Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

MEMO/11/235

V Bruselu dne 12. dubna 2011

Přerušení leteckého provozu způsobené vulkanickým popelem: rok poté a připravenost na krizi

Jak bylo dohodnuto ministry na zasedání Rady ve složení pro dopravu dne 4. května 2010 na základě návrhů Komise, je rok po výbuchu sopky Eyjafjallajökull v dubnu 2010 na mezinárodní úrovni, na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni přijata široká škála následných opatření, jejichž cílem zlepšit připravenost na krizi v letecké dopravě, zejména v souvislosti se vulkanickým popelem. Dosavadní výsledky jsou uvedeny níže, avšak práce stále probíhá. Evropská komise, Eurocontrol a Evropská agentura pro bezpečnost letectví se ve dnech 13. a 14. dubna zúčastní cvičné simulace ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), která má prověřit účinnost změn v pohotovostním plánu pro Evropu a v postupech, které pro případ vulkanického popele vypracovala organizace ICAO. Komise na základě výsledků simulace, jakož i na základě svého hodnocení dosavadního pokroku podá v červnu zprávu ministrům dopravy.

Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, odpovědný za dopravu, uvedl: „Intenzivní úsilí posledních dvanácti měsíců se z hlediska zlepšení krizového plánování a krizových systémů vyplatilo. Práce však pokračuje. Krize způsobené činností sopek a jiné letecké krize jsou svou povahou nepředvídatelné a každá z nich bude jiná. Nikdy nemůžeme dosáhnout nulového rizika, ale můžeme vyvinout maximální úsilí a připravit silné systémy, které budou schopny se s pohromami vypořádat. Došlo k významnému zlepšení mezinárodních pokynů týkajících se vulkanického popele, k velmi výraznému urychlení rozvoje jednotného evropského nebe a usilovně se pracuje na tom, aby letecké společnosti dostávaly transparentní informace o prahových hodnotách popele. Cvičná simulace pro případ vulkanického popele, která se uskuteční tento měsíc, poskytne zpětnou vazbu k práci, kterou je třeba vykonat. Na tomto základě a na základě podrobné analýzy dosaženého pokroku Komise v červnu podá ministrům dopravy zprávu a případně doporučí další potřebná opatření.“

Důležité kroky od dubna 2010:

Revidovaný pohotovostní plán pro Evropu pro případ vulkanického popele (ICAO)

Po krizi způsobené popelem bylo naléhavě zapotřebí koordinované evropské akce k revizi stávajících mezinárodních postupů v případě sopečné činnosti (pokyny organizace ICAO pro Evropu). Stávající pokyny organizace ICAO se během krize ukázaly jako nevhodné, protože vycházely z velmi striktní zásady předběžné opatrnosti.

V prosinci 2010 dokončila ICAO revizi svého „pohotovostního plánu pro případ vulkanického popele“ pro Evropu, včetně standardizovaných pokynů pro varování letadel v případě sopečných výbuchů, a postupy, kterými je třeba se řídit, a to i v případech možného uzavření vzdušného prostoru.

Tyto pokyny, které odrážejí přístup vyjednaný Evropskou komisí během víkendu 17. a 18. dubna 2010 na základě zkušeností se sopkou Eyjafjallajökull, nyní rozlišují tři stupně kontaminace popelem, které mají být v Evropě operativně uplatňovány, pokud by došlo k dalším sopečným výbuchům.

Cvičení pro případ sopečného výbuchu se uskuteční ve dnech 13. a 14. dubna 2011 pod záštitou organizace ICAO a jeho cílem je vyzkoušet nový pohotovostní plán a ověřit jeho účinnost.

Souběžně s tím zřídila ICAO v červnu 2010 mezinárodní pracovní skupinu pro vulkanický popel, aby přezkoumala všechny prvky související s pokyny pro případ sopečného výbuchu, včetně vytvoření celosvětového rámce pro řízení bezpečnostních rizik, a umožnila rutinní určování bezpečné intenzity provozu ve vzdušném prostoru kontaminovaném popelem. Skupina připravuje pokyny pro řízení letového provozu a postupy pro státní letecké úřady. Očekává se, že výsledky budou předloženy v červnu 2011.

Urychlení integrace evropské sítě uspořádání letového provozu prostřednictvím iniciativy jednotné evropské nebe

Krize odhalila potřebu mnohem větší koordinace systému uspořádání letového provozu v Evropě. Stávající roztříštěnost řízení letového provozu v jednotlivých členských státech dopady krize zhoršila a prohloubila. Dne 4. května 2010 Evropská rada rozhodla, že rychlejší provádění iniciativy jednotné evropské nebe má nejvyšší politickou prioritu.

Za poslední rok se práce na jednotném evropském nebi posunula velmi výrazně kupředu. Mezi nejdůležitější opatření přijatá v roce 2010 patří:

  • konnostní cíle: V únoru 2011 přijaly členské státy na základě návrhů Komise výkonnostní cíle pro jednotné evropské nebe. Jedná se o klíčové cíle – stanovené na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni – pro uspořádání letového provozu, například z hlediska požadavků na efektivitu uspořádání provozu, pro míru zpožďování letů, bezpečnostní normy a dopad na životní prostředí. Tyto normy jsou základem struktury jednotného evropského nebe a dosažení společné dohody s členskými státy bylo pro vytvoření jednotného evropského nebe důležitým krokem.

  • Funkční bloky vzdušného prostoru: Základem systému uspořádání letového provozu jednotné evropské nebe bude devět různých skupin členských států uspořádaných do funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB). Je na členských státech, aby se na jednotlivých funkčních blocích vzdušného prostoru dohodly a vytvořily je. Předpokladem však bylo, aby Komise přijala prováděcí předpis pro FAB a pokyny, které stanoví základní postup, jak toho dosáhnout. Tyto předpisy přijaly členské státy na základě návrhů Komise v rámci Výboru pro jednotné nebe dne 3. prosince 2010. K dnešnímu dni byly na základě mezivládních dohod zřízeny tři FAB: FAB Spojené království/Irsko, FAB Dánsko/Švédsko a funkční blok vzdušného prostoru pro střední Evropu FABEC (zahrnující Francii, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Belgii a Švýcarsko). Termín pro zřízení devíti FAB je 4. prosince 2012. Tento proces probíhá zatím podle plánu a cíle budou z velké části splněny.

  • Pokud jdespolečné bezpečnostní normy pro jednotné evropské nebe, musí hrát významnější úlohu Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). V roce 2010 došlo k významnému urychlení plánů na rozšíření kompetencí Evropské agentury pro bezpečnost letectví tak, aby zahrnuly bezpečnostní předpisy v oblasti uspořádání letového provozu, a tím se dále zlepšil harmonizovaný evropský přístup, pokud jde o celkovou prioritu zachování bezpečnosti jakožto první prioritu letectví. Formální rozhodnutí členských států se očekává v dubnu 2011.

  • Jmenování správce sítě: Ústředním bodem jednotného evropského nebe je správce sítě, který bude vystupovat jako ústřední subjekt pro koordinaci každodenního řízení letového provozu v Evropě a zároveň převezme vedení při koordinaci reakce na budoucí krizové situace ovlivňující letectví. V roce 2010 byly urychleny snahy o jmenování organizace Eurocontrol správcem sítě: byl přijat prováděcí předpis pro „funkce sítě“ a členské státy jmenovaly Eurocontrol s cílem umožnit optimální a koordinované využívání evropského vzdušného prostoru.

  • Zřízení krizové jednotky: V roce 2010 byla zřízena Evropská koordinační krizová jednotka pro leteckou dopravu (European Aviation Crisis Coordination Cell, EACCC). Jakmile bude jednotce EACCC uvedena v činnost, ujmou se jejího předsednictví Komise a Eurocontrol. Činnosti této jednotky se bude účastnit předsednictví EU, poskytovatelé letových navigačních služeb, uživatelé vzdušného provozu a letišť, jakož i podle potřeby další příslušné zúčastněné strany v závislosti na povaze krize. Krizová jednotka se má stát doplňkovou podpůrnou strukturou pro správce sítě v krizové situaci.

  • Letecká platforma: V reakci na krizi se Komise rozhodla zřídit leteckou platformu, svolanou místopředsedou Kallasem a tvořenou klíčovými zúčastněnými stranami na evropské úrovni, aby usnadnila dlouhodobou koordinaci s odvětvím letecké dopravy a rovněž umožnila účinnou krátkodobou následnou kontrolu těchto krizových opatření. Letecká platforma byla zřízena jako skupina na vysoké úrovni ze zástupců odvětví letectví a má poskytovat strategické poradenství týkající se udržitelné budoucnosti letecké dopravy a konkurenceschopné budoucnosti evropského leteckého průmyslu. Její členové vyzvali k úplnému provedení jednotného evropského nebe, k rozšíření zásad jednotného evropského nebe na oblasti za hranicemi Evropské unie a k vymezení účinné struktury správy pro budoucí zavedení systému SESAR.

  • Technologie pro jednotné evropské nebe (zavedení systému SESAR). SESAR je technologickým nástrojem jednotného evropského nebe. V roce 2010 se intenzivně pracovalo na detailech strategie zavedení systému SESAR, díky čemuž může Komise předložit Radě sdělení o mechanismech správy a financování zaváděcí fáze systému SESAR během roku 2011.

Hodnocení a řízení rizik

Informace nezbytné k tomu, aby mohly vnitrostátní i evropské orgány, jakož i letecké společnosti provést přesné zhodnocení rizik létání v podmínkách vulkanického popele, nebyly během krize v dubnu 2010 k dispozici.

Velmi podstatný objem práce byl odveden zejména ve dvou oblastech: i) prahové hodnoty popele; ii) meteorologické modelování.

i) Prahové hodnoty popele:

Problematikou stanovení prahové hodnoty pro vulkanický popel se zabývá Evropská agentura pro bezpečnost letectví od okamžiku, kdy k tomu byla v květnu 2010 pověřena závěry Rady ve složení pro dopravu. Ukazuje se, že stanovení jediné prahové hodnoty popele je mimořádně problematické.

Je totiž stále více zřejmé, že ve skutečnosti může každá krize způsobená vulkanickým popelem probíhat jinak a že i povaha popele bude jiná. Stanovení „univerzální“ prahové hodnoty tedy není v krátkodobém horizontu proveditelné. EASA se bude touto problematikou zabývat i nadále, jistě však se řešení nenajde v krátkodobém horizontu. Je třeba konstatovat, že takovýto druh prahové hodnoty neexistuje nikde jinde na světě – ani v oblastech, jako je Amerika nebo jihovýchodní Asie, kde mají s řešením této problematiky dlouholeté zkušenosti – není tedy možné přizpůsobit systém, který by existoval jinde na světě.

Tato problematika je však velmi důležitá. EASA nyní přistupuje k jinému řešení problému. Je jím nikoli „univerzální“ prahová hodnota, ale právně závazná opatření, která budou vyžadovat, aby výrobci motorů poskytovali podrobné informace o riziku souvisejícím s působením vulkanického popele a toleranci pro různé motory, které vyrábějí.

Na podzim roku 2011 zveřejní EASA návrh právně závazných opatření (tj. změny stávajících předpisů letové způsobilosti agentury EASA), podle nichž budou muset výrobci motorů leteckým společnostem poskytovat podrobné informace o riziku souvisejícím s různým působením vulkanického popele a toleranční hodnoty. V současné době tuto povinnost výrobci motorů nemají. EASA by měla opatření formálně přijmout po uplynutí konzultační doby začátkem roku 2012. Návrh agentury EASA na oznámení o navrhované změně se zaměří na potřebu definovat a standardizovat údaje o letové způsobilosti poskytované výrobci motorů, které jsou požadovány jako vstup pro hodnocení operačního rizika.

Bude to významný krok kupředu, pokud jde o základní problém poskytování klíčových informací o riziku a toleranci vulkanického popele leteckým společnostem, aby tyto společnosti mohly provádět nezbytná hodnocení týkající se létání v podmínkách vulkanického popele. Mělo by to zejména umožnit přesnější hodnocení rizika pro letecké společnosti, které létají v „šedých zónách“, při jakékoli krizi způsobené popelem.

ii) Meteorologické produkty:

Druhou oblastí, na kterou se soustředí úsilí, je zdokonalování meteorologických produktů používaných v krizových situacích. Existuje jasná potřeba větší přesnosti a lepšího modelování. Zahrnuje to práci jak na informačních zdrojích vstupujících do modelů, tak na modelování samotných systémů.

V zájmu zvýšení kvality údajů, které se vkládají do modelů, byly na Islandu zřízeny nové radarové systémy. Londýnské poradenské centrum pro vulkanický popel (VAAC) je navíc díky novému letadlu a přístrojům schopno provádět nová letecká měření s cílem zvýšit kvalitu a množství vstupních údajů ze zkušebních letů v prostoru kontaminovaném popelem.

Je to velmi důležité pro to, aby mohlo letecké odvětví dostávat přesné, včasné a ucelené informace o poloze, množství, složení, nadmořské výšce, předpokládané dráze a směru pohybu vulkanického popele. To pak umožní zlepšení a přesnost provozního rozhodování.

Na evropské úrovni vytvořila organizace EUROCONTROL nový nástroj: „Evropský interaktivní nástroj pro vizualizaci krize pro účely uspořádání toku a kapacity letového provozu“ (EVITA). Členské státy stále rozhodují o otevírání a zavírání svého vzdušného prostoru, ale tento nástroj umožňuje mnohem účinnější vizualizaci těchto informací v reálném čase a leteckým společnostem pomůže v jejich provozním rozhodování a umožní vyšší úroveň uspořádání letového provozu v dotčeném vzdušném prostoru.

Jednotná koordinace práv cestujících po sopečné krizi

Jedním z klíčových požadavků ministrů po sopečné krizi bylo, aby Komise zajistila jednotné uplatňování právních předpisů v oblasti práv cestujících. Bylo důležité zajistit, aby měli cestující po celé Evropě přístup ke svým právům a aby se dané odvětví mohlo v celé Evropě opřít o společný výklad právních předpisů.

V týdnech následujících po sopečné krizi koordinovala Evropská komise síť vnitrostátních orgánů, aby se bylo možno dohodnout na pokynech ke společnému výkladu pro vnitrostátní subjekty odpovědné za prosazování práv cestujících při řešení jejich nároků v souvislosti se sopečnou krizí. Aby zajistila jednotný přístup v celé EU, spolupracovala Komise také intenzivně s vnitrostátními orgány a jednotlivými leteckými společnostmi.

Odhaduje se, že po krizi způsobené popelem obdržely vnitrostátní subjekty odpovědné za prosazování práv od cestujících přibližně 10 000 stížností. Vzhledem k tomu, že zrušení letů se týkalo milionů cestujících, je tento údaj relativně nízký – během krize způsobené vulkanickým popelem v dubnu 2010 bylo zrušeno více než 100 000 letů, což se dotklo více než deseti milionů lidí.

Rok poté Komise vyhodnotila, že velká většina leteckých společností vzala své povinnosti během krize způsobené popelem zodpovědně. Žádosti o náhradu za zrušené lety byly řešeny v přiměřené lhůtě, stejně jako mnoho žádostí o přesměrování a krátkodobou pomoc. Podstatná část žádostí, které dopravci nevyřešili, a které tak musely být předány vnitrostátním orgánům, jsou ty problematičtější, když cestující uvízli na letišti (často v zahraničí) delší dobu, a proto vznášejí velmi vysoké nároky. Tyto nároky musí posoudit vnitrostátní orgány a v případě nutnosti budou řešeny soudní cestou.

Tento měsíc (duben 2010) Komise zveřejňuje dvě sdělení, která hodnotí fungování nařízení č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě a nařízení č. 1107/2006 o právech osob s omezenou schopností pohybu a orientace („nařízení o právech osob s omezenou schopností pohybu a orientace“) a stanoví další kroky. Sdělení zohledňují zkušenosti získané zejména během krizí způsobených vulkanickým popelem a sněhem v roce 2010 a přihlížejí k potřebě posílit spolupráci mezi příslušnými orgány a změnit některá ustanovení nařízení č. 261/2004.

Akční plány v oblasti evropské mobility

Dlouhé uzavření evropského vzdušného prostoru po výbuchu sopky na Islandu bylo pro cestující uvízlé na letištích mimořádně frustrující.

Po krizi způsobené vulkanickým popelem ministři dopravy na svém zasedání dne 4. května 2010 jednoznačně podpořili návrhy Komise na posílení činnosti v oblasti celoevropských plánů mobility. Během sopečné krize i během sněhové krize v prosinci 2010 se jasně ukázalo, že je-li vážně dotčen jeden způsob dopravy, ostatní způsoby dopravy nejsou tak snadno schopny zasáhnout a zaplnit mezeru. Na zasedání Rady ve složení pro dopravu ve dnech 2. a 3. prosince 2010 předložila Komise ministrům podrobnou zprávu o své iniciativě na posílení odolnosti evropského dopravního systému tím, že bude v případě náhlé dopravní krize zajištěna nepřerušená mobilita cestujících a zboží.

Aby mohla pokračovat ve své práci, požádala Komise vlády jednotlivých členských států o zpětnou vazbu k různým aspektům těchto návrhů.

Další kroky

Duben 2011: Cvičná simulace pro případ vulkanického popele pořádaná organizací ICAO

Evropská komise, EUROCONTROL a EASA se zúčastní významného krizového cvičení organizace ICAO, jehož cílem je ověřit účinnost změn a zlepšení pohotovostního plánu a postupů pro případ vulkanického popele vypracovaných organizací ICAO. Cvičení se bude konat ve dnech 13. a 14. dubna a zúčastní se jej více než 70 leteckých společností, 14 poskytovatelů letových navigačních služeb, 10 vnitrostátních regulačních orgánů, poradenské centrum pro vulkanický popel v Londýně (VAAC), jakož i Evropská komise, EASA a EUROCONTROL.

Cvičení umožní úplné posouzení dopadu uplatnění aktualizovaných postupů pohotovostního plánu pro Evropu v případě vulkanického popele, který připravila organizace ICAO. V rámci cvičení bude uvedena v činnost nově vytvořená Evropská koordinační krizová jednotka pro leteckou dopravu (EACCC) a bude se zkoušet nový nástroj vytvořený organizací EUROCONTROL „Evropský interaktivní nástroj pro vizualizaci krize pro účely uspořádání toku a kapacity letového provozu“ (EVITA). Cvičení bude pouhou simulací a nebude mít žádný dopad na skutečné lety.

Cvičení bude simulovat výbuch sopky Grimsvötn na Islandu, v jehož důsledku se bude oblak vulkanického popele šířit na jih přes severní Atlantik a přes evropský vzdušný prostor. První den cvičení požádají státy EUROCONTROL o otevření, uzavření nebo omezení svého vzdušného prostoru pro letadla na základě svých stávajících platných vnitrostátních postupů. Druhý den cvičení se bude prověřovat nový harmonizovaný evropský přístup. Tento přístup je v souladu s návrhem pokynů organizace ICAO – „Řízení letového provozu se známou nebo předpokládanou kontaminací sopečným oblakem“ – který byl zpracováván od dubna 2010 a který leteckým společnostem na základě hodnocení bezpečnostních rizik přijatého příslušným vnitrostátním kontrolním orgánem umožňuje se rozhodnout, zda budou létat v oblastech kontaminovaných popelem.

Po tomto cvičení se začátkem června uskuteční celoevropské hodnocení s cílem podat zprávu o získaných zkušenostech a dohodnout se na následných opatřeních.

Červen 2011: Zpráva Evropské komise ministrům dopravy o připravenosti na vulkanický popel a krizi. Komise v červnu předloží ministrům dopravy hodnocení pokroku z hlediska připravenosti na vulkanický popel a krizi a v případě potřeby doporučí další opatření, která by měla být přijata.

Komise bude situaci i nadále trvale monitorovat a vyhrazuje si právo v případě potřeby vyvinout jakoukoli iniciativu.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site