Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

MEMO/10/199

V Bruselu dne 19. května 2010

Digitální agenda pro Evropu: jaké mi přinese výhody?

(viz též dokumenty IP/10/581 a MEMO/10/200)

Evropská komise právě představila ambiciózní digitální agendu pro Evropu, která nastiňuje sedm prioritních oblastí činnosti – vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilitu, zvýšení důvěry v internet a jeho bezpečnosti, výrazně rychlejší přístup k internetu, lepší investice do výzkumu a vývoje, zvýšení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění a uplatnění informačních a komunikačních technologií při řešení úkolů, se kterými se společnost potýká, jako je např. změna klimatu či stárnoucí populace. V těchto sedmi oblastech digitální agenda počítá s přibližně 100 návazných kroků, z nichž 31 by mělo být legislativního charakteru. Digitální agenda je první ze stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začleňování (viz dokument IP/10/225). Obecně řečeno se digitální agenda zaměřuje na technologie 21. století a on-line služby, které pomohou Evropě posílit vytváření nových pracovních příležitostí, podpořit hospodářskou prosperitu a v mnoha ohledech zlepšit každodenní život obyvatel a podniků v EU. Níže uvádíme několik praktických příkladů, které ukazují, jaké konkrétní výhody budou mít opatření v rámci provádění digitální agendy pro občany a podniky.

Spotřebitelé: pulsující jednotný digitální trh a přístup k vysokorychlostnímu internetu

Digitální svět by měl být lidem nadosah! V současné době však příliš mnoho lidí v Evropě uvízlo „v pomalém pruhu“ internetu, protože jednotný digitální trh je zaostalý, lidé nemají důvěru být on-line nebo nemají možnost přístupu k vysokorychlostnímu internetovému připojení.

Spotřebitelé zatím nemohu v plném rozsahu využívat výhod konkurenčních cen a široké nabídky, které jednotný evropský digitální trh poskytuje. Často je jednodušší si něco koupit on-line u firmy působící ve Spojených státech než v jiné zemi EU. Například až v 60 % případů on-line objednávka zboží v jiné zemi EU narazí na nějakou překážku, jako například odmítnutí platby kreditní kartou, protože karta pochází z „nesprávné“ země. Můžeme uvést i další příklad. Spotřebitelé mohou nakupovat CD disky v kterémkoli evropském obchodě s hudbou, ale často si z jiné země nemohou zákonným způsobem stáhnout hudbu on-line, protože licence na práva jsou udělovány pouze pro jednotlivé státy. Taková roztříštěnost znamená, že v USA je legálně stahováno čtyřikrát více hudby než v EU. Je zde také skutečnost, že při transakcích prováděných on-line se cítí zcela bezpečně pouhých 12 % uživatelů internetu z EU.

Pokud jde o telekomunikační služby, i přes opatření EU zaměřená na roaming se spotřebitelé při pobytu v zahraničí ještě stále zdráhají využívat mobilní telefonní služby, protože ceny jsou v porovnání s cenami stejných služeb účtovaných v rámci jejich členského státu vyšší; to platí zejména v případě využívání roamingu pro přenos dat.

Evropská digitální agenda se zaměřuje na řešení těchto problémů, aby lidem zpřístupnila všechny potenciální výhody digitální společnosti.

Například se bude snažit zajistit přístup k superrychlému internetu, který obyvatelům umožní nakupovat, tvořit, učit se, sdružovat se a komunikovat on-line a který je rovněž zásadní pro hospodářský růst. Cílem evropské digitální agendy je do roku 2020 všem Evropanům zajistit internetové připojení o rychlosti 30 Mb/s nebo vyšší s tím, že polovina evropských domácností bude mít internetové připojení o rychlosti 100 Mb/s nebo rychlejší.

Digitální agenda rovněž podpoří koordinaci EU v oblasti řízení rádiového spektra s cílem urychlit růst inovačních bezdrátových širokopásmových služeb. Vytvoří jasná pravidla pro povzbuzení investic do otevřených a konkurenceschopných sítí nové generace a pomůže veřejným orgánům uvést na trh novou širokopásmovou infrastrukturu v místech, kde je pro trh či soukromé investory v důsledku zeměpisných podmínek nebo omezeného počtu potenciálních zákazníků obtížné vysokorychlostní internet nabízet (např. venkovské oblasti).

Zjednodušením vypořádávání autorských práv, jejich řízení a přeshraničního udělování licencí digitální agenda usiluje o nalezení řešení pro celoevropský přístup k legálnímu obsahu poskytovanému on-line. Rovněž bude podporovat rozsáhlou digitalizaci bohatých sbírek národních knihoven, archivů a muzeí a podporovat přístup k nim prostřednictvím portálu evropských digitálních knihoven Europeana (www.europeana.eu) (viz dokument MEMO/10/166).

Dalším krokem v této oblasti je zjednodušení elektronických plateb a elektronické fakturace v rámci Evropy, čímž se podpoří přeshraniční nakupování on-line.

Aby se mohli Evropané na internetu cítit bezpečněji, digitální agenda zpřísní pravidla EU pro ochranu osobních údajů, zdokonalí příručku „eYou guide“ (http://ec.europa.eu/information_society/eyouguide/index_en.htm), digitálního průvodce právy on-line, aby byla praktičtější a více přátelská k uživatelům, a navrhne vytvoření celounijního on-line systému pro řešení sporů u transakcí realizovaných elektronicky (eCommerce).

Digitální agenda se rovněž snaží posílit důvěru lidí v užívání internetu mj. lepší koordinací reakcí EU na kybernetické útoky, krádeže identity a zasílání nevyžádané elektronické pošty (spamů).

Po přezkoumání nákladů plynoucích z absence jednotného telekomunikačního trhu má Komise v úmyslu přijmout další opatření, jejichž cílem je například zajistit do roku 2015 nulový rozdíl mezi roamingovými a vnitrostátními cenami.

Pracovníci – správné dovednosti pro digitální věk

V současné době Evropa trpí rostoucím nedostatkem dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). 150 milionů Evropanů – přibližně 30 % - nikdy nepoužilo internet a evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy adekvátně nereagují na potřebu dovedností na poli IKT požadovaných na dnešním digitálním trhu práce. Digitální agenda usiluje o rozšíření a zdokonalení digitálních dovedností všech občanů EU bez ohledu na jejich věk, působiště nebo ekonomickou situaci, aby se mohli plně začlenit do digitální společnosti a uplatnit se na trhu práce.

Rovněž existuje obrovský dosud nevyužitý potenciál mezi miliony mladých lidí a miliony žen všech věkových kategorií, kteří jsou pravidelnými uživateli IKT a kteří by mohli mít zájem o pracovní místo v oboru ITK a technologií. Je třeba začít využívat tuto obrovskou rezervu potenciálních talentů a zdrojů pro evropský růst a konkurenceschopnost. Cílem digitální agendy bude zajistit, aby všichni obyvatelé, zejména pak mladí lidé, byli upozorněni na potenciál IKT pro všechny druhy profesí. EU vyzve členské státy, aby se digitální gramotnost a dovednosti staly prioritou v rámci Evropského sociálního fondu.

Občanům, kteří již dovednosti v oblasti IKT využívají a pracují v technologickém odvětví, digitální agenda pomůže najít a rozpoznat dovednosti odborníků na IKT, aby je odvětví, která budou potřebovat zaměstnance se specifickými dovednostmi v oblasti IKT, dokázala snadno identifikovat.

Pacienti a lékaři – využívání IKT pro udržitelnou zdravotní péči

Investice do digitálních technologií souvisejících se zdravotní péčí, rovněž označovaných jako eHealth, mohou významným způsobem zlepšit rozsah a kvalitu péče poskytované evropským pacientům i zdravotnickým odborníkům. Připomeňme nové služby telemedicíny, jako jsou například lékařské konzultace poskytované on-line nebo přenosné přístroje, které sledují zdravotní stav osob trpících chronickými chorobami a osob s postižením a zaručují pacientům svobodu pohybu, kterou doposud postrádali.

Z praktického hlediska může elektronické zdravotnictví (eHealth) minimalizovat riziko lékařských chyb a pomoci při včasném odhalování zdravotních problémů. Pomocí telemonitoringu pacientů s onemocněním srdce lze snížit procento úmrtí až o 15 %, snížit počet dní hospitalizace o 26 % a ušetřit 10 % nákladů na ošetření – což je v obtížné ekonomické situaci životně důležité. Elektronické lékařské přepisy mohou snížit množství chyb v dávkování léků o 15 %. eHealth bude zásadní pro to, aby zdravotní péče zůstala v Evropě se stárnoucí populací dostupná pro všechny a přístupná všem.

Cílem digitální agendy je zajistit Evropanům do roku 2015 bezpečný přístup k jejich on-line lékařským a zdravotním záznamům, a to nejen doma, ale kdykoli na cestách na území EU. To usnadní práci lékařům a umožní pacientům, aby jim byla poskytnuta ta nejlepší pomoc, ať už navštíví lékaře doma nebo v jiné zemi EU.

Výrobní průmysl – příležitosti v interoperabilní digitální ekonomice

Odvětví IKT značně přispívá k celkovému růstu produktivity evropské ekonomiky jako celku (v uplynulých 15 letech stojí informační a komunikační technologie za polovinou růstu produktivity v Evropě – viz dokument IP/10/571 – a je pravděpodobné, že se tento trend bude dále zrychlovat).

V ideálním světě digitální služby a přístroje vzájemně dokonale spolupracují a komunikují. Toto však neodpovídá dnešní situaci. Máme řadu přístrojů a softwarových rozhraní, které vzájemně nespolupracují tak, jak by mohly, což vede k roztříštěnosti trhů a absenci hospodářské soutěže. Rovněž máme normalizační procesy, které vždy nedrží krok s technologickými změnami. Tyto problémy společně způsobují, že jednotné využívání technologií je velmi obtížné a že on-line služby, včetně veřejných služeb, doposud často nutí uživatele pracovat se specifickým softwarem nebo přístroji, což vede k riziku „závislosti na dodavateli“ a vyšším cenám. Takové překážky rovněž brání výrobnímu průmyslu vyvíjet inovační výrobky a služby a následně blokují tolik potřebný hospodářský růst a vznik pracovních příležitostí.

Abychom vyřešili tyto problémy, digitální agenda počítá s přezkumem politiky normalizace EU do roku 2010, která se bude týkat především potřeby evropské normalizace IKT, aby byla schopna držet krok s rychle se měnícími technologickými trhy. Komise navíc vydá pokyny k pravidlům pro vytváření norem, veřejné zakázky na řešení založená na IKT a interoperabilitu.

Odvětví IKT– výzkum a inovace pro digitální ekonomiku

Digitální agenda se zaměřuje především na řešení zásadního problému nedostatku investic a roztříštěnosti evropského výzkumu v oblasti IKT. Evropské výdaje na výzkum a vývoj IKT se pohybují pouze na úrovni 40 % výdajů vynaložených v USA. Toto je strategický nedostatek, vezmeme-li v úvahu, že IKT patří v moderní ekonomice mezi nejdůležitější podpůrné technologie.

Digitální agenda bude usilovat o to, aby se zvýšil podíl soukromých investic, a to prostřednictvím strategického využívání zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a partnerství veřejné a soukromé sféry, prostřednictvím regionálních a jiných fondů EU určených na výzkum a vývoj, udržováním tempa ročního růstu rozpočtu EU na výzkum a vývoj IKT pro rámcové evropské výzkumné programy, a to minimálně do roku 2013.

Odvětví IKT se rovněž potýká se značným nedostatkem vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti IKT a není schopno uspokojit své stávající ani budoucí požadavky na jednotlivé pracovní pozice. Evropská digitální agenda se s tímto problémem snaží vypořádat tak, že podporuje vzdělávání v oblasti IKT a navrhuje opatření, aby zvýšila jejich atraktivitu pro profesní rozvoj. Dostupnost a lepší připravenost odborníků na IKT podpoří zdravý růst odvětví, jehož vývoj do značné míry závisí na dovednostech a schopnostech lidí.

Lidem, kteří již dovednosti v oblasti IKT využívají a pracují v technologickém odvětví, digitální agenda pomůže najít a rozpoznat dovednosti odborníků na IKT, aby je odvětví, která budou potřebovat zaměstnance se specifickými dovednostmi v oblasti IKT, dokázala snadno identifikovat.

Malé a střední podniky – elektronická veřejná správa (eGovernment) pro zjednodušení fungování malých a středních podniků

Digitální agenda se zaměřuje na snížení byrokracie a odstranění překážek, které brání 99 % všech evropských podniků, aby v plném rozsahu využívaly příležitosti nabízené jednotným digitálním trhem. Jedním z obecných cílů digitální agendy je, aby 33 % malých a středních podniků do roku 2015 realizovalo nákup a prodej on-line.

Především dokončení jednotného prostoru plateb v eurech (SEPA) usnadní malým a středním podnikům provádět s pomocí bezpečných a efektivních platebních metod elektronické platby a fakturaci i za hranicemi státu.

Závazek zlepšit fungování elektronické veřejné správy přijatý v digitální agendě si klade za cíl zajistit, aby malé a střední podniky mohly trávit méně času administrativními procedurami a mohly získávat nové obchodní příležitosti. Zejména úplné provádění legislativy EU týkajících se elektronického zadávání veřejných zakázek, praktická elektronická identifikace a elektronické ověřování u přeshraničních služeb by přineslo množství přeshraničních obchodních příležitostí. Do roku 2011 by se země EU měly dohodnout na společném seznamu klíčových přeshraničních veřejných služeb (např. elektronická osvědčení potřebná k tomu, aby se subjekt mohl ve výběrovém řízení na veřejnou zakázku kvalifikovat jako zhotovitel), což by podnikatelům umožnilo založit si a provozovat podnik kdekoli v Evropě nezávisle na místě, kde se nacházejí. Tyto klíčové služby by měly být v plném rozsahu on-line do roku 2015.

Umělci, spisovatelé, hudebníci

Internet je jedinečná platforma pro distribuci kulturního obsahu, která nabízí spisovatelům, skladatelům a umělcům získat si širší publikum. Evropa potřebuje rychle rozvíjet tvorbu, produkci a distribuci digitálního obsahu. To však vyžaduje plně funkční evropský jednotný digitální trh a lepší ochranu odměn spisovatelů a dalších tvůrců.

V současné době je v některých oblastech obsahu evropský jednotný on-line trh roztříštěný, protože správa práv je organizována na úrovni jednotlivých států, takže by celoevropský obchod s hudbou a videonahrávkami musel o právech jednat jednotlivě s různými orgány pro správu práv pro každý z 27 členských států. To znamená, že i když si evropští spotřebitelé mohou zakoupit například CD v každém obchodě, nemají často možnost si hudbu zakoupit na legálních on-line platformách v zemích EU, protože licence k právům jsou vydávány na úrovni jednotlivých států.

V současné době jsou potenciální příjmy tvůrců nižší, protože obyvatelům Evropy, kteří by rádi měli přístup k autorskému a kulturnímu obsahu, se tato možnost nenabízí, neboť neexistuje legální cesta, jak toho dosáhnout. Je paradoxem, že pirátský obsah Evropou obíhá snáze než obsah legální. Je třeba nalézt vyvážené řešení; tvůrčí obory by měly být stimulovány k tomu, aby nabízely více obsahu on-line výměnou za lepší právní ochranu. Digitální agenda chce tyto problémy řešit podporou vydávání přeshraničních a celoevropských licencí v digitálním prostředí. Toto lze realizovat mimo jiné prostřednictvím nové rámcové směrnice o kolektivní správě práv, která by měla být připravena v roce 2011, návrhu směrnice týkající se osiřelých děl, průběžných jednání se zúčastněnými stranami o dílech na trhu již nedostupných a přezkoumáním pravidel EU týkajících se opakovaného použití informací veřejného sektoru. Potřeba dalších opatření bude posouzena v roce 2012 po vydání zelené knihy pro rok 2010 o příležitostech a úkolech v oblasti on-line distribuce audiovizuálních děl a jiného tvůrčího obsahu.

Životní prostředí – využití IKT k omezení naší ekologické stopy

V celosvětovém měřítku Evropa zastává přední pozici v řešení problému změny klimatu, což jí umožnilo vytvořit ambiciózní politiku v oblasti energetiky a změny klimatu, která si klade za cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů nejméně o 20 %. Plný potenciál nástrojů IKT, které by měly občanům i podnikům pomoci zredukovat jejich uhlíkové stopy, musí být plně využit, aby pomohl EU splnit její globální závazky.

Řešení založená na monitoringu pomocí IKT, jako jsou inteligentní sítě a měřicí zařízení, které analyzují spotřebu energie, mohou zvýšit úspory energií jak na pracovišti, tak doma. Na osvětlení se celosvětově spotřebuje téměř 20 % elektřiny. Přibližně 70 % z toho by mohlo být ušetřeno použitím efektivních inteligentních systémů řízení osvětlení založených na IKT. V rámci digitální agendy by mělo do roku 2020 dojít k 20% snížení spotřeby energie využívané na osvětlení oproti roku 2010.

Digitální agenda se za účelem splnění svých cílů v oblasti úspory energie snaží zajistit, aby veřejné orgány, odvětví IKT a odvětví s velkým objemem emisí úzce spolupracovaly na urychleném masivním zavádění řešení založených na IKT.

Výzkumní pracovníci – posílení financování společného výzkumu v oblasti IKT

Nedostatek evropských investic do výzkumu a vývoje IKT ohrožuje evropské výrobní odvětví i sektor služeb (především výrobu automobilů a spotřebního zboží, zdravotnictví a lékařství). Investiční propast je způsobena především nedostatečnými výdaji na výzkum a vývoj (méně než 5,5 miliardy EUR ročně), přebujelou byrokracií a roztříštěností trhu.

V digitální agendě bude Komise usilovat o to, aby se zvýšil podíl soukromých investic, a to prostřednictvím strategického využívání zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi. V rámci sedmého rámcového programu EU pro výzkum (FP7) Komise rovněž podpoří šest partnerství veřejného a soukromého sektoru založených na IKT celkovou částkou poskytnutou EU ve výši 1 miliardy EUR a získáním soukromých investic ve výši přibližně 2 miliard EUR. Rovněž zachová roční nárůst rozpočtu na výzkum a vývoj IKT minimálně do roku 2013. Digitální agenda vyzývá členské státy EU, aby do roku 2020 zdvojnásobily celkové roční veřejné výdaje na výzkum a vývoj IKT na částku 11 miliard EUR.

Digitální agenda pro Evropu rovněž zahrnuje opatření na omezení nadměrné administrativy, aby mladí výzkumní pracovníci a malé a střední podniky měli snazší a rychlejší přístup k fondům EU na výzkum IKT již od roku 2011, a na posílení koordinace a vytváření společných zdrojů s členskými státy a průmyslem.

Rodiče a jejich děti: bezpečný pobyt na síti

Mladí lidé a děti jsou v současné době nejaktivnější uživatelskou skupinou internetu: 73 % mladých lidí ve věku od 16 do 24 let pravidelně využívá rozšířené služby k vytváření a sdílení on-line obsahu, což představuje dvojnásobek průměru EU (35 %). 66 % všech Evropanů mladších 24 let využívá internet každý den, zatímco unijní průměr je 43 %. Přestože se tito mladí lidé mohou cítit on-line jako doma, stále je zde nebezpečí on-line hrozeb.

Digitální agenda pomůže rodičům a jejich dětem, aby byli na internetu v bezpečí. Zejména prostřednictvím programu Bezpečnější internet všechny země EU budou směrovány k tomu, aby založily horké linky pro hlášení pohoršlivého on-line obsahu a ve školách nabízely vyučování bezpečnosti na internetu. Poskytovatelé on-line služeb, které jsou nejpopulárnější mezi mladšími generacemi (např. sociální sítě, operátoři mobilních sítí), budou požádáni, aby do roku 2013 dále rozvinuli samoregulační opatření týkající se on-line bezpečnosti dětí.

V neposlední řadě digitální agenda rovněž navrhuje posílení spolupráce na evropské a mezinárodní úrovni v potírání kyberkriminality (např. on-line platformy varování na národní úrovni a úrovni EU k boji proti sexuálnímu zneužívání a šíření materiálu o sexuálním zneužívání dětí na internetu) a jiných forem kybernetických útoků, krádeží identity a spamů.

Starší lidé a lidé s postižením – nové příležitosti

Zejména ve stárnoucí společnosti je eHealth klíčovou oblastí pro inovaci, která může přinést lepší výsledky pro starší lidi či lidi s postižením.

Například díky fondům EU využívají technologie asistovaného žití v domácím prostředí (AAL) IKT, aby digitální společnost umožnila nezávislejší a důstojnější život pro lidi, kteří mají chatrné zdraví nebo trpí chronickými chorobami a osobám s postižením.

Program AAL propaguje inovaci a využívání IKT v oblastech, jako je předcházení pádům (toto v EU postihuje více než jednu třetinu lidí ve věku nad 65 let) nebo podpora více než 7 milionů občanů EU, kteří jsou postižení demencí, ztrátou paměti, ztrátou pozornosti či neschopností řešit drobné problémy. Digitální agenda se zaměří na to, aby se do roku 2015 počet případů, které umožní starším osobám nezávisle žít v domácím prostředí, zdvojnásobil.

150 milionů Evropanů – přibližně 30 % – nikdy nepoužilo internet. Tato skupina je z větší části tvořena lidmi ve věku od 65 do 74 let. Přístupnost a využitelnost jsou rovněž problémem u Evropanů s postižením. Překlenutí této digitální bariéry může pomoci členům znevýhodněných sociálních skupin získat rovnější postavení v digitální společnosti (včetně služeb, jež je bezprostředně zajímají, například elektronické učení (eLearning), elektronická správa (eGovernment) nebo elektronické zdravotnictví (eHealth)) a zlepšit možnosti jejich pracovního uplatnění a kvalitu života.

Lidé ve venkovských a odlehlých oblastech – propojování komunit

Cílem digitální agendy je do roku 2013 umožnit přístup k širokopásmovému internetu všem, dokonce i lidem, kteří bydlí v odlehlých oblastech. Vysoké náklady na výstavbu nových infrastruktur však spolu s nízkou poptávkou znamenají, že telekomunikační společnosti jsou odrazovány od instalace nezbytné širokopásmové infrastruktury.

EU bude na řešení tohoto problému spolupracovat s členskými státy, aby posílila a lépe zacílila regionální a jiné programy financování s cílem podpořit investice a přijala opatření ke snížení investičních nákladů. Digitální agenda rovněž počítá s návrhy, které zajistí, že část digitální dividendy – radiové frekvence uvolněné přechodem z analogového na digitální vysílání – budou moci být využity pro bezdrátové širokopásmové technologie. Toto je důležité zejména proto, že bezdrátové (pozemní a satelitní) široké pásmo nejen zpřístupňuje zajímavé nové služby, ale je zásadní i pro poskytování rychlého internetu všem, včetně odlehlých a venkovských oblastí.

S cílem podpořit rozvoj širokopásmových sítí Evropská komise ještě v letošním roce navrhne ambiciózní evropský program politiky rádiového spektra ke zvýšení efektivity správy rádiového spektra a maximalizaci přínosu pro spotřebitele a průmysl.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site