Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Společná pravidla pro daň z finančních transakcí – často kladené dotazy

Commission Européenne - MEMO/11/640   28/09/2011

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

MEMO/11/640

V Bruselu dne 28. září 2011

Společná pravidla pro daň z finančních transakcí – často kladené dotazy

(viz také IP/11/1085)

1. Obecné souvislosti

Proč Komise navrhuje pro finanční sektor novou daň?

Ze dvou hlavních důvodů:

  • finanční sektor by spravedlivým dílem přispěl na náklady krize poté, co se mu od počátku současné krize dostalo od vlád velmi významné finanční podpory;

  • koordinovaný rámec na úrovni EU by zamezil narušení hospodářské soutěže a odrazoval od rizikové obchodní činnosti, a pomohl tak vytvořit silnější vnitřní trh finančních služeb; byl by to rovněž silný signál na podporu zavedení takové daně na celosvětové úrovni;

Proč je daň z finančních transakcí na úrovni EU nezbytná?

Je vhodné zavést harmonizovanou daň na úrovni EU, aby bylo možné vytvořit pevný vnitřní trh pro finanční služby. Daň z finančních transakcí by zabránila daňovým únikům, zamezila dvojímu zdanění a co nejvíce omezila riziko narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu EU. Členské státy by nemohly cílů návrhu v dostatečném rozsahu dosáhnout samy.

Existuje pro zavedení daně z finančních transakcí podpora?

Ano. Podle výsledků nejnovějšího Eurobarometru je pro zavedení daně z finančních transakcí 65 % evropských občanů.

Jsou v současnosti finanční služby ve srovnání s ostatními sektory zvýhodněny?

Ano. Finanční služby jsou ve většině případů osvobozeny od platby DPH (vzhledem k obtížnému měření základu daně). Výsledkem je nedostatečné zdanění finančních služeb.

Kromě toho finanční sektor využívá výhod velmi vysokých ziskových marží a implicitní ochrany vlád v současné hospodářské krizi.

Proč Komise navrhuje daň z finančních transakcí na globální úrovni?

Daň z finančních transakcí je třeba nejen na úrovni EU, ale i na globální úrovni, protože finanční trhy jsou stále více propojené a mají globální rozměr. Tím, že nejprve navrhne daň z finančních transakcí na úrovni EU, si Komise připravuje pozici pro návrh takové daně na globální úrovni v rámci skupiny G20.

Od roku 2009 Komise projednala zavedení finanční transakce při různých příležitostech na setkáních G20 (v Pittsburghu a Torontu). Za podpory současného francouzského předsednictví skupiny G20 by se zavedení daně z finančních transakcí na globální úrovni mohlo dostat na pořad jednání na příštím summitu G20 v Cannes ve dnech 3. a 4. listopadu.

2. Definice

Co je daň z finančních transakcí?

Daň z finančních transakcí je daň uvalená na finanční transakce, obvykle s velmi nízkou sazbou. Finanční transakcí se rozumí výměna finančních nástrojů mezi bankami nebo jinými finančními institucemi. Mezi takové finanční nástroje patří cenné papíry, dluhopisy, akcie a deriváty.

Nepatří sem transakce, kterým se obvykle věnují retailové banky ve svých vztazích s domácnostmi a podniky, pokud nejde o prodej nebo nákup dluhopisů nebo akcií.

Co je finanční instituce?

Aby se zabránilo obcházení daňové povinnosti, zahrnuje definice finanční instituce v návrhu Komise širokou škálu institucí. Jde zejména o investiční podniky, organizované trhy, úvěrové instituce, pojišťovny, subjekty kolektivního investování a jejich manažery, alternativní investiční fondy (například hedgeové fondy), společnosti poskytující finanční leasing a jednotky pro speciální účel.

Jak se liší transakce provedené na organizovaných trzích a mimoburzovní transakce?

Na trzích s deriváty je mnoho produktů obchodováno formou výměn na organizovaných trzích. Produkty obchodované na burze musí být v zájmu transparentnosti obchodování standardizované.

Nestandardní produkty se obchodují na takzvaných trzích s mimoburzovními deriváty (over-the-counter – OTC). OTC deriváty mají méně standardní strukturu a obchodují se mezi dvěma stranami.

Co je to „zásada daňové rezidence“?

Daň z finančních transakcí by vycházela ze zásady daňové rezidence finanční instituce nebo obchodníka. Ke zdanění by tedy došlo v členském státě, který se považuje za stát, v němž se nachází sídlo finanční instituce zapojené do transakce. To by pomohlo snížit riziko přesunu, protože finanční instituce by byla zdaněna v každém případě, kdy by se do ní zapojil subjekt usazený v EU, a to i pokud by transakce byla provedena mimo EU.

3. Jak bude daň fungovat?

Na koho se bude daň vztahovat?

Hlavními daňovými poplatníky by byly finanční instituce provádějící finanční transakce, tj. banky, investiční podniky, jiné finanční instituce, jako jsou pojišťovny, burzovní makléři, penzijní fondy, subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, alternativní investiční fondy, jako hedgeové fondy, atd.

Na jaké transakce se bude daň vztahovat?

Komise navrhla, aby byla daň uvalena na všechny transakce s finančními nástroji mezi finančními institucemi, pokud se alespoň jedna z těchto finančních institucí považuje za usazenou v Evropské unii. Dotčenými finančními nástroji by byly produkty, jako jsou akcie, dluhopisy, deriváty a strukturované finanční produkty. Nezáleželo by na tom, zda se transakce provádějí na organizovaných trzích nebo mimo burzu – v obou případech by byly zdaněny.

Které transakce budou z působnosti navrhované daně vyloučeny?

Návrh Komise by se vztahoval pouze na transakce týkající se finančních nástrojů. To znamená, že by se oblast působnosti daně nevztahovala na žádné transakce s účastí domácností nebo malých a středních podniků. Nebyly by zahrnuty například hypotéky, bankovní úvěry pro malé a střední podniky nebo příspěvky na pojistné smlouvy. Zdaněny by nebyly ani měnové spotové transakce a zvyšování kapitálu podniků nebo veřejných subjektů, včetně například veřejných rozvojových bank, vydáním dluhopisů a akcií na primárním trhu.

Proč bude Komise navrhovat velmi široký základ daně?

Komise navrhla, aby měla daň z finančních transakcí nejširší možný základ, a snížilo se tak riziko vyhýbání se daňovým povinnostem a přesunu trhu. Základ daně by byl definován na základě obchodních činností prováděných finančními institucemi. Mezi příslušné finanční nástroje by patřily akcie, dluhopisy, jejich substituty a související deriváty.

Jaké daňové sazby budou navrženy?

Ve snaze snížit riziko narušení trhu Komise navrhla uvalit na transakce velmi nízké daňové sazby . Pro obchodování dluhopisů a akcií navrhla minimální daňovou sazbu ve výši 0,1 % a pro derivátové produkty sazbu ve výši 0,01 %. Členské státy by měly volnost stanovit vyšší sazby. Daň by musela platit každá strana transakce.

Proč bude Komise navrhovat tyto zvláštní sazby?

Komise se rozhodla navrhnout minimální sazby ke zmírnění rizika přemisťování podniků na jedné straně a k zajištění příjmů pro EU a členské státy na straně druhé.

Kde se daň bude uplatňovat?

Daň by byla uplatňována na území 27 členských států Evropské unie. Použila by se na všechny finanční transakce pod podmínkou, že alespoň jedna strana transakce je usazena ve členském státě EU a že stranou transakce je finanční instituce usazená na území dotčeného členského státu.

V případech, kdy země EU uplatňují na finanční transakce vnitrostátní daň, by tato daň musela být v souladu s pravidly EU. Všechny země EU by musely respektovat minimální daňové sazby pro různé druhy transakcí.

Jak bude daň na transakci uplatňována v praxi?

Obě strany transakce by platily svůj podíl daně ve své zemi pobytu nebo bydliště.

Jak se taková daň dotkne daňových systémů členských států?

Belgie, Kypr, Francie, Finsko, Řecko, Irsko, Itálie, Rumunsko, Polsko a Spojené království již určitou formu daně z finančních transakcí mají. Je možné, že budou muset změnit své vnitrostátní předpisy, aby je sladily s pravidly navrženými Komisí. To znamená, že členské státy by musely uplatňovat minimální sazby a harmonizovat daňový základ podle pravidel EU o dani z finančních transakcí. Ostatní členské státy by musely daň zavést podle návrhu Komise.

4. Příjmy z daně z finančních transakcí

K čemu budou výnosy daně z finančních transakcí použity?

Jako každá jiná daň se může daň z finančních transakcí stát příspěvkem pro veřejné finance, jež se vynakládají ve veřejném zájmu. V případě daně z finančních transakcí na úrovni EU by část z ní šla do rozpočtu EU a další část by mohla pomoci financovat rozpočty členských států. Přestože je obecnou praxí, že v rámci rozpočtu EU a národních rozpočtů se výnosy určité daně nepřidělují na konkrétní politiku, je třeba poznamenat, že významná část rozpočtu EU je určena na růst a zaměstnanost a k řešení globálních problémů, jako je problematika rozvoje a změna klimatu.

