Navigation path

Left navigation

Additional tools

MEMO/08/33

V Bruselu dne 23. ledna 2008

Memorandum k souboru opatření v oblasti obnovitelné energie a změny klimatu

1. ÚVOD

V posledních desetiletích má náš životní styl a narůstající bohatství dalekosáhlý vliv na odvětví energetiky a mění za pochodu výraznou měrou naše energetické vyhlídky. Rostoucí poptávka po energii, prudký nárůst cen ropy, nejisté dodávky energie a obavy z globálního oteplování nám otevřely oči a my jsme si uvědomili, že energii již nemůžeme brát jako samozřejmost. Představitelé EU se proto zavázali k většímu využívání obnovitelné energie; energie, která může nahradit fosilní paliva, diverzifikovat naše dodávky energie a snížit emise uhlíku. Podpora investic do obnovitelné energie, energetické účinnosti a nových technologií přispívá k udržitelnému rozvoji, k bezpečnosti dodávek a pomáhá vytvářet nová pracovní místa a dosahovat hospodářského růstu, větší konkurenceschopnosti a rozvoje venkova. Na podporu a využívání obnovitelné energie je nezbytný komplexní legislativní rámec. Jen tak je možné poskytnout podnikatelské sféře dlouhodobou stabilitu, kterou potřebuje pro rozumná investiční rozhodnutí v odvětví obnovitelné energie, a vyslat Evropskou unii na cestu směrem k čistější, bezpečnější a konkurenceschopnější energetické budoucnosti.

2. OKOLNOSTI

V lednu 2007 předložila Evropská komise integrovaný návrh týkající se energie a změny klimatu, který řešil otázky dodávek energie, změny klimatu a průmyslového rozvoje. O dva měsíce později plán přijaly hlavy evropských států a schválily energetickou politiku pro Evropu.

Plán vyzval ke splnění následujících cílů:

20% zvýšení energetické účinnosti
20% snížení emisí skleníkových plynů
20% podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU do roku 2020
10% podíl biopaliv v pohonných hmotách do roku 2020

Tyto cíle jsou velmi ambiciózní: dnes obnovitelná energie představuje 8,5 %. Abychom do roku 2020 mohli dosáhnout 20 %, budou muset všechna odvětví hospodářství a všechny členské státy vynaložit velké úsilí.

Evropský přístup je nutný pro to, aby úsilí o splnění 20% cíle bylo rovnoměrně rozděleno mezi členské státy. Dále si musí být cíli a cestou, kterou se půjde, jisti investoři.

3. NÁVRH KOMISE

Za účelem dosažení politických cílů pro obnovitelnou energii navrhla Evropská komise směrnici, která pro všechny členské státy stanoví vnitrostátní cíle pro obnovitelnou energii, jejichž výsledkem bude všeobecný závazný cíl ve výši 20% podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie v roce 2020 a závazný 10% minimální cíl pro biopaliva v dopravě.

Obnovitelná energie se dotýká tří odvětví: elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy. Členské státy se mají samy rozhodnout, jak za účelem splnění svých vnitrostátních cílů zkombinují příspěvky z těchto odvětví, přičemž si vyberou prostředky, které budou nejlépe vyhovovat jejich vnitrostátní situaci. Dostanou i možnost své cíle splnit tím, že budou podporovat rozvoj obnovitelné energie v jiných členských státech a třetích zemích.

Minimální 10% podíl biopaliv v dopravě se uplatňuje ve všech členských státech. Biopaliva řeší závislost dopravy na ropě, což je jeden z nejvážnějších problémů dotýkajících se bezpečnosti dodávek energie, s nimiž se EU potýká.

V neposlední řadě usiluje směrnice i o odstranění zbytečných překážek pro růst obnovitelné energie – například zjednodušením administrativních postupů pro rozvoj nových forem obnovitelné energie – a podporuje vývoj lepších typů této energie (stanovením norem udržitelnosti pro biopaliva apod.).

