Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Co přináší sdělení Komise o budoucnosti společné zemědělské politiky?

Commission Européenne - MEMO/10/587   18/11/2010

Autres langues disponibles: FR EN DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

MEMO/10/587

V Bruselu dne 18. listopadu 2010

Co přináší sdělení Komise o budoucnosti společné zemědělské politiky?

Evropská komise dnes přijala sdělení o budoucnosti společné zemědělské politiky nazvané „Společná zemědělská politika po roce 2020 – řešení budoucích problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“. Tímto dokumentem se zahajuje proces konzultací, který potrvá do jara příštího roku a umožní Komisi vypracovat do léta 2011 příslušné legislativní návrhy. Reforma společné zemědělské politiky má vstoupit v platnost 1. ledna 2014.

Jak chce Komise zvýšit konkurenceschopnost evropského zemědělství?

Dlouhodobá konkurenceschopnost zemědělství v sobě spojuje větší produktivitu se schopností vyrovnat se s otázkami změny klimatu a udržitelného využívání přírodních zdrojů. K tomu je nezbytné, aby zemědělství na celém evropském území bylo i nadále inovativní a udrželo si schopnost investovat a čelit vývoji jednotlivých trhů.

Komise ve svém sdělení navrhuje několik základních kroků. Nejprve je třeba se zabývat strukturou přímých plateb. Platby musí obsahovat prvek ekologické konkurenceschopnosti a být vypláceny spravedlivějším a transparentnějším způsobem. Následně bude potřebné zvýšit úsilí v oblasti inovace a boje proti změně klimatu v rámci programů pro rozvoj venkova. Nakonec bude důležité usilovat o transparentnost potravinového řetězce a zvážit, zda je možné členským státům poskytnout nové nástroje pro boj s nadměrným kolísáním cen zemědělských surovin.

Proč potřebujeme spravedlivější společnou zemědělskou politiku?

Obnovit kritéria pro podpory. Referenční kritéria pro udělování přímých plateb zemědělcům ze starých členských států EU pocházejí z let 2000–2002. Částky byly stanoveny podle objemů produkce z té doby. Je nezbytné je aktualizovat a vytvořit objektivnější a spravedlivější mechanismus pro všechny zemědělce a členské státy.

Zohlednit rozšíření. V současné době vedle sebe stojí dva referenční mechanismy přímých podpor. Jeden platí pro staré členské státy a je založen na zastaralých kritériích. Druhý platí pro členské státy, které přistoupily k EU od roku 2004, a zakládá se na jednotné částce na hektar. Je třeba vytvořit nový, spravedlivý a transparentní systém vhodný pro celou EU.

Lépe podporovat rozmanitost evropského zemědělství. Referenční kritéria musí zahrnovat jak hospodářský rozměr přímých plateb, které jsou určeny na podporu příjmu zemědělců, tak rozměr ekologický (zaručit, že zemědělci budou vytvářet veřejné statky). Hledají se ekonomicky a politicky proveditelná řešení k vytvoření podmínek spravedlivé podpory. Taková podpora by měla zohlednit všechny sociální, hospodářské a ekologické souvislosti, ve kterých zemědělci pracují.

Musí existovat strop pro přímé platby?

Přímé platby představují podporu příjmů nezbytnou k tomu, aby se zemědělství udrželo na celém evropském území. Proto je třeba zajistit, aby veřejnou podporu dostávali aktivní zemědělci, kteří ji skutečně potřebují. Nad určitou výši ztrácejí podpory smysl, pokud k nim neexistují důvody spojené se zaměstnaností.

Může být společná zemědělská politika užitečnější pro malá hospodářství?

Cílem není pomáhat hospodářstvím, která nejsou životaschopná, ale podporovat jejich začlenění do trhu. Společnou zemědělskou politiku je třeba zjednodušit. Malá hospodářství hrají důležitou hospodářskou úlohu v dynamickém rozvoji některých venkovských oblastí, ale kvůli složitým administrativním postupům mají jen omezený přístup k podporám plynoucím ze společné zemědělské politiky. Zjednodušení musí směřovat k tomu, aby všem hospodářským subjektům zajistila spravedlivý přístup k veřejným politikám.