Jak se bude tento příjem vybírat?

Finanční instituce by daň ihned platily členským státům na základě provedených transakcí, před vzájemným započtením a vypořádáním. Obvykle se jedná o elektronické transakce a v takovém případě by daň byla hrazena ve stejný den, kdy nastane její splatnost. Pokud by transakce nebyla zpracována elektronicky, daň z finanční transakce by byla splatná do tří pracovních dnů, aby se umožnilo manuální zpracování transakcí a zamezilo neodůvodněným výhodám plynoucím z peněžních toků.

Finanční instituce povinné k dani z finančních transakcí by musely daňovým orgánům podávat daňová přiznání. Členské státy by musely přijmout vhodná opatření, aby se zabránilo daňovým únikům. Opatření by zahrnovala registraci finančních institucí, účetnictví a vykazování k zajištění platby daně, vedení záznamů o finančních transakcích, jež by musely být k dispozici daňovým orgánům, a ověřování správné platby daně.

Existují odhady finančních prostředků, které by mohly být získány?

Při sazbě 0,1 % u dluhopisů a akcií a 0,01 % u ostatních druhů transakcí, jako jsou deriváty, by tato daň mohla vynést přibližně 57 miliard EUR ročně.

Proč Komise navrhuje použít část příjmů získaných z daně z finančních transakcí jako budoucí vlastní zdroj rozpočtu EU?

Ve svém návrhu příštího finančního rámce (2014–2020) Komise navrhla zavést dva nové vlastní zdroje: daň z finančních transakcí a modernizovaný zdroj z DPH. Nový systém vlastních zdrojů spravovaný Komisí by tak byl spravedlivější, protože by mohlo vzniknout transparentnější spojení mezi politickými cíli EU a financováním EU. Díky dani z finančních transakcí by se mohly významně snížit příspěvky členských států, což by přispělo k úsilí o konsolidaci rozpočtů v členských státech. Odhaduje se, že do roku 2020 by nové vlastní zdroje mohly činit téměř polovinu příjmů rozpočtu EU, zatímco podíl příspěvků členských států založených na HND se z dnešních více než tří čtvrtin sníží na přibližně jednu třetinu (IP/11/799 a MEMO/11/468).

Komu daň přinese prospěch a jakým způsobem?

Prospěch z této daně by díky dalším veřejným příjmům, jež by bylo možné použít na podporu většího hospodářského růstu a prosperity v EU, měli všichni občané a podniky. Tento nový tok veřejných příjmů by byl prospěšný i pro členské státy: jednak jako zdroj přímého financování pro jejich vlastní rozpočty, jednak proto, že by snížil jejich příspěvky do rozpočtu EU.

Daň z finančních transakcí by se také mohla stát novým „vlastním zdrojem“, z něhož by Evropská unie financovala své politiky ve prospěch všech.

5. Zmírnění rizik

Jak návrh zmírní riziko, že bude daň přenesena na spotřebitele?

Komise navrhla, aby se daň vztahovala pouze na transakce, do nichž jsou zapojeny finanční instituce. Cílem je zdanění finančního sektoru, nikoli jeho klientů. Daň by byla zaměřená na pokrytí 85 % transakcí, které se uskutečňují mezi finančními institucemi.

Avšak v případě, kdy by domácnosti nebo podniky nakupovaly nebo prodávaly finanční produkty, mohly by finanční instituce daň přenést. Například za koupi akcií v hodnotě 10 000 EUR by si banka mohla účtovat 10 EUR, což není přehnané.

Jaká rizika by zavedení takové daně mohlo přinést? Jaká řešení jsou navržena k jejich zmírnění?

Hlavními riziky by byl dopad daně (tj. kdo v konečném důsledku ponese daňovou zátěž), přesun finančních institucí do jiných zemí, narušení hospodářské soutěže a možná ztráta konkurenceschopnosti. Ve snaze zmírnit tato rizika návrh stanoví nízké daňové sazby (odlišené podle skupin produktů), velmi široký daňový základ, vhodná kritéria pro určení územní působnosti daně (zdanění podle sídla finanční instituce) a harmonizovanou oblast působnosti.

6. Další kroky

Jaké budou další kroky?

Návrh nyní musí projednat a jednomyslně schválit členské státy v Radě ministrů EU v návaznosti na stanovisko Evropského parlamentu. Komise bude současně zkoumat možnost zavedení daně z finančních transakcí na globální úrovni, zejména se svými mezinárodními partnery ze skupiny G20.

Kdy by navržená daň vstoupila v platnost?

Komise navrhla, aby daň vstoupila v platnost od 1. ledna 2014; to však závisí na tom, kdy Rada návrh přijme.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site