Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

MEMO/12/12

Ve Štrasburku, dne 17. ledna 2012

Nesplnění povinnosti: často kladené otázky

Z jakých kroků sestává řízení o nesplnění povinnosti?

Článek 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) dává Komisi jakožto strážkyni smluv pravomoc přijmout právní kroky proti členskému státu, který neplní své povinnosti, jež pro něj vyplývají z práva EU.

Řízení o nesplnění povinnosti začíná zasláním žádosti o informace (výzva k poskytnutí informací) dotčenému členskému státu, na niž je třeba reagovat ve stanovené lhůtě, obvykle do dvou měsíců.

Pokud Komise není s poskytnutými informacemi spokojena a dojde k závěru, že dotčený členský stát neplní své povinnosti podle práva EU, může Komise zaslat formální výzvu ke splnění práva EU (tzv. odůvodněné stanovisko), v níž je členský stát vyzván, aby Komisi ve stanovené lhůtě, obvykle dvou měsíců, informoval o přijatých opatřeních k dosažení souladu.

Pokud členský stát soulad s právem EU nezajistí, může Komise rozhodnout o postoupení jeho případu Soudnímu dvoru. Členské státy však asi v 95 % případů své povinnosti podle práva EU splní dříve, než je věc Soudnímu dvoru postoupena. Rozhodne-li Soudní dvůr v neprospěch členského státu, musí dotčený stát přijmout nezbytná opatření, aby jednal v souladu s tímto rozsudkem.

Ve zvláštním případě členských států, které neprovedly směrnice do svého vnitrostátního práva ve lhůtě dohodnuté Radou ministrů EU a Evropským parlamentem, může Komise požádat Soudní dvůr, aby dotčenému členskému státu uložil finanční penále při prvním rozsudku v daném případě. Tuto možnost zavedla Lisabonská smlouva a je stanovena v čl. 260 odst. 3 SFEU.

Co se stane, jestliže členský stát nesplní požadavky rozsudku Soudního dvora?

Jestliže členský stát navzdory prvnímu rozsudku stále nejedná, může Komise zahájit další řízení o nesplnění povinnosti podle článku 260 SFEU, přičemž před navrácením případu Soudnímu dvoru pošle pouze jedno písemné varování.

Pokud Komise případ členského státu vrátí zpět Soudnímu dvoru, může navrhnout, aby Soudní dvůr dotčenému členskému státu uložil finanční penále podle trvání a závažnosti přestupku a na základě velikosti členského státu. Existují dva druhy postihu:

  • paušální suma v závislosti na době, která uplynula od původního rozsudku Soudního dvora,

  • a denní penále počítané za každý den od druhého rozsudku Soudního dvora až do konce nesplnění povinnosti.

Kdo v konečném důsledku o penále rozhoduje?

Finanční penále navrhuje Komise a Soudní dvůr může jejich částku rozsudkem upravovat.

Jaká je úloha Komise?

Komise působí jako „strážkyně smluv“. Jejím úkolem a povinností je zajišťovat ochranu veřejného zájmu. Postup se řídí Smlouvou (kroky, lhůty). Může to zahrnovat předkládání případů členských států Evropskému soudnímu dvoru.

Rozhodnutí zahájit řízení pro nesplnění povinnosti proti členskému státu přijímá kolegium. Toto rozhodnutí je založeno na přesné a nepředpojaté právní analýze provedené útvary Komise na základě dokumentů a informací, které strany poskytnou, a případně stížností.

Rozhodnutí Komise o případech nesplnění povinnosti jsou shromažďována jednou měsíčně v rámci obecného procesu, který zahrnuje různé politiky. Tato rozhodnutí se zveřejňují.

Aktualizované statistiky o řízení pro nesplnění povinnosti obecně lze nalézt na stránce:

http://ec.europa.eu/eu_law/infringements/infringements_decisions_cs.htm


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site