Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

MEMO

V Bruselu dne 27. června 2012

Evropská komise: položme základy hospodářského růstu

Ve dnech 28. a 29. června se vedoucí představitelé EU zúčastní zasedání Evropské rady, aby se dohodli na komplexním souboru opatření na podporu růstu a tvorby pracovních míst v Evropské unii, „Paktu pro růst a zaměstnanost“.

Tento soubor vychází z významných opatření, která Evropská komise přijala v posledních letech. Od zahájení strategie Evropa 2020 před dvěma roky spustila Komise řadu iniciativ pro překonání krize, nastartování růstu a tvorbu většího počtu a lepších pracovních míst v EU. V této chvíli, jež je pro evropskou integraci rozhodující, je načase vystupňovat úsilí o vytvoření inteligentního a udržitelného hospodářství EU, které podporuje začlenění.

Tento dokument přináší přehled iniciativ, které Komise předložila a u kterých se očekává plná podpora Evropské rady v podobě přijetí Paktu pro růst a zaměstnanost.

Základní rysy některých iniciativ jsou uvedeny níže:

Strategie Evropa 2020

Evropa 2020 je dlouhodobá strategie růstu EU, která byla před dvěma lety navržena Komisí a schválena Evropskou radou. Tato strategie v zásadě identifikuje motory růstu v EU pro toto desetiletí a zaměřuje se na nová řešení a strukturální reformy. Evropa 2020 stanoví pět klíčových cílů v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a inovací, vzdělávání, snižování chudoby a klimatu/energie, které vycházejí ze zásad inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění. Tato strategie je i nadále v platnosti a členským státům by měla pomoci k vzájemné, všem prospěšné koordinaci. Naplňování strategie má zásadní význam pro podnícení růstového potenciálu. Pokrok v plnění cílů strategie Evropa 2020 se realizuje prostřednictvím mechanismu koordinace politik, tzv. evropského semestru.

Doporučení pro jednotlivé země

Strategii Evropa 2020 by měl provést každý členský stát na vnitrostátní úrovni prostřednictvím ročního programu reforem, který odráží jeho konkrétní problémy. Komise na základě své analýzy národních programů reforem členských států (hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti) a jejich stabilizačních a konvergenčních programů (rozpočtové strategie) vydává každý rok 28 souborů doporučení pro jednotlivé země – pro 27 členských států a pro eurozónu jako celek. Tato doporučení nastiňují opatření, která by měla být přijata pro dosažení stanovených politických cílů v oblastech, jako jsou výrobkové trhy a trhy práce, důchody, vzdělávání a daňové systémy i rozpočtové politiky. Doporučení pro rok 2012 byla zveřejněna dne 30. května a ve dnech 28. a 29. června by je měla schválit Evropská rada. Následně budou v červenci formálně přijata Radou ECOFIN.

„Dvojbalíček“ právních předpisů [ECFIN]

Tyto dvě předlohy nařízení dále posilují koordinaci rozpočtových politik v eurozóně. Komise je předložila dne 23. listopadu 2011 (viz MEMO/11/822). Vycházejí z „balíčku šesti právních aktů“, které vstoupily v platnost dne 13. prosince 2011 (viz MEMO/11/898).

Cílem první předlohy nařízení je dále zdokonalit fiskální dohled prostřednictvím zřízení společného harmonogramu a společných pravidel, aby bylo možné aktivněji předběžně (ex ante) monitorovat a posuzovat rozpočty členských států eurozóny. Včasnější posouzení by umožnilo lépe předcházet daňovým odchylkám v konkrétních členských státech a jejich možným důsledkům pro hospodářské partnery. Druhá předloha nařízení má za cíl zlepšit dohled nad nejvíce finančně zranitelnými členskými státy eurozóny.

„Dvojbalíček“ je v současné době přezkoumáván jak Evropským parlamentem, tak i Radou ministrů. Komise podniká kroky k rychlému schválení ambiciózních verzí svých předloh právních předpisů.

