Navigation path

Left navigation

Additional tools

MEMO/10/200

V Bruselu 19. května 2010

Digitální agenda pro Evropu: klíčové iniciativy

(viz též IP/10/581 a MEMO/10/199)

Proč digitální agenda pro Evropu?

Evropa potřebuje nový akční plán, aby mohla co nejlépe využívat informační a komunikační technologie (IKT), a urychlit tak hospodářské oživení a položit základy udržitelné digitální budoucnosti. Tento nový akční plán navrhuje odstranění stávajících překážek, aby mohl být v maximální možné míře využit potenciál IKT a na základě dlouhodobých investic minimalizovány budoucí problémy.

30 % Evropanů nikdy nepoužilo internet. V USA se stahuje čtyřikrát více hudby než v EU, protože v Evropě chybí legální možnosti stahování a trhy jsou roztříštěné. Evropa rovněž zaostává za svými průmyslovými partnery, jako jsou USA a Japonsko, pokud jde o investice do výzkumu IKT a zavádění superrychlých sítí. Rozšíření vysokorychlostních sítí na bázi optických vláken dosahuje v Evropě pouze 1 %, zatímco v Japonsku je to 12 % a v Jižní Koreji 15 %. Výdaje EU na výzkum a vývoj v oblasti IKT jsou v porovnání s USA pouze 40%.

Evropa potřebuje tyto úkoly řešit, aby vybudovala účinný cyklus, v němž IKT budou podporovat ekonomiku EU. To bude možné, až budou v bezhraničním on-line prostředí dostupné zajímavé služby a jejich dostupnost a využívání vyvolá poptávku po rychlejším internetu. Poptávka po rychlejším internetu následně vytvoří investiční příležitosti v oblasti rychlejších sítí. Až budou rychlejší sítě zavedeny a v široké míře využívány, otevřou cestu službám ještě modernějším.

Digitální agenda definuje oblasti, na které se Evropa musí zaměřit, aby tento účinný cyklus uvedla do chodu.

Na co se digitální agenda zaměřuje?

Agenda nastiňuje sedm prioritních oblastí činnosti:

  • vytvoření jednotného digitálního trhu

  • zlepšení rámcových podmínek pro interoperabilitu mezi výrobky a službami v oblasti IKT

  • posílení důvěry v internet a jeho bezpečnost

  • záruka poskytování výrazně rychlejšího internetového připojení

  • podpora investic do výzkumu a vývoje

  • zvýšení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění

  • zavádění IKT k řešení společenských úkolů, jako jsou změna klimatu, zvyšující se náklady na zdravotní péči a stárnoucí populace.

Jaké klíčové kroky Evropská komise navrhuje?

Jednotný digitální trh

Nastal čas, aby nový jednotný trh uplatnil přínosy digitálního věku.

Evropa je stále nesourodou směsicí vnitrostátních on-line trhů, a Evropané tak nemohou využívat výhod jednotného digitálního trhu. Je zapotřebí, aby se obchodní a kulturní obsah a služby šířily bez ohledu na hranice; toho by mělo být dosaženo odstraněním regulačních překážek a usnadněním elektronických plateb a elektronické fakturace, snadnějším řešením sporů a zvýšením důvěry spotřebitelů. V rámci stávajících regulačních předpisů lze a je třeba pro vytvoření jednotného trhu v odvětví telekomunikací udělat více.

Digitální agenda například:

  • podpoří podnikatelské aktivity v oblasti stahování hudby (EU se v současné době pohybuje na úrovni 25 % v porovnání s USA) zjednodušením vypořádávání autorských práv, jejich řízením a udělováním licencí. Do konce roku 2010 Komise mimo jiné navrhne rámcovou směrnici o kolektivní správě práv k posílení správy, transparentnosti a celoevropského vydávání licencí v rámci (on-line) správy práv. Situace by měla být přehodnocena v roce 2012 po vydání zelené knihy v letošním roce;

  • stanoví datum přechodu na on-line platby na jednotném trhu. V současné době pouze 8 % těch, kteří v EU nakupují on-line, nakupují v jiné zemi a 60 % přeshraničních objednávek zboží podaných přes internet se neuskuteční z technických nebo právních důvodů, například v důsledku odmítnutí kreditních karet vydaných v jiné zemi;

  • umožní rozvoj soukromého i veřejného elektronického obchodu díky modernizaci pravidel elektronického podpisu v roce 2011 tak, aby bezpečné elektronické ověřování bylo interoperabilní a uznávané i za hranicemi;

  • posílí práva občanů a zvýší jejich důvěru na základě aktualizace regulačního rámce EU pro ochranu údajů do konce roku 2010.

Evropská komise rovněž musí zajistit vydání digitálního zákoníku, který bude shrnovat práva občanů v on-line světě jasným a přístupným způsobem, aby spotřebitelé byli v kybernetickém prostoru chráněni. V současné době řada spotřebitelů přesně neví, jaká mají digitální práva, zejména proto, že jsou roztroušena v různých složitých právních dokumentech.

Další činnosti v rámci digitální agendy budou zaměřeny na posílení důvěry spotřebitelů v poctivé on-line obchody. Komise bude pokračovat v myšlence on-line značek důvěry EU, zejména pro maloobchodní internetové stránky, a navrhne celounijní on-line systém řešení sporů pro transakce prováděné v rámci elektronického obchodování, aby spotřebitelé věděli, kam se obrátit, kdyby nastal nějaký problém.

Interoperabilita a normy

Pro vytvoření skutečně digitální společnosti je zapotřebí účinné interoperability mezi produkty a službami v oblasti IT.

U internetu je nejlépe patrné, jakou moc má technická interoperabilita. Díky jeho otevřené struktuře mají miliardy lidí na celém světě přístup k interoperabilním přístrojům a aplikacím. Aby však bylo možné plně využít výhod zavádění IKT, je třeba dále posílit interoperabilitu mezi přístroji, aplikacemi, registry údajů, službami a sítěmi.

Rámcové podmínky pro interoperabilitu lze vylepšit různými způsoby. Jedním z důležitých prostředků k dosažení výše uvedeného cíle je zajištění a uplatňování kvalitních norem v oblasti IKT, zejména pokud jde o veřejné zakázky a legislativu.

Digitální agenda například:

  • navrhne právní řešení, jak přetvořit pravidla o provádění norem v oblasti IKT, aby bylo možné využívat jisté normy vypracované fóry a konsorcii v oblasti IKT.

    Komise se však rovněž bude zabývat situacemi, v nichž normy nepomáhají, protože je důležití aktéři na trhu nepodporují. Dalším cílem je lepší koordinace mezi veřejnými správami na základě nové evropské strategie pro interoperabilitu a rámce k zajištění interoperability mezi elektronickou veřejnou správou a dalšími veřejnými službami v Evropě.

Důvěra a bezpečnost

Evropané nepřijmou technologii, které nedůvěřují – digitální věk není ani „velký bratr“, ani „kybernetický divoký západ“.

Evropané se nebudou zapojovat do složitějších on-line aktivit, pokud nebudou mít pocit, že oni i jejich děti se mohou na sítě plně spolehnout. Je důležité se zabývat růstem kyberkriminality, která zahrnuje zneužívání dětí, krádeže identity i kybernetické útoky, a vytvořit mechanismy, které budou na tuto situaci reagovat.

Několikanásobný nárůst databází a nových technologií s sebou nese nové výzvy. Právo na soukromí a ochranu osobních údajů patří v EU k základním právům, která musí být účinně prosazována jak on-line, tak off-line.

Internet se stal důležitou informační infrastrukturou jak pro jedince, tak pro evropské hospodářství jako celek, proto naše systémy a sítě IT musí být pevné a bezpečné, aby odolaly všem novým hrozbám.

Digitální agenda například:

  • vytvoří evropský systém rychlé reakce na kybernetické útoky, včetně sítě skupin pro reakci na počítačové hrozby (CERT) a v roce 2010 navrhne posílení úlohy Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

  • v roce 2010 navrhne přísnější zákony na potírání kybernetických útoků na informační systémy a do roku 2013 připraví odpovídající pravidla o soudní příslušnosti v kyberprostoru na evropské a mezinárodní úrovni.

Evropská komise bude rovněž podporovat zřizování horkých linek, kam budou moci děti i rodiče hlásit nelegální on-line obsah, a bude spolupracovat se zeměmi EU, aby ve školách nabízely vyučování bezpečnosti na internetu.

Podle aktualizovaných telekomunikačních pravidel EU jsou operátoři a poskytovatelé služeb povinni hlásit porušení bezpečnosti osobních údajů (viz dokument MEMO/09/568). Probíhající revize obecného rámce EU pro ochranu údajů se rovněž bude zabývat možností případného rozšíření povinnosti hlásit porušení bezpečnosti údajů.

Přístup k rychlému a superrychlému internetu

K tomu, aby hospodářství spolehlivě rostlo a vytvářela se pracovní místa a aby občané měli přístup k informacím a službám podle svého výběru, potřebujeme velmi rychlý internet.

Evropa potřebuje široce dostupný rychlý a superrychlý internet za konkurenční ceny. EU usiluje o to, aby do roku 2013 byli všichni Evropané vybaveni základním širokopásmovým připojením, a snaží se zajistit, aby do roku 2020 i) měli všichni Evropané přístup k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) a ii) nejméně polovina evropských domácností měla internetové připojení rychlejší než 100 Mb/s.

K dosažení těchto ambiciózních cílů je nezbytné vytvořit ucelenou politiku, založenou na spojení různých technologií a zaměřenou na dva souběžné cíle: na jedné straně zaručit univerzální širokopásmové pokrytí (kombinací pevného a bezdrátového připojení) se stále se zvyšující rychlostí internetu až na 30 Mb/s a více a na straně druhé se zasadit o zavedení a využívání přístupových sítí příští generace (NGA) na velké části území EU, které umožní superrychlé internetové připojení nad 100 Mb/s.

Digitální agenda například:

  • zajistí, že do roku 2020 budou všichni Evropané moci mít přístup k výrazně rychlejšímu internetu, jak je stanoveno v cílech EU. V roce 2010 Evropská komise předloží sdělení o širokopásmovém pokrytí, které bude obsahovat společný rámec kroků na úrovni EU a členských států a hledat způsoby, jak přilákat kapitál pro investice do širokopásmového připojení pomocí úvěrového posílení (zaštítěného EIB a fondy EU), návrh ambiciózního evropského programu politiky rádiového spektra a doporučení k podpoře investic do konkurenceschopných přístupových sítí příští generace.

Výzkum a inovace

Evropa musí zvýšit investice do výzkumu a vývoje a zajistit, aby se na trh dostaly ty nejlepší návrhy.

Vzhledem k tomu, že IKT mají významný podíl na celkové přidané hodnotě v odvětvích, kde je Evropa silná, jako jsou automobily (25 %), domácí spotřebiče (41 %) nebo zdravotnictví a lékařství (33 %), nedostatek investic do výzkumu a vývoje spojeného s IKT ohrožuje celé evropské odvětví výroby a služeb.

Nedostatek investic souvisí v první řadě se slabým a rozptýleném veřejným úsilím o výzkum a vývoj. Veřejný sektor EU například vynaloží na výzkum a vývoj spojený s IKT méně než 5,5 miliard EUR ročně, což je mnohem méně, než vynaloží konkurenti. Za druhé roztříštěnost trhu a rozptýlené finanční prostředky do výzkumu jsou faktory, které omezují růst a vývoj inovativních podniků v oblasti IKT, zvláště z řad malých a středních podniků. Za třetí Evropa pomalu přijímá inovace založené na IKT. Ačkoli společenské změny, jako je stárnoucí populace nebo ekologická krzie, jsou hlavními podněty k inovaci, Evropa málo využívá veřejné zakázky na inovace a výzkum a vývoj ke zlepšení kvality a výkonnosti svých veřejných služeb.

K vyřešení těchto problémů digitální agenda například:

  • usiluje o získání více soukromých investic pomocí zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, využíváním strukturálních fondů pro výzkum a inovaci a udržováním 20% ročního nárůstu rozpočtu na výzkum a vývoj IKT minimálně po dobu trvání sedmého rámcového programu pro výzkum (FP7).

Komise rovněž vytvoří „jednoduché a rychlé“ metody, aby malé a střední podniky a mladí výzkumní pracovníci měli přístup k fondům EU určeným na výzkum IKT. Komise rovněž apelovala na členské státy EU, aby zdvojnásobily roční veřejné výdaje na výzkum a vývoj IKT z 5,5 miliard EUR na 11 miliard EUR (včetně programů EU), a to takovým způsobem, který vyvolá stejný nárůst soukromých výdajů z 35 miliard EUR na 70 miliard EUR.

Digitální dovednosti, gramotnost a začlenění

Digitální věk by se měl nést ve znamení posílení účasti a rovného postavení všech občanů – sociální podmínky nebo dovednosti by neměly být překážkou pro využití tohoto potenciálu.

Internet se stal nedílnou součástí každodenního života pro mnohé Evropany, kteří vyřizují stále více obvyklých úkolů po internetu, od žádostí o práci, přes placení daní, až po rezervování jízdenek a vstupenek. Více než polovina Evropanů (250 milionů) je připojena k síti každý den, přesto existuje 150 milionů Evropanů, tedy zhruba 30 %, kteří internet nikdy nepoužili. Často to vysvětlují tím, že ho k ničemu nepotřebují nebo že je pro ně příliš drahý. Tuto skupinu z velké části tvoří lidé ve věku od 65 do 74 let, lidé s nízkým příjmem, nezaměstnaní a lidé s nižším vzděláním.

Mimo to Evropa trpí nedostatkem odborníků v oboru IKT: do roku 2015 by mohli chybět kvalifikovaní pracovníci IT až pro 700 000 pracovních míst.

Tyto nedostatky vylučují řadu občanů z digitální společnosti a ekonomiky a brzdí pozitivní dopad, který mohou IKT mít na růst produktivity.

K vyřešení těchto problémů digitální agenda například:

  • usiluje o překlenutí propasti digitálních dovedností podporou větší koordinace iniciativ v oblasti dovedností souvisejících s IKT na úrovni členských států, zejména navržením digitální gramotnosti a schopností jako priority v rámci Evropského sociálního fondu;

  • podporuje nabídku a poptávku v oblasti dovedností IKT na trhu práce tím, že do roku 2012 vytvoří nástroje pro stanovení schopností odborníků a uživatelů IKT, aby společnosti, které hledají zaměstnance s určitými dovednostmi v oblasti IKT, mohly jednoduše porovnat jejich dovednosti.

Na základě revize možností Komise rovněž do roku 2012 připraví návrhy, aby zajistila, že do roku 2015 budou internetové stránky poskytující veřejné služby dostupné všem občanům, včetně starších osob a osob s postižením.

Přínos IKT pro společnost

Dovedné používání technologií a využívání informací nám pomůže vyřešit problémy, před nimiž stojí naše společnost, například změnu klimatu a stárnutí obyvatelstva.

Používání a zavádění IKT je nezbytné, aby Evropa dokázala čelit budoucím výzvám, jako je podpora stárnoucí společnosti, klimatická změna, snížení spotřeby energie, zlepšení účinnosti dopravy a mobility, posílení práv pacientů a začlenění osob s postižením do společnosti.

K vyřešení těchto problémů digitální agenda například:

  • zajistí, aby do roku 2011 byla přijata společná metodologie a odvětví IKT mohlo jít příkladem v hlášení vlastních emisí skleníkových plynů a ukázalo cestu jiným energeticky náročným odvětvím;

  • vytvoří rozsáhlé pilotní projekty zajišťující Evropanům bezpečný on-line přístup k jejich lékařským a zdravotním údajům, aby bez ohledu na to, kde se nacházejí, mohli rovněž umožnit lékařům přístup do svých zdravotních záznamů;

  • zvýší bezpečnost a zdravotní pomoc Evropanům, například v akutním případě v zahraničí, definováním minima informací o zdravotním stavu, které budou obsaženy v pacientových záznamech a které budou přístupné kdekoli v EU;

  • zlepší on-line přístup k evropskému kulturnímu dědictví navržením udržitelného modelu financování veřejné digitální knihovny EU (Europeana) a digitalizace evropských kulturních děl;

  • zabezpečí evropským občanům a podnikům každodenní pohodlí při užívání elektronické správy vytvořením seznamu společných přeshraničních služeb, které umožní podnikům a občanům nezávislé působení a život kdekoli v EU, a vytvořením systémů vzájemného uznávání elektronické identity.

Tyto kroky i řada dalších opatření činí z digitální agendy ambiciózní akční plán pro příští roky.

Kdy bude digitální agenda zavedena do praxe?

Stávající prohlášení definuje celou řadu opatření, která budou zavedena do praxe nebo navržena v nadcházejících 2 až 3 letech; po nich budou až do roku 2015 zaváděna návazná opatření. V příštích 10 letech se rozvine iniciativa, která bude vlajkovou lodí strategie Evropa 2020, ke splnění cílů stanovených pro rok 2020.

Bude digitální agendu provádět Evropská komise sama? Jak mohou pomoci zúčastněné strany?

Aby se tento ambiciózní program mohl stát realitou, Evropská komise bude úzce spolupracovat s Evropským parlamentem (na základě průběžného dialogu), členskými státy (prostřednictvím skupiny vysokých zástupců) a všemi zúčastněnými stranami, které projeví zájem, na všech úrovních ve všech členských státech. Komise zorganizuje platformy zúčastněných stran zaměřené na jednotlivé kroky a rovněž výroční digitální shromáždění k posouzení pokroku a nových úkolů.

Příloha 1: Klíčové kroky

Plánované datum splnění

Pulsující jednotný digitální trh

Klíčové opatření č. 1: zjednodušit vypořádávání autorských práv, jejich řízení a přeshraniční udělování licencí, a to:

posílením řízení, transparentnosti a celoevropského udělování licencí pro (on-line) správu práv na základě návrhu rámcové směrnice o kolektivní správě práv;

2010

vytvořením právního rámce, jehož cílem je usnadnit digitalizaci a šíření kulturních děl v Evropě na základě návrhu směrnice o osiřelých dílech a vést dialog se zúčastněnými stranami za účelem přijetí dalších opatření týkajících se již nevydávaných děl, přičemž rámec bude doplněn o informační databáze práv;

2010

přezkoumáním směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru, zejména s ohledem na oblast její působnosti a zásady o zpoplatnění přístupu a užívání.

2012

Klíčové opatření č. 2: zajistit dokončení jednotného prostoru plateb v eurech (SEPA), případně prostřednictvím závazných právních opatření, která stanoví konečné datum přechodu, a usnadnit vytvoření interoperabilního evropského rámce elektronické fakturace prostřednictvím sdělení o elektronické fakturaci a zřízením fóra zahrnujícího řadu zúčastněných stran.

2010

Klíčové opatření č. 3: navrhnout revizi směrnice o elektronických podpisech s cílem poskytnout právní rámec pro přeshraniční uznávání a interoperabilitu bezpečných systémů elektronického ověřování.

2011

Klíčové opatření č. 4: přezkoumat regulační rámec EU upravující ochranu údajů za účelem posílení důvěry jednotlivců a posílení jejich práv.

2010

Interoperabilita a normy

Klíčové opatření č. 5: v rámci přezkumu normalizační politiky EU navrhnout právní opatření k interoperabilitě v oblasti IKT s cílem přetvořit pravidla provádění IKT norem v Evropě a umožnit používání některých norem vypracovaných IKT fóry a konsorcii.

2010

Důvěra a bezpečnost

Klíčové opatření č. 6: představit opatření zaměřená na posílenou politiku bezpečnosti sítí a informací a její vysokou úroveň, včetně takových legislativních iniciativ, jako modernizování Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), a opatření umožňující rychlejší reakce v případě kybernetických útoků, zahrnující CERT pro instituce EU.

2010

Klíčové opatření č. 7: do roku 2010 představit opatření, včetně legislativních iniciativ k potírání kybernetických útoků na informační systémy, a do roku 2013 odpovídající pravidla o soudní příslušnosti v kyberprostoru na evropské i mezinárodní úrovni.

2010 2013

Přístup k rychlému a superrychlému internetu

Klíčové opatření č. 8: přijmout sdělení o širokopásmovém připojení, které představí společný rámec pro akce na úrovni EU a členských států k dosažení cílů strategie Evropa 2020 souvisejících s širokopásmovým připojením a jehož součástí bude:

2010

v tomto rámci posílit a zefektivnit financování vysokorychlostního širokopásmového připojení z nástrojů EU (např. EFRR, EPRV, EZFRV, TEN, CIP) do roku 2014 a hledat způsoby, jak přilákat kapitál pro investice do širokopásmového připojení pomocí úvěrového posílení (zaštítěného EIB a fondy EU);

2014

předložit v roce 2010 návrh cílevědomého evropského programu politiky rádiového spektra, o kterém rozhodne Evropský parlament a Rada a který vytvoří koordinovanou a strategickou politiku radiového spektra na úrovni EU s cílem zvýšit efektivnost správy rádiového spektra a maximalizovat výhody pro spotřebitele a průmysl;

2010

vydat v roce 2010 doporučení k podpoře investic do konkurenceschopných přístupových sítí příští generace prostřednictvím jasných a účinných regulačních opatření.

2010

Výzkum a inovace

Klíčové opatření č. 9: přitáhnout více soukromých investic pomocí strategického využití zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a pomocí partnerství veřejného a soukromého sektoru, využíváním strukturálních fondů pro výzkum a inovaci a udržováním 20% ročního nárůstu rozpočtu na výzkum a vývoj spojený s IKT alespoň po dobu trvání sedmého rámcového programu.

_

Posílení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění

Klíčové opatření č. 10: navrhnout digitální gramotnost a dovednosti jako prioritu pro nařízení o Evropském sociálním fondu (2014–2020).

_

Klíčové opatření č. 11: vyvinout v návaznosti na evropský rámec kvalifikací a EUROPASS nástroje pro stanovení a uznávání schopností odborníků v oboru IKT a uživatelů IKT a vyvinout evropský rámec pro odbornost v oboru IKT za účelem prohloubení schopností a zvýšení mobility odborníků v oboru IKT v Evropě.

2012

Přínos IKT pro společnost EU

Klíčové opatření č. 12: posoudit, zda odvětví IKT splnilo lhůtu pro přijetí společné metodiky měření vlastního energetického profilu a emisí skleníkových plynů, a navrhnout případná právní opatření.

2011

Klíčové opatření č. 13: uskutečnit pilotní projekty na zajištění bezpečného přístupu on-line pro evropské občany k jejich lékařským a zdravotním údajům do roku 2015 a dosáhnout plošného zavedení služeb telemedicíny do roku 2020.

2015–2020

Klíčové opatření č. 14: navrhnout doporučení, kterým se stanoví společný minimální soubor údajů o pacientovi za účelem zajištění interoperability při elektronickém přístupu k záznamům o pacientech nebo při jejich elektronické výměně mezi členskými státy.

2012

Klíčové opatření č. 15: navrhnout udržitelný model financování veřejné digitální knihovny EU Europeana a digitalizace obsahu.

2012

Klíčové opatření č. 16: předložit návrh rozhodnutí Rady a Parlamentu s cílem zajistit vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronického ověřování pravosti na území EU na základě „služeb ověřování pravosti“ on-line, které mají být k dispozici ve všech členských státech (a mohou využívat nejvhodnější úřední doklady občanů vydávané veřejnými orgány nebo soukromými subjekty).

2012

Příloha 2: Klíčové výkonnostní cíle

Tyto ukazatele jsou odvozeny především ze srovnávacího rámce 2011–20151 schváleného členskými státy EU v listopadu 2009.

1. Cíle v oblasti širokopásmové infrastruktury:

Základní širokopásmové připojení pro všechny do roku 2013: 100% pokrytí širokopásmového připojení pro všechny občany EU. (Výchozí údaje: celkové pokrytí DSL (v % celkového počtu obyvatel EU) dosáhlo v prosinci 2008 93 %.)

Rychlé širokopásmové připojení do roku 2020: 100% pokrytí širokopásmového připojení o rychlostech 30 Mb/s nebo vyšších pro všechny občany EU. (Výchozí údaje: 23 % širokopásmových připojení dosahovalo v lednu 2010 rychlosti alespoň 10 Mb/s.)

Superrychlé širokopásmové připojení do roku 2020: 50 % evropských domácností by mělo mít připojení o rychlosti přesahující 100 Mb/s. (Bez výchozích údajů.)

2. Jednotný digitální trh:

Podpora elektronického obchodování (eCommerce): 50 % obyvatel by mělo do roku 2015 nakupovat on-line. (Výchozí údaje: V roce 2009 uvedlo 37 % jednotlivců ve věku 16–74 let, že během uplynulých dvanácti měsíců objednali zboží nebo služby pro osobní potřebu).

Přeshraniční elektronický obchod: 20 % obyvatel by mělo do roku 2015 nakupovat on-line v zahraničí. (Výchozí údaje: V roce 2009 uvedlo 8 % jednotlivců ve věku 16–74 let, že během uplynulých dvanácti měsíců objednali zboží nebo služby prodejců z jiných zemí EU.)

Elektronický obchod pro podniky: 33 % malých a středních podniků by mělo do roku 2015 provádět nákup/prodej on-line. (Výchozí údaje: Během roku 2008 24 % podniků nakupovalo a 12 % prodávalo elektronickou cestou zboží a služby v hodnotě rovné 1 % obratu či celkového objemu nákupu nebo vyšší.)

Jednotný trh telekomunikačních služeb: rozdíly v roamingu a vnitrostátních tarifech by se do roku 2015 měly přiblížit nule. (Výchozí údaje: V roce 2009 byla průměrná cena roamingu 0,38 EUR za minutu (odchozí hovor) a průměrná cena všech volání v EU 0,13 EUR za minutu (včetně roamingu).

3. Digitální začlenění:

Zvýšení pravidelného používání internetu ze 60 na 75 % do roku 2015, v případě znevýhodněných osob pak ze 41 na 60 %. (Výchozí údaje jsou z roku 2009.)

Do roku 2015 snížit na polovinu podíl obyvatel, kteří internet nikdy nepoužili (na 15 %). (Výchozí údaje: V roce 2009 činil podíl jednotlivců ve věku 16–74 let, kteří nikdy nepoužili internet, 30 %.)

4. Veřejné služby:

Elektronická veřejná správa (eGovernment) do roku 2015: 50 % občanů používajících elektronickou veřejnou správu, z toho více než polovina zasílá vyplněné formuláře. (Výchozí údaje: V roce 2009 uvedlo 38 % jednotlivců ve věku 16–74 let, že během uplynulých dvanácti měsíců použili služby elektronické veřejné zprávy, z toho 47 % je použilo k zaslání vyplněných formulářů.)

Přeshraniční veřejné služby: zpřístupnit do roku 2015 on-line všechny klíčové přeshraniční služby uvedené na seznamu, který členské státy odsouhlasí do roku 2011. (Bez výchozích údajů.)

5. Výzkum a inovace:

Posílení výzkumu a vývoje IKT: zdvojnásobit veřejné investice na 11 miliard EUR. (Výchozí údaje: vládní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj IKT (IKT GBAORD) dosáhly v roce 2007 nominální výše 5,7 miliardy EUR.)

6. Nízkouhlíkové hospodářství:

Podpora osvětlení s nízkou spotřebou energie: celkové snížení energie spotřebované na osvětlení alespoň o 20 % do roku 2020. (Bez výchozích údajů.)

1 :

Více informací na stránce Benchmarking framework 2011-2015; Představuje koncepční rámec sběru dat pro statistiku o informační společnosti a seznam základních srovnávacích ukazatelů.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website