše 25 000 EUR jsou již nyní vyňati z povinnosti předkládat některé dokumenty. Tato hranice bude zvýšena na 60 000 EUR.

U takových grantů nelze vyžadovat záruky na předběžné financování; právní postavení příjemce i finanční a provozní schopnost se bude prokazovat čestným prohlášením, aniž by o tom bylo potřeba předkládat doklady, a nebude se vyžadovat potvrzení o tom, že se příjemce nenachází v situaci, která by měla za následek vyloučení. U takových grantů se také neuplatní zásada neziskovosti.

Jedná se o částku na jednoho příjemce. To může být důležité u projektů, na kterých spolupracuje konsorcium několika příjemců.

Další zjednodušení a větší pružnost pravidel pro poskytování grantů

U tzv. kaskádových grantů („sub-granting“), kdy si příjemce grantu posléze na základě vlastní výzvy k podávání návrhů vybere další příjemce, v současnosti existuje hranice stanovující maximální částku z celkové částky grantu, kterou lze takto poskytnout dalším příjemcům. To omezuje možnost zapojit partnery se zvláštní odborností, kteří na začátku procesu nebyli známi. Tento horní limit bude zrušen.

Finanční prostředky EU a DPH

Současné pravidlo stanovující, že DPH, kterou příjemce nemůže získat zpět na základě právních předpisů upravujících DPH, může být způsobilým výdajem, zůstalo v zásadě zachováno. Veřejné orgány však nyní navíc budou mít možnost započítat DPH jako způsobilý výdaj v případě činností, ve kterých nevystupují jako orgány veřejné moci.

Byl jasněji definován zisk a jeho vztah ke grantu, přičemž byly vzaty v úvahu poznámky, které zazněly během diskusí se zúčastněnými stranami. Zisk se vypočítá jako kladný rozdíl příjmů z činnosti a způsobilých nákladů z této činnosti. Komise bude zpět žádat pouze část zisku odpovídající podílu EU na financování takové činnosti.

Pravidla upravující příspěvky ve formě věcného plnění, jež lze použít k prokázání spolufinancování, budou snáze použitelná, zejména u grantů v hodnotě do 60 000 EUR.

Pokud jde o granty na provozní náklady, nadále už nebude nutné je postupně snižovat. A bude-li si příjemce grantu na provozní náklady vytvářet rezervu, nebude tato rezerva vstupovat do výpočtu zisku.

Zadávání veřejných zakázek

Pravidla pro zadávání veřejných zakázek vycházejí zejména ze směrnic EU o zadávání veřejných zakázek. Proto zde není mnoho prostoru pro úpravy.

  • záruky se nebudou vyžadovat ve všech případech, nýbrž rozhodující bude výsledek hodnocení rizik,

  • u zakázek nepřekračujících hodnoty stanovené ve směrnicích EU o zadávání veřejných zakázek se postup zjednoduší,

  • členské státy budou nyní moci zakázky zadávat nejen společně s jiným členským státem, ale i se státem ESVO či se státy kandidátskými, pokud mezinárodní dohoda takovou spolupráci předpokládá.

Nástroje IT:

Komunikace s příjemci a jinými orgány by měla stále častěji probíhat elektronicky. Nařízení bylo doplněno o řadu konkrétních opatření, například v oblasti grantů a veřejných zakázek, která podpoří rychlejší komunikaci nevyžadující papírové doklady.

Řádná správa a opravné prostředky

V budoucnu už nebudou návrhy či nabídky s chybějící či nejasnou dokumentací rovnou zamítány. Žadatelé budou mít možnost doplnit chybějící informace či poskytnout vysvětlení, pokud ovšem nezmění podmínky návrhu či nabídkového řízení. Úkon financujícího orgánu, který má nepříznivý dopad na občana, bude muset obsahovat informace o tom, jakými opravnými prostředky lze takový úkon napadnout.

Jak nastavit kontrolní systém financování z EU tak, aby byl účinnější a efektivnější?

Členské státy převezmou větší díl odpovědnosti za finanční prostředky EU, které spravují

Článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie členským státům nařizuje, aby s Komisí spolupracovaly na plnění rozpočtu EU. Až 80 % výdajů z rozpočtu EU v oblastech jako zemědělství, podpora růstu a zaměstnanosti v regionech EU (oblasti financované ze strukturálních fondů) spravují v rámci tzv. sdíleného řízení členské státy. V zemědělství poskytují vnitrostátní platební agentury formální záruku za prostředky EU, které vynakládají. Toto opatření pomohlo snížit pravděpodobnost pochybení.