Prohloubení jednotného trhu [MARKT]

Od přijetí aktu o jednotném trhu dne 13. dubna 2011 předložila Komise 12 přislíbených klíčových legislativních návrhů (viz IP/11/469 a MEMO/11/239, viz také IP/12/187) a dalších 30 doplňujících akcí na podporu růstu, zaměstnanosti a důvěry v jednotný trh. Je velmi důležité, aby jednání o těchto 12 klíčových nástrojích byla dokončena do konce letošního roku.

Více než 21 milionů podniků a 500 milionů spotřebitelů v Evropě by tak mělo prospěch například z jednotného trhu rizikového kapitálu, jednodušších požadavků u účetnictví a levnějšího přístupu k patentové ochraně v celé Evropě. Občanům by se usnadnilo uznávání kvalifikací a hledání práce v jiném členském státu. Oběh zboží i poskytování služeb přes hranice zlepší další harmonizace pravidel a norem a akce zaměřené na odstraňování přetrvávajících a neopodstatněných omezení u poskytování služeb. Spotřebitelé budou moci více využívat příležitostí, které nabízí jednotný digitální trh s expanzí elektronického obchodu s potenciální hodnotou až 2,5 miliardy EUR.

Je třeba zajistit, aby výdobytky jednotného trhu nezávisely pouze na striktní regulaci, ale rovněž na změně přístupu k jeho řízení. Pro tento účel byly v průběhu let vytvořeny různé praktické nástroje a sítě. Ve svém nedávném sdělení s názvem „Větší růst díky lepší správě jednotného trhu a posílení služeb“ navrhuje Komise soustředit úsilí na odvětví s největším potenciálem růstu (viz IP/12/587 a MEMO/12/427). V období 2012–2013 jsou určenými sektory služby a síťová odvětví, přičemž Komise vyzývá členské státy, aby se zavázaly k nulové toleranci opožděného a nesprávného provádění směrnic. Komise bude členské státy při provádění co nejvíce podporovat s cílem odstranit případné komplikace.

Komise rovněž navrhuje opatření na zlepšení způsobu fungování odvětví služeb, což má zásadní význam, neboť směrnice o službách představuje více než 45 % HDP EU a musí hrát strategickou úlohu při podpoře hospodářského růstu (viz IP/12/587 a MEMO/12/429), a to zejména pokud jde o obchodní služby, stavebnictví a cestovní ruch. Z hospodářské analýzy založené na posouzení pokroku dosaženého členskými státy při provádění směrnice o službách vyplývá, že její provedení vytvoří v období příštích pěti až deseti let dodatečných 0,8 % HDP EU. Tento údaj by se mohl zvýšit na 2,6 %, pokud členské státy prokáží více odvahy při zpřístupňování svých trhů služeb, na něž se směrnice vztahuje.

Tento rok slavíme 20. výročí jednotného trhu. V návaznosti na Akt o jednotném trhu navrhne Komise do konce roku 2012 druhý soubor opatření k dalšímu snížení fragmentace trhu a odstranění zbývajících překážek pohybu služeb, inovací a tvořivosti. „Akt o jednotném trhu č. 2“, jehož přijetí je plánováno na podzim roku 2012, bude zahrnovat nové akcelerátory růstu, konkurenceschopnosti a sociálního pokroku. Komise rovněž v říjnu 2012 uspořádá týden pro „nový růst“, včetně druhého každoročního fóra o jednotném trhu, s cílem otevřeně sdílet názory na budoucnost jednotného trhu.

Více informací:

Akt o jednotném trhu: http://ec.europa.eu/internal_market/smact/

Brožura Single Market Act: Together for new growth

Jednotný digitální trh [CNECT]

V minulém roce bylo učiněno několik důležitých kroků, z nichž některé s okamžitými dopady. Mezi tyto kroky patří nové nařízení o mobilním roamingu (viz MEMO/12/316), nařízení o harmonizaci elektronického podpisu a interoperabilitě elektronické identifikace (viz IP/12/558) a plány na zvýšení elektronického obchodu (viz IP/12/10). Tato opatření podporují digitální ekonomiku, která roste každým rokem o 12 %.

Další regulační opatření jsou nezbytná k tomu, aby byl vytvořen skutečně jednotný digitální trh. Vysokorychlostní širokopásmové připojení, jako je připojení navrhované nástrojem pro propojení Evropy (viz IP/12/583), představuje základ, a tzv. „cloud computing“ nadstavbu u tohoto vývoje.

V nadcházejících týdnech bude zveřejněna strategie EU pro „cloud computing, která bude vycházet z navrhovaných nových pravidel pro ochranu údajů, aby bylo roku 2015 možné v Evropě vytvořit dva miliony nových pracovních míst.

Dále budou následovat opatření k vytvoření harmonizovaných pravidel pro autorské právo, elektronické platby, elektronické zadávání veřejných zakázek, elektronickou fakturaci a bezpečnost internetu.

Budování jednotného digitálního trhu má Evropě zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost. Kombinovaná váha současných a budoucích návrhů je základem toho, aby byla v Evropě zachována výroba, udržitelná zdravotní péče, byly sníženy schodky veřejných financí a další pozitiva. Tato harmonizovaná pravidla umožní, aby byla díky normám, interoperabilitě a společným právním postupům generována zvýšená produktivita, stejně jako tomu bylo u mobilního standardu 3G, kterým Evropa dosáhla od devadesátých let dvacátého století vedoucího postavení na celosvětovém mobilním trhu s objem 250 mld. EUR ročně.

Regulační zátěž

Strategie růstu EU Evropa 2020 zdůrazňuje význam zdokonalování podnikatelského prostředí, a to i pomocí inteligentní regulace a snižování regulační zátěže, aby evropské podniky byly na světové úrovni konkurenceschopnější. Loni v listopadu zahájila Komise iniciativu k minimalizaci regulační zátěže, zejména pro malé a střední podniky, a k uzpůsobení regulačních nástrojů EU potřebám mikropodniků (viz IP/11/1386). Malé a střední podniky hrají důležitou úlohu pro hospodářský růst, přičemž představují 99 % všech podniků a poskytují více než dvě třetiny pracovních míst v soukromé sféře. Podnítit jejich růstový potenciál může být pro hospodářství EU přínosem.

Je třeba si uvědomit, že aktivita Komise směřující ke snižování regulační zátěže započala v již předchozím desetiletí. V lednu 2007 Komise navrhla akční program usilující o snížení administrativní zátěže pro podniky, jehož cílem bylo snížit do roku 2012 administrativní zátěž vyplývající z právních předpisů EU o 25 %. V březnu 2007 byl návrh schválen Evropskou radou. Zlepšení podnikatelského prostředí pomocí odstraňování byrokracie je společným cílem, kterého lze dosáhnout pouze na základě sdílené odpovědnosti orgánů EU a členských států.

Evropská Komise již navrhla opatření, která snižují administrativní zátěž až o třetinu, neboli o více než 40 miliard EUR. Komise například navrhla zavést elektronickou fakturaci DPH, která by 22 milionům daňových poplatníků z řad podnikatelů mohla přinést úsporu v přibližné výši 18,4 miliard EUR (viz IP/10/1645), či svým návrhem z února 2009 zavádí daňovou výjimku z účetních pravidel pro mikropodniky, a tím pomáhá vytvořit potenciální úspory ve výši přibližně 6,3 miliardy EUR (viz IP/09/328).

Trh s energií [ENER]

Členské státy se zavázaly dokončit jednotný trh s energií do roku 2014. Aby byl vnitřní trh funkční, musí existovat právní jistota ohledně upřednostňování investic do výroby energie i infrastruktury, do obnovitelných zdrojů i energetické účinnosti.

Právní předpisy EU o vnitřním trhu s energií jsou ústředním prvkem tohoto legislativního rámce. Zahrnují klíčová ustanovení pro řádné fungování trhů s energií, stanovují nová pravidla pro oddělení („unbundling“) a usnadňování přeshraničních investic.

Směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů stanovila pro každý členský stát závazné cíle, které se promítnou do celkového zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie o 20 % do roku 2020. Nedávné sdělení Komise o strategii u obnovitelných zdrojů energie již zkoumá politické možnosti pro integraci obnovitelných zdrojů energie do evropského systému po roce 2020 (viz IP/12/571).

Směrnice o energetické účinnosti, která byla nedávno schválená Evropským parlamentem a Radou, má za cíl posílit úsilí členských států o účinnější využívání energie ve všech fázích energetického řetězce – od transformace energie a její distribuce až ke spotřebě konečnými spotřebiteli (viz MEMO/12/433).

Kromě právních pojistek je pro rozvoj přeshraničních potřeb trhu zapotřebí rovněž finančních pobídek, a to zejména v období hospodářské nejistoty. Část nástroje na propojení Evropy věnovaná energetice bude financovat projekty, které doplní chybějící propojení energetické páteře v Evropě. Tato část navrhuje, aby bylo 9,1 miliardy EUR investováno do transevropské infrastruktury (viz IP/11/1200 a MEMO/11/710).

Inovace: investice do růstu a zaměstnanosti [RTD]

Strategie Unie inovací Evropské komise se zabývá zvyšováním konkurenceschopnosti a zaměstnanosti prostřednictvím lepšího financování a lepších rámcových podmínek pro inovace. Současný rámcový program EU pro výzkum (7. RP) vyčleňuje 55 miliard EUR na výzkum a inovace po dobu sedmi let, včetně přímé podpory přibližně 17 000 malým a středním podnikům. Finanční nástroj pro sdílení rizik sedmého rámcového programu spolu s Evropskou investiční bankou soustřeďují více než 10 miliard eur soukromých investic na inovace, včetně nejméně 1 miliardy EUR pro malé a střední podniky. Rovněž v rámci sedmého rámcového programu staví partnerství veřejného a soukromého sektoru v Evropě do popředí klíčové technologie, jako je inovativní léčiva, ekologická letadla a nanoelektronika a zabudované počítačové systémy.

Komise v červenci předloží doporučení k dokončení Evropského výzkumného prostoru (EVP) s cílem optimalizovat celoevropský výzkum a inovace, odstranit překážky cirkulace výzkumných pracovníků a nápadů po celé Evropě a posílit vazby mezi univerzitami a podniky. Členské státy EU nyní společně vypracovávají 10 společných výzkumných programů, které by měly řešit zásadní problémy, např. léčbu Alzheimerovy choroby, a investují do 48 prioritních výzkumných infrastruktur, např. týkajících se klinického výzkumu, biologické rozmanitosti a sluneční energie. Deset těchto infrastruktur je již nyní realizováno a dalších 16 má být zahájeno letošního roku.

Komise v příštím rozpočtu navrhla zvýšit financování inovací na úrovni EU na 80 miliard EUR v rámci iniciativy Horizont 2020 (viz MEMO/11/848). Tento nový, zjednodušený program bude sdružovat veškerou podporu z výzkumu po uvádění na trh z úrovně EU a vytvoří nové příležitosti pro rychle rostoucí a inovativní podniky.

Více informací o Unii inovací viz: http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm

Více informací o iniciativě Horizont 2020 viz: http://ec.europa.eu/research/horizon2020/index_en.cfm?pg=home

Reforma evropského patentu [MARKT]

Evropská rada by na jednání ve dnech 28. a 29. června měla dosáhnout konečné dohody o jednom z nejdůležitějších a dlouho očekávaném dokumentu stimulujícím inovace: zavádějícím skutečně evropský patentový systém s jednotným patentem pro Evropu a společným patentovým soudem. Předložený návrh je založen na posílené spolupráci (viz IP/11/470). Rada dosáhla dohody o všech otázkách s výjimkou místa, kde by měl sídlit soud.

Jakmile bude schválen patent Společenství, usnadní se a zlevní patentovatelné inovace v Evropě, zejména pro malé a střední podniky. Návrh zavádí jednotný patent pro 25 členských států na základě jedné žádosti a bez dalších administrativních překážek. Španělsko a Itálie, které se neúčastní této posílené spolupráce, se mohou rozhodnout, že do nového režimu vstoupí v jakékoli fázi jeho zavádění, jak je stanoveno ve Smlouvě.

Patent bude důležitým krokem pro překonávání propasti, která existuje mezi EU a USA nebo Čínou: získání patentové ochrany ve všech zemích EU vyjde až na 36 000 EUR v porovnání s částkou 2 000 EUR v USA a pouze 600 EUR v Číně.

K podnícení evropských inovací a investic do výzkumu a vývoje je nezbytné, aby Evropa měla zjednodušený patentový systém. Například zjednodušené překlady u jednotného patentu umožní žadatelům, aby uspořili až 80 % stávajících nákladů a vynaložili více prostředků na výzkumnou činnost.

Více informací:

http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/patent/index_en.htm

Kapitál EIB [ECFIN]

Evropská unie má v Evropské investiční bance (EIB) silnou vlastní instituci na podporu růstu a zaměstnanosti. EIB, jejíž úvěrová kapacita je několika násobně vyšší než kapacita Světové banky, hraje od roku 2008 významnou úlohu při boji proti krizi. Avšak u stávajícího použitelné kapitálu EIB se blížíme dosáhnout stropu. K tomu, aby EIB mohla více podporovat růst a zaměstnanost, musí být její kapitál posílen, tj. její akcionáři – členské státy – musí navýšit její splacený kapitál. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso vyzval k takovému kroku ve svém projevu o stavu Unie 2011 (viz SPEECH/11/607).

Navýšení splaceného základního kapitálu banky o 10 miliard EUR by EIB umožnilo v příštích třech až čtyřech letech navýšit částku na úvěrování o 60 miliard EUR, což by na oplátku přilákalo financování z jiných zdrojů až na celkové investiční prostředky na nové projekty ve výši 180 miliard EUR. Kromě toho Komise a EIB navrhnou využít rozpočet EU k vytvoření pákového efektu na skupinovou finanční kapacitu EIB prostřednictvím nástroje na sdílení rizik. Lze dále stavět na režimech, které již byly vytvořeny pro výzkum a inovace, a na projektových dluhopisech pro infrastrukturu, jakož i na prostředcích pro malé a střední podniky vyčleněných ve strukturálních fondech.

Předseda Komise Barroso a president EIB Hoyer se dne 21. června obrátili na členy Evropské rady s návrhem na takové zvýšení kapitálu EIB (viz MEMO/12/470).

Iniciativa projektových dluhopisů [ECFIN]

Dne 19. října 2011 předložila Komise legislativní návrh iniciativy projektových dluhopisů s dvojím cílem. Zaprvé oživit projekt trhů s dluhopisy a zadruhé pomoci organizátorům jednotlivých projektů infrastruktury přilákat dlouhodobé dluhové financování od soukromého sektoru (viz IP/11/236 a MEMO/11/707).

Komise zahájí pilotní fázi v období 2012–2013 v rámci stávajícího víceletého finančního rámce. Iniciativa bude založena na novele nařízení o transevropských sítí (TEN) a rozhodnutí o rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovaci a bude vycházet z rozpočtové linie těchto programů až do celkové výše 230 milionů EUR. O návrhu má v červenci hlasovat Evropský parlament a Rada ministrů. Celkový rozpočet ve výši 230 milionů EUR bude kombinován s financováním EIB. Komise odhaduje, že vzhledem k multiplikačnímu účinku a vylepšení úvěrových kapacit by v pilotní fázi projektu dluhopisy mohly mobilizovat až 4,6 miliardy EUR investic. Nástroj projektových dluhopisů bude tvořit nedílnou součást nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020.

