Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Budoucnost Evropy: vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025

Štrasburk 14. listopadu 2017

Zatímco je debata o budoucnosti Evropy v plném proudu, Evropská komise dnes nastínila svou vizi, jakým způsobem můžeme do roku 2025 vytvořit Evropský prostor vzdělávání.

Zformulované myšlenky mají být příspěvkem pro vedoucí představitele EU, kteří se dne 17. listopadu 2017 sejdou v Göteborgu, kde budou jednat o budoucnosti vzdělávání a kultury. Komise se domnívá, že je ve společném zájmu všech členských států, aby využily plného potenciálu vzdělávání a kultury a chápaly je jako hybnou sílu pro vytváření pracovních míst, růst a sociální spravedlnost a také jako prostředek, který zprostředkovává zkušenosti evropské identity ve vší její rozmanitosti.

Místopředseda Komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen uvedl: „Společné úsilí by umožnilo Evropě jako celku utvářet svoji budoucnost, lépe se vypořádat s výzvami, kterým čelí, a stát se odolnější. Jedním z největších úspěchů Evropy bylo vybudování mostů po celém našem kontinentu a vytvoření oblasti volného pohybu pro pracovníky a občany. Existují však ještě překážky bránící mobilitě v oblasti vzdělávání. Do roku 2025 bychom měli žít v Evropě, v níž učení, studium a provádění výzkumu nebudou omezovat hranice, ale kde pobyt v jiném členském státě za účelem studia, učení nebo práce bude samozřejmostí.

Komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics řekl: „Pokud uvažujeme o budoucnosti Evropy, musíme připravit ambiciózní společný plán, jakým způsobem můžeme využívat kulturu a vzdělávání jako nástroje jednoty. Zásadní význam má vzdělávání, neboť nás vybavuje dovednostmi, jež potřebujeme k tomu, abychom se stali aktivními členy našich stále složitějších společností. Je to právě vzdělávání, které nám pomáhá přizpůsobit se rychle se měnícímu světu, rozvíjet evropskou identitu, chápat jiné kultury, osvojovat si nové dovednosti, které člověk potřebuje v mobilní, multikulturní a stále více digitální společnosti.

Vedoucí představitelé Evropy se v březnu 2017 v Římě zavázali, že vytvoří „Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu“. Komise se domnívá, že vzdělávání a kultura mohou hrát důležitou úlohu při řešení takových výzev, jako je stárnoucí pracovní síla, pokračující digitalizace, budoucí poptávka po dovednostech, potřeba podporovat kritické myšlení a mediální gramotnost v době, kdy se „alternativní fakta“ a dezinformace mohou šířit online, nebo potřeba podpořit silnější pocit sounáležitosti v boji proti populismu a xenofobii.

Evropský prostor vzdělávání by měl:

  • umožnit mobilitu ve vzdělávání pro všechny: navázáním na pozitivní zkušenosti s programem Erasmus+ a Evropským sborem solidarity a rozšířením účasti v takových programech, jakož i vytvořením studentského průkazu EU, který by nabídl nový, uživatelsky vstřícný způsob uchovávání informací o akademických záznamech vlastníka,
  • zajistit vzájemné uznávání diplomů: zahájením nového sorbonnského procesu, který naváže na boloňský proces, aby se připravil základ pro vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o ukončení školní docházky,
  • posílit spolupráci při přípravě učebních osnov: předložením doporučení s cílem zajistit, aby vzdělávací systémy zprostředkovávaly veškeré znalosti, dovednosti a kompetence, které jsou v dnešním světě považovány za nezbytné,
  • zlepšit výuku jazyků: stanovením nové referenční hodnoty pro všechny mladé Evropany ukončující vyšší sekundární vzdělávání, aby do roku 2025 znali dobře dva jazyky kromě svého mateřského jazyka,
  • podporovat celoživotní učení: úsilím o sblížení a zvýšením podílu osob, které se učí celý život s cílem dosáhnout do roku 2025 úrovně 25 %,
  • uplatňovat inovace a digitální dovednosti ve vzdělávání: propagováním inovativní a digitální odborné přípravy a vypracováním nového akčního plánu digitálního vzdělávání,
  • podporovat učitele: zvýšením počtu pedagogů účastnících se programu Erasmus+ a práce v síti eTwinning a poskytováním politického vedení ohledně profesního rozvoje učitelů a ředitelů škol,
  • vytvořit síť evropských univerzit, aby špičkové evropské univerzity mohly bez problémů spolupracovat přes hranice, a podpořit zřízení školy evropské nadnárodní správy věcí veřejných,
  • investovat do vzdělávání: využíváním evropského semestru na podporu strukturálních reforem na zlepšení politiky vzdělávání, využíváním prostředků EU a investičních nástrojů EU k financování vzdělávání a stanovením referenční hodnoty pro členské státy, aby investovaly 5 % HDP do vzdělávání.
  • chránit kulturní dědictví a rozvíjet smysl pro evropskou identitu a kulturu: vypracováním (s využitím impulsu Evropského roku kulturního dědictví 2018) Evropského programu pro kulturu a přípravou doporučení Rady o společných hodnotách, inkluzivním vzdělávání a evropském rozměru pedagogické činnosti,
  • posílit evropský rozměr stanice Euronews, která byla vytvořena v roce 1993 řadou evropských subjektů zajišťujících veřejnoprávní vysílání s ambicí mít evropskou stanici, která umožní přístup k nezávislým, vysoce kvalitním informacím s celoevropskou perspektivou.

Souvislosti

Primární odpovědnost za politiku vzdělávání a kultury na celostátní, regionální a místní úrovni nesou členské státy. Evropská unie však již roky hraje významnou doplňující úlohu. To platí zejména v případě přeshraničních činností. Například během 30 let existence umožnil program Erasmus (od roku 2014 Erasmus+) 9 milionům osob studium, odbornou přípravu, práci nebo dobrovolnickou činnost v jiné zemi.

V uplynulém desetiletí Evropská unie rovněž vyvinula řadu nástrojů „měkké politiky“, které mají členským státům pomoci při vytváření vnitrostátních politik v oblasti vzdělávání. Členské státy od roku 2000 spolupracují v „rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“, jenž stanoví společné cíle a referenční hodnoty.

V roce 2010 si Evropská unie v rámci strategie Evropa 2020 vytyčila dva vzdělávací cíle, kde již bylo dosaženo reálného pokroku. Míra předčasných odchodů ze vzdělávání se snížila z 13,9 % v roce 2010 na 10,7 % v roce 2016 a cílem je dosáhnout 10 % do roku 2020. Počet osob s dosaženým terciárním vzděláním se zvýšil z 34 % v roce 2010 na 39,1 % v roce 2016 a cílem je dosáhnout 40 % do roku 2020.

Komise se domnívá, že nyní nastal čas navázat na tyto výsledky a výrazně vystupňovat naše úsilí.

Aby této reformě udal směr a podnítil diskusi, jak se Evropa dívá na svou budoucnost, navrhl předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie dne 13. září 2017 plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie. Zasedání v Göteborgu dne 17. listopadu 2017 bude pro vedoucí představitele příležitostí diskutovat o posílení evropské identity pomocí vzdělávání a kultury.

Další informace:

Sdělení: Evropský prostor vzdělávání do roku 2025: posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury

Soubor informačních přehledů o posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury

Strategický dokument Evropského centra politické strategie (EPSC) o 10 trendech, které mění vzdělávání, jak je známe

Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2017, připravený Komisí: klíčové údaje o vzdělávání a odborné přípravě v EU

#FutureOfEurope #EURoad2Sibiu

IP/17/4521

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar