Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

MEMO/11/503

V Bruselu dne 13. července 2011

Otázky a odpovědi k reformě společné rybářské politiky

Obecným cílem návrhů Komise na moderní a jednodušší společnou rybářskou politiku (SRP) je dosáhnout udržitelnosti rybolovu – z hlediska ekologického, ekonomického a sociálního. Nová politika skoncuje s nadměrnými odlovy, stanoví rybolovná práva na základě vědeckých poznatků, a vrátí tak rybí populace na udržitelnou úroveň. Občanům EU zajistí stabilní, zajištěnou a zdravou nabídku potravin v dlouhodobém horizontu; snaží se vnést do odvětví rybolovu novou prosperitu, skoncovat se závislostí na dotacích a vytvořit nové příležitosti pro zaměstnanost a růst v pobřežních oblastech.

Proč je zapotřebí nová politika?

Evropská politika rybolovu naléhavě potřebuje reformu. Plavidla loví větší množství ryb, než jaké se jich stačí rozmnožováním obnovit, a vyčerpávají tak jednotlivé rybí populace a ohrožují mořské ekosystémy. Dnes trpí nadměrný odlovem tři čtvrtiny populací: 82 % populací ve Středozemním moři a 63 % populací v Atlantiku. Odvětví rybolovu zaznamenává menší úlovky a hrozí mu nejistá budoucnost.

Za těchto okolností Komise navrhuje ambiciózní reformu politiky. Smyslem této reformy je nastolit podmínky pro zajištění lepší budoucnosti pro ryby i rybáře, jakož i pro mořské prostředí, které jim zajišťuje obživu. Reforma přispěje k naplnění strategie Evropa 2020 a politika bude vypracována jako součást širšího mořského hospodářství s cílem zajistit větší soudržnost politik pro moře a pobřežní oblasti EU v úsilí o dosažení silné ekonomické výkonnosti odvětví, všeobecného růstu a posílené soudržnosti v pobřežních regionech.

Jádrem navrhované reformy je udržitelnost. Udržitelnost rybolovu znamená lovit na úrovních, která neohrožují reprodukci populací a poskytují dlouhodobě vysoké výnosy. To vyžaduje řízení množství ryb vylovených z moře. Podle návrhu Komise musí být populace ryb do roku 2015 loveny na udržitelných úrovních, jež lze definovat jako nejvyšší množství, které může být každoročně uloveno a které udržuje velikost rybí populace na maximálním stupni produktivity. Tato úroveň je známa jako „maximální udržitelný výnos“. Tento cíl je stanoven v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu a byl přijat na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002 jako cíl, jehož by mělo být do roku 2015 dosaženo na celém světě.

Z odhadů1 vyplývá, že pokud by populace byly čerpány tímto způsobem, jejich velikost by se zvětšila o 70 %. Celkové odlovy by se zvýšily zhruba o 17 %, ziskové rozpětí by se znásobilo třikrát, návratnost investic by byla šestkrát větší a hrubá přidaná hodnota by vzrostla téměř o 90 %, což by se v příštím desetiletí rovnalo 2,7 miliardám EUR.

Udržitelnost rybolovu by rovněž zbavila odvětví závislosti na veřejné podpoře. Za transparentních podmínek by usnadnila dosažení stabilních cen a spotřebitelům přinesla zjevný prospěch. Silnější, efektivnější a hospodářsky životaschopné odvětví fungující v tržních podmínkách by hrálo významnější, aktivnější roli v řízení populací.

Jaké hlavní prvky návrh obsahuje?

Řízení ve víceletém horizontu na základě ekosystémů

V zájmu obnovy dynamického rybolovného hospodářství v Evropě je třeba účinněji chránit mořské prostředí. Napříště bude rybolov v EU řízen na základě víceletých plánů a ekosystémového přístupu a podle zásady předběžné obezřetnosti, aby bylo zajištěno, že dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou omezené. Odvětví rybolovu bude mít lepší a stabilnější základ pro dlouhodobé plánování a investice. Tím budou zabezpečeny zdroje i maximální dlouhodobé výnosy.

Víceleté plány řízení by měly z dnešního plánování v rámci jedné populace přejít na plány založené na rybolovu, které se budou týkat většího počtu rybích populací v menším počtu plánů tak, aby do roku 2015 bylo dosaženo udržitelných úrovní. Pro populace, na něž se nebudou vztahovat plány, budou platit rybolovná práva, která stanoví Rada, a další ochranná a technická opatření, jež jsou součástí navrhovaného souboru nástrojů.

Zákaz výmětů

Výměty, tj. postup, kdy jsou nežádoucí úlovky házeny zpět do vody, tvoří podle odhadů 23 % celkových odlovů (při některých druzích rybolovu i podstatně více!). Tato nepřijatelná praxe bude postupně omezována podle přesně stanoveného prováděcího časového plánu společně s několika doprovodnými opatřeními. Rybáři budou muset vyložit na pevninu všechny druhy určené k obchodování, které uloví. Podměrečné ryby nelze prodávat pro lidskou spotřebu.

Členské státy zajistí, aby jejich rybářská plavidla byla vybavena takovým zařízením, jež umožní vést podrobné záznamy o všech rybolovných a zpracovatelských činnostech, a sledovat tak dodržování povinnosti vykládat všechny úlovky na pevnině.

Tento přístup povede k získávání spolehlivějších údajů o populacích ryb, posílí lepší řízení a zvýší účinnost hospodaření se zdroji. Bude rovněž motivovat rybáře, aby zabránili nežádoucím úlovkům technickým řešením, jako jsou selektivnější lovná zařízení.

Dosažení dobrých výnosů v rybolovu

Pro plavidla delší než 12 metrů a plavidla používající vlečné sítě bude od roku 2014 zaveden systém převoditelných rybolovných podílů, známých jako „koncese“. Tyto koncese budou podle zásad sjednaných na úrovni EU rozděleny mezi jednotlivé členské státy transparentním způsobem a jejich vlastníkovi zaručí právo na podíl na rybolovných právech přidělených danému státu na každý rok. Provozovatelé budou moci pronajímat své koncese nebo s nimi obchodovat ve svém členském státě, nikoliv však mezi členskými státy. Koncese budou platit minimálně po dobu 15 let, v případě vážného porušení povinností vlastníka je však možno je zrušit před uplynutím lhůty. Členské státy mohou vytvářet rezervy a zavádět koncesní poplatky.

Nový systém dá odvětví rybolovu dlouhodobou perspektivu, větší pružnost a odpovědnost a zároveň sníží nadbytečné kapacity. Provozovatelé budou motivováni ke zvyšování koncesí, zatímco jiní se možná rozhodnou odvětví opustit. Předpokládá se, že díky tomuto systému by do roku 2022 mohly příjmy vzrůst o 20 % a mzdy posádek o 50 % až více než 100 %2.

Podpora drobnému rybolovu

V EU tvoří loďstvo pro malý rybolov 77 % veškerého loďstva EU, pokud jde o počet plavidel, avšak jen 8 %, pokud jde o prostornost (velikost) lodě, a 32 %, pokud jde o výkon motoru. Drobný rybolov v pobřežních oblastech často hraje důležitou úlohu v sociální struktuře a kulturní identitě mnoha evropských pobřežních regionů. Proto vyžaduje zvláštní podporu. Reforma společné rybářské politiky prodloužila právo členských států omezit rybolov v pásmu 12 námořních mil od pobřeží. Drobný rybolov lze rovněž vyjmout ze systému převoditelných rybolovných koncesí. Budoucí finanční nástroj pro rybolov bude obsahovat opatření, jež přinesou drobnému rybolovu prospěch a pomohou místnímu hospodářství přizpůsobit se změnám.

Rozvoj udržitelné akvakultury

Lepší rámec pro akvakulturu zvýší produkci a dodávku potravin z mořských zdrojů v EU, sníží závislost na dovozu a posílí rozvoj v pobřežních a venkovských oblastech. Členské státy do roku 2014 vypracují své strategické plány na odstranění správních překážek a zvýšení ekologických, sociálních a hospodářských norem pro odvětví chovu ryb. Bude zřízen nový poradní sbor pro akvakulturu, který bude poskytovat poradenské služby k problematice odvětví. Rozvoj akvakultury má svůj jasný rozměr na úrovni EU: strategická rozhodnutí přijatá na vnitrostátních úrovních mohou ovlivnit tento rozvoj v sousedních členských státech.

Zlepšení vědeckých znalostí

Spolehlivé a aktuální informace o stavu mořských zdrojů mají zásadní význam pro podporu správných strategických rozhodnutí i pro účinné provádění reformované společné rybářské politiky. Návrh stanoví základní pravidla a povinnosti pro členské státy v oblasti sběru dat, řízení, dostupnosti dat a ustanovení o přístupu pro Komisi. Členským státům bude svěřeno shromažďování, uchovávání a výměna údajů o populacích ryb a dopadu na rybolov v přímořských oblastech. Ke koordinaci této činnosti budou zřízeny národní výzkumné programy.

Decentralizace správy

Návrh Komise ujasňuje úlohy a povinnosti každého subjektu a posune rozhodování blíže k vlastnímu rybolovu. Ukončí detailní řízení z Bruselu tak, aby zákonodárci EU pouze určovali obecný rámec, základní principy, celkové cíle, ukazatele výkonnosti a časové rámce. Členské státy budou potom rozhodovat o aktuálních prováděcích opatřeních a budou spolupracovat na regionální úrovni. Návrh obsahuje ustanovení, jež mají zajistit, že dotčené členské státy přijmou slučitelná a účinná opatření. Pro Komisi byl vytvořen zpětný mechanismus pro případy, kdy se členské státy nedohodnou nebo když nebudou plněny cíle.

Nová tržní politika – posílení pravomocí odvětví a lepší informovanost zákazníků

Návrh nové tržní politiky je součástí balíčku, jehož smyslem je zajistit, aby organizace společných trhů s produkty rybolovu přispívala k dosažení cílů nové společné rybářské politiky. Jeho úkolem je posílit konkurenceschopnost odvětví EU, zlepšit transparentnost trhů a zajistit stejné podmínky pro všechny produkty, které jsou uváděny na trh v Unii.

