Navigation path

Left navigation

Additional tools

Komise zavádí systém certifikace udržitelných biopaliv

European Commission - MEMO/10/247   10/06/2010

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO

MEMO/10/247

V Bruselu dne 10. června 2010

Komise zavádí systém certifikace udržitelných biopaliv

(viz IP/10/711)

Co jsou biopaliva?

Biopaliva jsou pohonné hmoty vyráběné z biomasy. V současné době jsou nejdůležitějšími biopalivy bioethanol (vyráběný z obilovin a plodin na výrobu cukru; používá se jako náhrada benzinu) a bionafta (vyráběná především z rostlinných olejů; používá se jako náhrada nafty). V roce 2008 představovala biopaliva přibližně 3,4 % spotřeby pohonných hmot, zatímco v roce 2003 se jednalo o 0,5 %.

Proč potřebujeme biopaliva?

Biopaliva jsou nezbytná v boji proti změně klimatu a při snižování emisí skleníkových plynů o 20 %, k čemuž se v roce 2007 zavázala Evropská rada. Biopaliva jsou hlavní alternativou benzinu a nafty používaných v dopravě, která způsobuje více než 20 % emisí skleníkových plynů v Evropské unii.

Jakým způsobem podporuje EU biopaliva?

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie1 z roku 2009 stanoví závazné cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Každý členský stát musí v rámci celkového podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie dosáhnout jednotlivých cílů. Kromě toho musí všechny členské státy v odvětví dopravy rovněž dosáhnout téhož cíle, a to 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Biopaliva jsou hlavní formou energie z obnovitelných zdrojů používané v dopravě.

Co je nového ve dvou sděleních?

  • Certifikáty udržitelných biopaliv: Komise nabádá odvětví, vlády a nevládní organizace, aby zavedly nepovinné režimy certifikace biopaliv. Komise posoudí, zda jsou tyto režimy spolehlivé a zda je jejich audit zabezpečený proti podvodu. Certifikáty zaručují, že veškerá biopaliva prodávaná pod touto značkou jsou udržitelná a vyrobena podle kritérií stanovených směrnicí o obnovitelných zdrojích energie. Všechny režimy musí být ověřovány nezávislými auditory, kteří kontrolují celý výrobní řetězec, a to od zemědělce přes obchodníka až po dodavatele paliv.

  • Ochrana přírody: Komise velmi jasně vymezuje, které druhy půdy NELZE používat pro výrobu biopaliv. Jsou to: přirozené lesy, chráněné oblasti, mokřady a rašeliniště. Výslovně zakazuje přeměnu lesů na plantáže palmy olejové.

  • Podporovat pouze biopaliva s velkými úsporami emisí skleníkových plynů: Komise objasňuje, jak lze prokázat, že používaná biopaliva mají velké úspory emisí skleníkových plynů. Uvádí, že biopaliva, která nedosáhnou úspor emisí skleníkových plynů ve výši 35 % ve srovnání s benzinem a naftou, nebudou přijatelná. Tato mezní hodnota se v roce 2017 zvýší na 50 %. Do výpočtu je zahrnut nejen oxid uhličitý, ale také methan (CH4) a oxid dusný (N2O), které jsou skleníkovými plyny se silnějším účinkem než CO2.

Znamená to, že pouze tato biopaliva mohou být dovážena do EU?

Ne. Znamená to, že pouze biopaliva, která splňují tyto podmínky, budou započtena do vnitrostátních cílů, kterých 27 členských států EU musí dosáhnout do roku 2020 podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie z roku 2009. To se vztahuje na všechna biopaliva, ať už jsou vyrobena v Evropské unii nebo dovezena ze zemí mimo EU. Pouze tato biopaliva mohou obdržet vnitrostátní veřejnou podporu, jako jsou daňové úlevy.

Jak certifikát funguje v praxi?

Příklad: Dodavatel ze Spojeného království, který používá ethanol z Brazílie, musí oznámit množství biopaliv orgánům Spojeného království. Aby prokázal, že biopaliva jsou podle směrnice udržitelná, může se zapojit do nepovinného režimu.

Dodavatel paliv musí zajistit, aby v průběhu výrobního řetězce byly uchovávány veškeré záznamy, a to ze strany obchodníka, od kterého kupuje biopaliva, závodu na výrobu ethanolu, od kterého obchodník kupuje ethanol, a rovněž zemědělce, který dodává závodu na výrobu ethanolu cukrovou třtinu. Tato kontrola se provádí předtím, než se podnik zapojí do režimu, a poté alespoň jednou ročně.

Audit je prováděn stejně jako ve finančním odvětví: auditor kontroluje veškerou dokumentaci a provádí inspekci vzorku zemědělců, závodů a obchodníků. Zkontroluje také, zda půda, na které se vyrábí vstupní surovina pro ethanol, byla i dříve zemědělskou půdou a nikoli tropickým pralesem.

Uvidím při příjezdu k čerpací stanici štítek?

V rámci režimu certifikace není povinné označovat konečný produkt štítkem. V rámci režimu však existuje možnost rozhodnout se opačně. Z propagačního hlediska by také bylo rozumné, kdyby čerpací stanice mohly ukázat, že nabízejí udržitelná biopaliva. To platí dvojnásobně v případech, kdy režim uplatňuje kritéria udržitelnosti, která jsou přísnější, než kritéria vyžadovaná právními předpisy EU.

