Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Podzimní balíček evropského semestru: snaha o udržitelný růst podporující začlenění

Brusel 22. listopadu 2017

Komise stanovila hospodářské a sociální priority EU pro nadcházející rok, poskytla politická doporučení pro eurozónu a dokončila posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny.

Cyklus koordinace hospodářské, fiskální a sociální politiky v rámci evropského semestru 2018 začíná v kontextu silné hospodářské aktivity v eurozóně i v celé EU, rekordně vysoké úrovně zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti klesající na úroveň před krizí. Jelikož všechny členské státy přispívají k tomuto silnému tempu růstu, je nyní prioritou, aby se zajistilo, že tento trend potrvá a že z něj bude mít prospěch celá společnost. Kromě odpovědných fiskálních politik by se realizace strukturálních reforem měla zaměřit na vytváření podmínek ke stimulaci investic a růstu reálných mezd na podporu domácí poptávky. Balíček, který byl dnes zveřejněn, vychází z hospodářské prognózy Komise z podzimu 2017 a priorit oznámených v projevu předsedy Komise Junckera o stavu Unie v roce 2017. V balíčku je zohledněn i evropský pilíř sociálních práv vyhlášený na sociálním summitu v Göteborgu.

Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, uvedl: „Přes všechny reformy z posledních let evropská hospodářská a měnová unie zůstává nedokončena. To je důvod, proč nyní musíme využít příznivou situaci a naši hospodářskou a měnovou unii dále posílit a zároveň zvýšit odolnost a podpořit inkluzivnost našich politik. Příští měsíc předložíme k posílení hospodářské a měnové unie příslušné návrhy. Vyztužení architektury hospodářské a měnové unie však nenahrazuje potřebu řádné rozpočtové, hospodářské a sociální politiky na vnitrostátní úrovni. A právě to je hlavním cílem evropského semestru. Dnes předkládáme stanoviska k návrhům rozpočtových plánů a vyzýváme členské státy, u nichž hrozí nedodržení požadavků Paktu o stabilitě a růstu, aby přijaly nezbytná opatření k úpravě vývoje svého rozpočtu.“

Marianne Thyssenová, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, tuto dnešní dohodu uvítala a prohlásila: „Jen několik dní po sociálním summitu a vyhlášení evropského pilíře sociálních práv předkládáme evropský semestr, jímž se tento pilíř zavádí do praxe, aby se obnovila konvergence k lepším pracovním a životním podmínkám v rámci členských států a mezi nimi.“

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici uvedl: „Ekonomika eurozóny roste nejrychleji za deset let a její průměrný schodek by měl v příštím roce klesnout pod 1 % HDP z více než 6 % v roce 2010. Několik členských států však i nadále čelí vysoké míře veřejného dluhu, což omezuje jejich schopnost investovat do budoucnosti. Tyto země by měly využít dané příležitosti a dále posílit své veřejné finance, rovněž ve strukturálním vyjádření, zatímco členské státy s fiskálním prostorem by ji měly využít k podpoře investic ve prospěch svých občanů.“

Hospodářský růst je stále silnější; hospodářství eurozóny je na dobré cestě dosáhnout letos nejrychlejšího tempa růstu za uplynulé desetiletí. K těmto dobrým výsledkům přispívá odolná soukromá spotřeba, silný celosvětový růst a klesající nezaměstnanost. Ekonomiky všech členských států jsou na vzestupu a situace na trzích práce se zlepšuje, ovšem mzdy rostou jen pomalu. V důsledku příznivých podmínek financování se rovněž zvyšují investice, které těží z optimistické ekonomické nálady a snížení nejistoty. Stav veřejných financí v zemích eurozóny se výrazně zlepšil. Vzhledem k tomu, že členské státy se nachází v různých fázích hospodářského cyklu, v dnes schválených pokynech se zdůrazňuje potřeba najít správnou rovnováhu mezi podporou hospodářského rozmachu a zajištěním udržitelnosti veřejných financí, zejména snížením vysoké úrovně dluhu.

Roční analýza růstu na rok 2018

V roční analýze růstu se na základě předchozích pokynů a s ohledem na jejich různou situaci v hospodářském cyklu členské státy vyzývají, aby zvýšily investice, a podpořily tak hospodářský vzestup a zvýšily produktivitu a dlouhodobý růst. Komise rovněž doporučuje další strukturální reformy, které jsou nezbytné k tomu, aby evropské hospodářství bylo stabilnější, produktivnější, odolnější a více podporovalo začlenění. Fiskální politiky by měly vytvořit vhodnou rovnováhu mezi zajištěním udržitelnosti veřejných financí a podporou hospodářského rozmachu. Prioritou musí být i nadále snižování vysoké úrovně zadlužení a obnovení fiskální rezervy. Přispět k tomu může odstranění mezer v daňových předpisech, zkvalitnění skladby veřejných financí a lepší zacílení výdajů. Průřezovou prioritou zůstává sociální spravedlnost a zásady a práva obsažené v evropském pilíři sociálních práv se od nynějška stanou pevnou součástí evropského semestru.

Zpráva mechanismu varování pro rok 2018

Zpráva mechanismu varování je nedílnou součástí evropského semestru, jejímž cílem je prevence a řešení nerovnováh, které brání bezproblémovému fungování ekonomik členských států, eurozóny nebo EU jako celku. Na základě analýzy ve zprávě mechanismu varování bylo na hloubkový přezkum v roce 2018 navrženo 12 zemí. Jedná se o tytéž země, v nichž byla nerovnováha zjištěna i v předchozím kole postupu při makroekonomické nerovnováze, tj. Bulharsko, Chorvatsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. Komise představí hloubkové přezkumy v rámci svých výročních zpráv o jednotlivých zemích v únoru 2018.

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti

Letos se v návrhu společné zprávy o zaměstnanosti poprvé do praxe uvádí srovnávací přehled sociálních ukazatelů, který byl zaveden jako jeden z nástrojů k provádění evropského pilíře sociálních práv. Výkonnost členských států je hodnocena na základě 14 hlavních ukazatelů. Společná zpráva o zaměstnanosti také zohledňuje reformy vnitrostátních politik ve vztahu k ambicím stanoveným pilířem.

Společná zpráva o zaměstnanosti upozorňuje na pokračující zlepšení na trhu práce: od roku, kdy se současná Komise ujala úřadu, bylo vytvořeno přibližně 8 milionů nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti nadále klesá a v září 2017 dosahovala úrovně 7,5 % (8,9 % v eurozóně), což je nejnižší úroveň od roku 2008. Oživení na trhu práce se však neodráží v růstu mezd. V řadě členských států jsou disponibilní příjmy stále pod úrovní před krizí.

Návrh hlavních směrů politiky zaměstnanosti

Hlavní směry politik zaměstnanosti představují společné priority a cíle vnitrostátních politik zaměstnanosti a jsou základem pro doporučení pro jednotlivé země. V letošním návrhu se jejich znění uvádí do souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv s cílem zlepšit konkurenceschopnost Evropy, zvýšit její atraktivnost pro investice, vytvářet kvalitní pracovní místa a podpořit sociální soudržnost.

Doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny

Komise doporučuje obecně neutrální orientaci fiskální politikyvyváženou skladbu politik pro eurozónu jako celek. To by mělo přispět k podpoře investic a zlepšení kvality a složení veřejných financí. V souladu s prioritami Komise se od členských států rovněž žádá, aby zvýšily své úsilí při provádění opatření k boji proti agresivnímu daňovému plánování.

Doporučení rovněž vyzývá k zavedení politik, které podporují udržitelný a inkluzivní růst a zvyšují odolnost, obnovu rovnováhy a konvergenci. Přednost by měly mít reformy, jež zvyšují produktivitu, zkvalitňují institucionální a podnikatelské prostředí, usnadňují investice, podporují vytváření kvalitních pracovních míst a snižují nerovnosti. Komise naléhavě vyzývá členské státy, aby dosáhly významného pokroku v dobudování jednotného trhu, zejména v oblasti služeb. Členské státy se schodky běžného účtu nebo s vysokým vnějším zadlužením by měly usilovat o zvýšení produktivity, zatímco členské státy s přebytky běžného účtu by měly podporovat růst mezd, jakož i investice a domácí poptávku.

Komise prosazuje realizaci reforem, které podporují rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochranu a začleňování. Rovněž vyzývá členské státy eurozóny, aby přesunuly daňovou zátěž z práce do jiných oblastí, zejména u osob s nízkými příjmy a druhých výdělečně činných partnerů v domácnosti.

Podle doporučení má pokračovat práce na dokončení bankovní unie v oblasti snižování a sdílení rizik, včetně vytvoření evropského systému pojištění vkladů a zprovoznění společného mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí. Dohled nad evropskými finančními institucemi by měl být posílen, aby se předešlo hromadění rizik. Mělo by se též zrychlit snižování objemu úvěrů v selhání a mělo by dojít k další integraci a rozvoji kapitálových trhů EU, aby se usnadnil přístup k financování, zejména pro malé a střední podniky.

Závěrem Komise doporučuje při plném respektování vnitřního trhu Unie a otevřeným a transparentním způsobem vůči členským státům mimo eurozónu urychleně pokročit v práci na dokončení hospodářské a měnové unie.

Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů eurozóny

Komise rovněž dokončila posouzení toho, zda jsou návrhy rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2018 v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Přijala 18 stanovisek pro všechny členské státy eurozóny s výjimkou Řecka.

Pokud jde o šestnáct zemí, na než se vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu:

Návrhy rozpočtových plánů šesti zemí (Německa, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Finska a Nizozemska) jsou v souladu s požadavky, které na rok 2018 vyplývají z Paktu o stabilitě a růstu.

Návrhy rozpočtových plánů pěti zemí (Estonska, Irska, Kypru, Malty a Slovenska) jsou obecně v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu na rok 2018. U těchto zemí by plány mohly vést k určitému odklonu od střednědobého cíle nebo od postupu korekce směřujícího k jeho dosažení.

Z návrhů rozpočtových plánů pěti zemí (Belgie, Itálie, Rakouska, Portugalska a Slovinska) plyne riziko, že nebude dosaženo souladu s požadavky, které na rok 2018 vyplývají z Paktu o stabilitě a růstu. U těchto členských států by návrhy rozpočtových plánů mohly vést ke značnému odchýlení od postupu korekce směřujícího k dosažení příslušného střednědobého cíle. U Belgie a Itálie se také předpokládá nedodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu.

V případě Itálie je důvodem k obavám přetrvávající vysoký veřejný dluh. V dopise italským orgánům místopředseda Komise Dombrovskis a komisař Moscovici informovali, že Komise hodlá na jaře roku 2018 opětovně posoudit, jak Itálie dodržuje referenční hodnotu pro snížení dluhu.

Pokud jde o dvě země, na něž se stále vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu (tj. postup při nadměrném schodku):

V případě Francie, na kterou by se mohla vztahovat preventivní složka paktu od roku 2018, pokud dosáhne včasné a udržitelné nápravy nadměrného schodku, se má za to, že z jejího návrhu rozpočtového plánu plyne riziko nedodržení požadavků Paktu o stabilitě a růstu na rok 2018, neboť hospodářská prognóza Komise z podzimu 2017 předpovídá významnou odchylku od požadovaného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a nedodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu v roce 2018.

Návrh rozpočtového plánu Španělska je obecně v souladu s požadavky, které na rok 2018 vyplývají z Paktu o stabilitě a růstu, jelikož hospodářská prognóza Komise z podzimu 2017 předpokládá, že celkový schodek bude v roce 2018 pod referenční hodnotou Smlouvy ve výši 3 % HDP, přestože se očekává, že cílová hodnota celkového schodku dosažena nebude a fiskální úsilí bude za doporučenou úrovní značně zaostávat.

Komise rovněž podnikla řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu:

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Komise doporučuje, aby byl v případě Spojeného království ukončen postup při nadměrném schodku. Prognóza Komise potvrzuje, že Spojené království provedlo během rozpočtového roku 2016–2017 včasnou a trvalou korekci svého nadměrného schodku.

RUMUNSKO

Pokud jde o Rumunsko, Komise zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června nebyla přijata žádná účinná opatření, a navrhuje, aby Rada přijala revidované doporučení pro Rumunsko k nápravě významné odchylky od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. V červnu 2017 doporučila Rada Rumunsku v rámci postupu při významné odchylce roční strukturální korekci ve výši 0,5 % HDP. Vzhledem k vývoji od té doby a skutečnosti, že Rumunsko k nápravě své významné odchylky nepřijalo žádná účinná opatření, nyní Komise navrhuje revidované doporučení, které v roce 2018 předpokládá roční strukturální korekci ve výši alespoň 0,8 % HDP.

Jaké jsou další kroky?

Komise vyzývá Radu, aby projednala balíček a schválila dnes předložené pokyny a se zájmem očekává plodné diskuse s Evropským parlamentem o politických prioritách pro EU a eurozónu.

Další informace:

Roční analýza růstu 2018

Zpráva mechanismu varování 2018

Doporučení pro eurozónu 2018

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2018

Návrh na změnu hlavních směrů politiky zaměstnanosti

Sdělení o návrzích rozpočtových plánů eurozóny

Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Moscovici na Twitteru: @pierremoscovici

Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti na Twitteru: @ecfin

IP/17/4681

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar