Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Rozpočet EU: 4,8 miliardy eur na bezpečnost a Evropu, která chrání

Štrasburk 13. června 2018

V příštím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 navrhuje Komise podstatně navýšit současné finanční prostředky na bezpečnost – z 3,5 na 4,8 miliardy eur.

Vzhledem k tomu, že hrozby jsou stále komplexnější a mají stále častěji mezinárodní charakter, mohou finanční prostředky EU přispět k tomu, aby byla Unie lépe připravena na budoucí bezpečnostní problémy a mohla lépe reagovat na mimořádné události. Stávající prostředky ve výši 2,5 mld. eur v rámci posíleného Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) doplní dalších téměř 1,2 mld. eur na bezpečnější útlum jaderných činností v některých členských státech a dále ještě 1,1 mld. eur na posílení agentur EU v oblasti bezpečnosti.

První místopředseda Komise Frans Timmermans prohlásil: „Pocit bezpečí doma nebo na ulici je jednou z nejzákladnějších lidských potřeb. Evropané očekávají, že jim jejich státy i Unie bezpečnost zajistí. Díky pružnějšímu financování bezpečnosti, které odpovídá specifickým potřebám jednotlivých členských států, bude možné poskytnout Evropanům větší míru bezpečí, kterou si zaslouží.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl: „Pokud jde o bezpečí našich občanů, neměli bychom šetřit silami ani finančními prostředky. Rozpočet pro oblast bezpečnosti na další roky proto navyšujeme o celou třetinu – na celkem 4,8 miliardy eur. Pomáháme členským státům, aby se mohly lépe připravit na budoucí bezpečnostní problémy a nepředvídané mimořádné události. Vytváříme pro občany bezpečnější a odolnější Evropu. Evropu, která chrání.“

Komisař odpovědný za bezpečnostní unii Julian King prohlásil: „Musíme být schopni rozhodným způsobem reagovat na mnohorozměrné, přeshraniční a stále se vyvíjející bezpečnostní hrozby teroristické a kriminální činnosti. Nechceme přitom zdvojovat kroky členských států, ale spíše je doplnit tím, že budeme jednotlivé bezpečnostní opatření v rámci EU i mimo ni propojovat. Právě tomu odpovídá dnes předložený návrh výrazně posíleného Fondu pro vnitřní bezpečnost – odolnější Evropa jako základ účinné a skutečné bezpečnostní unie.“

Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)

Bezpečnost obyvatel je především v kompetenci členských států, Evropská unie jim však výrazně pomáhá. Komise dnes navrhla více než zdvojnásobit objem prostředků ve Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) z 1 miliardy na 2,5 mld. eur. Tento fond je hlavním finančním nástrojem na podporu členských států v oblasti bezpečnosti. Nový fond obsahuje tyto prvky:

  • Nový soubor cílů: Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost bude mít tři nové cíle zaměřené na posílení: 1) výměny informací mezi donucovacími orgány EU; 2) přeshraničních společných operací a 3) kapacit pro prevenci trestné činnosti a boj proti ní a potírání radikalizace. Členské státy tak budou mít pružnější a účinnější podporu při realizaci svých bezpečnostních priorit, jimiž je: boj proti terorismu a radikalizaci, závažná a organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita a ochrana obětí trestných činů;
  • Větší flexibilita a lepší reakce na mimořádné situace: pro členské státy je z fondu vyčleněno 1,5 miliardy eur, které jim umožní dlouhodobě upevnit svou bezpečnost. Zbývající 1 miliarda eur bude vyhrazena na nepředvídané bezpečnostní problémy a umožní rychlou reakci na mimořádné události a přidělení finančních prostředků členským státům, které je nejvíce potřebují;
  • Větší koordinace politik Unie: bezpečnost představuje problém, který zasahuje řadu oblastí, neustále se vyvíjí a vyžaduje proto koordinovaný přístup ze strany EU. Aby byla odezva EU na veškeré bezpečnostní výzvy co nejúčinnější, bude posílený ISF uplatňován v součinnosti s dalšími fondy EU, včetně fondů politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa, stejně tak s Fondem pro integrovanou správu hranic a Azylovým a migračním fondem;
  • Silný vnější rozměr: bezpečnostní problematika je globální záležitost a naše bezpečnost závisí i na našem počínání za hranicemi EU. Fond pro vnitřní bezpečnost bude i nadále podporovat opatření v zemích, které nejsou členy EU, a zároveň zajistí, aby byla tato opatření plně v souladu s prioritami Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti a celkovými cíli, které Unie sleduje v těchto zemích.
  • Posílení agentur EU: V samostatném návrhu bude mimo rámec tohoto fondu vyčleněno téměř 1,1 miliardy eur na další posílení role agentur EU působících v oblasti bezpečnosti – Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

Trvá důraz na bezpečnost při vyřazování jaderných zařízení

Programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v EU (NDAP) mají členským státům pomoci při odstavování a vyřazování těchto jaderných zařízení v poslední fázi životního cyklu a zároveň zachovat nejvyšší možnou míru bezpečnosti. V období 2021–2027 bude Unie i nadále poskytovat přísně cílenou finanční podporu ve výši 118 milionů eur na vyřazování zařízení v Bulharsku a na Slovensku a 552 milionů eur na vyřazování jaderných zařízení v Litvě. Dalších 348 milionů eur bude přiděleno na vyřazování zařízení jaderného výzkumu Evropské komise a nakládání s radioaktivními odpady a 160 milionů eur bude určeno na podporu všeobecných činností v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk.

Komise rovněž navrhuje posílit prostřednictvím systému rescEU mechanismus civilní ochrany EU částkou 1,4 miliardy eur, přičemž se jedná o příspěvek nad rámec zmíněných 4,8 miliardy eur na budoucí financování v oblasti bezpečnosti.

Další kroky

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky z EU začaly co nejdříve přinášet konkrétní výsledky.

Pokud by se projevila podobná zpoždění, k jakým došlo na začátku stávajícího rozpočtového období 2014–2020, znamenalo by to, že: 5 000 lidí z praxe, kterých se podpora přímo týká, včetně učitelů, pracovníků s mládeží, policistů a příslušníků vězeňské služby, by se nemohlo podělit o své zkušenosti s prevencí radikalizace; jednotka EU pro oznamování internetového obsahu při Europolu by nemohla internetovým platformám nahlásit více než 40 000 příkladů násilného extremistického obsahu; členské státy by si nemohly vyměňovat důležité bezpečnostní informace, a to ani prostřednictvím Schengenského informačního systému (SIS), v němž bylo v roce 2017 provedeno 5 miliard vyhledávání.

Pokud by se v roce 2019 dosáhlo dohody o příštím dlouhodobém rozpočtu, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

Souvislosti

Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a je tematizována jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017. 

Nicméně rozsah a naléhavost uprchlické krize v letech 2015–2016 Unii zaskočily. Aby EU humanitární krizi odvrátila a umožnila společnou reakci na tento bezprecedentní problém i na nové bezpečnostní hrozby, využila k mobilizaci dodatečných finančních prostředků ze stávajícího rozpočtu veškerou flexibilitu. Z původních přídělů na období 2014–2020 ve výši 6,9 miliardy eur pro fondy AMIF a ISF (hranice a policie) bylo uvolněno dalších 3,9 miliardy eur, aby se dosáhlo celkové sumy na migraci, správu hranic a vnitřní bezpečnost ve výši 10,8 miliardy eur – a tato částka přitom ani nezahrnuje značný objem finančních prostředků, který byl zmobilizován na řešení uprchlické krize mimo EU.

Na základě dosavadních zkušeností nyní Komise navrhuje celkové financování zdvojnásobit – celkem 10,4 miliardy eur na migraci, 9,3 miliardy na správu hranic, 2,5 miliardy na vnitřní bezpečnost a 1,2 miliardy eur na bezpečnost při útlumu jaderných činností v některých členských státech – celkově tedy více než 23 miliard eur.

Podpora pro agentury EU v oblasti bezpečnosti, správy hranic a řízení migrace bude navíc navýšena z 4,2 miliardy eur na 14 miliard eur.

Další informace

Otázky a odpovědi – rozpočet EU: Navýšení finančních prostředků na bezpečnostní problematiku v období 2021–2027

Právní texty a informativní přehledy:

Fond pro vnitřní bezpečnost

  • Informační přehled – rozpočet EU pro budoucnost: Fond pro vnitřní bezpečnost
  • Návrh nařízení o zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost
  • Přílohy nařízení o zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost

Vyřazování jaderných zařízení

  • Informační přehled – rozpočet EU pro budoucnost: Jaderná bezpečnost a vyřazování zařízení
  • Návrh nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení jaderné elektrárny Ignalina v Litvě
  • Návrh nařízení Rady, kterým se zavádí zvláštní finanční program pro vyřazování jaderných zařízení a pro nakládání s radioaktivními odpady a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom)
  • Zpráva o hodnocení a provádění programů pomoci při vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku, na Slovensku a v Litvě

Mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU)

  • Informační přehled – rozpočet EU pro budoucnost: Mechanismus civilní ochrany Unie – rescEU

 Další informace o rozpočtu EU pro budoucnost

 

IP/18/4125

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar