Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Zpráva o stavu Unie: Zachování a posílení schengenského prostoru s cílem zvýšit bezpečnost a ochránit evropské svobody

Brusel 27. září 2017

.

1

Jak již oznámil předseda Juncker ve svém prohlášení o záměru ze dne 13. září, Evropská komise dnes navrhuje opatření k zachování a posílení schengenského prostoru. Komise navrhuje aktualizovat Schengenský hraniční kodex přizpůsobením jeho pravidel pro dočasné znovuzavedení dočasných kontrol na vnitřních hranicích současným potřebám s cílem reagovat na vyvíjející se a trvalé závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Zavádí také silnější procesní záruky, aby bylo v zájmu omezení dopadu na volný pohyb zajištěno, že kontroly na vnitřních hranicích zůstanou výjimečným opatřením poslední instance a že se k nim přistoupí pouze tehdy, je-li to nezbytné a přiměřené. Komise rovněž zveřejňuje sdělení o opatřeních, která již byla přijata v reakci na bezpečnostní výzvy na vnějších hranicích a uvnitř schengenského prostoru, a doporučení pro členské státy, jak v případě potřeby lépe uplatňovat stávající pravidla pro dočasné hraniční kontroly.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl: „Pravidla Schengenského hraničního kodexu pro znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích byla vytvořena v jiné době, kdy byly jiné problémy. Výjimečné okolnosti, v nichž se nyní nacházíme – jako je zvýšená hrozba terorismu – nás přiměly navrhnout Schengenský hraniční kodex v podobě vhodnější k tomu, aby plnil svůj účel v současné době. Členské státy by měly mít možnost jednat v případě mimořádné situace, kdy se potýkají se závažnou hrozbou pro jejich veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Zároveň by měly jednat pouze za přísných podmínek. Tak bude zajištěn volný pohyb a bezpečnost v rámci Schengenu.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos k tomu dodal: „Schengen je jedním z hlavních výdobytků evropské integrace a my jsme plně odhodláni jej chránit, zachovat a posílit. Neexistence kontrol na vnitřních hranicích je jádrem schengenského prostoru. Avšak ve společném prostoru bez hraničních kontrol jsou také bezpečnostní obavy společné. Proto musíme udělat vše pro to, aby byla zachována rovnováha mezi volným pohybem a mobilitou na jedné straně a bezpečností na straně druhé. Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného a jednotného schengenského rámce, jenž by měl zahrnovat i Rumunsko a Bulharsko.“

Komisař odpovědný za bezpečnostní unii Julian King slova svého kolegy doplnil: „Členské státy EU by měly mít možnost přijímat kroky k posílení své bezpečnosti – ve výjimečných případech a v rámci, který zcela respektuje mimořádný význam a přínos schengenského prostoru.“

V posledních letech Komise provádí řadu kroků ke zvýšení bezpečnosti v rámci schengenského prostoru a posílení správy svých vnějších hranic. Schengenský hraniční kodex byl již několikrát pozměněn, aby se zajistilo, že stále vyhovuje svému účelu. Členské státy využily schengenská pravidla k zavedení dočasných kontrol v rámci stanovených lhůt a podmínek, přičemž respektovaly a zachovaly celkovou funkčnost schengenského systému. Zavedené nástroje Evropě dosud dobře sloužily, avšak vzhledem k novým bezpečnostním výzvám je třeba Schengenský hraniční kodex aktualizovat ve smyslu prodloužení doby možných kontrol na vnitřních hranicích ve spojení se silnějšími zárukami. Dnešní návrhy Komise pravidla aktualizují a zároveň zajišťují, že budou využívána efektivněji a pouze v mimořádných situacích jako krajní opatření, je-li to nezbytné a přiměřené. Posílená pravidla rovněž zpřísňují povinnost spolupracovat se sousedními členskými státy, zejména s cílem minimalizovat dopad na volný pohyb. 

Kromě toho – za účelem zlepšení společného uplatňování Schengenského hraničního kodexu a širších schengenských pravidel v souladu s výzvou předsedy Junckera uvedenou v projevu o stavu Unie – se ve sdělení nyní Rada vyzývá, aby přijala rozhodnutí o plném začlenění Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru a aby se Chorvatsko stalo řádným členem, jakmile budou splněna všechna kritéria.

