Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

MEMO/08/86

V Bruselu dne 13. února 2008

Přezkum vytvoření Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR)

Komise předložila sdělení o vytvoření Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR), jehož hlavním cílem je zabránit nepovolenému překračování hranic, snížit počet nelegálních přistěhovalců, kteří přicházejí o život na moři, a zvýšit vnitřní bezpečnost EU prevencí přeshraniční trestné činnosti.

Úkoly a cíle

Sdělení se zabývá parametry, v jejichž rámci by mohl být Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR), který se zpočátku zaměří na jižní a východní vnější hranice EU, vypracován, a navíc navrhuje členským státům plán pro postupné vypracování „systému systémů“ v nadcházejících letech. Toto sdělení se zaměřuje na posílení ostrahy hranic, přičemž cílem ostrahy hranic je:

  • Snížení počtu nelegálních přistěhovalců, kteří přicházejí do EU tajně

Vnitrostátní systémy ostrahy hranic prozatím pokrývají pouze vybrané části vnějších hranic EU. Z technických a finančních důvodů jsou kontrolované oblasti v současnosti omezeny na některé rovinaté či pobřežní oblasti a oblasti, v nichž se provádějí operace.

Orgánům zodpovědným za kontrolu hranic v členských státech je třeba poskytnout včasnější a spolehlivější informace nutné k tomu, aby mohly odhalovat, identifikovat, vyhledávat a zachycovat ty, kteří se pokoušejí vstoupit do EU nelegálně, a tak snížit počet nelegálních přistěhovalců, kteří překračují vnější hranice EU tajně.

  • Snížení počtu úmrtí nelegálních přistěhovalců záchranou většího počtu životů na moři

Mnozí nelegální přistěhovalci a osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, cestují za nelidských podmínek a ve snaze vstoupit do EU nelegálně podstupují velmi vysoké osobní riziko tím, že se ukrývají v dopravních prostředcích, nákladních lodích atd. V posledních letech tito lidé cestovali na palubách přeplněných lodí nezpůsobilých k plavbě na moři, a tím se zvýšil počet migrantů, kteří se utopili v Atlantském oceánu mezi Afrikou a Kanárskými ostrovy a ve Středozemním moři.

Daň v podobě tragických úmrtí při tomto druhu nelegálního přistěhovalectví je nepřípustná, a musí být tudíž výrazně snížena. Je nutné zlepšit schopnost vyhledávat malé čluny na volném moři, což povede k většímu počtu pátracích a záchranných činností, a tedy k záchraně více životů na moři. Dlouhodobých řešení náročných úkolů, které vyplývají z řízení migrace, však lze dosáhnout pouze komplexní strategií, jež bude zahrnovat spolupráci se třetími zeměmi, a to i v oblasti ostrahy hranic.

  • Zvýšení vnitřní bezpečnosti EU jako celku prevencí přeshraniční trestné činnosti

Účelem systému ostrahy hranic je nejen zabránit neoprávněnému překračování hranic, ale i potírat přeshraniční trestnou činnost, jako je terorismus, obchod s lidmi, pašování drog, nedovolený obchod se zbraněmi atd.

Potírat tyto hrozby je hlavním a nejdůležitějším úkolem policejních sil a zpravodajských služeb členských států. Účinný systém správy hranic na vnitrostátní i evropské úrovni však poskytne cenný nástroj v boji proti přeshraniční trestné činnosti.

Obecná koncepce

Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) by měl podpořit členské státy, aby dosáhly plného situačního povědomí[1] na svých vnějších hranicích a zvýšily reakční schopnost[2] svých orgánů pro vynucování práva.

Systém EUROSUR by měl poskytnout společný technický rámec pro zjednodušení každodenní spolupráce a komunikace mezi orgány členských států a snazší používání špičkové technologie pro účely ostrahy hranic. Klíčovým provozním cílem by mělo být sdílení informací – vyjma osobních údajů – mezi stávajícími vnitrostátními a evropskými systémy.

Systém EUROSUR by měl být vypracován ve třech zároveň probíhajících fázích:

  1. FÁZE 1: Cílem této fáze je propojit a zjednodušit stávající systémy a mechanismy ostrahy na úrovni členských států.

Finanční prostředky poskytnuté v rámci Evropského fondu vnějších hranic by proto měly být použity na aktualizaci a rozšíření vnitrostátních systémů ostrahy hranic a na zřízení vnitrostátních koordinačních center pro kontrolu hranic v členských státech umístěných na jižních a východních vnějších hranicích EU.

K výměně údajů a koordinaci činností mezi centry v členských státech i agenturou FRONTEX by měla být vytvořena zabezpečená počítačová komunikační síť.

Kromě toho by se mělo přezkoumat, jak by se vybraným sousedním třetím zemím mohla poskytnout finanční a logistická podpora při prosazování operační spolupráce v oblasti ostrahy hranic s členskými státy.

  1. FÁZE 2: Účelem této fáze je zlepšit využívání prostředků ostrahy na úrovni EU.

Technická výkonnost nástrojů ostrahy a senzorů (např. satelitů, nepilotovaných letounů atd.) bude zdokonalena díky programům EU pro výzkum a vývoj.

Kromě toho by společné používání nástrojů ostrahy poskytovalo orgánům členských států častěji a spolehlivěji informace o ostraze na jejich vnějších hranicích i v předhraniční oblasti.

Mohl by být vypracován soubor společných předhraničních zpravodajských informací, který by slučoval zpravodajské informace a informace získané z nástrojů ostrahy.

  1. FÁZE 3: Cílem této fáze je vytvořit společné prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti EU. Toho bude dosaženo integrací všech stávajících systémů oznamování a sledování v námořních oblastech v rámci jurisdikce členských států a v přilehlých volných mořích do širší sítě, a orgány hraniční kontroly tak budou moci využívat výhod plynoucích z kombinovaného použití těchto různých systémů.

Vzhledem ke stávajícímu migračnímu tlaku by první krok integrované sítě měl být omezen na Středozemní moře, jižní Atlantický oceán (Kanárské ostrovy) a Černé moře a měl by se zaměřit na vnitřní bezpečnost, a to propojením orgánů hraniční kontroly a dalších orgánů s bezpečnostními zájmy a pravomocemi v námořní oblasti.

Později by tato integrovaná síť systémů oznamování a ostrahy mohla být rozšířena na celou námořní oblast EU a zahrnovala by nejen aspekty týkající se hranic, ale i námořní aktivity, jako jsou např. námořní bezpečnost, ochrana mořského životního prostředí, kontrola rybolovu a vymáhání práva.

Zatímco fáze 1 a 2 by se měly vztahovat na námořní a pozemní vnější hranice, fáze 3 by se měla zaměřit pouze na námořní oblast. Aspekty tohoto sdělení, které se týkají ostrahy vnějších námořních hranic, tvoří součást celkového rámce stanoveného Integrovanou námořní politikou pro Evropskou unii.

Po dokončení bude EUROSUR představovat klíčový krok k dalšímu postupnému vytváření společného evropského integrovaného systému správy hranic. Při provádění různých opatření popsaných v tomto sdělení by měl být Fond vnějších hranic hlavním mechanismem solidarity, díky jemuž mohou členské státy v Evropské unii sdílet finanční břemeno.

Pokud se o práci místopředsedy Komise Franca Frattiniho chcete dozvědět více, prohlédněte si jeho internetové stránky: http://www.ec.europa.eu/commission_barroso/frattini/index_en.htm


[1] Situační povědomí měří, v jakém rozsahu jsou orgány schopny odhalovat přeshraniční pohyby a nacházet dostatečné důvody pro kontrolní opatření.

[2] Reakční schopnost měří dobu, která je potřebná k zachycení jakéhokoli přeshraničního pohybu, který se má zkontrolovat, a dále dobu a prostředky k reakci na neobvyklé okolnosti.


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site