Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

MEMO/11/819

Brusel 23. listopadu 2011

Tvůrčí Evropa: často kladené otázky

(viz také IP/11/1399)

Čím se program Tvůrčí Evropa zabývá?

Program Tvůrčí Evropa má za cíl podporovat evropskou kinematografii a kulturní a tvůrčí odvětví, čímž jim umožní, aby zvýšily svůj příspěvek k vytváření pracovních míst a růstu. S navrženým rozpočtem ve výši 1,8 miliardy EUR pro období 2014–2020 bude podporovat desítky tisíc umělců, odborníků v oblasti kultury a kulturních organizací zabývajících se scénickým uměním, krásným uměním, vydavatelskou činností, filmem, televizní tvorbou, hudbou, interdisciplinárními druhy umění, kulturním dědictvím a odvětvím videoher, což jim umožní působit po celé Evropě, oslovit nové publikum a rozvinout dovednosti potřebné v digitální éře. Tím, že tento nový program pomůže evropské kultuře oslovit nové publikum v jiných zemích, přispěje také k ochraně a podpoře evropské kulturní a jazykové různorodosti.

Proč Evropa potřebuje program Tvůrčí Evropa

Kultura plní v hospodářství všech 27 členských zemí EU významnou úlohu. Studie EU odhalily, že kulturní a tvůrčí odvětví se na evropském HDP podílí přibližně 4,5 % a na zaměstnanosti v EU zhruba 3,8 % (8,5 milionu pracovních míst a řada dalších, vezmeme-li v úvahu pronikání do jiných odvětví). Výzkumy v těchto odvětvích prokázaly jejich ohromný růstový potenciál: v letech 2000 až 2007 rostla zaměstnanost v těchto odvětvích průměrně o 3,5 % ročně, v porovnání s 1% růstem v hospodářství všech 27 členských států EU celkem. Nárůst zaměstnanosti v těchto odvětvích v USA a v Číně byl rovněž rychlý, v průměru 2 % ročně. Evropa je jednoznačně největším světovým vývozcem produktů tvůrčích odvětví. Abychom si tuto pozici udrželi, musí být investice do těchto odvětví zaměřené na jejich schopnost působit přes hranice.

Tvůrčí Evropa reaguje na tuto potřebu strategičtějším přístupem a plány, jak zaměřit investice do oblastí, kde bude jejich dopad největší.

Tvůrčí Evropa zohledňuje problémy vznikající v důsledku globalizace, zejména dopad digitálních technologií, které mění způsob, jakým kulturní díla vznikají, jak jsou distribuována, a přístup k nim a které také transformují toky příjmů a obchodní modely. Tento vývoj událostí však rovněž vytváří příležitosti pro evropská kulturní a tvůrčí odvětví, kterým se program snaží pomoci, aby se těchto možností chopila, využila tak přechodu na digitální média a vytvořila více kariérních možností a pracovních příležitostí v mezinárodním měřítku.

Proč Komise navrhuje sloučení stávajících programů Kultura MEDIA a MEDIA Mundus do jednoho programu?

Tato odvětví čelí podobným výzvám, včetně roztříštěnosti trhu způsobené kulturní a jazykovou rozmanitostí, globalizací a přechodem na digitální média, a také závažným obtížím při přístupu ke komerčním půjčkám.

Mají rovněž podobné potřeby z hlediska ochrany a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a v oblasti posílení konkurenceschopnosti s cílem přispět k vytváření pracovních míst a k růstu.

Komise nicméně uznává, že struktura těchto odvětví je zároveň různorodá. Proto navrhuje jeden rámcový program, který však zahrnuje samostatné elementy, aby tak mohl poskytovat přiměřenou podporu.

Jak se bude Tvůrčí Evropa lišit od stávajících programů MEDIA a Kultura? Zaniknou tyto názvy?

Program Tvůrčí Evropa sloučí podpůrné mechanismy pro kulturu a audiovizuální odvětví v Evropě, které jsou v současnosti oddělené, do komplexního celku, který bude otevřený pro všechna kulturní a tvůrčí odvětví.

Program se však bude i nadále zabývat charakteristickými potřebami audiovizuálního odvětví a jiných kulturních a tvůrčích odvětví prostřednictvím svých specifických součástí Kultura a MEDIA, které budou vycházet z úspěchu stávajících programů Kultura a MEDIA.

Program navíc zavede novou facilitu finanční záruky, která umožní malým provozovatelům přístup až k 1 miliardě EUR ve formě bankovních půjček.

Čeho chce program dosáhnout?

Komise odhaduje, že v letech 2014–2020 obdrží minimálně 8 000 kulturních organizací a 300 000 umělců a profesionálů v odvětví kultury, respektive jejich díla, finanční podporu zaměřenou na prosazení se v zahraničí a získání zkušeností, což jim pomůže rozvinout mezinárodní kariéry. Program podpoří rovněž překlady více než 5 500 knih a jiných literárních děl.

Část programu nazvaná MEDIA se zaměří na podporu celosvětové distribuce více než 1 000 evropských filmů, a to prostřednictvím tradičních i digitálních platforem; poskytne rovněž finanční prostředky pracovníkům v oblasti audiovizuálního odvětví, což jim pomůže vstoupit na mezinárodní trhy a úspěšně na nich působit, a bude podporovat vytváření filmů a jiných audiovizuálních děl s potenciálem pro distribuci v zahraničí.

Je na čem stavět: částečně díky podpoře programu MEDIA vzrostl podíl evropských filmů mezi všemi nově distribuovanými filmy v evropských kinech ze 36 % v roce 1989 na 54 % v roce 2009. Síť Europa Cinemas sestávající z více než 2 000 převážně nezávislých kin pomáhá zajistit, aby se publikum ve 475 městech dostalo k širokému a rozmanitému spektru filmů. Filmy promítané v této síti v roce 2009 přilákaly 59 milionů diváků, v porovnání s 30 miliony v roce 2000.

Jaké problémy program řeší?

Kulturní a tvůrčí odvětví v současné době nevyužívají jednotný trh naplno. Jednou z obtíží, kterým odvětví čelí, je jazyk: Evropská unie má 23 úředních jazyků, 3 abecedy a přibližně 60 uznávaných regionálních a menšinových jazyků. Tato rozmanitost je součástí bohaté evropské mozaiky, avšak ohrožuje úsilí autorů oslovit čtenáře v jiných zemích, zabraňuje návštěvníkům kin a divadel shlédnout zahraniční díla a hudebníkům ztěžuje přístup k novým posluchačům. Průzkum agentury Eurobarometr z roku 2007 ukázal, že pouze malá část Evropanů sleduje zahraniční televizi nebo filmy a pouze 7 % čte knihy v cizích jazycích.

Intenzivnější zaměření na podporu získávání nového publika a na schopnost odvětví komunikovat s publikem bezprostředněji, například prostřednictvím iniciativ v oblasti mediální gramotnosti nebo nových interaktivních online nástrojů, má potenciál zpřístupnit veřejnosti mnohem více děl v cizích jazycích. Komise odhaduje, že projekty podporované programem Tvůrčí Evropa osloví přímo či nepřímo více než 100 milionů lidí.

Jakým způsobem bude program Tvůrčí Evropa spravován?

Tvůrčí Evropa bude pro evropské pracovníky kulturních a tvůrčích odvětví, bez ohledu na jejich umělecký obor, jednodušší, jasně rozpoznatelnou a snadno přístupnou vstupní branou a bude poskytovat podporu uměleckým aktivitám v EU i mimo ni. Stávající systém správy prostřednictvím Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast bude pokračovat i nadále.

Mohou o finanční podporu žádat také jednotlivci?

Program Tvůrčí Evropa nebude přijímat žádosti jednotlivců. Avšak přibližně 300 000 individuálních umělců a profesionálů v odvětví kultury a také vzdělávacích institucí se bude podílet na realizaci projektů, které předloží kulturní organizace. To je mnohem hospodárnější způsob, jak dosáhnout výsledků a trvalého efektu.

Které země mohou požádat o finanční podporu?

Tvůrčí Evropa bude otevřená pro členské státy a také pro země Evropského sdružení volného obchodu (dále jen země „ESVO“, tj.  Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko), přistupující a kandidátské země EU, potenciální kandidátské země a země politiky sousedství. Další země se mohou případně podílet na specifických akcích.

Programu Kultura se v současné době účastní členské státy EU, země ESVO, Chorvatsko, Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Černá Hora a Bosna a Hercegovina.

Programu MEDIA se účastní členské státy EU, Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Co se stane s programem MEDIA Mundus?

Stávající program MEDIA Mundus, který podporuje spolupráci mezi evropskými a zahraničními odborníky a mezinárodní distribuci evropských filmů, bude začleněn do části programu Tvůrčí Evropa nazvané MEDIA.

Součástí Tvůrčí Evropy bude podprogram jdoucí napříč odvětvími. Co obnáší?

Tento podprogram bude mít dvě části: facilitu finanční záruky spravovanou Evropským investičním fondem, která malým provozovatelům usnadní přístup k bankovním půjčkám a financování podpůrných studií, analýz a kvalitnějšího shromažďování údajů, což umožní lepší tvorbu politik založených na ověřených údajích.

Není efektivnější poskytnout příjemcům finanční podporu přímo místo nabízení záruky za část jejich bankovních půjček?

Facilita záruky má vysoký multiplikační účinek a díky sdílení rizik s EU přitahuje dodatečné financování ze strany investorů. To lze pozorovat již na stávajícím garančním fondu výroby MEDIA, ve kterém spoluúčast EU ve výši 2 milionů EUR podnítila půjčky pro filmové producenty ve výši 18 milionů EUR.

Proč je nutné vytvářet zvláštní garanční fond pro kulturní a tvůrčí odvětví? Nemohl by tato odvětví pokrýt rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace nebo finanční nástroj pro sdílení rizik v oblasti výzkumu?

Stávající iniciativy nezohledňují dodatečné překážky, které musí kulturní a tvůrčí malé a střední podniky překonávat při získávání finančních prostředků:

  • většina jejich aktiv, jako jsou práva duševního vlastnictví, je nehmotná,

  • tvůrčí produkty nejsou obecně vyráběny masově; na každý film, operu, videohru lze nahlížet jako na jedinečný prototyp,

  • poptávka po finančních službách ze strany kulturních a tvůrčích malých a středních podniků často není pro banky dostatečně významná na to, aby je považovaly za komerčně přitažlivé a rozvinuly odborné znalosti nezbytné ke správnému pochopení rizikového profilu těchto podniků.

Jelikož ostatní evropské finanční nástroje nebyly z výše uvedených důvodů schopny poskytnout těmto odvětvím podporu, je specifický finanční nástroj nezbytný.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site