Navigation path

Left navigation

Additional tools

MEMO/11/428

Brusel 20. června 2011

Státní podpory: Komise pořádá konzultaci k podpoře filmové tvorby – často kladené dotazy

Co je cílem aktuální konzultace?

Dne 31. prosince 2012 uplyne platnost kritérií pro posuzování slučitelnosti režimů podpory poskytovaných filmové a audiovizuální produkci na vnitrostátní, regionální a místní úrovni s pravidly EU pro státní podpory. Tato kritéria byla stanovena sdělením o filmu z roku 2001 (viz IP/01/1326). Platnost těchto kritérií byla třikrát prodloužena, naposledy v roce 2009 (viz IP/09/138).

Při této příležitosti Komise označila určité trendy, které budou vyžadovat při přezkumu pravidel pro státní podpory další úvahy. Mezi tyto trendy patří povinná územní vázanost výdajů, kterou ukládají režimy státní podpory filmu, podpora jiných aspektů, než je filmová a televizní produkce (např. distribuce filmů a digitální promítání), jakož i konkurence mezi některými členskými státy ve využívání státní podpory na přilákání investic ze strany velkých filmových produkčních společností hlavně z USA.

Dnes zveřejněný diskuzní dokument je prvním krokem, aby se přezkum pravidel pro státní podpory podařilo dokončit do konce roku 2012.

Jakou roli hrálo sdělení Komise o filmu z roku 2001?

Pravidla EU pro státní podpory pomáhají udržovat jednotný trh, kde si společnosti ze všech zemí EU mohou navzájem konkurovat a bezproblémově obchodovat díky tomu, že členské státy nesmí selektivně podporovat společnosti v neprospěch konkurentů z ostatních částí EU. Obecně je podle právních předpisů EU finanční podpora konkrétních společností nebo odvětví ze strany států nebo státních orgánů zakázána.

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) umožňuje z této zásady několik výjimek, včetně státní podpory určené na pomoc kultuře. Takovou podporu lze za jistých okolností, stanovených v čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU a ve sdělení o filmu z roku 2001, považovat za slučitelnou.

Za jakých podmínek může být na filmy a audiovizuální produkci poskytnuta státní podpora?

Vnitrostátní režimy nemohou dovolit diskriminaci na základě státní příslušnosti a musí dodržovat zásady volného pohybu na vnitřním trhu. V současné době musí podle sdělení o filmu z roku 2001 také dodržovat konkrétní kritéria:

  • podpora musí být ve prospěch kulturních produktů a nemůže se zaměřovat na konkrétní činnost související s výrobou filmů (např. postprodukce)

  • musí být dodrženy určité stropy týkající se povinné územní vázanosti výdajů a intenzity podpory.

Proč se nyní ohledně těchto kritérií pořádá konzultace?

Od doby, kdy Komise přijala tato kritéria, uběhlo 10 let. Během této doby se značně rozvinula technologie i chování spotřebitelů. Dnes zveřejněný diskuzní dokument se zabývá tím, zda jde o nejvhodnější kritéria, ale také zda do podpory filmu spadají jiné činnosti než čistě jejich výroba.

Zpochybňuje Komise potřebu státní podpory pro filmy a audiovizuální díla?

Nikoli. Od vydání akčního plánu pro státní podpory v roce 2005 jsou nové právní předpisy týkající se státní podpory koncipovány tak, aby byly zaprvé stanoveny cíle této podpory a poté byly vysvětleny požadavky na její nezbytnost, proporcionálnost a dobrou koncepci. Jednou z prvních otázek, kterou si klade tento diskusní dokument, je „Proč financovat film?“ Tato otázka nezpochybňuje zásadu veřejného financování filmu, ale jejím cílem je shromáždit názory na to, jaký by měl být společný cíl této podpory na úrovni Evropy, předtím, než budou definována pravidla pro státní podpory pro toto důležité odvětví.

Komise v roce 2009 zaznamenala trend soupeření o podporu mezi určitými členskými státy, které chtěly přitáhnout hlavní filmové produkční společnosti. Tento trend přetrvává. Jedním z cílů ustanovení o státní podpoře ve Smlouvě je právě zamezit tomuto soutěžení o podporu.

Jedinými vítězi tohoto soupeření jsou velké filmové produkční společnosti z USA a poraženými jsou národní společnosti filmového průmyslu z celé Evropy. Sdělení o filmu z roku 2001 však bylo přizpůsobeno režimům podpory evropského filmu s hlavním zaměřením na podporu národní a evropské kultury. Komise proto zkoumá tento zjevný rozpor.

Není myšlenka, že veškeré režimu podpory filmu by měly vycházet ze společných kritérií na úrovni EU, neslučitelná s myšlenkou kulturní rozmanitosti, kterou EU prosazuje?