Využívání strukturálních fondů [REGIO/EMPL]

V oblasti politiky soudržnosti, která představuje klíčovou investiční politiku pro růst EU, vyplatila Evropská komise členským státům bez likvidity od dubna 2009 zálohy v celkové výši 11,25 miliard EUR, aby tyto státy mohly rychle investovat do projektů stimulujících růst.

Navíc je od roku 2011 nabízena možnost snížit míru vnitrostátního spolufinancování o 10 procentních bodů u tzv. zemím zapojených do programu získávajících zvláštní makroekonomickou pomoc (v současné době jde o Portugalsko, Rumunsko, Lotyšsko, Irsko a Řecko), aby bylo pro tyto země snazší vynaložit odpovídající prostředky, a realizovat tak projekty (viz IP/11/942). Aby se urychlilo rozhodování o realizacích projektů, je předchozí schválení Komisí nutné pouze u projektů v celkové hodnotě přesahující 50 milionů EUR (do června 2010 činila tato prahová hodnota 25 milionů EUR).

Postupy byly v několika ohledech zjednodušeny pro účely usnadnění realizace projektů a novým členským státům byla poskytnuta zvláštní administrativní pomoc na adaptaci jejich administrativních systémů na pravidla EU. Akční týmy Komise vyslané do 8 členských států s nejvyšší nezaměstnaností mladých lidí (Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko a Španělsko) od února do května 2012 dosud pomohly členským státům opětovně přidělit strukturální fondy EU v hodnotě přibližně 7,3 miliardy EUR, z čehož těžilo více než 460 000 mladých lidí z uvedených osmi zemí (viz MEMO/12/100, výsledky akčních týmů).

V Řecku byl vytvořen veřejný seznam 181 velmi prioritních projektů s celkovou investiční hodnotou ve výši 115 miliard EUR, což vytvoří až 110 000 nových pracovních míst (viz IP/12/549).

Rozpočet EU pro růst a zaměstnanost [BUDG]

Cílem návrhu Komise na finanční období 2014–2020 je orientovat budoucí rozpočty EU ještě více na hospodářský růst podporující tvorbu pracovních míst. I když jsou celkové stropy zmraženy na stropech dohodnutých pro rok 2013, návrh příštího víceletého finančního rámce vyzývá ke zvýšení stropů u těch oblastí, které mohou posílit evropské hospodářství (viz IP/11/799).

Udržitelný hospodářský růst začíná v našich městech a regionech. Významná částka pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost (376 miliard EUR na celé období) bude více provázána s cíli strategie Evropa 2020. Nová ustanovení o podmíněnosti zaručí, že se financování z EU zaměří na výsledky a vytvoří silné pobídky pro členské státy, aby zajistily skutečné splnění cílů strategie Evropa 2020. Budou uzavřeny smlouvy o partnerství s každým členským státem zajišťující, že vnitrostátní financování a financování z EU se navzájem posilují.

Nový fond – nástroj pro propojení Evropy – má za cíl podpořit panevropskou hodnotu projektů infrastruktury (viz IP/11/1200). S 50 miliardami EUR, které má k dispozici, zahrnuje předběžný seznam projektů v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií, které by přinesly větší vzájemné propojení v celé Evropě. Tato spojení posilující růst poskytnou lepší přístup k vnitřnímu trhu a ukončí izolaci některých ekonomických „ostrovů“. Nástroj pro propojení Evropy nabízí příležitosti, jak využít inovativní finanční nástroje pro urychlení a zajištění větších investic, které by jinak mohly být dosaženy pouze prostřednictvím veřejného financování. Komise podpoří využití projektových dluhopisů EU pro urychlení realizace těchto důležitých projektů.

Během následujících sedmi let dojde k výraznému navýšení investic do výzkumu a inovací. Společná strategie EU nazvaná „Horizont 2020“ podpoří částkou 80 miliard EUR globální konkurenceschopnost Evropy a napomůže vytvořit budoucí pracovní místa a nápady. Bude shromažďovat veškeré projekty v této oblasti za účelem odstranění fragmentace a zajistí, aby projekty financované z EU lépe doplňovaly vnitrostátní úsilí a pomáhaly jej koordinovat (viz MEMO/11/848).

Komise rovněž navrhuje posílit programy pro odborné vzdělávání a přípravu. Navrhuje vytvořit ucelený program pro vzdělávání, odbornou přípravu a mládež v hodnotě 15,2 miliardy EUR, který by byl jasně zaměřen na rozvoj dovedností a mobility, a to s cílem překonat roztříštěnost stávajících nástrojů.

Podpora zaměstnanosti [EMPL]

Balíček pro zaměstnanost (viz IP/12/380 a MEMO/12/252) představený Komisí dne 18. dubna tvoří střednědobou agendu opatření EU a členských států na podporu obnovy vedoucí k tvorbě pracovních míst. Balíček zejména naléhavě vyzývá členské státy, aby se zaměřily na tvorbu pracovních míst v odvětvích, jako jsou zdravotnictví, informační a komunikační technologie a činnosti, které se vztahují ke snižování znečištění a emisí uhlíku. Rovněž naléhavě žádá členské státy, aby přesunuly zdanění z práce a zdaňovaly více výrobky, které škodí životnímu prostředí. V rámci balíčku bude Komise i nadále naléhat na členské státy a pomáhat jim, aby lépe využívaly fondy EU, zejména Evropský sociální fond, který investuje do rozvoje lidských dovedností, vzdělávání, podpory při hledání zaměstnání a sociálního začleňování. Evropský sociální fond přímo vytváří v průměru přibližně 2 miliony pracovních míst ročně a prostřednictvím odborné přípravy nepřímo přispívá k tvorbě dalších pracovních míst.

Pracovní mobilita [EMPL]

Cílem Komise je podporovat mobilitu v rámci skutečného trhu práce EU.

Ke zlepšení mobility pracovních sil je třeba dosáhnout pokroku v odstraňování právních a praktických překážek volného pohybu pracovníků, přičemž Komise již předložila návrhy na zlepšení, a to například u přenositelnosti důchodů (viz MEMO/05/384), daňového zacházení s přeshraničními pracovníky nebo informovanosti o právech a povinnostech.

S cílem zlepšit spárování nabídky pracovních míst s konkrétními uchazeči o zaměstnání, aby nezaměstnaní s odpovídajícími odbornými znalostmi a zkušenostmi z jedné země mohli naplňovat volná pracovní místa v jiných zemích, zamýšlí Komise přeměnit evropský portál pracovní mobility EURES na vskutku evropský náborový nástroj a plánuje (od roku 2013) použít inovativní on-line samoobslužné žádosti, aby uživatelé měli okamžité a jasné geografické zmapování evropských pracovních nabídek. Od 21. května díky pilotnímu projektu „Tvoje první práce přes EURES“ mohou v každém členském státě mladí lidé ve věku 18 až 30 let, kteří hledají práci v jiném členském státě, získat informace a pomoc při získávání zaměstnání, jakož i hledat finanční podporu pro žádosti o pracovní místo nebo odbornou přípravu. Ve své počáteční fázi se projekt „Tvoje první práce přes EURES“ zaměřuje na zlepšení přeshraniční mobility 5 000 lidí.

Daňová politika [TAXUD]

Zdanění bylo tradičně v první řadě považováno za nástroj zvyšování příjmů. Jeho dopad na hospodářskou konkurenceschopnost, zaměstnanost a růst je však stejně důležitý.

V evropském semestru 2012 se Komise zaměřila na to, jak by členské státy mohly své daňové systémy více zaměřit na podporu růstu, např. přenesením zdanění z práce a větším zaměřením na environmentální daně (viz doporučení pro jednotlivé země).

Na úrovni EU navrhla Komise směrnici o zdanění energie, která by podpořila tuto změnu, podnítila „zelenou“ ekonomiku a podpořila dosažení cílů EU v oblasti změny klimatu a energetiky. (viz IP/11/468). Bude-li směrnice provedena, mohla by do roku 2030 přinést až 1 milion nových pracovních míst .

Pro vytvoření lepšího prostředí pro podnikání navrhla Komise v březnu 2011 společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (viz MEMO/11/171). Jednotný soubor daňových pravidel pro výpočet a systém jediného místa by umožnil značně zlevnit a usnadnit přeshraniční podnikání. Další iniciativy EU v oblasti vytváření příznivějšího podnikatelského prostředí zahrnují aktivity k zamezení dvojího zdanění z nedávné doby (viz IP/11/1337) a novou strategii DPH (viz IP/11/1508).

Daň EU z finančních transakcí, u níž bude zřejmě pokroku dosaženo posílenou spoluprací, by mohla být důležitým nástrojem pro zvyšování nových příjmů, přispívajícím k větší finanční stabilitě a pomáhajícím obnovit důvěru v banky (viz IP/11/1085).

S cílem získat zpět miliardy EUR ztracené kvůli daňovým únikům a podvodům v EU předložila Komise řadu konkrétních opatření, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni, na úrovni EU a na mezinárodní úrovni (viz IP/12/697 a MEMO/12/492), a do konce roku 2012 zavedou společný přístup proti daňovým rájům a proti agresivnímu daňovému plánování.

Rada v současnosti projednává návrh na posílení směrnice o EU o zdanění příjmů z úspor spolu s mandáty pro silnější dohody o zdanění úspor s 5 zeměmi, které nejsou členy EU (viz MEMO/12/353), přičemž Komise vyzývá k jejich rychlému přijetí jakožto klíčových nástrojů ke zlepšení reakce EU na daňové úniky.

OBCHOD [TRADE]

Vnější obchod je klíčovou hnací silou plánu hospodářské obnovy Evropy. Pro dosažení hospodářského růstu a vytváření pracovních míst je stěžejní otevírání trhů prostřednictvím zrychlování tempa dohod o volném obchodu. Pokrok na mnohostranné úrovni je velmi pomalý, a to navzdory úsilí Evropy o uzavření jednacího kola z Dohá. EU proto zintenzívnila své úsilí o zahájení nových jednání o dohodách o volném obchodu a o uzavření probíhajících jednání: dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou oslaví první výročí dne 1. července 2012, přičemž tato dohoda přispěla ke zvýšení vývozu z EU do Koreje o 16 % v roce 2011. Komisař De Gucht stanovil jako prioritní usilovat o uzavření jednání s Kanadou a Singapurem, který je bránou do jihovýchodní Asie. V tomto regionu EU rovněž vede jednání s Indií a Malajsií a v nedávné době zahájila obchodní jednání s Vietnamem (viz IP/12/689). Pokud jde o Čínu, Evropská unie plánuje zahájit jednání o investiční dohodě a Komise bude brzy žádat členské státy EU o zmocnění k zahájení jednání s Japonskem. Pokud jde o vytvoření transatlantického obchodního prostoru, prezident Spojených států Barack Obama, předseda Komise Barroso a předseda Evropské rady Van Rompuy nedávno přivítali prozatímní zprávu o pokroku pracovní skupiny na vysoké úrovni EU-USA pro zaměstnanost a růst (viz MEMO/12/462). Letošního roku byly uzavřeny obchodní dohody s Peru, Kolumbií (viz IP/12/690) a Střední Amerikou; přičemž jednání probíhají s našimi latinskoamerickými partnery z Mercosuru. Rovněž prohlubujeme naší angažovanost v našem sousedství, jak jižním, tak východním, kde jsme nedávno dokončili ambiciózní dohodu s Ukrajinou.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website