Podle nových pravidel budou vnitrostátní správci strukturálních fondů a jiných fondů EU ve sdíleném řízení také každoročně vydávat prohlášení o řízení, které bude podléhat nezávislému auditu.

Další opatření k posílení zodpovědnosti, řádného finančního řízení a ochrany finančních zájmů EU

Ustanovení o nepřímém řízení, kdy finanční prostředky EU vynakládají vnitrostátní agentury členských států, mezinárodní organizace či jiné oprávněné subjekty, budou harmonizována a zefektivněna.

Tam, kde se lze domnívat, že nedostatky odhalené při kontrolách některých činností prováděných příjemcem by se mohly vyskytovat i u dalších činností téhož příjemce, se závěry vyplývající z těchto nedostatků mohou vztáhnout i na ony další činnosti. Posílí se tak zpětné získávání vyplacené podpory a zvýší se motivace příjemců dodržovat pravidla EU pro financování.

V konkurzním řízení se bude s pohledávkami EU nakládat stejně jako s rovnocennými pohledávkami členských států.

Aby se ještě více posílil odstrašující účinek a zabránilo se tak zneužívání finančních prostředků EU, bude nyní možné rozhodnutí o sankcích uvalených za taková zneužití zveřejňovat.

Inovativní mechanismy financování posilující účinek prostředků EU

Znásobení účinku prostředků EU pomocí finančních nástrojů

Finanční nástroje, například podpůrná opatření ve formě půjček, záruk či kapitálových účastí včetně rizikového kapitálu, jsou již k dispozici a výrazně přispívají k dosažení cílů vytyčených v politikách EU.

Nové finanční nařízení pro ně poskytuje pevný, harmonizovaný rámec. Budou-li se tyto nástroje využívat ve větší míře, znásobí se účinek finančních prostředků EU, takže budou vynakládány efektivněji. Nová pravidla také usnadní uzavírání partnerství se skupinou Evropské investiční banky.

Ceny

Větší pozornost bude věnována udělování cen. Doposud se pokládaly za zvláštní druh grantů. Ceny bude udělovat Komise na základě posouzení soutěžních příspěvků. Lze je udělit za již učiněné příspěvky k naplňování cílů politik EU, avšak vypsání odměny za podporu inovací může také podněcovat tvořivost a inovativní řešení problémů u velkého množství subjektů, které budou mít zájem takovou cenu získat.

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Partnerství veřejného a soukromého sektoru čekají dvě novinky: budou se moci zřizovat zvláštní orgány pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, které se budou řídit finančními pravidly založenými na vzorovém finančním nařízení, a partnerství veřejného a soukromého sektoru budou moci v rámci nepřímého řízení realizovat i soukromoprávní subjekty.

Svěřenecké fondy EU

Svěřenecké fondy se uplatňují u vnějších akcí. Slučují prostředky od mnoha dárců, zejména EU, jejích členských států, třetích zemí, mezinárodních organizací či soukromých dárců (např. občanů), a pomáhají dosáhnout dohodnutých cílů. Může se jednat například o boj s určitou chorobou nebo poskytování pomoci v případě přírodní katastrofy.

Nové finanční nařízení umožní zřizování takových svěřeneckých fondů i Evropské unii. Bude je spravovat Komise a budou podléhat stejně přísným normám upravujícím odpovědnost, jako je tomu v případě rozpočtu EU. Jejich zakládající akt bude vycházet z dohody dárců o cílech a řízení svěřeneckého fondu EU. Možnost zřizování svěřeneckých fondů pomůže lépe koordinovat finanční podporu vnější činnosti na evropské úrovni a zároveň zviditelní vnější pomoc EU a jejích členských států.

Jaký bude další postup?

Finanční nařízení stanoví zásady rozpočtu EU a způsob jeho vynakládání. Po dosažení politické shody bude finanční nařízení po letní přestávce formálně přijato. Zároveň Komise aktem v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přijme prováděcí pravidla, která stanoví podrobnosti a poslouží k lepšímu naplňování cílů revize. Většina pravidel z tohoto balíčku vstoupí v platnost dne 1. ledna 2013. Legislativní postup byl zahájen na základě návrhu Komise KOM(2010)815 v konečném znění ze dne 22. prosince 2010.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website