Tento diskusní dokument neuvádí, že by měly všechny režimy podpory filmu vycházet ze společných kritérií na úrovni EU. Ve skutečnosti zdůrazňuje potřebu respektovat zásadu „subsidiarity“, podle které by mělo být každé rozhodnutí činěno na nejvhodnější úrovni.

Podle Smlouvy však všechny tyto režimy podléhají stejným pravidlům pro státní podpory. Je obtížné dosáhnout rovnováhy, ale Komise doufá, že reakce na tuto konzultaci pomůže stanovit nejvhodnější, nejširší, společná kritéria.

Proč by mělo být vůbec financování filmu považováno za státní podporu, jestliže většina evropských filmů financovaných z veřejných zdrojů není promítána za hranicemi státu svého vzniku, jejich podíl na trhu je nepatrný, a proto dopad na obchod a hospodářskou soutěž mezi členskými státy není žádný či jen malý?

Jak je zřetelné z bohaté propagační činnosti v průběhu mezinárodních filmových trhů, jako např. filmového festivalu v Cannes, s evropskými filmy je obchodováno na mezinárodní úrovni a soutěží o pozornost. Podmínky pro financování z veřejných zdrojů, podle kterých se hodnotí státní podpora, jsou proto splněny vzhledem k tomu, že na tyto filmy jsou často poskytovány podpory přesahující 200 000 EUR a potenciálně ovlivňovat obchod a mohou narušovat hospodářskou soutěž. To lze říci zejména o financování hlavních filmových produkčních společností z veřejných zdrojů.

Také stojí za zmínku, že dostupné údaje o přeshraniční sledovanosti a podílech na trhu zohledňují pouze návštěvnost kin. Jak je uvedeno v diskusním dokumentu, diváci dnes již nesledují filmy pouze v kinech. Snazší přístup k filmům vyrobeným v jiných členských státech EU nyní umožňuje např. domácí kino, placené či volně vysílané televizní kanály, internet a jiné platformy v kombinaci s vnitřním trhem.

Nesměšuje diskusní dokument dohromady dvě různé otázky, které vyžadují rozdílný přístup a řešení: filmy s opravdu evropským (či dokonce národní) „kulturně intenzivním“ obsahem a přilákání / přesměrování hlavních filmových produkčních společností?

Diskusní dokument prostě přitahuje pozornost k potenciálnímu rozporu mezi těmito odlišnými přístupy jednotlivých členských států. Než Komise navrhne vhodný způsob hodnocení obou druhů financování, z nichž každý má své výhody, bude se zabývat reakcemi na konzultaci.

Znamenalo by rozšíření oblasti působnosti sdělení o filmu, že by se financování filmů a audiovizuální produkce z veřejných zdrojů stalo obtížnější?

Nikoli. Komise musí posoudit slučitelnost veškerého financování z veřejných zdrojů, které představuje státní podporu podle ustanovení Smlouvy. Existence sdělení Komise nebo pokynů zvyšuje právní jistotu v odvětví a usnadňuje koncepci režimů podpory filmu.

I když stávající pravidla založená na sdělení o filmu z roku 2001 pokrývají pouze podporu produkce, Komisi je doručováno stále více oznámení členských států týkající se podpory jiných činností, např. filmové distribuce.

To vede k právní nejistotě členských států a klade na členské státy i na Komisi vyšší administrativní zátěž. Budoucí sdělení o filmu by se proto mělo vztahovat na většinu podpory filmu, čímž by se mělo snížit jak administrativní břemeno související s oznamováním této podpory, tak by se měla zkrátit doba, kterou bude Komise potřebovat k jejich hodnocení.

Proč má Komise v úmyslu znovu se zabývat územním kritériem?

Základní zásadou vnitřního trhu EU je volný pohyb zboží, kapitálu, osob a služeb. Územní podmínka, která po filmových producentech vyžaduje, aby vynaložili určitou stanovenou část celkového rozpočtu na film (nebo poskytnuté podpory) v členském státě, který podporu poskytl, může představovat omezení tohoto volného pohybu. Toto omezení musí být odůvodněné a přiměřené s ohledem na konkrétní okolnosti spojené s činností v rámci evropské filmové tvorby v souladu se zásadami práva EU. Proto má Komise v úmyslu přezkoumat kritéria, kterými se řídí analýza, s ohledem na nedávný vývoj trhů a s ohledem na specifičnost související s podporou kultury.

Jaký je harmonogram přezkumu Komise?

Orientační harmonogram najde na internetových stránkách týkajících se konzultace e. Ty budou v průběhu přezkumu aktualizovány:

  • říjen 2011: zveřejnění reakcí na konzultaci

  • prosinec 2011 – únor 2012: veřejná konzultace k předloze sdělení

  • duben 2012: zveřejnění reakcí na konzultaci

  • 2. polovina roku 2012: přijetí nového sdělení o filmu

(viz také IP/11/757)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website