Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Obnovená agenda pro výzkum a inovace: příležitost Evropy utvářet svou budoucnost

Brusel 15. května 2018

Komise dnes představuje svůj příspěvek k neformálním rozhovorům hlav států a vlád, jež se budou konat dne 16. května 2018 v Sofii a jejichž tématem je výzkum a inovace a kroky nezbytné pro zajištění globální konkurenceschopnosti Evropy.

Když investujeme do výzkumu a inovací, investujeme do budoucnosti Evropy. Díky výzkumu a inovacím totiž můžeme konkurovat v celosvětovém měřítku a zachovat si náš jedinečný sociální model. Výzkum a inovace zároveň zlepšují každodenní život milionů lidí v Evropě i na celém světě, protože pomáhají vyřešit některé z našich největších společenských a generačních problémů. Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace představuje soubor konkrétních akcí, jejichž cílem je prohloubit inovační potenciál Evropy a zajistit dlouhotrvající prosperitu.

Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu uvedl: „Výzkum je v Evropě na špičkové úrovni a máme i silnou průmyslovou základnu. Ale pokud jde o to, jak proměnit tuto excelenci ve skutečný úspěch, musíme se zlepšit, a to výrazně. Nové megatrendy, jako je umělá inteligence a oběhové hospodářství, přinášejí do společnosti i do ekonomiky hluboké změny. Abychom mohli stát v čele nové inovační vlny a udávat standardy celosvětové hospodářské soutěže, musíme jednat rychle.“

Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas dodává: „S rostoucí mezinárodní konkurencí se Evropa musí zabývat výzkumem a inovacemi okamžitě. Na příští program EU pro výzkum a inovace se navrhuje 100 miliard eur, a to by byl obrovský impulz. Evropa ale zároveň musí prostřednictvím Evropské rady pro inovace změnit podporu průlomových inovací a znovu se spojit s občany – tím, že se k výzkumu a inovacím bude přistupovat na základě zadání. Potřebujeme, aby právní předpisy byly schopné obstát i v budoucnosti, a musíme přilákat více soukromých investic, zejména do rizikového kapitálu.“

Je načase posunout naše cíle o úroveň výš. Má-li se Evropa stát hnací silou inovací v celosvětovém měřítku, a Evropa má potenciál, aby se jí stala, pak musíme okamžitě jednat. Komise vítá rozhodnutí předsedy Evropské rady naplánovat s lídry států a vlád debatu o výzkumu a inovacích. Vyzývá je, aby projednali Komisí navrhovaná opatření a poskytli k nim strategickou orientaci. Jedná se o tato opatření:

  • Právní předpisy a financování musí být příznivé pro inovace: do tohoto opatření spadá nutnost co nejrychleji provést směrnici o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení; dále častější zadávání veřejných zakázek v oblasti inovačních produktů a služeb ze strany veřejných orgánů za použití pokynů, jež dnes Komise zveřejnila; je třeba urychleně přijmout rozpočet EU na období 2021–2027, z tohoto rozpočtu se navrhuje přidělit 100 miliard eur programu Horizont Evropa a programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu a dalším významným programům – tato částka bude pro inovace zásadním impulzem; zavedení iniciativy VentureEU na podporu soukromých investic a rizikového kapitálu; dále zjednodušit pravidla EU pro státní podpory s cílem usnadnit veřejné financování inovativních projektů včetně kombinovaného financování z unijních a z vnitrostátních prostředků.
  • Evropa se musí stát průkopníkem v oblasti inovací vytvářejících tržní příležitosti: Komise navrhuje zřízení posílené Evropské rady pro inovace – bude fungovat jako jednotné kontaktní místo nejen pro technologie s vysokým potenciálem a pro průlomové technologie, ale i pro inovativní podniky, jež mají potenciál dále růst. Evropská rada pro inovace bude navazovat na pilotní fázi v letech 2018–2020 s rozpočtem ve výši 2,7 miliardy eur a jejím cílem bude pomoci určit rychle se rozvíjející a vysoce rizikové inovace se silným potenciálem pro vznik nových trhů a tyto inovace pak podpořit.
  • Stanovení celoevropských cílů v oblasti výzkumu a inovací, které budou skutečně ambiciózní, budou mít pro Evropu silnou přidanou hodnotu. Oblasti, jichž se budou týkat, se určí spolu s členskými státy, zúčastněnými subjekty a občany: mohlo by se jednat třeba o boj s rakovinou nebo o čistou dopravu či oceány bez plastů. Díky těmto cílům se budou stimulovat různá odvětví i vědecké obory – aby se zapojili, aby do problematiky investovali a společně se této výzvě postavili. Na úrovni členských států, regionální a místní úrovni by tyto cíle také měly vytvářet synergie se strategiemi v oblasti výzkumu a inovací.

