Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Boj proti dezinformacím na internetu: odborná skupina se vyslovila pro větší transparentnost on-line platforem

Štrasburk 12. března 2018

Odborná skupina na vysoké úrovni zabývající se falešným zprávami a internetovými dezinformacemi navrhuje ve zprávě předané dnes komisařce pro digitální ekonomiku a společnost, Mariji Gabrielové, definici tohoto jevu a předkládá řadu doporučení.

Zapojení nezávislí odborníci se zasazují o kodex zásad, k jehož přijetí by se on-line platformy a sociální sítě měly zavázat. Tato zpráva doplňuje první poznatky z veřejné konzultace a průzkumu Eurobarometr, jehož výsledky byly dnes rovněž zveřejněny. Uvedené informace budou využity při přípravě sdělení o řešení problému on-line dezinformací, které Komise zveřejní na jaře.

Komisařka Gabrielová k tomu uvedla: „Děkuji odborné skupině na vysoké úrovni a profesorce Madeleine de Cock Buningové za vynikající práci při vedení skupiny, která musela dodržet velmi krátké termíny. Díky všem stanoviskům a širokému odbornému záběru skupiny máme nyní k dispozici celou škálu podkladů, které nám pomohou navrhnout řadu konkrétních možností, jak lépe řešit rizika šíření dezinformací na internetu.“

Profesorka Madeleine de Cock Buningová, předsedkyně skupiny, k tomu dodala: „Z našich výsledků mám velkou radost, zejména pokud jde o závazek všech zúčastněných stran, včetně on-line platforem, ke krokům, které Komisi doporučujeme přijmout. V problematice šíření falešných informací se jedná o velký krok vpřed. Za podpory koalice zúčastněných stran jsme vytvořili dobrý základ pro kodex postupů.“

Odborná skupina vymezila problém

Ve své zprávě se odborná skupina spíše než na falešné zprávy zaměřuje na problémy související s on-line dezinformacemi. Odborníci se úmyslně vyhnuli výrazu „falešné zprávy“ s odůvodněním, že nestačí k podchycení složitosti problémů týkajících se dezinformací, mezi něž patří i obsah, který je směsí faktů a smyšlených informací.

Zpráva definuje dezinformace jako nepravdivé, nesprávné nebo zavádějící informace vytvořené, zveřejněné a propagované se záměrným cílem vyvolávat veřejnou újmu či přinášet zisk. Mohou ohrozit demokratické procesy a hodnoty a mohou se konkrétně zaměřit na celou řadu odvětví, jako je zdravotnictví, věda, vzdělávání a finance. Ve zprávě je zdůrazněna potřeba zapojit všechny aktéry do veškerých možných činností, přičemž se doporučuje zejména samoregulační přístup.

K potírání dezinformací doporučuje skupina podporovat mediální gramotnost, vytvořit nástroje, které uživatelům a novinářům pomohou proti dezinformacím bojovat, zachovat rozmanitost a udržitelnost evropských zpravodajských médií a pokračovat ve výzkumu dopadů dezinformací v Evropě.

Skupina se rovněž zasazuje o kodex zásad, k jehož přijetí by se on-line platformy a sociální sítě měly zavázat. Ve zprávě je uvedeno deset hlavních zásad: on-line platformy by například měly v zájmu transparentnosti vysvětlit způsob, jak jejich algoritmy vybírají předkládané zprávy. Platformy by ve spolupráci s evropskými zpravodajskými organizacemi měly podniknout účinné kroky k lepšímu zviditelnění důvěryhodného a spolehlivého zpravodajství a usnadnění přístupu uživatelů k takovým informacím.

Tyto kroky jsou důležité zejména v období před volbami. Skupina rovněž doporučuje zřídit multilaterální koalice zúčastněných stran, které by zajišťovaly provádění, sledování a pravidelné přezkumy dohodnutých opatření.

Průzkumy zdůrazňují úlohu kvalitních sdělovacích prostředků

V rámci veřejné konzultace, která byla zahájena v listopadu 2017, obdržela Komise téměř 3 000 odpovědí. Dvě hlavní kategorie, na které se zaměřují úmyslné dezinformace a v nichž mohly podle většiny respondentů falešné zprávy naši společnost poškodit, jsou ovlivňování voleb a migrační politika.

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr (přibližně 26 000 dotázaných občanů) se lidé domnívají, že v rámci EU existuje mnoho falešných zpráv, přičemž 83 % respondentů uvedlo, že tento jev představuje hrozbu pro demokracii. Průzkum rovněž zdůraznil význam kvalitních sdělovacích prostředků: respondenti vnímají jako nejspolehlivější zdroj zpráv tradiční sdělovací prostředky (70 % respondentů rádio, 66 % televizi a 63 % tisk). Nejméně důvěryhodnými zdroji informací jsou internetové zdroje (s 26% mírou důvěry) a videohostingové internetové stránky (27 %).

Tyto výsledky byly potvrzeny v rámci veřejné konzultace: zatímco nejmenší důvěru mají sociální média, agregátory zpráv na internetu a on-line blogy a internetové stránky, větší důvěru mají tradiční noviny a časopisy, specializované internetové stránky a on-line publikace, tiskové agentury a veřejné agentury (vesměs více než 70 %).

Podle veřejné konzultace celkově panuje přesvědčení, že šíření falešných informací prostřednictvím sociálních médií je snadné, neboť falešné zprávy působí na emoce čtenářů (88 %), jsou rozšiřovány s cílem působit na veřejnou diskusi (84 %) a jsou koncipovány k vytváření zisků (65 %). Polovina respondentů se domnívá, že ověřování skutečností po zveřejnění nepravdivých informací není řešením, protože se nedostane k lidem, kteří četli původní informaci.

Souvislosti

V pověřovacím dopise předseda Juncker komisařku pro digitální ekonomiku a společnost Mariji Gabrielovou požádal, aby se zaměřila na výzvy, které představují on-line platformy pro demokracii, pokud jde o šíření nepravdivých informací, a zahájila diskusi o tom, co by bylo třeba na úrovni EU na ochranu občanů učinit.

Odborná skupina na vysoké úrovni byla zřízena s cílem poskytovat Komisi poradenství ve věci problematiky falešných zpráv. Mezi 39 jmenovanými odborníky jsou zástupci občanské společnosti, platforem sociálních médií, zpravodajských médií, novinářů a akademických institucí.

EU se na potírání falešných zpráv již aktivně podílí: v roce 2015 byla v návaznosti na březnové zasedání Evropské rady vytvořena pracovní skupina East StratCom, za kterou zodpovídá vysoká představitelka a místopředsedkyně Mogheriniová. Skupina má za cíl boj proti dezinformacím ve východním sousedství EU. Kromě toho nedávné návrhy Komise na modernizaci pravidel EU v oblasti autorských práv obsahují ustanovení o ochraně kvalitní žurnalistiky, a to udělením on-line práv novým vydavatelům, aby se mohli přizpůsobit měnícímu se digitálnímu prostředí. Na unijní úrovni poskytuje platformu pro výměnu osvědčených postupů o mediální gramotnosti i expertní skupina EU pro mediální gramotnost. Patří sem i občanům určený nástroj na odhalování dezinformací.

 

Další informace

Zpráva odborné skupiny na vysoké úrovni zabývající se falešnými zprávami a dezinformacemi

První výsledky veřejné konzultace

Prezentace průzkumu Eurobarometr

IP/18/1746

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar