Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Reforma SZP – vysvětlení hlavních prvků

Commission Européenne - MEMO/11/685   12/10/2011

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

MEMO/11/685

V Bruselu dne 12. října 2011

Reforma SZP – vysvětlení hlavních prvků

Komise dnes zveřejnila návrhy čtyř základních nařízení Evropského parlamentu a Rady týkající se společné zemědělské politiky – i) o přímých platbách, ii) jednotné společné organizaci trhů, iii) rozvoji venkova a iv) horizontálním nařízení o financování, řízení a sledování SZP. Kromě toho existují tři méně významná nařízení zabývající se přechodnými úpravami při přechodu na nové předpisy. Tento soubor opatření obsahuje rovněž důvodovou zprávu; shrnutí pro veřejnost; a přílohy vztahující se k různým aspektům posouzení dopadů.

Hlavní prvky návrhů lze shrnout takto:

  • Přímé platby

Režim základní platby: S cílem opustit koncepci různých systémů režimu jednotné platby v EU-15 (který umožňuje platbu na základě historických referenčních údajů nebo platbu na hektar, případně „hybridní“ kombinaci obou těchto plateb) a režimu zjednodušených plateb na plochu (SAPS) ve většině zemí EU-12 se po roce 2013 použije nový „režim základní platby“. (Viz http://ec.europa.eu/agriculture/markets/sfp/pdf/ms_en.pdf pro informace o stávajících modelech v každém členském státě.) V rámci tohoto režimu bude uplatňována zásada „podmíněnosti“ (dodržování stanovených pravidel v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a dalších pravidel), stejně jako je tomu v současné době, ačkoli oproti stávajícím požadavkům dochází k různým zjednodušením (viz níže). Cílem je výrazně snížit rozdíly mezi úrovněmi plateb, k nimž došlo v důsledku plného provedení stávajících právních předpisů, mezi jednotlivými zemědělci, regiony (tj. interně) a členskými státy (tj. externě). Všechny členské státy budou povinny přejít od začátku roku 2019 na jednotnou platbu na hektar na vnitrostátní i regionální úrovni. V souladu s návrhy Komise v rámci víceletého finančního rámce budou příděly jednotlivých států pro přímé platby upraveny tak, aby státům, které dostávají méně než 90 % průměrné platby EU na hektar, bylo přiděleno více prostředků. Rozdíl mezi částkami přidělovanými v současnosti a 90 % průměru EU-27 se sníží o jednu třetinu. Pokud kupříkladu členský stát v současné době pobírá průměrnou platbu na hektar, která představuje 75 % průměru EU, tj. 15 % pod úrovní 90 %, tato platba se postupně navýší na 80 %. Komise se zavazuje k projednání dlouhodobého cíle dosažení „úplného sbližování na základě spravedlivého rozdělení přímé podpory v celé Evropské unii v příštích finančních výhledech na období po roce 2020.

Ekologizace SZP: Kromě základní platby bude každý podnik pobírat platbu na hektar, která bude navázaná na dodržování stanovených zemědělských postupů, jež mají příznivý dopad na klima a životní prostředí. Členské státy použijí k financování tohoto opatření 30 % vnitrostátního finančního rámce. Tato minimální výše je povinná, avšak pro poskytovanou částku nebyly stanoveny žádné stropy.

Mezi tři plánovaná opatření patří:

  • zachování stálých pastvin,

  • diverzifikace plodin (zemědělec musí na své orné půdě pěstovat alespoň 3 druhy plodin, přičemž žádná z nich nesmí být pěstována na ploše přesahující 70 % plochy půdy a třetí plodina musí zabírat alespoň 5 % orné půdy) a

  • zachování „plochy využívané v ekologickém zájmu“ na minimálně 7 % zemědělské půdy (do níž se nezahrnují trvalé travní porosty) – tj. hranice polí, meze, stromy, půda ležící ladem, krajinné prvky, biotopy, ochranná pásy, zalesněné plochy.

  • Pozn. Pro ekologické producenty nejsou stanoveny žádné další požadavky, neboť je prokázán jasný pozitivní vliv této produkce na životní prostředí.

Oblasti s přírodními omezeními: Členské státy (nebo regiony) mohou poskytnout dodatečné platby oblastem s přírodními omezeními (definovanými v pravidlech pro rozvoj venkova) – až do výše 5 % vnitrostátního finančního rámce. Toto opatření není povinné a nemá žádný vliv na možnosti týkající se znevýhodněných oblastí v rámci programu pro rozvoj venkova. Poznámka: V reakci na kritiku Účetního dvora byla definice „znevýhodněných oblastí“ upravena tak, aby zohledňovala objektivní kritéria.

Mladí zemědělci: Základní platba pro mladé začínající zemědělce (mladší 40 let) by měla být navýšena o dalších 25 % v prvních 5 letech po zřízení podniku. Výše této platby je omezena na průměrnou velikost zemědělského hospodářství v dotyčném členském státě. Pro členské státy se zemědělskými hospodářstvími o menší velikosti je limit 25 ha. Toto opatření bude financováno v maximální výši 2 % národního finančního rámce.

Malí zemědělci: Každý zemědělec žádající o podporu v roce 2014 se může do 15. října 2014 rozhodnout, zda se zúčastní režimu pro malé zemědělce, a obdrží tak bez ohledu na velikost zemědělského hospodářství roční platbu, jejíž výše je stanovena členským státem na 500 až 1000 EUR. (Příslušná částka bude buď stanovena jako průměrná platba na příjemce, nebo jako průměrná platba daného členského státu na hektar pro plochu o rozloze 3 ha). To bude pro dotčené zemědělce a vnitrostátní správní orgány znamenat značné zjednodušení. Účastníci nebudou muset plnit tak přísné požadavky týkající se podmíněnosti a budou osvobozeni od zvýšených nároků na ochranu životního prostředí. (Z posouzení dopadů vyplývá, že přibližně jedna třetina zemědělských hospodářství žádajících o finanční prostředky z rozpočtu SZP má rozlohu 3 ha nebo menší – tato hospodářství však představují pouze 3 % veškeré zemědělské plochy v EU-27.) Celkové náklady na režim malých zemědělců nesmí přesahovat 10 % národního finančního rámce a výše platby se v případě potřeby odpovídajícím způsobem upraví. V rámci fondu pro rozvoj venkova bude rovněž financováno poradenství pro malé zemědělce v oblasti hospodářského rozvoje a budou poskytovány příspěvky na restrukturalizaci v regionech s mnoha malými zemědělskými hospodářstvími.

Volba „platby vázané na produkci“: V zájmu odstranění potencionálně nepříznivých účinků přerozdělení přímých plateb na úrovni členských států a zohlednění současných podmínek budou mít členské státy možnost poskytnout omezené množství plateb vázaných na produkci, tj. plateb svázaných s konkrétním produktem. Výše těchto plateb bude omezena na 5 % národního finančního rámce, pokud členský stát v současnosti poskytuje 0–5 % podpory vázané na produkci, nebo na 10 %, pokud současná výše podpory vázané na produkci přesahuje 5 %. Komise může schválit i vyšší procentní podíl v případě, že členské státy mohou prokázat, že je odůvodněný.

Převádění prostředků mezi jednotlivými pilíři: Členské státy budou mít možnost převést až 10 % národního finančního rámce pro přímé platby (první pilíř) do svého finančního rámce pro rozvoj venkova; a členské státy, které dostávají méně než 90 % průměru přímých plateb EU, mohou nyní převést až 5 % svých prostředků určených na rozvoj venkova do prvního pilíře vnitrostátního finančního rámce.

Podmíněnost: Poskytování všech plateb z národního finančního rámce pro přímé platby bude nadále podmíněno dodržováním řady základních požadavků stanovených v normách týkajících se životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví zvířat a rostlin. Nicméně vzhledem k tomu, že se postup provádění plateb zjednodušuje, počet závazných pravidel týkajících se hospodaření byl omezen z 18 na 13 a počet pravidel týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu byl omezen z 15 na 8 – byly například odstraněny prvky, které se netýkaly zemědělců. Navrhuje se rovněž, aby do pravidel podmíněnosti byla zahrnuta rámcová směrnice o vodě a směrnice o udržitelném využívání pesticidů, jakmile se prokáže, že jsou řádně uplatňována ve všech členských státech, a jakmile budou jasně stanoveny povinnosti zemědělců.

„Stanovení stropů“: Výše podpory, kterou může zemědělské hospodářství získat v rámci režimu základní platby, bude omezena na 300 000 EUR za rok, a platba bude snížena o 70 %, pokud jde o částku v rozmezí 250 000–300 000 EUR, o 40 %, pokud jde o částku ve výši 200 000–250 000 EUR a o 20 %, pokud jde o částku 150 000–200 000 EUR. Nicméně za účelem zohlednění zaměstnanosti může podnik předtím, než se uplatní toto procentní snížení plateb, odečíst náklady na platy za předchozí rok (včetně daní a příspěvků na sociální zabezpečení). Pozn.: Prostředky „ušetřené“ díky tomuto mechanismu zůstávají v dotyčném členském státě a jsou převedeny do finančního rámce pro rozvoj venkova pro účely financování inovací a investic prováděných zemědělci a operativními skupinami evropského inovačního partnerství.

„Aktivní zemědělci“: Ve snaze odstranit několik právních mezer Komise zužuje definici aktivních zemědělců. S cílem vyloučit platby pro žadatele, kteří nevykonávají žádnou skutečnou či konkrétní zemědělskou činnost, se v navrhované definici uvádí, že platby nebudou poskytovány žadatelům, jejichž přímé platby v rámci SZP představují méně než 5 % celkových příjmů ze všech činností nezemědělské povahy, nebo pokud jsou jejich zemědělské plochy převážně plochami přirozeně ponechanými ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování, za předpokladu, že neprovádějí minimální požadovanou činnost definovanou členskými státy. Je stanovena výjimka pro zemědělce, kteří v minulém roce získali v rámci přímých plateb částku nižší než 5 000 EUR.

Hektary, na něž lze poskytnout podporu – pravidla stanoví jako nový referenční rok pro výměru půdy rok 2014, nicméně budou rovněž obsahovat odkaz na příjemce ze systému přímých plateb v roce 2011, aby se zabránilo spekulaci.

  • Mechanismy řízení trhu

Ukázalo se, že stávající systémy veřejné intervence a podpory na soukromé skladování představují mechanismy záchranné sítě, které pomáhají producentům v době, kdy se trhy potýkají s problémy, například v důsledku potravinové krize. Budou však revidovány tak, aby byly přizpůsobivější a účinnější. Zavádí se nová ochranná doložka pro všechna odvětví, která má umožnit Komisi přijetí mimořádných opatření v reakci na obecná narušení trhu – jako jsou opatření přijatá během krize e-coli v květnu až červenci 2011. Tato opatření budou financována z krizového rezervního fondu stanoveného ve víceletém finančním rámci.

Protože již končí platnost kvót na mléko a práv na vysazování vinné révy, Komise se chystá uzavřít poslední zbývající režim kvót – na cukr. Platnost systému kvót na cukr by měla skončit 30. září 2015. Jelikož většina rozvojových zemí využívá neomezený bezcelní přístup na trh EU, avšak vývoz z EU je omezen pravidly WTO (dokud budou uplatňovány kvóty), je zrušení kvót jedinou možností pro zajištění dlouhodobé perspektivy pro zemědělské odvětví – zejména v souvislosti s očekávaným zlepšením produktivity. V období, jež bude následovat po ukončení kvót, se na bílý cukr bude moci poskytovat podpora pro soukromé skladování a měla by být zavedena standardní ustanovení pro uzavírání dohod mezi cukrovary a pěstiteli.

Je třeba rozšířit projekty „Ovoce do škol“ a „Mléko do škol“. Zohledněny jsou rovněž stávající návrhy z prosince 2010 týkající se mléčných výrobků (povinné písemné smlouvy a posílení vyjednávací pravomoci v potravinovém řetězci) a kvality obchodních norem – včetně konceptu „místa hospodaření“.

Ve snaze zlepšit vyjednávací pozici zemědělců v potravinovém řetězci Komise usiluje o lepší organizaci odvětví. Pravidla týkající se uznávání organizací producentů (OP) a mezioborových organizací jsou nyní rozšířena na všechna odvětví – další možnosti zakládání takových organizací producentů jsou nyní převedeny do rámce financování z prostředků fondu pro rozvoj venkova (viz níže). V zájmu zjednodušení se ruší řada menších projektů (podpora pro používání sušeného mléka ke krmným účelům, platba vázaná na produkci na podporu chovu bource morušového!)

  • Rozvoj venkova

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) se stane součástí nového společného strategického rámce zahrnujícího rovněž Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), který byl zveřejněn dne 6. října [viz IP/11/1159] a jehož cílem je dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 (udržitelný růst, inteligentní růst, růst podporující začlenění). Stejně jako u ostatních fondů bude za účelem zavedení jasnější vazby na výsledky nutné stanovit cíle pro všechny programy pro rozvoj venkova, pokud jde o 6 priorit uvedených níže. Zhruba 5 % prostředků z těchto fondů bude uloženo v tzv. „výkonnostní rezervě“ a k dispozici budou pouze v případě, že bude prokázán pokrok při plnění těchto cílů.

Základní myšlenka současného úspěšného konceptu rozvoje venkova ve víceletých programech vytvořených a spolufinancovaných členskými státy (nebo regiony) zůstává stejná. Nicméně místo 3 prioritních os spjatých s hospodářskými, environmentálními a sociálními otázkami, přičemž pro každou z nich je stanoven požadavek na minimální výdaje, bude v rámci nového programového období definováno 6 priorit, které jsou uvedeny níže. Nadále se vyžaduje, aby členské státy vyhradily 25 % svých národních finančních rámců pro rozvoj venkova na projekty týkající se hospodaření s půdou a boje proti změně klimatu.

  • Podpora předávání znalostí a inovací;

  • posilování konkurenceschopnosti;

  • podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik;

  • obnova, ochrana a posílení ekosystémů;

  • podpora účinného využívání zdrojů a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství;

  • podpora sociálního začlenění, zmírňování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech.

Pro dosažení kvantifikovaných cílů stanovených na základě těchto priorit (a při zohlednění svých specifických potřeb) členské státy a regiony navrhnou kombinace opatření, které si zvolí z praktického seznamu.

Z rozpočtového hlediska dojde pouze k nepatrné změně týkající se rozdělení přídělů jednotlivých států na rozvoj venkova takovým způsobem, aby byla zohledněna objektivnější kritéria, která později stanoví Komise v rámci svých pravomocí. Míra spolufinancování EU bude pro většinu plateb činit 85 % v méně rozvinutých oblastech, nejvzdálenějších regionech a menších ostrovech v Egejském moři a 50 % v ostatních regionech, nicméně může být vyšší pro inovace a předávání znalostí, spolupráci, zřizování seskupení producentů, granty pro mladé zemědělce na zřízení podniku a projekty iniciativy LEADER.

V tomto novém období budou mít členské státy rovněž možnost navrhnout podprogramy s vyšší mírou podpory, které budou reagovat na potřeby mladých zemědělců, malých zemědělců, horských oblastí a krátkých potravinových řetězců.

Některé klíčové body ze zjednodušeného seznamu pro projekty v oblasti rozvoje venkova

  • Inovace: Tímto klíčovým tématem (a konkrétněji plánovaným Evropským inovačním partnerstvím pro produktivitu a udržitelnost zemědělství) se budou zabývat různá opatření v oblasti rozvoje venkova, jako je „předávání znalostí“ a „spolupráce“. Cílem je podpora účinného využívání zdrojů, produktivity, nízkých emisí, rozvoje zemědělství, lesnictví a venkovských oblastí šetrného ke klimatu a reagujícího na jeho změny. Toho by mělo být dosaženo díky hlubší spolupráci mezi zemědělstvím a výzkumem, aby bylo možné urychlit technologický přechod na zemědělskou praxi.

  • Znalosti – „zemědělství založené na znalostech“: Posílená opatření pro poradenské služby v zemědělství (rovněž související se zmírňováním a přizpůsobováním se změně klimatu, problematikou životního prostředí a hospodářským rozvojem a odborným vzděláváním);

  • Restrukturalizace/investice/modernizace: Granty jsou stále k dispozici

  • Mladí zemědělci – kombinace opatření může zahrnovat příspěvky na zahájení podnikatelské činnosti (v max. výši 70 000 EUR), služby v oblasti odborného vzdělávání a poradenství;

  • Malí zemědělci: podpora pro zahájení podnikatelské činnosti v max. výši 15 000 EUR na malé zemědělské hospodářství;

  • Soubor nástrojů pro řízení rizik: Pojišťovací a vzájemné fondy – pro pojištění úrody a pojištění proti nepříznivému počasí, chorobám zvířat (v současné době k dispozici na základě článku 68 v rámci prvního pilíře) – rozšířené tak, aby zahrnovaly možnost stabilizace příjmů (což by umožnilo vyplatit prostředky (až do výše 70 % ztrát) ze vzájemného fondu v případě, že příjmy poklesnou o 30 %). Za každé 1 euro vložené zemědělcem do fondu pro rozvoj venkova získá dalších 0,65 EUR;

  • Organizace producentů / sdružení organizací producentů: – podpora pro zřizování organizací na základě obchodního plánu omezená na skupiny definované jako malé a střední podniky;

  • Agroenvironmentální platby a platby na přizpůsobení se změně klimatu: větší pružnost ve smlouvách a společných smlouvách, pokud jde o odpovídající odborné vzdělávání / informování;

  • Ekologické zemědělství: - nové samostatné opatření pro zajištění větší propagace;

  • Oblasti s přírodními a jinými zvláštními omezeními: nové vymezení oblastí s přírodním omezením vycházející z 8 biofyzikální kritérií; členské státy si zachovají pružnost pro vymezení max. 10 % své zemědělské plochy jako oblasti se zvláštním omezením s cílem zachovat nebo zlepšit životní prostředí;

  • Horské oblasti: Pro horské oblasti a zemědělskou půdu ležící severně od 62. rovnoběžky může výše podpory dosáhnout až 300 EUR/ha (zvýšeno z 250 EUR/ha);

  • Spolupráce: - rozšířené možnosti týkající se podpory technologické, environmentální a obchodní spolupráce (např. pilotní projekty, společné ekologické programy, krátké dodavatelské řetězce, rozvoj místních trhů);

  • Základní služby a obnova vesnice – investice do infrastruktury širokopásmového připojení a energie z obnovitelných zdrojů mohou přesáhnout podmínku drobné infrastuktury;

  • LEADER Soubor opatření iniciativy Leader na podporu zřizování skupin a strategií v rámci iniciativy Leader; podpora pružnosti pro kombinaci s dalšími fondy v místních oblastech, tj. spolupráce venkova a měst. Pozn.: Iniciativa Leader je v současnosti využívána jako společný přístup k místnímu rozvoji vedenému společenstvím všemi fondy v rámci podpory Společenství (EFRR, ESF, Fond soudržnosti, ENRF, EZFRV).

  • Další nové prvky

Sledování a hodnocení SZP: Komise předloží do konce roku 2017 – a každé následující 4 roky – zprávu o dopadu SZP na 3 hlavní priority – životaschopnou potravinářskou výrobu, udržitelné řízení přírodních zdrojů a vyrovnaný územní rozvoj.

Zjednodušení kontrol: Zmírňují se požadavky týkající se kontrol v regionech, v nichž byly v rámci předchozích kontrol zjištěny dobré výsledky, tj. kde jsou náležitě dodržovány předpisy. Nicméně v regionech, v nichž se vyskytly problémy, mohou být kontroly prováděny častěji.

Do konce roku budou vytvořeny samostatné návrhy týkající se režimu podpory pro potřebné osoby (na období po roce 2013), které zajistí plnou transparentnost přímých plateb a dalších dotací SZP, přičemž zohlední rozsudek Soudního dvora z října 2010, podle něhož v rámci stávajících pravidel nejsou nedodržovány předpisy o ochraně údajů fyzických osob.

Dokumenty a informace o návrhu reformy SZP jsou k dispozici na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/agriculture/cap-post-2013/legal-proposals/index_en.htm


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site