Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Program Erasmus v roce 2010/11: výklad čísel

Commission Européenne - MEMO/12/310   08/05/2012

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

MEMO/12/310

Brusel 8. května 2012

Program Erasmus v roce 2010/11: výklad čísel

Evropská komise dnes zveřejnila nové údaje o počtu studentů, učitelů a ostatních zaměstnanců vysokých škol, kteří využili programu Erasmus v akademickém roce 2010/11 (IP/12/454). Do zahraničí v rámci studijních pobytů, pracovních stáží, výukových pobytů nebo školení vycestovalo díky finančním prostředkům z programu Erasmus celkem 231 410 evropských studentů a 42 813 zaměstnanců vysokých škol.

Program Erasmus umožňuje studentům vysokých škol strávit tři až dvanáct měsíců v jiné evropské zemi, ať už se jedná o studijní pobyty nebo pracovní stáže ve společnostech či jiných organizacích. Přihlásit se mohou všichni studenti zapsaní na některé ze zapojených vysokých škol ve 33 zemích (v členských státech EU, v Chorvatsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Turecku a od roku 2011/12 též ve Švýcarsku). Podpory z tohoto programu mohou využít i studenti krátkých cyklů vyššího odborného vzdělávání.

Nový rekord: Erasmus překonal hranici 230 000 studentů

Od počátků programu počet studentů, kterým bylo stipendium poskytnuto, stále roste. Hranice 200 000 byla poprvé překročena v roce 2009/10 a další rekord padl v roce 2010/11, kdy se v rámci studijních pobytů nebo pracovních stáží vydalo do zahraničí dokonce 231 410 studentů, což oproti předchozímu roku představuje 8,5% nárůst (odpovídající meziroční nárůst za rok 2009/10 činil 7,4 %).

Graf č. 1: Počet studentů účastnících se programu Erasmus v období 1987/88 až 2010/11

Graf č. 2: Mobilita studentů v rámci programu Erasmus – vývoj počtu studentů podle vysílajících zemí mezi roky 2009/10 a 2010/11

Graf č. 2 dokládá, že počet studentů v programu Erasmus téměř ve všech zemích vzrostl. Nejvyšší nárůst počtu vyslaných studentů zaznamenalo Chorvatsko (132 %), Lichtenštejnsko (52 %) a Kypr (22 %). V devatenácti zemích nárůst přesáhl 8,5% průměr.

Pouze Lucembursko uvedlo pokles počtu studentů v programu Erasmus (-5,8 %). I navzdory tomu však zůstává zemí, která jich v poměru k národní populaci studentů vysílá do zahraničí nejvíce.

Šampióni programu Erasmus

Nejvíce studentů, a to jak v rámci studijních pobytů, tak stáží, vyslalo Španělsko (36 183). Za ním následovaly Francie (31 747) a Německo (30 274).

Španělsko bylo také nejoblíbenější cílovou zemí, která přijala 37 432 studentů. Další v pořadí byly Francie s 27 721 a Německo s 24 734 studenty. Do Spojeného království přijelo dvakrát více studentů (24 474), než kolik jich odtud bylo vysláno (12 833). Ve většině zemí však počet vyslaných studentů převyšoval počet studentů příchozích. Nejvyrovnanější poměr příchozích a vyslaných studentů zaznamenalo Slovinsko, k dalším zemím s vyrovnaným poměrem se řadí rovněž Rakousko, Nizozemsko a Lucembursko.

Na výměny v rámci mobility vyslalo své studenty 3 041 vysokoškolských institucí, což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 6,6 %.

Graf č. 3: Mobilita studentů v rámci programu Erasmus – průměrné měsíční výše stipendií EU

Průměrná výše měsíčního stipendia EU klesla z 254 EUR v roce 2009/10 na 250 EUR v roce 2010/11. To oproti předchozímu roku umožnilo účast více studentům. Výše uvedený graf uvádí průměrné měsíční stipendium, které bylo poskytováno vyslaným studentům z jednotlivých zemí. Evropská komise v každé zemi stanoví strop pro měsíční studentské stipendium. Jeho přesnou výši pak v jednotlivých případech stanoví národní agentury a vysokoškolské instituce, které program řídí.