Budou zvláštním způsobem podporovány znevýhodněné regiony?

Podpory poskytované v současnosti z programů rozvoje venkova se měnit nebudou. Udržet zemědělství i v oblastech, kde je produkce nejobtížnější, je základním předpokladem pro zachování biologické rozmanitosti a činorodých venkovských oblastí. Při výpočtu přímých plateb by proto mohla být zohledněna rovněž specifická přírodní omezení.

Které zemědělské postupy budou podporovány v boji proti změně klimatu a k ochraně životního prostředí?

V této fázi neexistuje vyčerpávající seznam zemědělských postupů, které budou podporovány prostřednictvím ekologické složky přímých plateb. Nejvhodnější techniky má určit probíhající posouzení dopadů. Jako příklad můžeme uvést udržování vegetačního pokryvu, střídání plodin, ekologické vynětí půdy z produkce nebo stálé pastviny.

Vegetační pokryv se během zimního období udržuje tak, že se další rostliny zasejí hned po sklizni. Půda se tím obohacuje, chrání proti erozi a zlepšuje se její schopnost zadržovat vodu. Rovněž se tak umožňuje produkce takzvaných meziplodin.

Střídání plodin je tradiční metoda, která respektuje schopnost půdy se regenerovat. Její výhodou je omezené používání chemických prostředků (pesticidů, herbicidů, hnojiv).

Pastviny představují významné zásobárny biologické rozmanitosti. Jsou to ekosystémy s vysokou přidanou hodnotou, pokud jde o půdu, využití vody, ukládání oxidu uhličitého a krajinu.

Půda vyňatá z produkce obohacuje zemědělské ekosystémy, protože rostlinám a živočichům poskytuje úkryt. Možnosti této půdy jsou plně využity, pokud je pečlivě kosena, aby se chránil růst křovin.

Je nutné zachovat oba pilíře společné zemědělské politiky?

Oba pilíře společné zemědělské politiky se vzájemně doplňují. První pilíř má umožnit podpory vyplácené zemědělcům každoročně, aby mohli čelit výzvám společným pro celou EU. Druhý pilíř, včetně iniciativy „Leader“, je víceletý a flexibilní investiční nástroj, který je přizpůsoben místním podmínkám každého členského státu a je určen zejména na podporu konkurenceschopnosti, inovací, boje proti změně klimatu a udržitelného zemědělství.

Proč se sdělení k některým bodům nevyjadřuje podrobněji?

Sdělení Komise se nezabývá všemi podrobnostmi reformy. K tomu je třeba vyčkat legislativních návrhů, které budou předloženy do léta 2011. Text, který je dnes předkládán, je politickým dokumentem a udává hlavní cíle na základě problémů zjištěných během veřejné debaty, která proběhla na začátku tohoto roku. Než dojde k předložení legislativních návrhů, budou provedena přesná posouzení dopadů, která mají určit nejvhodnější a nejúčinnější nástroje pro dosažení cílů stanovených ve sdělení.

Jaké kroky budou následovat po zveřejnění sdělení?

Sdělení Komise bude projednáváno v Radě a Evropském parlamentu a také v Hospodářském a sociálním výboru a Výboru regionů EU. Komise uspořádá konzultaci, při níž budou zúčastněné strany moci předložit své názory ohledně možných opatření a dodat analytické údaje, aby obohatily rozbor dopadů různých opatření. S ohledem na probíhající podrobná posouzení dopadů pro každé opatření navrhované ve sdělení vypracuje Komise legislativní návrhy, které předloží do léta 2011. Jelikož vstoupila v platnost nová Smlouva, uplatní se na zemědělskou reformu poprvé postup spolurozhodování. Reformovaná společná zemědělská politika má vstoupit v platnost v roce 2014.

Jakým výzvám bude evropské zemědělství v budoucnu čelit?

Zásobování potravinami. Narůstající světová populace a změny stravovacích návyků povedou podle odborníků Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) k tomu, že se poptávka po zemědělských produktech zvýší do roku 2030 o 50 % a do roku 2050 o 70 %. Evropa musí přijmout svůj díl odpovědnosti na světové úrovni tím, že si udrží schopnost produkovat dostatečné množství kvalitních produktů, které splňují přísné hygienické normy, a zároveň bude podporovat udržitelné způsoby produkce, aby nepoškozovala životní prostředí.

Udržitelné využívání přírodních zdrojů. Odvětví zemědělství je klíčovým uživatelem půdy, vody a biologické rozmanitosti a hlavním aktérem při vytváření krajiny. Téměř 14 milionů hospodářství se stará o více než polovinu evropského území. Zemědělství a lesnictví dohromady spravují 80 % území Evropy. Zemědělství může nabídnout konkrétní odpovědi v boji proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti. Zemědělci navíc musí přizpůsobovat své metody postupnému oteplování.

Udržitelný rozvoj venkovských území. Zemědělství je hnacím motorem hospodářství pro většinu venkovských oblastí a základem pro evropský zemědělsko-potravinářský průmysl. Zemědělsko-potravinářské odvětví zaměstnává celkem 17,5 milionu lidí (13,5 % zaměstnanců v průmyslu). Je nezbytné, aby si pracovní místa v zemědělství zachovala dostatečnou přitažlivost a zvláště aby bylo zajištěno alespoň minimální střídání generací. Příjmy v zemědělství dosahují jen 40 % průměru evropských příjmů.

PŘÍLOHA

POPIS TŘÍ ZÁKLADNÍCH VARIANT POLITIKY

Přímé platby

Tržní opatření

Rozvoj venkova

Varianta 1

Zavést spravedlivější rozdělení přímých plateb mezi členskými státy (avšak neměnit současný systém přímých plateb)

Posílit nástroje řízení rizik

Zefektivnit a zjednodušit současné tržní nástroje, kde je to vhodné

Pokračovat v orientaci vyplývající z kontroly stavu SZP a spočívající ve zvýšeném financování řešení otázek týkajících se změny klimatu, vody, biologické rozmanitosti, energie z obnovitelných zdrojů a inovací

Varianta 2

Zavést spravedlivější rozdělení přímých plateb mezi členskými státy a podstatně změnit nastavení tohoto nástroje

Přímé platby by zahrnovaly:

základní sazbu jakožto podporu příjmů,

povinnou dodatečnou podporu za konkrétní ekologické veřejné statky plynoucí z jednoduchých, zobecněných, ročních a nesmluvních agroenvironmentálních akcí na základě dodatečných nákladů na provedení těchto akcí,

doplňkovou platbu kompenzující zvláštní přírodní omezení,

dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro konkrétní odvětví a regiony1

Zavést nový režim pro malé zemědělské podniky

Zavést horní limit pro základní sazbu a současně zvážit příspěvek velkých zemědělských podniků k zaměstnanosti na venkově

Zlepšit a zjednodušit současné tržní nástroje, kde je to vhodné

Přizpůsobit a doplnit současné nástroje, aby byly lépe sladěny s prioritami EU, orientovat podporu na životní prostředí, boj proti změně klimatu a/nebo restrukturalizaci a inovace a posílit regionální a místní iniciativy

Posílit současné nástroje řízení rizik a zavést volitelný nástroj stabilizace příjmů slučitelný s kritérii „green box“ WTO, který by kompenzoval podstatné snížení příjmů

Lze uvažovat o určitém přerozdělení prostředků mezi členskými státy na základě objektivních kritérií

Varianta 3

Postupně zrušit přímé platby v jejich současné podobě

Místo přímých plateb poskytovat omezené platby za environmentální veřejné statky a doplňkové platby za zvláštní přírodní omezení

Zrušit všechna tržní opatření s možnou výjimkou doložky o narušení, kterou by bylo možno uplatnit v případě závažných krizí

Opatření by se zaměřovala hlavně na boj proti změně klimatu a otázky životního prostředí

1 :

Jednalo by se o obdobu dnešní vázané podpory vyplácené podle článku 68 a jiných vázaných podpor.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site