Vyjádřily již podniky nebo vlády zájem o zavádění tohoto režimu?

Komise je v kontaktu s mnoha různými podniky a organizacemi, které mají zájem o zavádění nepovinných režimů. Lze očekávat, že nyní, když jsou jasné požadavky auditu, se tyto subjekty brzy obrátí na Komisi a požádají o uznání svých nepovinných režimů.

Nebude docházet k podvodům? Auditoři nemohou být vždy všude.

Ve velmi nepravděpodobném případě, kdy by se i přes nezávislý audit vyskytlo podezření z podvodu, může kdokoli věc předložit Komisi a Komise může uznání režimu odebrat.

Která biopaliva se používají v dopravě?

V roce 2007 představovala bionafta 75 % (6,1 Mt ekvivalentu ropy) paliv EU z obnovitelných zdrojů v dopravě, u bioethanolu se jednalo o 15 % (1,24 Mt ekvivalentu ropy) a zbylých 10 % představoval čistý rostlinný olej.

Jaké množství biopaliv se dováží do EU?

V roce 2007 bylo dovezeno přibližně 26 % bionafty a 31 % bioethanolu spotřebovaných v EU. Většina tohoto dovozu pocházela z Brazílie a z USA. Velká většina biopaliv se vyrábí v Evropské unii. Kromě kritérií udržitelnosti musí biopaliva z EU prokázat soulad s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí a s požadavky v oblasti zemědělství, včetně udržování krajiny, ochrany půdy proti erozi a řízení využívání vody.

Množství půdy je omezené. Není třeba k výrobě biopaliv kácet lesy?

Podle různých odhadů týkajících se čistého dopadu změny využívání půdy by si cíl 10 % vyžadoval přibližně 2–5 milionů hektarů půdy. EU disponuje dostatečnou rozlohou půdy, která byla dříve využívána k rostlinné výrobě a už není využívána jako orná půda, aby pokryla potřebu půdy, i kdyby byla všechna spotřebovávaná biopaliva vyráběna v Evropě. V ostatních částech světa existují alternativy nového odlesňování. V Indonésii je podle odhadů k dispozici 3–12 milionů hektarů půdy, která byla v minulosti odlesněna a z níž se stala pustina. Bylo by rozumné začít tuto půdu znovu využívat.

Je možné pokácet deštné pralesy a vyrábět palmový olej k produkci biopaliv, aby bylo dosaženo cílů EU?

Ne. Sdělení to vylučuje. Výslovně uvádí, že lesy nemohou být přeměněny na plantáže palmy olejové.

Pochází většina biopaliv z palmového oleje?

Z palmového oleje se vyrábí pouze přibližně 4–5 % biopaliv v EU. To je zhruba 1 % celosvětové produkce palmového oleje. Ani v zemích mimo EU není použití palmového oleje pro biopaliva rozsáhlé. Více než 95 % palmového oleje se používá v potravinářství a průmyslu, jako například v kosmetice.

Mezi roky 2000 a 2008 se výroba palmového oleje zvýšila o 20 milionů tun. To je čtyřicetkrát více, než je množství palmového oleje používaného na výrobu biopaliv v EU (500 000 tun). Biopaliva tedy nejsou hlavní příčinou odlesňování. Kritéria udržitelnosti však mají pro odlesňování jasný odrazující účinek.

Studie EU ukazují, že biopaliva nevytvářejí úspory emisí skleníkových plynů. Jaká je reakce EU?

Není tomu tak. Nedávno zveřejněné zprávy uvádějí, že biopaliva vytvářejí úspory emisí skleníkových plynů. Komise do konce roku zveřejní zprávu o přímém využívání půdy, jak to na základě těchto studií vyžaduje směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Pokrok při používání biopaliv v EU v letech 2003–2008

Podíl biopaliv na pohonných hmotách

Členský stát

Podíl biopaliv v r. 2003

Podíl biopaliv v r. 2008

Rakousko

0,1

5,5

Belgie

0,0

1,1

Bulharsko

-

0,22

Kypr

0,0

1,3

Česká republika

1,1

1,3

Dánsko

0,0

0,23

Estonsko

0,0

0,6

Finsko

0,1

2,1

Francie

0,7

5,7

Německo

1,2

6,0

Řecko

0,0

1,0

Maďarsko

0,0

3,5

Irsko

0,0

1,6

Itálie

0,5

0,6

Lotyšsko

0,2

0,2

Litva

0,0

4,3

Lucembursko

0,0

2,0

Malta

0,0

0,44

Nizozemsko

0,0

3,3

Polsko

0,5

3,7

Portugalsko

0,0

2,0

Rumunsko

-

2,35

Slovensko

0,1

2,7

Slovinsko

0,0

1,2

Španělsko

0,4

2,0

Švédsko

1,3

5,0

Spojené království

0,0

2,0

EU-25

0,5 %

EU-27

3,4 %6

1 :

Směrnice 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o energii z obnovitelných zdrojů, Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

2 :

Pouze bionafta.

3 :

Údaje z roku 2007.

4 :

Pouze bionafta.

5 :

Pouze bionafta.

6 :

Odhad.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website