Zahrnuje rovněž modernizaci intervenčního režimu, neboť stávající systém, v němž jsou utráceny veřejné peníze na hubení ryb, není dále ospravedlnitelný. Bude nahrazen zjednodušeným mechanismem skladování, který umožní organizacím producentů nakupovat produkty rybolovu v okamžiku, kdy ceny klesnou pod určitou úroveň, a skladovat je, aby je mohli později uvést na trh. Tento systém podpoří stabilitu trhu.

Organizace producentů budou také hrát větší roli ve společné správě, monitorování a při společné kontrole. Lepší systém uvádění produktů rybolovu a akvakultury v EU na trh pomůže snížit odpad a poskytne producentům zpětnou tržní vazbu.

Nové normy pro uvádění produktů na trh týkající se označování, jakosti a uvádění údajů o původu poskytnou srozumitelnější informace spotřebitelům a pomohou jim podpořit udržitelný rybolov. Některé informace budou muset být na označení uvedeny povinně, aby bylo například možné odlišit produkty rybolovu a akvakultury; jiné údaje mohou být poskytnuty dobrovolně.

Moderní a přizpůsobený finanční nástroj

Na podporu cílů udržitelnosti nové společné rybářské politiky bude poskytována finanční pomoc EU. Finanční pomoc bude poskytována pouze za podmínky, že budou dodržována pravidla, a tato zásada se bude vztahovat na členské státy i provozovatele.

Pro členské státy by nedodržení pravidel mohlo skončit přerušením, pozastavením nebo změnou výše prostředků poskytovaných v rámci finanční podpory Unie. Pokud jde o provozovatele, vážné porušení povinností může vést k zamezení přístupu k finanční pomoci nebo snížení výše poskytovaných finančních prostředků. Návrh dále zavádí pro členské státy povinnost zvážit při poskytování finanční pomoci chování provozovatelů v minulosti (zejména zda nedošlo k závažnému porušení povinností).

Návrh nového finančního nástroje, Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF), na období 2014–2020 bude předložen později v roce 2011. V kontextu víceletého finančního rámce Komise navrhla pro EMFF rozpočet 6,7 miliardy EUR.

Závazek mezinárodní odpovědnosti

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství je téměř 85 % světových populací ryb, o nichž existují dostupné informace, buď loveno v maximální možné míře nebo v nadměrném množství. Protože EU je z hlediska hodnoty největším dovozcem produktů rybolovu na světě, musí na mezinárodní úrovni jednat stejně jako doma. Mezinárodní rybářská politika musí být nedílnou součástí společné rybářské politiky. V mezinárodních a regionálních organizacích bude proto EU hájit zásady udržitelnosti a ochrany rybích populací a biologické rozmanitosti moří. Ve spolupráci s nejvýznamnějšími partnery vytvoří spojenectví a přijme opatření k potírání nezákonného rybolovu a v zájmu snižování nadměrných kapacit.

V dvoustranných dohodách o rybolovu se zeměmi, které nejsou členy EU, bude EU podporovat udržitelnost, řádnou správu a zásady demokracie, dodržování lidských práv a právního řádu. Současné dohody o partnerství v odvětví rybolovu nahradí dohody o udržitelném rybolovu, které zajistí, aby čerpání rybolovných zdrojů probíhalo na základě spolehlivých vědeckých poznatků a zaměřilo se pouze na přebytečné zdroje, které partnerská země nemůže nebo nechce lovit sama. Podle dohod o udržitelném rybolovu jsou partnerským zemím poskytovány náhrady za umožnění přístupu k jejich rybolovným zdrojům a za provádění udržitelné rybářské politiky se partnerským zemí poskytuje finanční pomoc.

Budou vytvořena nová pravidla pro kontrolu a vymáhání?

Návrh je v souladu s novým kontrolním režimem EU z roku 20103 a spojuje v sobě základní prvky režimu kontroly a vymáhání souladu s pravidly společné rybářské politiky. S ohledem na zavedení povinnosti vykládat úlovky na pevnině, aby nedocházelo k výmětům, Komise navrhuje sledování a kontrolu plnění povinností zejména v souvislosti s podrobně vedenými záznamy o rybolovu a pilotní projekty zaměřené na nové technologie pro kontrolu rybolovu, které přispívají k jeho udržitelnosti.

Kdy reforma vstoupí v platnost?

Nová pravidla začnou platit, jakmile Rada ministrů a Evropský parlament svými hlasy návrhy schválí. Provádění bude probíhat postupně, protože je třeba, aby se odvětví přizpůsobilo a mohlo dosahovat žádoucích výsledků. Reforma však stanoví jasné lhůty. Cílem stanoveným pro přijetí a vstup v platnost nového právního předpisu je datum 1. ledna 2013.

Viz též: IP/11/873

1 :

Posouzení dopadů připojené k návrhu nařízení o společné rybářské politice, který předložila Komise.

2 :

Posouzení dopadů připojené k návrhu nařízení o společné rybářské politice, který předložila Komise.

3 :

Nařízení Rady č. 1005/2008 a č. 1224/2009.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site