Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Komise vytvořila balíček pro energetickou infrastrukturu

Commission Européenne - MEMO/11/710   19/10/2011

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

MEMO/11/710

V Bruselu dne 19. října 2011

Komise vytvořila balíček pro energetickou infrastrukturu

Proč potřebujeme nové plynovody a nové elektrické rozvodné sítě?

Energetická infrastruktura – plynovody a elektrické rozvodné sítě – hrají zásadní roli, pokud chceme dosáhnout všech svých cílů v oblasti změny klimatu a energetiky.

Aby bylo možné zvýšit podíl využívání energie z obnovitelných zdrojů tak, že v roce 2020 budou představovat 20 % konečné spotřeby energie, musíme energii z větrných a solárních elektráren dodávat spotřebitelům. K tomu potřebujeme síť, která bude integrovanější a výkonnější než ta dnešní.

Abychom v roce 2020 ušetřili 20 % naší odhadované spotřeby energie prostřednictvím technologií, potřebujeme mít inteligentní měřidla a inteligentní sítě, které spotřebitelům umožní přesně kontrolovat jejich spotřebu energie a ušetřit peníze i energii tím, že změní své návyky.

Abychom mohli zajistit dodávky plynu i v případě krize, musíme rozšířit paletu našich zdrojů a potřebujeme nová potrubí pro přívod plynu z nových oblastí přímo do Evropy.

Pro fungující vnitřní trh, na kterém se bude obchodovat podle pravidel hospodářské soutěže, a existenci spravedlivých a konkurenčních cen musíme propojit členské státy, aby společnosti mohly nabízet svou energii ve všech členských státech.

Jak velké investice jsou v EU zapotřebí?

V příštích deseti letech bude zapotřebí asi 200 miliard EUR na výstavbu plynovodů a elektrických rozvodných sítí. Konkrétně bude třeba: 140 miliard EUR na vysokonapěťové elektrické přenosové soustavy, skladování a aplikace pro inteligentní sítě, 70 miliard EUR na plynovody, skladování, terminály pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a infrastrukturu pro zpětný tok (aby plyn mohl proudit oběma směry) a 2,5 miliardy EUR na infrastrukturu pro přepravu CO2.

To znamená, že je třeba současnou úroveň investic výrazně zvýšit. Ve srovnání s obdobím 2000–2010 by to znamenalo 30% nárůst investic v plynárenství a 100% nárůst v elektroenergetice.

Proč EU musí začít aktivně jednat?

Odhaduje se, že investice nutné k dosažení cílů pro rok 2020 nebudou realizovány, nebo nebudou k dispozici včas, a to zejména ze dvou důvodů:

1. Získat stavební povolení trvá příliš dlouho. Výstavba nadzemního elektrického vedení může v současnosti trvat déle než 10 let.

2. Ne všechny potřebné investice jsou životaschopné z obchodního hlediska. Některá elektrická vedení a některé plynovody nemusí být komerčně výhodné, protože trh samotný nezajišťuje dobrou návratnost investic. Je velký rozdíl v tom, zda plánujete výstavbu plynovodu pro oblast, kde je roční spotřeba plynu pouhých 10 miliard m3 (jak je tomu např. v pobaltských státech a Finsku), nebo pro zemi jako Německo, kde je roční spotřeba asi 80 miliard m3. Avšak i tyto země by měly být propojeny s evropským trhem s energií, aby se posílila konkurence, aby ceny pro spotřebitele byly spravedlivé a aby na tento trh mohli v případě plynové krize vstoupit různí dodavatelé plynu.

V některých případech se tato situace týká dvou zemí: jedna nese náklady, ale prospěch má ta druhá. K tomu dochází v případě, kdy jsou instalovány kompresory, které zajišťují průtok plynu oběma směry, aby se dalo vypomoci sousední zemi během plynové krize, nebo v případě, kdy je v jedné zemi vybudováno elektrické vedení pro odběr nadměrné produkce větrné energie z jiné země.

Co je nového?

Komise navrhuje vybrat několik projektů „společného zájmu“, které mají velký význam pro dosažení jejích cílů v oblasti změny klimatu a energetiky. Projekty s tímto označením budou mít dvě zvýhodnění:

  • mohou využít zvláštního postupu pro udělování povolení, který je jednodušší, rychlejší a transparentnější než běžný postup: každý členský stát určí jediný příslušný orgán (jediné správní místo – „one stop shop“) odpovědný za dokončení celého postupu pro udělování povolení. Délka celého postupu nepřekročí dobu tří let,

  • budou způsobilé pro financování z EU prostřednictvím grantů, projektových dluhopisů nebo záruk. V období 2014–2020 je na energetickou infrastrukturu vyčleněno 9,1 miliardy EUR, a sice v rámci „nástroje pro propojení Evropy“.

Financovala EU projekty v oblasti energetické infrastruktury již dříve?

Toto je vůbec poprvé, kdy EU spolufinancuje výstavbu rozsáhlé energetické infrastruktury ze svého řádného rozpočtu. V minulém finančním období (2007–2013) financovala EU zejména studie proveditelnosti, a to celkovou částkou 155 milionů EUR. Bylo investováno 3,85 miliardy EUR do energetických projektů v rámci evropského energetického plánu obnovy, který byl přijat v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí. Jednalo se o jednorázové částky.

Jaká jsou kritéria výběru pro projekty společného zájmu?

Tyto projekty by měly být udržitelné z ekonomického, sociálního i environmentálního hlediska a měly by se týkat nejméně dvou členských států. Další kritéria specifická pro jednotlivá odvětví zajistí, že tyto projekty posílí bezpečnost dodávek energie, umožní integraci trhu, posílí hospodářskou soutěž, zajistí flexibilitu systému a umožní přenos energie z obnovitelných zdrojů do středisek spotřeby a lokalit pro skladování.

Jak se projekty společného zájmu vybírají?

Výběr probíhá ve dvou fázích:

1. Na regionální úrovni: realizátor projektu předloží svůj návrh příslušné regionální skupině. Tyto skupiny, které sdružují členské státy, regulační orgány, provozovatele přepravních soustav a realizátory projektů, vytvoří seznam se svými návrhy.

2. Na úrovni EU: konečné rozhodnutí ohledně seznamu projektů společného zájmu z celé Unie vydá Komise. První seznam bude přijat do 31. července 2013 a každé dva roky bude aktualizován.

Jakou výši finančních prostředků může takový projekt získat?

EU bude spolufinancovat náklady na studie a práce až do výše 50 % a za výjimečných okolností až do výše 80 % u projektů, které mají zásadní význam pro bezpečnost dodávek energie nebo solidaritu, vyžadují inovativní řešení nebo nabízejí součinnost mezi jednotlivými odvětvími.

Získají automaticky všechny projekty společného zájmu finanční prostředky z EU?

Ne. Jakmile získají uvedený status, mohou se o financování z EU ucházet. Aby mohly obdržet granty na práce, budou muset prokázat, že nejsou životaschopné z obchodního hlediska. Zařazení mezi „projekty společného zájmu“ samo o sobě nepředstavuje žádnou záruku financování z EU. Znamená to však, že takový projekt bude moci využít rychlejšího postupu pro udělování povolení a zvláštního regulačního zacházení, které se pro tyto projekty plánuje.

Příklady projektů, které by mohly být v budoucnu financovány

EU by mohla financovat:

  • pobřežní síť v severních mořích pro transport elektřiny vyrobené pobřežními větrnými elektrárnami ke spotřebitelům ve velkých městech,

  • inovativní projekty pro skladování elektřiny,

  • komplexní projekty týkající se plynovodů, které by umožnily dodávání plynu z nových zdrojů, jako je kaspická oblast, do EU,

  • kompresory, které zajišťují průtok plynu oběma směry. Tím by se umožnila vzájemná výpomoc jednotlivých zemí v případě plynové krize.

Zahrnuje finanční portfolio nové nástroje pro projekty v oblasti energetické infrastruktury?