Dodatečné prostředky na účast ve výměnách v rámci programu Erasmus získalo v roce 2010/11 celkem 254 studentů se zvláštními potřebami (s postižením), v roce 2009/10 jich bylo 257.

Studijní pobyty v rámci programu Erasmus zaznamenaly 7,2% nárůst

Program Erasmus nabízí studentům možnost strávit tři až dvanáct měsíců svého studijního programu v zahraničí v jiné vysokoškolské instituci.

Z celkového počtu 231 410 studentů v programu Erasmus jich 190 498 vyjelo do zahraničí studovat, což oproti roku 2009/10 představuje nárůst o 7,2 %. Počet těch, kteří jeli do zahraničí studovat, klesl ve třech zemích (v Lucembursku, Maďarsku a Polsku), v šestnácti zemích jejich počet naopak nadprůměrně vzrostl. K nejvyššímu relativnímu nárůstu došlo ve srovnání s rokem 2009/10 v Chorvatsku (96,6 %), Lichtenštejnsku (84,2 %) a na Kypru (25,1 %).

V kategorii studijních pobytů vycestovalo nejvíce studentů ze Španělska (31 427), Francie (25 789) a Německa (25 178). Španělsko si udrželo pozici nejoblíbenější zahraniční destinace a v rámci programu Erasmus přijalo 30 580 studentů (+4,3 %), za ním následovaly Francie (23 173, +5,2 %) a Německo (19 120, +6,6 %).

Průměrná délka zahraničního studijního pobytu mírně přesáhla 6,4 měsíce a průměrné stipendium činilo 226 EUR (o rok dříve 230 EUR).

K nejoblíbenějším studijním oborům se v rámci programu Erasmus řadily sociální vědy, obchod a právo (34,7 %), humanitní vědy a umění (31,5 %) a technické obory, výroba a stavebnictví (12,6 %).

Zájem o pracovní stáže v rámci programu Erasmus vzrostl o 15 %

Od roku 2007 nabízí Erasmus studentům příležitost získat v zahraničí pracovní zkušenosti ve společnostech či jiných organizacích. V roce 2010/11 si tuto možnost v programu Erasmus zvolil každý šestý student, tj. 40 912 z 231 410, což je o 15,1 % více než v předchozím roce. V průměru dosahovala délka pracovní stáže 4,3 měsíce a měsíční stipendium EU 366 EUR (v roce 2009/10 to bylo 386 EUR).

V posledních letech byla zemí, která vysílala nejvíce studentů na pracovní stáže programu Erasmus, Francie (5 958 studentů, 14,6% podíl), dále následovalo Německo (5 096, 12,5% podíl) a Španělsko (4 756, 11,6% podíl). Nejoblíbenější destinací u pracovních stáží v programu Erasmus bylo Spojené království, kam přijelo 6 970 studentů (17% podíl), následované Španělskem (6 852, 16,7% podíl) a Německem (5 614, 13,7% podíl).

V rámci podpory pracovních stáží v zahraničí mají vysokoškolské instituce možnost vytvářet konsorcia pro pracovní stáže. Ta sdružují vysokoškolské instituce a další organizace, jako jsou společnosti a asociace. V roce 2010/11 byly poskytnuty finanční prostředky 74 konsorciím pro pracovní stáže ve třinácti zemích. Konsorcia našla příležitosti pro umístění více než 14 % studentů na pracovních stážích.

Největší skupinu studentů, kteří se v rámci programu Erasmus zúčastnili pracovní stáže, tvořili studenti sociálních věd, obchodu a práva (26,6 %), druhé místo patřilo nejsilnější skupině z předchozího roku, tj. studentům humanitních věd a umění (17,1 %), a třetí místo obsadili studenti zemědělství a veterinářství (15,4 %), jejichž počet byl oproti předchozímu roku dokonce osmkrát vyšší.

Kolik vysokoškolských studentů (bakalářských a magisterských oborů) je v zemích zapojených do programu Erasmus? Kolik z nich strávilo v roce 2010/11 část studia nebo celé studium v zahraničí?

Z celkového počtu 22,5 milionu studentů ve 32 zapojených zemích bylo v roce 2010/111 stipendium na mobilitu studentů v rámci programu Erasmus poskytnuto přibližně jednomu procentu z nich.

Při průměrné délce vysokoškolského studia 4 až 5 let (bakalářské a magisterské studium) lze usuzovat, že je stipendium z programu Erasmus poskytnuto v průběhu studia přibližně 4,5 % všech evropských vysokoškolských studentů. Z toho připadá 67 % na bakalářské studium, 28 % na magisterské studium, 1 % na doktorské studium a 4 % na krátké studijní cykly. Díky podpoře z programu Erasmus nebo jiných veřejných a soukromých prostředků strávilo nebo v současnosti tráví část či celé studium v zahraničí celkem asi 10 % studentů.

Během setkání ministrů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání, které se konalo v Bukurešti (Rumunsko) ve dnech 26. a 27. dubna 2012 (IP/12/394), byla přijata Boloňská strategie na podporu mobility, ve které se uvádí, že do roku 2020 by 20 % absolventů evropských vysokých škol mělo strávit část svých studií v zahraničí; tento cíl je v souladu s evropskou referenční úrovní pro mobilitu v rámci vysokoškolského vzdělávání, jež byla přijata v listopadu 2011.

Intenzivní jazykové kurzy Erasmus (EILC)

Program Erasmus nabízí specializované kurzy jazyků, které jsou v rámci EU méně používané a méně často se vyučují, aby se s jejich pomocí mohli studenti připravit na studijní pobyt nebo pracovní stáž v zahraničí. Kurzy se pořádají v zemích, v nichž jsou dané jazyky oficiálně používány. Kurzy angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny (kastilštiny) nabízeny nejsou, jelikož se jedná o jazyky obecně nejvíce vyučované.

Počet podporovaných intenzivních jazykových kurzů Erasmus se za dobu jejich existence značně rozšířil. V roce 2010/11 se uskutečnilo 392 kurzů (o rok dříve 361, což představuje 8,6% nárůst) a ve 24 zemích se jich zúčastnilo celkem 5 872 studentů v programu Erasmus (9% nárůst).

Za studiem jazyků se nejčastěji jezdilo do Itálie, Belgie (vlámské komunity) a Portugalska. Nejvyšší podíl přijíždějících studentů, kteří se účastnili jazykových kurzů, byl ve Slovinsku (18,9 % všech studentů, kteří přijeli v rámci programu Erasmus), na Islandu (13,9 %) a v Estonsku (12,7 %).

Mobilita zaměstnanců v rámci programu Erasmus (výukové pobyty a školení)

Program Erasmus umožňuje také vyučujícím vysokých škol a zaměstnancům soukromých společností, aby po dobu jednoho dne až šesti týdnů vyučovali v zahraničí. Podobně se mohou všichni akademičtí i neakademičtí pracovníci vysokých škol účastnit pětidenních až šestitýdenních zahraničních školení.

Ve roce 2010/11 podpořil Erasmus 42 813 výměn akademických i neakademických pracovníků vysokoškolských institucí – jak za účelem výuky, tak školení. To představuje roční nárůst o 13,3 %, tedy podstatně více než v roce předchozím (3,8 %).

Nejvíce zaměstnanců vyslaly Polsko (5 210), Španělsko
(4 506) a Německo (3 674). Nejnavštěvovanějšími zeměmi byly Španělsko
(4 304), Německo (4 195) a Itálie (3 703). Poměr vysílaných a přijíždějících zaměstnanců je narozdíl od studentských výměn obecně mnohem vyrovnanější.

V roce 2010/11 se těchto výměn účastnili z 51,2 % muži. Dodatečné prostředky na účast ve výměnách v rámci programu Erasmus získalo třináct zaměstnanců se zvláštními potřebami (o rok dříve pět). V průměru činila délka těchto zahraničních výměn 5,7 dne a stipendium, vyplácené vedle běžného platu, 662 EUR (v roce 2009/10 to bylo 672 EUR).

Celkem se do mobility zaměstnanců zapojilo 2 254 vysokoškolských institucí, což oproti předchozímu roku znamená nárůst o 4,6 %.

Roste zájem o výukové pobyty

Počet učitelů, kterým byly prostřednictvím programu Erasmus poskytnuty prostředky na výukové pobyty, průběžně roste a od roku 1997/98, kdy se s výměnami zaměstnanců začalo, jich bylo financováno již více než 300 000. Z celkového počtu 42 813 výměn zaměstnanců, jimž se v roce 2010/11 dostalo podpory, se v 31 617 případech jednalo o výukové pobyty (o 8,9 % více než v předchozím roce).

V 355 případech se výukové pobyty týkaly zaměstnanců společností, které vysokoškolské instituce z jiných evropských zemí pozvaly, aby u nich vyučovali (37% nárůst oproti předchozímu roku).

Nejvíce vyučujících pocházelo z Polska (3 376), Španělska (3 272) a Německa (3 006). Stejně jako v předchozích letech zůstaly nejoblíbenějšími destinacemi Německo (3 059), Španělsko (3 017) a Itálie (2 859).

Mobilita vyučujících se týkala nejčastěji těchto oborů: humanitních věd a umění (30,5 %), sociálních věd, obchodu a práva (22,6 %) a technických oborů, výroby a stavebnictví (13,7 %). Průměrná délka zahraničních pobytů vyučujících činila 5,6 dne. Od roku 2000/01, kdy byl průměr 6,9 dne, je patrný slabý avšak stálý pokles. Průměrná výše stipendia na jeden výukový pobyt zaměstnance, vypláceného vedle běžného platu, se rovnala částce 645 EUR, což je o trochu méně než v předchozím roce (654 EUR).

Školení zaměstnanců stále získávají na popularitě

Zájem o podporu školení zaměstnanců od roku 2007, kdy se s těmito výměnami začalo, prudce vzrostl. Z celkového počtu 42 813 výměn zaměstnanců, jimž se v roce 2010/11 podpory dostalo, se v 11 196 případech jednalo o školení (o 28 % více než v předchozím roce). Tyto výměny se týkají jak akademických, tak i neakademických pracovníků, včetně administrativy a podpůrných služeb.

Zahraničních školení ve společnostech se v roce 2010/11 zúčastnilo 2 728 zaměstnanců vysokých škol (o 48,6 % více než v předchozím roce).

Nejvíce zaměstnanců vyslaly Polsko (1 834), Španělsko
(1 234) a Finsko (782). Nejoblíbenějšími destinacemi byly Španělsko (1 287), Německo (1 136) a Spojené království (1 121).

Průměrná délka školení zaměstnanců byla 6,2 dne. Ačkoliv byl podíl žen u výukových pobytů pouze 42,1 %, školení zaměstnanců se jich účastnilo více než mužů (68 %).

Roste počet intenzivních programů Erasmus

Program Erasmus nabízí vyučujícím a studentům možnost společně se účastnit tematických studijních programů, jejichž délka se pohybuje od deseti dnů do šesti týdnů. EU financuje organizaci těchto takzvaných intenzivních programů, včetně cestovních a pobytových nákladů účastníků.

Tyto programy pořádaly nejčastěji Itálie (51 kurzů, tj. celkem 12,6 %), Německo (38) a Francie (32). Nejoblíbenějšími obory byly sociální vědy, obchod a právo (26 %) a věda, technické obory, výroba a stavebnictví (18 %). Podíl kurzů zaměřených na matematiku a počítače a na humanitní vědy a umění dosáhl v obou případech 15 %. Průměrná délka těchto kurzů mírně přesáhla dvanáct dnů.

V roce 2010/11 se uskutečnilo 404 intenzivních programů Erasmus (o rok dříve 384). Zúčastnilo se jich celkem 13 963 studentů (zahraničních i domácích, +10,7 %) a 5 010 učitelů (+14,4 %).

Projekty univerzitní spolupráce v rámci programu Erasmus

Program Erasmus rovněž podporuje modernizaci evropského vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím financování společných projektů. Cílem těchto projektů, které mohou trvat až tři roky, je podpora reforem prostřednictvím mezinárodní spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi a dalšími zúčastněnými stranami. Žádosti se podávají vždy jednou za kalendářní rok a ročně se na tyto projekty vyčlení přibližně 20 milionů EUR.

Mnoho projektů financovaných v rámci tohoto zaměření programu Erasmus přispělo ke klíčovému vývoji v oblasti politiky. Například evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS) byl před tím, než se stal významným nástrojem podporujícím mobilitu používaným v celé Evropě, projektem Erasmus. (Evropský systém přenosu a akumulace kreditů přiděluje kredity pro každou část studijního programu na základě pracovní zátěže studenta při dosahování stanovených studijních výsledků. To studentům umožňuje přehlednější získávání kreditů v rámci různých programů a zjednodušuje uznávání studia v zahraničí).

Počet přihlašovaných projektů univerzitní spolupráce každým rokem vzrůstá. V roce 2011 bylo podáno 197 žádostí (v roce 2010 jich bylo 194). Pro financování jich bylo následně vybráno 69, což v průměru představuje 35% míru úspěšnosti. Nejvíce přihlášených projektů pocházelo ze Spojeného království (29), Finska a Belgie (obě země po 21 žádostech), Itálie (18) a Španělska (16). Přihlášené projekty ze Spojeného království měly také nejvyšší úspěšnost a schváleno jich bylo celkem 17.

Kolik peněž vynaloží EU na program Erasmus?

Ve stávajícím rozpočtovém období (2007–13) vyčlenila EU na program Erasmus prostředky ve výši 3,1 miliardy EUR. V roce 2010/11 se celkový rozpočet pohyboval kolem 460 milionů EUR, z čehož 435 milionů EUR bylo určeno na podporu mobility.

Většinu rozpočtu programu Erasmus řídí národní agentury v zapojených zemích. Téměř 90 % rozpočtu programu Erasmus je investováno do mobility studentů a zaměstnanců. Erasmus podporuje také multilaterální projekty a sítě, které tvoří přibližně 4 % jeho rozpočtu. Tuto oblast centrálně řídí Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) se sídlem v Bruselu.

Následující tabulka uvádí celkové roční objemy finančních prostředků vynakládané na mobilitu v rámci programu Erasmus.

Tabulka 1: Decentralizované finanční prostředky programu Erasmus přidělené národním agenturám

Rok

Roční rozpočet programu Erasmus vyčleněný

na mobilitu studentů a zaměstnanců v milionech EUR

Meziroční vývoj

1988

13,00

1989

26,84

106,46 %

1990

32,88

22,50 %

1991

43,86

33,39 %

1992

62,88

43,37 %

1993

67,88

7,95 %

1994

72,78

7,22 %

1995

73,46

0,93 %

1996

74,3

1,14 %

1997

70,00

-5,79 %

1998

100,27

43,24 %

1999

100,27

0,00 %

2000

111,79

11,49 %

2001

116,19

3,94 %

2002

121,9

4,91 %

2003

142,53

16,92 %

2004

168,00

17,87 %

2005

200,96

19,62 %

2006

245,75

22,29 %

2007

372,25

51,48 %

2008

416,36

11,85 %

2009

415,25

-0,27 %

2010

435,03

4,76 %

2011

469,64

7,96 %

2012

480,22

2,25 %

2013(*)

489,82

2,00 %

(*) odhad

Jak se finanční prostředky programu Erasmus přidělují na vnitrostátní úrovni?

Celkový rozpočet programu Erasmus na mobilitu studentů a zaměstnanců se přiděluje jednotlivým zemím v závislosti na těchto faktorech:

  • populace: počet studentů, absolventů a vyučujících ve vysokoškolském vzdělávání (úrovně 5–6 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (ISCED)). Údaje poskytuje Eurostat,

  • životní náklady a vzdálenost mezi hlavními městy: použijí se jako opravné faktory k faktoru populace,

  • indikátor dřívějších výsledků: vypočítá se podle počtu zaměstnanců a studentů vyslaných v minulosti (podle posledních dostupných údajů).

Jak se určuje měsíční stipendium EU?

Stipendia programu Erasmus mají pokrývat část dodatečných nákladů spojených s pobytem v zahraničí a s cestou. Studenti v rámci programu Erasmus neplatí zahraniční hostitelské instituci školné.

Národní agentury v jednotlivých zemích přidělují prostředky, které mají k dispozici, institucím vysokoškolského vzdělávání. Je na rozhodnutí národní agentury, zda poskytne vyšší stipendia menšímu počtu studentů (tak je tomu například v Bulharsku, na Kypru a v Turecku) nebo nižší stipendia většímu počtu studentů (např. Francie a Itálie). V každém případě však musí respektovat strop, který pro stipendia do jednotlivých cílových zemí stanovila Evropská komise (viz Příručka k programu celoživotního učení).

Národní agentura přiděluje prostředky žádajícím institucím na základě faktorů, k nimž patří například výše požadovaných částek či dřívější výsledky. Instituce pak může určit přesnou výši měsíčního stipendia vypláceného studentům (a týdenní nebo denní sazbu vyplácenou zaměstnancům) na základě rozmezí stanoveného národní agenturou, které je pro každou zemi jiné.

Výše měsíčního stipendia závisí na cílové zemi a typu mobility. Obvykle jsou například stipendia na pracovní stáže vyšší než stipendia na studijní pobyty.

Stipendium poskytnuté Evropskou unií v rámci programu Erasmus mohou doplňovat různé zdroje dalšího spolufinancování – zdroje celostátní, regionální a místní.

Národní agentury mohou v případě sociálně a ekonomicky znevýhodněných studentů měsíční stipendium navýšit.

V roce 2010/2011 se průměrná výše měsíčního stipendia EU u mobility studentů pohybovala od 133 EUR pro studenty ze Španělska do 653 EUR pro studenty z Kypru. Průměrná výše měsíčního stipendia zahrnující všechny země činila 250 EUR.

Jak mohou studenti a zaměstnanci o stipendia Erasmus žádat?

Program Erasmus je přístupný všem studentům vysokoškolských institucí, které jsou držiteli listiny Erasmus University Charter, ve 33 zapojených zemích (v 27 členských státech EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Turecku, Chorvatsku a od roku 2011/2012 též ve Švýcarsku). Listinu Erasmus University Charter již podepsala většina (více než 4 000) evropských vysokoškolských institucí.

Chce‑li student zažádat o studijní pobyt nebo pracovní stáž v rámci programu Erasmus, musí nejprve kontaktovat zahraniční oddělení vysokoškolské instituce, kterou navštěvuje, a před výjezdem do zahraničí vyplnit studijní smlouvu, případně plán pracovní stáže. Studijní smlouvu nebo plán pracovní stáže, které stanoví program, který bude student během svého studijního pobytu nebo pracovní stáže plnit, musí schválit a podepsat vysílající instituce, hostitelská instituce nebo společnost i student. Tento postup zjednodušuje a zajišťuje plné akademické uznání uspokojivě dokončeného studijního pobytu či pracovní stáže v rámci programu Erasmus vysílající institucí.

Studijní pobyty Erasmus: Studenti, kteří chtějí absolvovat část svého studia v zahraničí, musí být alespoň ve druhém ročníku vysoké školy.

Pracovní stáže Erasmus: Studenti se mohou účastnit pracovní stáže Erasmus od prvního ročníku vysokoškolského studia.

Zahraniční pobyt v rámci studijního pobytu a pracovní stáže může trvat jednotlivě 3 až 12 měsíců nebo lze obě formy kombinovat v celkové délce pobytu 24 měsíců. Minimální délka stáží u studentů krátkých cyklů vyššího odborného vzdělávání je dva měsíce.

Erasmus pro zaměstnance: Vyučující musí své vysílající instituci nebo společnosti předložit výukový program, který odsouhlasila hostitelská instituce. Zaměstnancům, kteří chtějí v rámci programu Erasmus požádat o stipendium na školení, musí udělit souhlas s programem školení vysílající instituce i hostitelská instituce nebo společnost.

Co musí vysokoškolská instituce udělat, aby se mohla zapojit do programu Erasmus?

Univerzita či jakákoli jiná vysokoškolská instituce, která má zájem zapojit se do projektů mobility nebo spolupráce v rámci programu Erasmus, musí nejdříve přijmout řadu zásad a dalších povinností, které stanoví listina Erasmus University Charter. Důraz je kladen zejména na zajištění vysoké kvality. Hostitelská instituce nesmí po studentech přicházejících v rámci programu Erasmus požadovat školné a při návratu do domovské instituce by jim měly být uspokojivě dokončené kurzy nebo stáže automaticky započítány.

Co je program Erasmus Mundus?

Program Erasmus Mundus je sesterský mezinárodní program, který je však na tradičním programu Erasmus nezávislý. Od roku 2004, kdy byl tento program zahájen, bylo stipendium Erasmus Mundus uděleno více než 25 000 studentů z ostatních částí světa za účelem studia na vysokoškolských institucích v Evropě. Cílem programu Erasmus Mundus, který v roce 2011 disponoval rozpočtem přesahujícím 220 milionů EUR, je podporovat špičkové akademické výkony, posílit spolupráci se zeměmi, které nejsou členy EU, a zvýšit atraktivitu evropského vysokoškolského vzdělávání. Erasmus Mundus nabízí finanční podporu institucím a stipendia jednotlivcům v rámci:

  • evropských společných magisterských a doktorských programů (včetně stipendií),

  • partnerství s mimoevropskými vysokoškolskými institucemi a stipendií pro studenty a akademické pracovníky, a

  • projektů zaměřených na propagaci evropského vysokého školství ve světě.

Mezinárodní rozměr evropských vzdělávacích programů bude integrován do budoucího programu Erasmus pro všechny(IP/11/1398).

Proč se program nazývá Erasmus?

Program Erasmus byl pojmenován podle filozofa, teologa a humanisty Desideria Erasma Rotterdamského (1466–1536). Erasmus, který žil v době reformace, je obecně znám jako odpůrce dogmatismu.

Erasmus pobýval a pracoval v různých částech Evropy, kde hledal znalosti, zkušenosti a poznání, které přináší kontakt s jinými zeměmi.

Název ERASMUS lze rovněž vnímat jako zkratku výrazu „EuRopean Community Action Scheme for the Mobility of University Students“ (akční program Evropského společenství pro mobilitu vysokoškolských studentů).

Další informace:

Viz také: Erasmus má nový rekord: výměn studentů je o 8,5 % více (IP/12/454)

Další informace o programu Erasmus

Erasmus – fakta a čísla [brožura]

Statisticky týkající se programu Erasmus

1 :

V roce 2010 bylo ve 27 zemích EU celkem přibližně 18,5 milionu studentů.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site