4. VÝPOČET CÍLE

Pokud se má všeobecného 20% cíle pro obnovitelné zdroje dosáhnout efektivně, musí být jednotlivé cíle pro každý členský stát vytyčeny pokud možno co nejspravedlivěji. Komise proto představila jednoduchý postup sestávající z pěti kroků:

  • Podíl obnovitelné energie v roce 2005 (základní rok pro všechny výpočty v souboru opatření) je upraven tak, aby odrážel národní výchozí body a již vynaložené úsilí u těch členských států, které v letech 2001 až 2005 dosáhly nárůstu o více než 2 %.
  • K upravenému podílu obnovitelné energie z roku 2005 pro každý členský stát se přičte 5,5 %.
  • Zbývající úsilí (odpovídající 0,16 tuny ropného ekvivalentu na každou osobu v EU) je váženo indexem HDP na hlavu s cílem vyjádřit různé úrovně bohatství v členských státech a následně se vynásobí počtem obyvatel jednotlivých členských států.
  • Tyto dvě složky se sečtou, aby se získal celý podíl obnovitelné energie na celkové konečné spotřebě v roce 2020.
  • Na závěr se na cílový podíl obnovitelné energie v roce 2020 u jednotlivých členských států uplatní všeobecný limit.

Díky této metodě stanovení cílů bude možné rozdělit úsilí mezi členské státy spravedlivým způsobem. Současně budou moci členské státy na základě vytvořeného systému převoditelné záruky původu dosáhnout svých cílů způsobem, který bude z finančního hlediska co nejefektivnější: místo vytváření místních zdrojů obnovitelné energie budou členské státy moci kupovat záruky původu (osvědčení prokazující obnovitelný původ energie) od jiných členských států, kde je rozvoj obnovitelné energie levnější.

5. BIOPALIVA

10% cíl pro obnovitelnou energii v dopravě byl pro všechny členské státy stanoven ve stejné výši, aby byla zajištěna konzistence specifikací a dostupnosti pohonných hmot. Členské státy, které nemají příslušné zdroje pro výrobu biopaliv, budou moci bez problémů získávat obnovitelné pohonné hmoty odjinud. Ačkoli by Evropská unie mohla z technického hlediska uspokojit svou potřebu biopaliv výhradně z domácí produkce, je pravděpodobné i vhodné, aby tyto potřeby byly ve skutečnosti uspokojovány spojením domácí produkce EU a dovozů ze třetích zemí.

Obavy vzbuzuje otázka, zda je výroba biopaliv udržitelná. Ačkoli jsou biopaliva zásadní součástí politiky obnovitelné energie a klíčovým řešením pro narůstající emise v odvětví dopravy, nesmí se podporovat, pokud se nebudou vyrábět udržitelným způsobem. I když se většina biopaliv, která se v současné době v EU spotřebují, vyrobí udržitelným způsobem, jsou tyto obavy oprávněné a je zapotřebí se jimi zabývat. Směrnice proto stanovuje přísná kritéria environmentální udržitelnosti s cílem zajistit, aby biopaliva, která se mají započítávat do plnění evropských cílů, byla udržitelná a aby nebyla v rozporu s našimi všeobecnými cíli ochrany životního prostředí. To znamená, že musejí dosáhnout alespoň minimální úrovně úspor emisí skleníkových plynů a respektovat řadu požadavků ohledně biologické rozmanitosti. Předejde se tak mimo jiné využívání půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, jako jsou například přírodní lesy a chráněná území, pro produkci surovin pro biopaliva.

Biopaliva jsou dražší než jiné formy obnovitelné energie a nebudou se rozvíjet bez vlastního minimálního cíle. To je důležité, protože trend v oblasti skleníkových plynů je nejhorší v sektoru dopravy a biopaliva jsou – společně se spotřebou pohonných hmot dopravními prostředky – jedním z několika málo opatření, která reálně mohou mít výrazný vliv na emise skleníkových plynů z dopravy. Navíc nejvážnějším problémem ze všech, pokud jde o bezpečnost dodávek, je závislost dopravy na ropě. A konečně nesmíme zapomenout na vyslání správných signálů do budoucnosti: dnes se konstruují automobily, které budou v roce 2020 staré. Automobiloví výrobci musí vědět, pro jaké palivo mají automobily navrhovat.

6. JAKÉ JSOU VÝHODY OBNOVITELNÉ ENERGIE?

Všeobecně se uznává celá řada výhod obnovitelné energie – z hlediska vlivu na změnu klimatu, bezpečnosti dodávek energie a dlouhodobého ekonomického přínosu. Analýza Komise ukazuje, že splnění našich cílů v oblasti obnovitelné energie bude znamenat toto:

  • úspory emisí CO2 o 600 až 900 milionů tun ročně – zpomalení změny klimatu a vyslání signálu do jiných zemí, že mají postupovat stejně;
  • snížení spotřeby fosilních paliv o 200 až 300 milionů tun ročně, z nichž se většina dováží – dodávky energie budou mít evropští občané jistější;
  • vzpruha pro odvětví špičkových technologií, nové ekonomické příležitosti a nová pracovní místa.

To všechno bude stát přibližně 13–18 miliard eur ročně. Tato investice však bude tlačit dolů cenu technologií pro obnovitelnou energii, které budou tvořit rostoucí část našich dodávek energie v budoucnosti.

Obnovitelná energie má smysl z ekonomického hlediska

Při dnešních cenách ropy jsou obnovitelné zdroje stále častěji pokládány za ekonomicky rozumnou alternativu. Při širším využívání obnovitelných zdrojů energie můžeme očekávat, že časem budeme podobně jako v případě informačních technologií svědky poklesu nákladů na obnovitelnou energii. A skutečně, náklady v posledních letech už výrazně klesly.

Minulý rok vzrostly celosvětové investice do udržitelné energie o 43 %. Výnosy na trhu se solárními články, zařízením pro větrné elektrárny, biopalivy a palivovými články mají do roku 2016 podle prognóz vzrůst přibližně na 150 miliard eur, přičemž rekordní výše investic do větrné a sluneční energie a biopaliv odráží technologickou vyspělost, růst politických pobídek a vyšší sebevědomí investorů.

Pokračující a rozsáhlejší využívání obnovitelné energie tento trend jen podpoří. Naopak ceny fosilních paliv, zejména ropy, od roku 1998 nepřetržitě rostou. Dynamičnost hry je jasná: klesající ceny obnovitelné energie, rostoucí ceny energie z fosilních paliv.

Ale využívání obnovitelných zdrojů energie přispívá i k větší nabídce pracovních příležitostí na místní a regionální úrovni. Obnovitelná energie v EU má obrat 30 miliard eur a zajišťuje přibližně 350 000 pracovních míst. Pracovní příležitosti jsou rozsáhlé počínaje výrobou fotovoltaických komponent pomocí špičkových technologií a konče údržbářskými pracemi ve větrných elektrárnách nebo v zemědělském odvětví produkujícím biomasu.

Moderní dynamické strategie EU v oblasti obnovitelné energie dávají příležitost průmyslu. Zahájením přechodu na nízkouhlíkové hospodářství dříve, než by se jinak čekalo, se omezí potřeba radikálnější a náhlé změny. Ušetří se peníze za dovážená fosilní paliva a díky větší rozmanitosti zdrojů energie bude Evropská unie lépe chráněna před vnějšími otřesy.

Obnovitelná energie má smysl z hlediska životního prostředí

Cíl využívání obnovitelné energie je úzce spjat s naším cílem v oblasti emisí skleníkových plynů. Splnit cíle EU týkající se snížení emisí skleníkových plynů bude prakticky nemožné bez výrazného zvýšení podílu obnovitelné energie v energetickém portfoliu EU.

Ale výraz „čistá energie“ neplatí pouze pro snižování emisí skleníkových plynů – zahrnuje i tradiční znečišťující látky, jako jsou oxidy dusíku, oxid siřičitý a částice, které škodí jak našemu zdraví, tak i životnímu prostředí.

Energie z fosilních paliv má vliv na životní prostředí v celém řetězci: od těžby a výroby po dopravu a konečné použití. Obnovitelná energie tyto negativní účinky minimalizuje, pokud je zcela neodstraní.

Obnovitelná energie není samozřejmě vždy dokonalým řešením a nelze jí upřít určité environmentální a estetické problémy, ale ke zmírnění tohoto dopadu časem přispějí nová technologická řešení. Pokud se však na tuto problematiku podíváme důkladněji, zjistíme, že negativní vlivy změny klimatu mají bezpochyby mnohem větší význam.

Obnovitelná energie znamená bezpečné dodávky energie

Stále větší obavy vyvolává naše závislost na omezeném počtu zdrojů energie (ropa a zemní plyn). Ropa již není levnou komoditou, kterou si můžeme dovolit brát jako samozřejmost. V prvních letech tohoto desetiletí kolísaly ceny ropy kolem 25–30 USD, ale dnes se točí okolo 100 USD za barel.

Z hlediska bezpečnosti dodávek se obnovitelná energie spotřebovaná v EU vyrábí většinou v EU. To znamená, že jí v menší míře hrozí přerušení dodávek a že zmírňuje růst cen paliv. Má proto smysl vyrábět více své vlastní energie z rozšiřující se řady obnovitelných zdrojů. Rozmanité dodávky energie jsou bezpečnějšími dodávkami.

Občané EU upřednostňují obnovitelnou energii

Stále zřetelnější jsou i změny postoje spotřebitelů vůči zelené energii. Průzkumy ukazují, že zákazníci si cení environmentálního přínosu obnovitelné energie více než konvenčních znečišťujících zdrojů energie a preferují elektrárenské společnosti, které alespoň část elektřiny získávají z technologií pro obnovitelnou energii[1].

Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr provedeného v lednu 2007 vnímá 55 % Evropanů využití obnovitelných energií jako velký příslib do budoucnosti. 60 % si myslí, že energetický výzkum byl měl být pro Evropskou unii prioritou.

Kromě toho se zdá, že občané podporují změnu energetické struktury, zlepšení výzkumu a vývoje a zaručení stability v oblasti energie.

Mnozí se domnívají, že pro národní vlády by mělo být prioritou zaručení nízkých cen energie a jejích nepřetržitých dodávek, a 40 % je ochotno platit více za energii z obnovitelných zdrojů.

Tyto zdroje jasně zdůrazňují význam obnovitelných energií pro evropské občany, kteří se stále více domnívají, že větší využití obnovitelné energie je základem pro to, abychom žili v čistém, udržitelném a bezpečném prostředí.

7. OBNOVITELNÁ ENERGIE V EU DNES

Evropská unie je již světovým lídrem v oblasti obnovitelné energie, přičemž právě toto odvětví má na celém světě obrovský a rostoucí hospodářský význam. Přáním EU je zůstat v této rychle se rozvíjející oblasti na čelním místě. Vývoj v EU byl ale doposud nerovnoměrný a obnovitelné energie stále představují pouze malý podíl celkové skladby zdrojů energie EU, kde dominují plyn, ropa a uhlí.

Různé typy obnovitelné energie se nacházejí v různých stádiích technologického a komerčního rozvoje. Na určitých místech a za určitých podmínek je již využívání zdrojů větrné energie, vodních zdrojů, biomasy a slunečního tepla ekonomicky životaschopné. Jiné zdroje, například fotovoltaické, budou však pro zvýšení úspor z rozsahu a snížení nákladů záviset na vyšší poptávce.

V současné době jsou v oblasti obnovitelné energie v platnosti dvě směrnice EU: jedna pro elektřinu a jedna pro biopaliva. Třetí odvětví, vytápění a chlazení, se na evropské úrovni dosud neřešilo. Cíl vytyčený pro rok 2020 nabízí příležitost navrhnout jednu komplexní směrnici, která bude zahrnovat všechna tři odvětví obnovitelné energie. Díky tomu je možné přijmout v různých odvětvích individuální opatření a zároveň se zabývat průřezovými problémy (např. režimy podpor a administrativními překážkami). Jednotná směrnice a jednotné národní akční plány přimějí členské státy, aby o energetické politice přemýšlely ucelenějším způsobem a soustředily se na nejlepší rozdělení zdrojů.

Nová směrnice Evropské komise stanovuje cíle pro obnovitelnou energii a snaží se poskytnout stabilní a integrovaný rámec pro veškerou obnovitelnou energii, který je zásadní pro to, aby investoři získali potřebnou důvěru, díky níž bude obnovitelná energie moci hrát zamýšlenou úlohu. Tento rámec je současně dostatečně pružný, aby bral v úvahu konkrétní situace v členských státech a zajistil, aby měly prostor pro splnění svých cílů finančně výhodným způsobem, a to i prostřednictvím vylepšeného systému pro převody záruk původu. Navíc obsahuje konkrétní opatření vedoucí k odstranění překážek pro rozvoj obnovitelné energie, jako jsou například přemrštěné administrativní kontroly, a k povzbuzení rozsáhlejšího využívání výkonnějších typů obnovitelné energie.


[1] Union of concerned scientists, www.ucsusa.org


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website