Mezi takové nástroje budou patřit kapitálové nástroje (např. investiční fondy) a nástroje pro sdílení rizika (např. úvěry a záruky, a zejména projektové dluhopisy), jejichž multiplikační účinek je větší než u grantů. Díky kombinaci různých forem podpory bude možné přizpůsobit poskytovanou finanční pomoc konkrétně potřebám jednotlivých projektů. Nástroje pro sdílení rizika budou pravděpodobně vhodné pro investice do větších projektů, jako jsou velké plynovody, na jejichž realizaci se podílí mnoho účastníků. Vysoce inovativní projekty, u nichž hrozí závažné technologické riziko, jako jsou pobřežní přenosové sítě, mohou vyžadovat podporu formou grantu, aby vůbec mohly být realizovány.

Jak se konkrétně zlepší postup pro udělování povolení?

Dokončení projektů v oblasti energetické infrastruktury, zejména v elektroenergetice, může trvat více než deset let. Důvodem je hlavně dlouhý a složitý postup pro udělování povolení, který zabírá asi dvě třetiny této doby. Projekty evropského zájmu budou moci využít rychlejšího postupu pro udělování povolení, jehož délka nepřesáhne tři roky. Kromě toho se realizátoři projektů nebudou muset kvůli povolení obracet na různé orgány, ale bude stačit obrátit se pouze na jeden příslušný vnitrostátní orgán, který koordinuje postup pro udělování povolení a vydává souhrnné rozhodnutí.

Díky tomuto navrhovanému postupu se sníží administrativní náklady v případě jakéhokoli projektu v Evropě průměrně o 30 % pro jeho realizátora a asi o 45 % pro orgány.

Jestliže povolení budou udělována již za tři roky, znamená to, že se přestane přihlížet k mínění občanů?

Nová pravidla naopak nabízí občanům příležitost více se zapojit do projektu a vyjádřit svůj názor. V nařízení je stanoveno, že občané musí být zapojeni do schvalovacího postupu již v jeho rané fázi. Uvádí se v něm také, že k tomu musí dojít již PŘEDTÍM, než realizátor projektu předloží formální žádost o povolení. Takto bude možné přihlédnout k otázkám, na kterých občanům záleží, již ve fázi plánování projektu. Současná praxe v mnoha členských státech je taková, že veřejná konzultace se koná až PO předložení dokumentace příslušnému orgánu.

Budou respektovány ekologické standardy EU, zejména pokud jde o ochranu lokalit sítě NATURA 2000?

Ekologické standardy, zejména ty, jež stanoví směrnice o síti Natura 2000, budou plně respektovány, stejně jako potřeba provádět příslušná posouzení dopadů a minimalizovat dopad na chráněná stanoviště. Kromě toho přispěje tento nový systém ke zlepšení kvality těchto posouzení, jelikož díky masivnějšímu zapojení veřejnosti a zúčastněných stran budou identifikovány ekologické problémy a bude k nim přihlédnuto již v rané fázi celého procesu.

Pokud jde o zachování biologické rozmanitosti a životního prostředí, budou nadále platit stávající standardy. V případě projektů se zásadním významem, které je třeba realizovat i přes jejich nepříznivý účinek na danou lokalitu, zaručuje se, že povolení se udělí nejméně škodlivému řešení, že neexistuje žádná alternativa a že budou přijata nezbytná vyrovnávací opatření, jak je stanoveno ve směrnici o síti Natura 2000.

Jaký je časový rozvrh pro přijetí návrhu nařízení a související výzvu k předkládání návrhů?

Evropský parlament a Rada by měly toto nařízení přijmout do konce roku 2013 a vstoupit v platnost by mělo na začátku roku 2013. Tím se zajistí dostatek času pro vypracování prvního celounijního seznamu projektů společného zájmu, které by mohly být financovány z nástroje pro propojení Evropy, který vstoupí v platnost v roce 2014.

Další informace:

http://ec.europa.eu/energy/infrastructure/strategy/2020_en.htm


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site