Zdokonalení Schengenského hraničního kodexu, aby mohl čelit současným hrozbám

Současná pravidla pro dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích se sice v naprosté většině případů ukázala jako dostatečná, lhůty stanovené v právních předpisech však nemusí vždy dostačovat v případech, kdy členské státy čelí měnícím se závažným hrozbám pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Komise tedy navrhuje upravit příslušné lhůty podle článků 25 a 27 Schengenského hraničního kodexu až na jeden rok (namísto šesti měsíců) a zároveň zavádí přísnější procesní záruky, včetně povinnosti členských států posoudit, zda by alternativní opatření nemohla řešit zjištěné hrozby účinněji, a předložit podrobné posouzení rizik.

Podle návrhů z dnešního dne budou členské státy také moci kontroly výjimečně prodloužit, pokud táž hrozba přetrvává déle než jeden rok, avšak pouze v případě, že již byla v reakci na hrozbu přijata přiměřená výjimečná vnitrostátní opatření uvnitř území, jako je vyhlášení výjimečného stavu. Takové prodloužení by vyžadovalo doporučení Rady, která by musela zohlednit stanovisko Komise, a bylo by striktně omezeno na dobu šesti měsíců, s možností nejvýše trojnásobného prodloužení až na dobu maximálně dvou let.

Do doby, než budou tyto legislativní změny přijaty, dnes Komise také vydává pokyny pro členské státy týkající se lepšího uplatňování stávajících schengenských pravidel, a to ve formě doporučení. Členským státům se připomíná, že zavedení dočasných kontrol na vnitřních hranicích musí zůstat výjimečným opatřením poslední instance, dopad na volný pohyb musí být minimalizován a přednost by měla mít alternativní opatření, jako jsou například policejní kontroly a přeshraniční spolupráce. Členské státy musí pravidelně hodnotit veškeré dočasné kontroly, informovat ostatní dotčené členské státy a spolupracovat s nimi a zdržet se jakýchkoli neodůvodněných opatření.

A konečně, aby se mohly členské státy postavit hrozbám jednotně a držet pospolu v silnějším schengenském prostoru, je nejvyšší čas, aby se Bulharsko a Rumunsko staly řádnými členy schengenského prostoru. Rada by měla přijmout rozhodnutí, kterým schválí jejich přistoupení k schengenskému prostoru a zruší kontroly na vnitřních hranicích mezi těmito dvěma členskými státy a jejich sousedy v EU. Bulharsko a Rumunsko prokázaly svoji schopnost bránit vnější hranice EU, a měly by se tudíž stát členy naší vnitřní bezhraniční zóny.

Souvislosti

Schengenský prostor je největším prostorem volného pohybu na světě. Umožňuje volný pohyb více než 400 milionům občanů EU i návštěvníkům a také volný tok zboží a služeb. Schengen je jedním z hlavních výdobytků evropské integrace, který by měl být chráněn a zachován.

Od svého vzniku schengenský prostor čelil různým druhům výzev a ohrožení. Schengenská pravidla zajišťují širší fungování schengenského systému a umožňují mu reagovat na výzvy. Například v důsledku druhotného pohybu nelegálních migrantů a nedostatků ve správě vnějších hranic v Řecku Komise zahájila postup podle článku 29 Schengenského hraničního kodexu; díky tomu byly dočasně znovuzavedeny kontroly na vnitřních hranicích pěti nejvíce dotčených zemí (Dánska, Německa, Norska, Rakouska a Švédska), a to na základě podrobného schengenského hodnocení vypracovaného Komisí.

Další informace

Otázky a odpovědi: Zachování a posílení schengenského prostoru

Sdělení o zachování a posílení Schengenu

Nařízení, kterým se mění pravidla pro dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích

Doporučení k provádění ustanovení Schengenského hraničního kodexu týkajících se dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích v schengenském prostoru

Informační přehled: Vysvětlení schengenských pravidel – září 2017

Sdělení: Plán návratu k Schengenu

 

 

IP/17/3407

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar