Navigation path

Left navigation

Additional tools

Otázky a odpovědi: Pracovní skupina pro Řecko a její druhá čtvrtletní zpráva

European Commission - MEMO/12/184   15/03/2012

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

MEMO/12/184

V Bruselu dne 15. března 2012

Otázky a odpovědi: Pracovní skupina pro Řecko a její druhá čtvrtletní zpráva

Viz rovněž: IP/12/242

1. Co je úkolem pracovní skupiny pro Řecko?

Pracovní skupina pro Řecko byla při Komisi ustavena proto, aby řeckým orgánům pomáhala v nadcházejících letech realizovat reformy a nastartovat hospodářský růst v souladu s programy, na nichž se s Řeckem dohodla EU a Mezinárodní měnový fond (MMF).

Skupina, kterou vloni v červenci na žádost řecké vlády jmenoval předseda Komise Barroso a která svou činnost zahájila vloni v září, se zaměřuje na dva hlavní úkoly:

  • 1) zmapovat, jakou technickou pomoc od členských států potřebuje Řecko k tomu, aby naplnilo svůj program na ozdravení ekonomiky, který dohodlo s EU, MMF a Evropskou centrální bankou (ECB). Tuto technickou pomoc skupina následně i koordinuje. Po prvotním vyhodnocení je nyní čas na to, aby byly ke zjištěným potřebám Řecka na poli technické pomoci přiřazeny konkrétní nabídky od členských států a dalších subjektů, např. MMF. Jejich odborná pomoc je zapotřebí v celé řadě oblastí, např. výběru daní, evidence pozemků, modernizace zdravotnictví, správní reformy, budování správních kapacit, privatizace či zlepšení podnikatelského prostředí.

  • 2) urychlit využívání finančních prostředků EU na projekty hospodářského růstu a zaměstnanosti. Hlavní prioritou je přesměrovat prostředky EU, které jsou k dispozici, na asi 181 klíčových prorůstových projektů. V dalším kroku budou dostupné prostředky na tyto projekty přiděleny.

2. Kterými oblastmi se pracovní skupina zabývá?

V souladu s programem na ozdravení ekonomiky a memorandem o porozumění, na nichž se dohodly Řecko, EU, ECB a MMF, a dále po konzultaci s řeckými orgány a členskými státy se pracovní skupina zabývá níže uvedenými devíti oblastmi. Tyto oblasti si nejnaléhavěji žádají zásadní reformy, které mají zemi pomoci v jejím budoucím rozvoji.

  • Programy v rámci politiky soudržnosti, ochrana životního prostředí a doprava,

  • rozpočet a daně,

  • finanční sektor / přístup k financování,

  • podnikatelské prostředí (zadávání veřejných zakázek a hospodářská soutěž),

  • správní reforma / elektronická veřejná správa,

  • trh práce,

  • veřejné zdraví,

  • spravedlnost a vnitřní věci,

  • privatizace a dokončení veřejných prací.

3. Výsledky jsou zatím jen skromné. Vznikla snad jen další byrokratická struktura?

V posledním půlroce

  • bylo nejdůležitější prioritou pracovní skupiny zmapovat četné probíhající projekty podporované z peněz EU, které však byly přerušeny pro nedostatek finančních prostředků na straně řeckých orgánů. Skupina sestavila seznam nejdůležitějších prorůstových projektů a nyní mění finanční plány tak, aby podstatná část unijních peněz směřovala právě na tyto projekty.

  • Druhou prioritou skupiny bylo navázat pevnou spolupráci a dobré pracovní vztahy s řeckými orgány. Výsledkem byly precizně formulované žádosti o technickou pomoc ze strany řeckých orgánů. Pro tyto žádosti se pracovní skupině mezitím podařilo nalézt vhodné konkrétní nabídky členských států na poskytnutí technické pomoci v hlavních oblastech.

4. Buďme konkrétní: čeho pracovní skupina dosud dosáhla?

Tak především jsou adresněji vynakládány peníze z EU – jeden z mála zdrojů financování hospodářského růstu, který má Řecko momentálně k dispozici.

  • Velkou část z 20,4 miliard EUR, které jsou pro Řecko vyčleněny z prostředků na politiku soudržnosti, nyní pracovní skupina a řecké orgány přerozdělují. Zvláštní úsilí je věnováno urychlené realizaci 181 vytipovaných prorůstových projektů. Uveďme nejdůležitější příklady: pět dálničních koncesí (1 400 km a 30 000 potenciálních pracovních míst) a podpora malých a středních podniků.

  • Řecku se daří využívat unijní prostředky rychlejším tempem. Dosud využilo z vyčleněných peněz 35 %, což je v porovnání s průměrem EU na tuto fázi programového období nadprůměrná rychlost, a žádosti o proplacení prostředků dosahují 98 % z cílové hodnoty, kterou na rok 2011 stanoví memorandum o porozumění.

Za druhé, téměř dvacítka členských států poskytla spolu s Komisí a MMF v uplynulých šesti měsících dosud nebývalou technickou pomoc, jejíž intenzita má v průběhu roku ještě stoupnout. Tato konkrétní pomoc v podobě odborného know-how, jež přispívá k modernizaci řecké ekonomiky a veřejné správy, bude moci v budoucnu stavět na pozitivním vývoji v řadě oblastí:

  • Na daňových nedoplatcích se již podařilo vybrat 946 milionů EUR – původní cíl přitom zněl na 400 milionů EUR.

  • Nahromaděný skluz v soudním projednávání daňových případů byl za čtyři měsíce zredukován o 15 %. Do konce roku 2012 by měl být snížen o 80 %.

  • Francie a Německo pomáhají při velké správní reformě ústřední a místní správy. V jejím rámci má být např. do května 2012 ustavena meziresortní koordinační struktura na ministerské úrovni. Od ledna probíhají prověrky kompetencí úředníků ve státní správě, od února jsou na ministerstvech zaváděny horizontální podpůrné struktury v oblasti informačních a komunikačních technologií a lidských zdrojů atd.

  • S přispěním technické pomoci byla v únoru schválena liberalizace výkonu regulovaných profesí.

5. Vytváříte v Řecku stínovou vládu?

To rozhodně ne. Pracovní skupina pro Řecko nemá žádné výkonné pravomoci a nemůže řecké vládě vnucovat žádná právní ani finanční rozhodnutí. Jejím úkolem je zemi pomáhat při realizaci reforem dohodnutých s Komisí, ECB a MMF, které schválil řecký parlament. Pracujeme tedy s Řeky v zájmu Řecka!

6. Jak se pracovní skupina koordinuje s trojkou EU, MMF a ECB?

Úkolem pracovní skupiny je činnost trojky doplňovat. Trojka spolupracuje s řeckými orgány při určování nejdůležitějších strukturálních reforem, které by mělo Řecko provést. Následně pak na plnění reforem dohlíží a ve čtvrtletních intervalech je vyhodnocuje.

Pracovní skupina Komise je zde od toho, aby Řecku pomáhala s realizací těchto reforem tím, že bude shromažďovat nabídky technické pomoci od členských států a racionalizovat vynakládání unijních peněz. Konkrétní pokrok, jehož bylo v těchto dvou oblastech dosaženo, pak shrnuje ve svých zprávách.

Zaměstnanci Komise, kteří jsou zapojeni do činnosti trojky či působí v pracovní skupině pro Řecko, podléhají místopředsedovi Komise, tak aby byla jejich činnost vzájemně koordinována.

7. Kolik lidí se na činnosti pracovní skupiny podílí?

Pracovní skupina má sídlo v Bruselu a trvalé zastoupení v Aténách. Má zhruba 45 členů (z nichž 15 působí přímo v Aténách) a většinu z nich tvoří úředníci Komise. V čele skupiny stojí Horst Reichenbach, zvláštní poradce předsedy Komise. Koordinace technické pomoci probíhá prostřednictvím pravidelných koordinačních schůzek na vysoké úrovni, jež se konají v Bruselu. Zatím poslední schůzka proběhla 6. března.

Do práce skupiny je zapojeno i několik expertů, jež k pracovní skupině vyslaly členské státy, jmenovitě Francie (2 experti), Velká Británie (2), Německo (2), Nizozemsko (2), Belgie a Česká republika. Připravuje se nábor dalších odborníků z Rakouska a Švédska a na případném vyslání svých expertů projevily zájem i další členské státy. Doba vyslání trvá v této fázi vždy jeden rok.

8. Minulý měsíc vyzvala Euroskupina Komisi, aby pracovní skupinu rozšířila. Jak hodlá Komise reagovat?

Jelikož druhý program na ozdravení řecké ekonomiky klade v porovnání se svým předchůdcem ještě větší důraz na posílení růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, nabývá na významu i úloha pracovní skupiny.

Komise brzy v těsné spolupráci s řeckými orgány rozhodne, jak svou pomoc na místě zintenzivní.

9. Co je obsahem technické pomoci?

Technická pomoc má Řecku zprostředkovat odborné znalosti v důležitých oblastech, v nichž se mu potřebných poznatků či praktických zkušeností nedostává. Řada členských států dobrovolně vyslala své experty na kratší a někdy i delší dobu, aby projekty technické pomoci podpořili. Odbornými znalostmi se na technické pomoci podílí i MMF. Úkolem pracovní skupiny je toto know-how koordinovat a postarat se o to, aby bylo využito ke splnění konkrétních potřeb. V některých případech poskytuje technickou pomoc sama pracovní skupina, někdy společně s útvary Komise.

10. Kdo technickou pomoc platí?

Uvedené odborníky, kteří do Řecka vyjíždějí zpravidla jen na několik dní, platí jejich členské státy. Komise hradí pouze jejich výdaje na služební cesty.

11. Jak technická pomoc funguje konkrétně?

Potřeby v oblasti technické pomoci jsou seskupeny zejména podle konkrétních politických oblastí (i) rozpočet a daně, ii) finanční sektor, iii) politika soudržnosti a zemědělství, iv) podnikatelské prostředí, zadávání veřejných zakázek a hospodářská soutěž, v) pracovní trh, vi) veřejné zdraví, vii) spravedlnost a vnitřní věci, viii) správní reforma, elektronická veřejná správa a statistika, ix) občanská společnost a sociální partneři).

Je-li určitá žádost o technickou pomoc postoupena k dalšímu projednání, pomáhá pracovní skupina se sestavením pracovního programu, který přesně definuje výstupy a průběžné cíle, jež jsou odsouhlasovány s řeckými orgány. Skupina dále řeckým orgánům pomáhá zajistit příslušné odborné znalosti z dalších členských států a evropských či mezinárodních organizací, které jsou k realizaci pracovního programu technické pomoci zapotřebí.

Technickou pomoc lze poskytovat těmito způsoby:

  • krátkodobé služební pobyty odborníků či workshopy, kde zástupci státní správy z jiných členských států prezentují řeckým protějškům svá národní řešení. Řecké orgány by tak měly mít možnost si vybrat takové řešení, jež nejlépe vyhovuje jejich potřebám;

  • soustavnější podpora od určitých členských států či organizací, jež mohou nabídnout vysoce odborné know-how. Zde by se mohlo jednat o dlouhodobější vyslání odborníků či o spolupráci s řeckými orgány na vývoji technických řešení, např. v oblasti informačních a komunikačních technologií;

  • v některých případech může určitý členský stát s bohatými zkušenostmi v určité oblasti politiky převzít funkci věcně příslušného „lídra“, který v dané oblasti zastává vedoucí úlohu. V této funkci pak může být zapojen již do rané fáze projektu včetně zpracování prvních orientačních plánů. Pracovní skupina pak asistuje při běžné spolupráci mezi řeckými orgány, vedoucím členským státem a dalšími poskytovateli technické pomoci.

Vzájemné slaďování nabídky a poptávky technické pomoci je předmětem čtvrtletních koordinačních schůzek na vysoké úrovni, jež pořádá pracovní skupina a jichž se účastní zástupci řeckých orgánů, (potenciálních) poskytovatelů technické pomoci a útvarů Evropské komise. Před konáním těchto schůzek jsou členské státy a mezinárodní organizace dotazovány, mají-li zájem poskytnout technickou pomoc v rámci konkrétních projektů.

12. Jaké jsou konkrétní příklady technické pomoci, kterou poskytují členské státy?

Po dohodě s řeckou státní správou odstartovala pracovní skupina řadu projektů. Doposud byly dohodnuty konkrétní činnosti v těchto oblastech:

  • daňová správa, kde byl zpracován společný akční plán MMF a EU (GŘ pro daně a celní unii a pracovní skupina pro Řecko); svou podporu zde poskytuje již několik členských států (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Švédsko),

  • řízení veřejných financí, a zejména kontrola výdajů,

  • správní reforma (funkci vedoucího členského státu pro centrální úroveň státní správy zde převzala Francie, tutéž funkci pro úroveň regionální pak Německo),

  • Německo se ujalo funkce vedoucího členského státu i v oblasti zdravotnictví, kde stále zbývá rozhodnout o konkrétní činnosti,

  • v jednání je několik oblastí činnosti ke zlepšení podnikatelského prostředí, kde vedoucí úlohu bude v řadě případů přebírat samotná pracovní skupina.

Koordinace těchto činností je náplní čtvrtletních koordinačních schůzek na vysoké úrovni, jež pořádá pracovní skupina a jichž se účastní zástupci řeckých orgánů, (potenciálních) poskytovatelů technické pomoci a útvarů Evropské komise. Před konáním těchto schůzek jsou členské státy a mezinárodní organizace dotazovány, mají-li zájem poskytnout v rámci konkrétních projektů technickou pomoc.

Pracovní skupina předkládá čtvrtletní zprávy s přehledem odborných znalostí, jež byly dány Řecku k dispozici, a hodnotí pokrok dosažený na místě.

13. Kolik peněz z EU je pro Řecko k dispozici? Využívá jich Řecko efektivně?

EU přidělila Řecku na období 2007–2013 prostřednictvím strukturálních fondů 20 miliard EUR, z nichž bylo vyplaceno již téměř 8 miliard EUR. Po zbytek programového období zůstane zbývajících zhruba 12 miliard EUR neutraceno, přestože jsou v řadě případů již v rozpočtu rezervovány na konkrétní projekty.

Tyto prostředky či jejich část by mohly být využity na posílení růstového potenciálu řecké ekonomiky. Tomu by měly sloužit zvláštní cílené projekty na podporu malých a středních podniků, boj proti nezaměstnanosti a rozvoj klíčové infrastruktury. Spolu s řeckými orgány byl sestaven seznam 181 prioritních projektů, jenž byl zveřejněn v listopadu 2011. Na tyto projekty bude vynaloženo 56 % finančních prostředků, které jsou v tomto programovém období k dispozici, a řecká státní správa a Komise je budou velmi pečlivě monitorovat.

Důležité je i to, že si Řecko vede velmi dobře, pokud jde o tempo využívání vyčleněných prostředků. Do konce roku 2011 země využila z vyčleněných 20,4 miliard EUR z EU 35 %, čímž překonala průměr EU ve výši 33,5 %. Toto vysoké tempo platí v případě regionálních fondů (Řecko 39,6 %, EU 34,6 %) a Fondu soudržnosti (Řecko 29,2 %, EU 28,5 %). Pokud jde o Evropský sociální fond, spotřebovalo Řecko ze svého přídělu 24,4 %, zatímco průměr v EU činí 27 %.

14. Co se z druhé zprávy dozvídáme?

Zpráva popisuje způsob, jakým pracovní skupina pro Řecko organizuje a koordinuje technickou pomoc, a vyjmenovává další oblasti, v nichž by mohlo být technické pomoci případně zapotřebí v budoucnu.

Zpráva rovněž bilancuje činnost pracovní skupiny za prvních šest měsíců. Jedna její významná kapitola je věnována využívání prostředků na politiku soudržnosti k tomu, aby stimulovaly hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Kapitola o urychlení projektů v oblasti politiky soudržnosti prezentuje pozitivní vývoj, jehož bylo v řadě oblastí dosaženo, i přetrvávající problémy. Kromě popisu slibného pokroku ve 181 prioritních projektech podává zpráva aktuální přehled o politicky i ekonomicky významném projektu dálničních koncesí a pojednává o chystaném nástroji pro sdílení rizika.

V oddílu věnovaném finančnímu sektoru a přístupu k financování podává zpráva souhrn o důležitých zdrojích financování pro malé a střední podniky. Prezentuje probíhající práce na řešení problémů s likviditou, s nimiž se potýkají domácí řecké banky, a popisuje zamýšlené nové nástroje, jež by mohly malým a středním podnikům v přístupu k financování pomoci.

Druhým pilířem zprávy je popis technické pomoci strukturálním reformám, které program na ozdravení ekonomiky stanoví jako prvotní podmínku pro obnovu růstu a konkurenceschopnosti.

Oddíl o rozpočtu a daních referuje o dosaženém pokroku, např. o úspěšném výběru daňových nedoplatků. Rekapituluje i oblasti, kde je dosud co zlepšovat – např. ve výběru daní od daňových poplatníků z vysokých příjmových skupin. Popisuje rovněž úsilí při realizaci rozsáhlého akčního plánu v oblasti správy daní, jíž se dostává významné podpory od členských států, MMF a útvarů Komise. Zmíněn je boj proti praní špinavých peněz, který si naléhavě žádá lepší koordinaci na straně řeckých institucí. Většího pokroku je zapotřebí i v řízení veřejných financí, hlavně pokud jde o kontrolu výdajů.

V oddíle věnovaném reformě veřejné správy a elektronické veřejné správě zpráva konstatuje znatelný pokrok. Řecká vláda ustavila řídící skupinu, která je podřízena přímo řeckému premiérovi. Formou technické pomoci zde významně přispívají francouzské orgány, jež hrají vůdčí úlohu při správní reformě na úrovni ústředních orgánů státní správy. Za přispění Německa postupuje i souběžná reforma státní správy na decentralizované, regionální a místní úrovni.

Pokud jde o strukturální reformy, jež mají zlepšit podnikatelské prostředí, postupují přípravné práce na technické pomoci např. v oblasti zjednodušení vývozu, reformy zadávání veřejných zakázek, správní reformy, výkonu regulovaných profesí a zjednodušení právních předpisů. Řada projektů technické pomoci čeká na konečný souhlas ze strany řeckých orgánů.

Další doménou, kde byla zjištěna velká potřeba technické pomoci a kde se přihlásili případní poskytovatelé, je veřejné zdraví. Pomoc se zde zaměří na stanovování cen léčivých přípravků, kvalitnější řízení spotřeby zdravotnických služeb a výrobků a na rámcové podmínky ve zdravotnictví celkově. Pokud jde o posledně jmenovaný bod, bude za přispění technické pomoci zřízena integrovaná zdravotní pojišťovna.

Pokrok je hlášen i při reformě soudnictví. Při prvotním zjišťování stavu soudního systému za účasti řeckých orgánů a potenciálních poskytovatelů technické pomoci byla zmapována potřeba technické pomoci, např. pokud jde o urychlení soudních jednání, nahromaděný skluz v soudním projednávání daňových případů a mimosoudní řešení sporů. S poskytováním části technické pomoci bylo již mezitím započato.

Na poli migrace, azylu a hranic již bylo vynaloženo konkrétní úsilí, avšak pro část technické pomoci, potřebné např. k realizaci řeckého akčního plánu v oblasti migrace a azylu z roku 2010, stále nebyly nalezeny odpovídající nabídky na její poskytnutí.

Jednotlivé oddíly zprávy specifikují, v čem spočívaly příspěvky poskytovatelů technické pomoci a nezřídka životně důležité příspěvky dalších útvarů Komise. V jedné z příloh pak zpráva popisuje stav projektů technické pomoci a uvádí, které členské státy a organizace se jich účastní.

Více informací:

Druhá čtvrtletní zpráva je k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/president/taskforce-greece/index_en.htm


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website