Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Právní stát: V zájmu ochrany nezávislosti polského Nejvyššího soudu předává Evropská komise případ Polska Evropskému soudnímu dvoru

Brusel 24. září 2018

.

Evropská komise se dnes kvůli porušení zásady nezávislosti soudnictví v důsledku přijetí nového polského zákona o Nejvyšším soudu rozhodla obrátit na Soudní dvůr EU. Kromě toho chce Soudní dvůr požádat, aby do vydání rozsudku ve věci Polska nařídil předběžná opatření.

Nový polský zákon o Nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců Nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu. Toto opatření se týká také prvního předsedy Nejvyššího soudu, jehož šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.

Soudci, jichž se snížení důchodového věku dotkne, mají podle zákona, který vstoupil v platnost 3. dubna 2018, možnost požádat prezidenta republiky o prodloužení funkčního období. To je možné udělit na dobu tří let a jednou prodloužit. Pro prezidentské rozhodnutí ovšem nejsou stanovena žádná jasná kritéria a v případě, že prezident žádost zamítne, neexistuje ani možnost soudního přezkumu. Jediná pojistka, kterou polské orgány navrhují, je nezávazná konzultace Státní soudní rady, tedy orgánu, jehož současné složení porušuje evropské normy v oblasti nezávislosti soudnictví.

Evropská komise se nadále domnívá, že polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Polsko tak neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie.

Komise zaslala dne 2. července 2018 polským orgánům výzvu týkající se zákona o Nejvyšším soudu a 14. srpna 2018 odůvodněné stanovisko. Odpověď polských orgánů v obou případech obavy Komise nerozptýlila.

Uplatňování zpochybňovaného režimu odchodu soudců polského Nejvyššího soudu do důchodu se urychluje a vytváří riziko vážné a nenapravitelné škody pro nezávislost soudnictví v Polsku, a tím také právní řád EU. Nezávislost vnitrostátních soudů má zásadní význam pro fungování soudní spolupráce mezi členskými státy EU, a zejména pro mechanismus řízení o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU.

Komise se proto rozhodla přistoupit k další fázi řízení o porušení Smlouvy a předložit věc Soudnímu dvoru EU. Zároveň se rozhodla Soudní dvůr požádat o nařízení předběžných opatření, jež umožní navrátit situaci v polském Nejvyšším soudu ke stavu před 3. dubnem 2018, kdy byly přijaty sporné nové zákony, a o zrychlené řízení u Soudního dvora, aby se podařilo dosáhnout konečného rozsudku co nejdříve.

Souvislosti

Právní stát je jednou ze společných hodnot, na nichž je založena Evropská unie, a v tomto smyslu je zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Evropská komise je podle Smluv spolu s Evropským parlamentem a Radou odpovědná za zajištění toho, aby zásada právního státu byla jakožto základní hodnota naší Unie respektována a aby bylo dodržováno právo, hodnoty a zásady EU.

Události v Polsku vedly Evropskou komisi k tomu, že v lednu 2016 zahájila s polskou vládou dialog v rámci postupu pro posílení právního státu. Tento postup spočívá v neustálém dialogu mezi Komisí a dotčeným členským státem. Informace o tomto dialogu Komise pravidelně poskytuje Evropskému parlamentu a Radě.

Dne 29. července 2017 zahájila Komise řízení o porušení Smlouvy v souvislosti s polským zákonem o organizaci obecných soudů, a to rovněž s ohledem na ustanovení o odchodu do důchodu a jejich dopad na nezávislost soudnictví. Komise tento případ dne 20. prosince 2017 předala Soudnímu dvoru Evropské unie. Nyní se čeká na jeho rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že v rámci postupu pro posílení právního státu nebylo dosaženo dostatečného pokroku, Komise také 20. prosince 2017 poprvé aktivovala postup podle čl. 7 odst. 1 a předložila odůvodněný návrh na rozhodnutí Rady, jehož účelem je určit, zda v Polsku existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení zásad právního státu. Podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii může Rada většinou čtyř pětin svých členů rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší společné hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy.

Během slyšení o zásadách právního státu v Polsku, které proběhlo v souvislosti s čl. 7 odst. 1 během zasedání Rady pro obecné záležitosti dne 26. června 2018, nepředstavily polské orgány žádná připravovaná opatření, která by řešila stávající výhrady Komise. Vzhledem k této skutečnosti a k nedostatečnému pokroku v dialogu o právním státu, který je s Polskem veden, zaslala Komise Polsku dne 2. července 2018 výzvu, v níž jasně vyjádřila své právní obavy. Polské orgány na tuto výzvu odpověděly 2. srpna 2018, přičemž obavy Komise odmítly. Komise následně zaslala dne 14. srpna 2018 polským orgánům odůvodněné stanovisko a 14. září 2018 obdržela odpověď, v níž se Polsku opět nepodařilo obavy Komise rozptýlit.

Dne 18. září 2018 se během zasedání Rady pro obecné záležitosti uskutečnilo v souvislosti s čl. 7 odst. 1 druhé slyšení o právním státu v Polsku. Polské orgány stále trvaly na svém stanovisku a odmítly navrhnout opatření, jež by řešila obavy Komise a ostatních členských států.

I přes řízení o porušení Smlouvy probíhá s Polskem nadále dialog o právním státu, který je pro Komisi preferovaným nástrojem k vyřešení systémového ohrožení právního státu v Polsku.

Další informace

Obecné informace týkající se řízení o nesplnění povinnosti naleznete v dokumentu MEMO/12/12.

Tisková zpráva týkající se odůvodněného stanoviska ohledně zákona o Nejvyšším soudu

Tisková zpráva týkající se výzvy ohledně zákona o Nejvyšším soudu

Tisková zpráva o odůvodněném návrhu, čtvrtém doporučení k právnímu státu a řízení o porušení Smlouvy týkajícím se zákona o organizaci obecných soudů

 

 

IP/18/5830

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar