Navigation path

Left navigation

Additional tools

MEMO/11/706

V Bruselu dne 19. října 2011

Propojená Evropa: Nová hlavní dopravní síť EU

Komise dnes přijala návrh, jehož cílem je přetvořit stávající nesourodý systém evropských silnic, železnic, letišť a kanálů v ucelenou dopravní síť (TEN-T). V této nové hlavní síti budou odstraněna problémová místa se sníženou průchodností, zmodernizována infrastruktura a optimalizována přeshraniční doprava pro cestující i podniky po celé EU. Tato síť zlepší provázanost mezi různými druhy dopravy a přispěje k plnění cílů EU v oblasti změny klimatu snížením emisí CO2 z dopravy.

Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, odpovědný za dopravu, uvedl: „Doprava je pro výkonné hospodářství EU nezbytným předpokladem, ale důležitá spojení v současné době chybí. Na evropských železnicích se používá rozchod kolejí v sedmi různých velikostech a pouze 20 hlavních letišť a 35 významných přístavů v EU je přímo napojeno na železniční síť. Bez dobrého spojení nebude Evropa růst ani prosperovat.

Tato nová politika navazuje na dva roky trvající konzultace a zakládá hlavní dopravní síť, která má být vytvořena do roku 2030, aby plnila funkci dopravní páteře jednotného trhu. Návrhy financování, které byly dnes zveřejněny (na období 2014–2020), také zaměřují financování dopravy v EU úzce na tuto hlavní dopravní síť. Tyto prostředky by měly být použity zejména na překlenutí chybějících spojů přes hranice, odstranění míst se sníženou průchodností a optimalizaci fungování sítě.

Nová hlavní síť TEN-T bude podporována komplexní sítí tras, které budou na hlavní síť navazovat na úrovni regionů a členských států. Tuto část budou hradit především členské státy za pomoci některých možností financování, které jsou na podporu dopravy a regionů k dispozici na úrovni EU, včetně nových inovačních nástrojů financování. Cílem je zajistit, aby se do roku 2050 převážná většina evropských občanů a podniků nacházela nejdále 30 minut cesty od hlavní sítě.

Jako celek nová síť přinese:

  • bezpečnější a méně zatížené dopravní cesty,

  • méně problémové a rychlejší cestování,

Částka ve výši 31,7 miliardy EUR přidělená na dopravu v rámci nástroje pro propojení Evropy ve víceletém finančním rámci bude ve skutečnosti působit jako počáteční kapitál, který má stimulovat další investice členských států na dokončení složitých přeshraničních spojení a na vytvoření spojů, které by možná jinak nikdy nevznikly. Každý milion EUR vynaložený na evropské úrovni přinese pět milionů EUR od vlád členských států a 20 milionů EUR ze soukromého sektoru.

K tomuto textu jsou připojeny mapy zobrazující hlavní síť TEN-T (transevropská dopravní síť) v roce 2030 a hlavní prováděcí koridory pro finanční období 2014–2020.

Souvislosti:

Nová politika stanoví výrazně menší a úžeji vymezenou dopravní síť pro Evropu. Jejím cílem je zaměřit výdaje na menší počet projektů, kde může mít EU skutečný přínos. Členské státy budou rovněž čelit přísnějším požadavkům, pokud jde o obecné specifikace, které se budou uplatňovat bez ohledu hranice, a zákonnou povinnost skutečně projekt dokončit.

Síť TEN-T sestává ze dvou vrstev, tedy hlavní sítě, která má být dokončena do roku 2030, a komplexní sítě navazující na tuto hlavní síť, jejíž dokončení se předpokládá do roku 2050. Zmíněná komplexní síť zajistí plné pokrytí EU a přístupnost všech regionů. Prioritou hlavní sítě bude, aby nejdůležitější spoje a uzly TEN-T byly zcela funkční do roku 2030. Obě vrstvy zahrnují všechny druhy dopravy: silniční, železniční, leteckou, vnitrozemské vodní cesty a námořní dopravu a také intermodální platformy.

Pokyny pro TEN-T stanoví společné požadavky na infrastrukturu transevropských dopravních sítí, přičemž požadavky na hlavní síť jsou přísnější. To zajistí plynulý dopravní provoz v celé síti. Tato politika rovněž podporuje provádění systémů řízení dopravy, které umožní optimalizovat využití infrastruktury a – zvýšením efektivity –snížit emise CO2.

Provádění hlavní sítě bude snazší díky uplatnění přístupu podle koridorů: základ pro koordinovaný rozvoj infrastruktury v rámci hlavní sítě poskytne deset koridorů. Tyto koridory, zahrnující nejméně tři druhy dopravy, tři členské státy a dva přeshraniční úseky, budou vyžadovat zapojení všech dotčených států a také zúčastněných subjektů, například správce infrastruktury a její uživatele. Evropští koordinátoři budou předsedat tzv. koridorovým platformám, jichž se budou účastnit všechny zúčastněné subjekty. Tyto platformy budou hlavním nástrojem zaručujícím koordinaci, spolupráci a transparentnost.

See http://ec.europa.eu/transport/index_en.htm for core network maps, national maps, projects lists.

Hlavní fakta a údaje / Často kladené dotazy

  • doprava má pro výkonné evropské hospodářství zásadní význam,

  • očekává se 80% zvýšení nákladní dopravy do roku 2050, osobní doprava vzroste o 50 %,

  • pro růst je potřebný obchod a obchod potřebuje dopravu; oblasti v Evropě, které nemají dobré spojení, nebudou prosperovat.

Nová hlavní síť – číselné údaje

Hlavní síť propojí:

  • 83 hlavních evropských přístavů s železnicemi a silnicemi,

  • 37 hlavních letišť s významnými městy pomocí železnice,

  • 15 000 km železničních tratí zmodernizovaných na vysokorychlostní tratě,

  • 35 významných přeshraničních projektů, jejichž cílem je zlepšit průchodnost.

Tyto kroky jsou pro ekonomické fungování jednotného trhu nezbytné. Umožní skutečný volný pohyb zboží a osob v Unii.

Nová hlavní síť – financování:

Odhaduje se, že náklady na realizaci první fáze financování hlavní sítě (viz připojený seznam projektů) v období 2014–2020 budou činit 250 miliard EUR. Hlavní síť má být dokončena do roku 2030.

Nástroj pro propojení Evropy dává na příští finanční období 2012–2020 na dopravní infrastrukturu k dispozici 31,7 miliardy EUR. 80 % těchto peněz bude použito na financování:

  • projektů hlavní sítě považovaných za prioritu, neboť jsou spojeny s 10 prováděcími koridory. Prostředky budou k dispozici pro určitý počet dalších dílčích projektů s velkým evropským přínosem pro hlavní síť,

  • horizontálních projektů – tyto projekty souvisí s informačními technologiemi – jde například o financování projektu SESAR (systém řízení leteckého provozu v rámci jednotného evropského nebe) nebo ERTMS (Evropský systém řízení železničního provozu), které musí být používány ve všech hlavních dopravních koridorech. Toto je zvláště důležitá priorita, neboť další inovací nové hlavní sítě je přísnější povinnost dopravních systémů připojit se, tj. investovat do splnění převážně stávajících norem EU, např. pokud jde o jednotné železniční signalizační systémy.

Zbývající financování lze použít na projekty ad hoc, včetně projektů komplexní sítě.

Jak zjistit, které dopravní projekty budou financovány ve vaší zemi

Vychází se z toho, že přístup ke kvalitní evropské dopravní síti je přínosem pro každou zemi: umožňuje totiž volný pohyb osob a zboží. Touto sítí budou propojeny všechny evropské země.

Seznam projektů, které byly určeny jako priorita pro financování EU v příštím finančním období (2014–2020) je uveden v příloze nařízení o propojení Evropy (viz příloha k této zprávě ... (odkaz).

Tyto projekty jsou pro financování EU v oblasti dopravy v období 2014–2020 způsobilé, protože:

  • splňují kritéria stanovená v metodice pro hlavní síť (dále v textu jsou uvedeny informace ohledně metod a kritérií),

  • mají vysokou přidanou hodnotu EU,

  • jsou připraveny k provedení v letech 2014 až 2020.

Úkolem členských států je předložit podrobné návrhy Komisi a na základě toho budou přiděleny prostředky. K tomu by mělo dojít již v roce 2014. Přesná výše dostupného financování EU závisí také na podrobnostech vnitrostátních návrhů. Příspěvek EU na rozsáhlý projekt v oblasti dopravní infrastruktury bude za normálních okolností činit zhruba 20 % investičních nákladů za každé sedmileté rozpočtové období. Příspěvek na individuální studie může být až 50 % a u studií a stavebních prací v případě přeshraničních projektů může dosahovat až 40 %. Zbývající prostředky věnují členské státy, regionální orgány nebo soukromí investoři.

Jaká je situace těch, kdo se nenacházejí na hlavní síti? Co je komplexní síť? Kdo ji financuje a jak to funguje?

To, co označujeme jako komplexní síť, bude na regionální a celostátní úrovni navazovat na hlavní dopravní síť. Tato komplexní síť je nedílnou součástí politiky TEN-T. Z větší části bude spravována samotnými členskými státy, ale některé prostředky na ni budou vyčleněny v rámci dopravní a samozřejmě regionální politiky.

Takto funguje subsidiarita v praxi. Máme v úmyslu zajistit, aby do roku 2050 byla převážná většina evropských občanů a podniků vzdálena nejvýše 30 minut cesty od hlavní sítě.

Nové pokyny pro TEN-T zacházejí oproti dřívějšku dále, pokud jde o stanovení požadavků, a zahrnují také komplexní síť, aby bylo možno za čas – myšleno v roce 2050 – připojit velké části této sítě ve smyslu plně interoperabilních a účinných norem pro železnice, elektrické automobily atd.

Co patří mezi přísnější požadavky na hlavní síť?

Pro projekty, které získají finanční prostředky v rámci hlavní sítě, jsou stanoveny dva důležité soubory požadavků: a) technické požadavky, které je třeba uplatnit; a b) nové právní požadavky týkající se dokončení projektů.

Technické požadavky:

Je logické, že zejména u hlavní sítě musí být technické požadavky interoperabilní napříč celým systémem. Například to znamená, že ERTMS (Evropský systém řízení železničního provozu), tedy hlavní systémy řízení vlaků, musí být uplatňován všude. Rovněž musí v celé sítí platit normy bezpečnosti silničního provozu, pokud jde o požadavky na bezpečnost tunelů a silnic. Je rovněž třeba zjistit provázanost ITS („inteligentních“ dopravních systémů). Při případném budování infrastruktury dobíjecích míst pro elektrická vozidla v budoucnosti je logicky potřeba sledovat společné normy, aby automobily mohly tato místa používat v celé síti.

Právní požadavky:

V pokynech pro TEN-T byla zavedena nová přísná právní podmínka: členské státy, jejichž projekty získají financování na hlavní síť, mají zákonnou povinnost tyto projekty dokončit. Projekty musí být hotovy do roku 2030, což je zároveň datum dokončení hlavní sítě. Tento právní požadavek by měl členské státy jednoznačně motivovat k tomu, aby zajistily postup projektů v oblasti dopravy.

Jak získat 250 miliard EUR, které jsou na hlavní síť zapotřebí?

Částka ve výši 31,7 miliardy EUR přidělená na dopravu v rámci nástroje pro propojení Evropy ve víceletém finančním rámci bude ve skutečnosti působit jako počáteční kapitál, který má stimulovat další investice členských států na dokončení složitých přeshraničních spojení a vytvoření spojů, které by možná jinak nikdy nevznikly.

Financování TEN-T má velice silný pákový účinek. Zkušenosti z posledních let ukazují, že každý milion EUR vynaložený na evropské úrovni přinese 5 milionů EUR od vlád členských států a 20 milionů EUR ze soukromého sektoru.

Kromě toho nyní existuje možnost získat nové prostředky od soukromého sektoru prostřednictvím inovačních nástrojů financování, jako jsou např. projektové dluhopisy.

Jak spolufinancování funguje? Kolik peněz pochází od členských států a kolik od Evropské unie?

Dopravní infrastruktura vyžaduje obrovské investice, přičemž velký podíl těchto prostředků bude vždy pocházet z členských států. Úlohou Evropy, pokud jde o investice a koordinaci, je napomoci při odstraňování míst se sníženou průchodností, budování chybějících spojení a při vytváření skutečně evropské dopravní sítě.

Běžná míra spolufinancování projektů TEN-T v rámci hlavní sítě bude činit:

  • v případě studií až 50 % spolufinancování ze strany EU,

  • v případě prací až 20 % (například průzkumné práce pro významný tunel),

  • až 40 %: v případě některých přeshraničních projektů týkajících se spojů na železnicích a vnitrozemských vodních cestách totiž existují možnosti podíl spolufinancování zvýšit.

  • až 50 %, neboť u některých projektů ITS, jako je Evropský systém řízení železničního provozu, lze zvýšit prostředky na podporu členských států, které uskutečňují přechod.

Jak byly projekty hlavní sítě vybírány?

Prioritou bylo změnit orientaci financování ze strany EU v zájmu vytvoření skutečně evropské sítě. Nejde pouze o nesystematické odstraňování problémových míst. Je třeba vybudovat skutečnou síť.

Za tímto účelem byla na základě rozsáhlých konzultací s členskými státy a zúčastněnými subjekty vypracována nová metodika. Cílem bylo vytvořit evropskou síť, propojit hlavní společenská a hospodářská centra a „brány“ pro styk se třetími zeměmi (přístavy, letiště a pozemní spoje) a realizovat infrastrukturu, která je nezbytou podmínkou pro jednotný trh, konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj.

Metodika je založena na několika krocích. Zaprvé jsou vybrány hlavní uzly: ty musí odpovídat určitým statistickým kritériím, jde například např. o hlavní města a další významná hospodářská centra, důležité přístavy (z hlediska objemu a územních kritérií) a významná letiště (z hlediska objemu a územních kritérií) a spoje se třetími zeměmi. Zadruhé jsou tyto uzly spojeny pomocí různých druhů pozemní dopravy: železnice, vnitrozemských vodních cest a silnic (z nichž některé již existují, přičemž na některých se vyskytují místa se sníženou průchodností. Některá spojení chybí.) Zatřetí je zapracována podrobná analýza hlavních dopravních toků, a to jak u osobní, tak nákladní dopravy. To je nezbytné k vymezení prioritních úseků hlavní sítě a k jasnému určení prioritních úseků, kde je třeba infrastrukturu modernizovat, budovat a kde je třeba vyřešit problémová místa.

Na základě výše uvedených skutečností byla definována strategická hlavní síť, která kombinuje strategicky významné uzly, multimodální trasy a zohledňuje hlavní dopravní toky.

Všechny projekty nacházející se v hlavní síti jsou prioritou pro spolufinancování ze strany EU. Ve finančním období 2014–2020 je kladen zvláštní důraz na financování přeshraničních projektů, které mají nevětší přínos z hlediska EU.

Co přesně jsou koridory a proč je potřebujeme?

Ze zkušeností nabytých v minulosti vyplývá, že je velice obtížné realizovat přeshraniční projekty a další dopravní projekty v různých členských státech koordinovaně. Naopak je velice snadné vybudovat odlišné systémy a spojení a vytvořit další problémová místa.

Hlavní inovací nových pokynů pro TEN-T je zavedení 10 prováděcích koridorů v hlavní síti. Tyto koridory mají pomoci s realizací hlavní sítě. Každý koridor musí zahrnovat tři druhy dopravy, tři členské státy a dva přeshraniční úseky.

Všechny zúčastněné subjekty a členské státy se budou setkávat v rámci tzv. koridorových platforem. Jde o řídící strukturu, která bude připravovat a provádět „plány rozvoje koridoru“, aby bylo možno na práce na daném koridoru v různých členských státech a v různých fázích účinně navázat. Koridorovým platformám pro zmíněných deset koridorů hlavní sítě budou předsedat evropští koordinátoři.

Jak TEN-T splňuje ekologické cíle?

TEN-T je hlavním nástrojem dopravní politiky ke splnění obecného cíle, kterým je snížit emise z dopravy do roku 2050 o 60 % (viz bílá kniha věnovaná vývoji dopravy do roku 2050). TEN-T je v své podstatě multimodální dopravní sítí, která umožňuje podstatný přesun cestujících a nákladu ze silnic na železnice a jiné druhy dopravy. Dříve než získají finanční prostředky od EU, prochází všechny projekty TEN-T přísným posouzením dopadu na životní prostředí. Musí splnit všechny požadavky z hlediska plánování a udržitelnosti stanovené v právních předpisech EU v oblasti životního prostředí.

Souvislosti politiky TEN-T: Politika TEN-T, tedy politika transevropských sítí, má vytvořit dopravní infrastrukturu a propojení, které jsou podmínkou jednotného trhu. Cílem je zajistit volný pohyb zboží a osob a podporovat růst, pracovní místa a konkurenceschopnost EU. V minulosti se dopravní systémy v Evropě rozvíjely převážně na základě vnitrostátních dopravních tepen. V důsledku toho bylo spojení na hranicích a hlavních koridorech špatné nebo chybělo úplně. Nedokonalá dopravní propojenost brání hospodářskému růstu. TEN-T se od osmdesátých let minulého století zaměřovala na podporu rozvoje hlavních projektů evropské infrastruktury. A bylo dosaženo mnohých významných úspěchu (viz odkaz). Vzhledem ke složité současné finanční situaci je třeba výdaje EU na dopravu přeorientovat tam, kde má největší přinos: na budování silné hlavní evropské sítě.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website