Souvislosti

V Evropě sice žije pouze 7 % světové populace, do výzkumu a vývoje se zde však aktivuje 20 % celosvětových investic a vzniká zde jedna třetina všech špičkových vědeckých publikací. Evropa zaujímá světové prvenství v různých průmyslových odvětvích, například v oblasti léčiv, chemickém průmyslu, strojírenství a oděvním průmyslu a módě.

Evropa je poměrně silná, pokud jde o přírůstkovou inovaci, tedy o přidanou hodnotu nebo její udržení u produktů, služeb a procesů. Můžeme to pozorovat u odvětví, jako je například vesmírný průmysl, letectví, léčiva, elektronika, obnovitelné energie, průmysl založený na biotechnologiích a vyspělá výroba. Také se více snažíme podporovat inovace prostřednictvím klíčových základních technologií, například robotikou, fotonikou a biotechnologiemi. Tyto technologie mohou být používány a uplatňovány v řadě odvětví a mají zásadní význam pro řešení klíčových společenských otázek.

Evropa však v mnoha oblastech také zaostává. Podniky v EU vydávají na inovace méně než jejich konkurenti (1,3 % HDP oproti 1,6 % v Číně, 2 % v USA, 2,6 % v Japonsku nebo 3,3 % v Jižní Koreji). Rizikový kapitál není v Evropě dostatečně vyvinutý. V roce 2016 proinvestovali držitelé rizikového kapitálu v EU přibližně 6,5 miliardy eur. V USA to bylo pro srovnání 39,4 miliardy eur. Kromě toho jsou fondy rizikového kapitálu v Evropě příliš malé: objem prostředků dosahuje v průměru 56 milionů eur oproti 156 milionům eur ve Spojených státech. V důsledku toho se pak tyto společnosti stěhují tam, kde mají lepší příležitosti k rychlému růstu. V EU existuje pouze 26 tzv. unicorn startupů (jedná se o startupy s hodnotou nad 1 miliardu dolarů), zatímco v USA jich je celkem 109 a v Číně 59. Veřejné investice v rámci celé EU zaostávají za cílem 3 % HDP; intenzita výzkumu a vývoje je v jednotlivých evropských regionech i nadále nevyrovnaná a silně se koncentruje do západní Evropy. A 40 % pracujících v Evropě nemá dostatečné dovednosti v oblasti digitálních technologií.

Inovace založené na technologiích, digitalizace a globální megatrendy, jako je umělá inteligence a oběhové hospodářství, skýtají obrovské příležitosti, na druhou stranu ale přinášejí i nové výzvy. Globální hospodářská soutěž nabírá na síle a ohrožuje vedoucí roli Evropy, kterou v klíčových průmyslových odvětvích má. Pokud chce Evropa udržet a zlepšit evropský způsob života, musí prohloubit svůj inovační potenciál.

Více informací najdete zde:

Sdělení: Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace: příležitost Evropy utvářet svou budoucnost

Informativní přehled: Obnovená agenda pro výzkum a inovace – příspěvek Komise k agendě lídrů

Informativní přehled: úspěšné příklady evropského výzkumu a inovací

 

IP/18/3736

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar