Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Návrat k Schengenu: Komise navrhuje plán pro obnovu fungování schengenského systému

Brusel 4. března 2016

Návrat k Schengenu: Komise navrhuje plán pro obnovu fungování schengenského systému

Komise dnes představila plán podrobných kroků k obnovení řádu v oblasti řízení vnějších a vnitřních hranic EU. Vytvoření schengenského prostoru bez vnitřních hranic přineslo značný prospěch lidem i firmám v Evropě, v posledních měsících však tento systém prochází kvůli uprchlické krizi ohromnou zatěžkávací zkouškou. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 18. a 19. února dala jasný mandát obnovit běžné fungování schengenského prostoru, a to společnými silami a s plnou podporou pro členské státy v nejsložitější situaci.

První místopředseda Komise Frans Timmermans prohlásil: „Schengen je jedním z nejcennějších výdobytků evropské integrace a cena za jeho ztrátu by byla obrovská. Naším cílem je ukončit všechny kontroly na vnitřních hranicích co nejdříve, nejpozději však do prosince 2016. Proto potřebujeme k dočasným hraničním kontrolám přistupovat v celé EU koordinovaně podle schengenských pravidel, a nikoli jako nyní, kdy jsou přijímána různorodá jednostranná rozhodnutí. V mezičase musíme provést všechna opatření stanovená v našem plánu, abychom posílili ochranu vnější hranice a zlepšili fungování azylového systému. Také musíme nadále spolupracovat s Tureckem na úplném provedení společného akčního plánu a na podstatném omezení přílivu osob.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos doplnil: „V tomto plánu představujeme další kroky, které musíme společně podniknout v zájmu co nejrychlejší obnovy běžného fungování schengenského prostoru, a k tomu je nezbytná přijmout zásadní opatření. Za prvé, všechny členské státy se musí řídit pravidly – propouštění osob do dalších zemí musí skončit a členské státy musí zaručit přístup žadatelům o azyl, ale odepírat vstup osobám, které chtějí pouze procházet. Za druhé, je nutné odstranit závažné nedostatky na našich vnějších hranicích, protože se ukázalo, že prostor bez vnitřních hranic může fungovat pouze tehdy, jsou-li vnější hranice silně chráněny. Členské státy by proto měly bez prodlení přijmout prosincový návrh Komise na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže, tak aby tato stráž začala fungovat již během léta. Nyní je na členských státech, aby v zájmu ochrany jednoho z nejcennějších úspěchů Unie držely pospolu.“

Cena za zrušení schengenského prostoru

Dočasné hraniční kontroly omezují volný pohyb osob a navíc znamenají značné ekonomické náklady. Komise odhaduje, že obnovení plné ochrany hranic v schengenském prostoru by znamenalo okamžité přímé náklady od 5 do 18 miliard eur ročně (tj. 0,05 %–0,13 % HDP). Ačkoli by tyto náklady nesli především někteří aktéři a regiony, nevyhnutelně by zasáhly celé hospodářství EU. Například:

  • Členské státy jako Polsko, Nizozemsko nebo Německo by pocítily zvýšení nákladů na silniční přepravu zboží v hodnotě více než 500 milionů eur.

  • Podniky ve Španělsku nebo České republice by na dodatečných nákladech zaplatily přes 200 milionů eur.

  • Hraniční kontroly by přišly přeshraniční pracovníky (kterých je 1,7 milionu) nebo jejich zaměstnavatele na 1,3 až 5,2 miliardy eur ve formě ztraceného času.

  • Počet nocí strávených v EU turisty by mohl klesnout o 13 milionů či více, přičemž by celkové ztráty dosáhly 1,2 miliardy eur.

  • Administrativní náklady státních správ by vzrostly o 0,6 až 5,8 miliardy eur vzhledem k nutnosti navýšit počet pracovníků provádějících hraniční kontroly.

Zajištění ochrany vnějších hranic

Zabezpečení vnějších hranic EU a účinné hraniční kontroly jsou základním předpokladem pro existenci prostoru s volným pohybem, za který neseme společnou odpovědnost. V prosinci 2015 předložila Komise ambiciózní návrh na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže. Je zásadní, aby Evropský parlament a Rada přijaly tento návrh nejpozději v červnu, a stráž tak mohla zahájit činnost během léta. Komise dnes vyzvala členské státy a agenturu Frontex, aby již zahájily přípravy na postupné zavedení nového systému, zejména pokud jde o identifikaci potřebných lidských a technických zdrojů. Dále Komise požaduje větší podporu ze strany členských států pro operace, které Frontex již provádí.

Okamžitá pomoc Řecku

Masivní příliv migrantů by představoval značný tlak na ochranu vnějších hranic kteréhokoli členského státu. Vnější hranice Řecka je pod obrovským tlakem, a proto se nedostatky ve správě hranic musí neprodleně řešit. V příštích měsících je třeba učinit řadu jasně definovaných kroků:

  • Odborníci z Komise, kteří působí v Řecku, by měli spolupracovat s řeckými orgány a koordinovat činnost ostatních aktérů.

  • Je třeba zajistit 100% identifikaci a registraci všech vstupů (včetně systematických bezpečnostních kontrol na základě evropských databází).

  • Řecko by mělo předložit akční plán, jak hodlá naplnit doporučení plynoucí ze schengenského hodnocení, a potřebuje také vypracovat posouzení potřeb, aby členské státy, agentury EU a Komise dokázaly poskytnout včasnou pomoc.

  • V případě potřeby by Frontex měl neprodleně připravit další vyslání evropských jednotek pohraniční stráže a do 22. března vydat další výzvy k poskytnutí příspěvků.

  • Ostatní členské státy by měly převzít odpovědnost a do deseti dnů od těchto výzev poskytnout lidské zdroje a technické vybavení.

Pracovat se bude také na realizaci společného akčního plánu EU a Turecka a dobrovolného programu přijímání osob z humanitárních důvodů s Tureckem, což by mělo přinést rychlý pokles počtu osob přijíždějících do Řecka. Tlak na Řecko by se také měl omezit díky účinnějšímu provádění nouzových mechanismů pro relokaci a intenzivnějšímu navracení osob do Turecka a zemí původu.

V Řecku se mezitím hromadí stále více migrantů, neboť se zpřísnily hraniční kontroly podél západobalkánské trasy, ale příliv migrantů do této země pokračuje. Je tak naléhavě nutné, aby členské státy urychlily provádění rozhodnutí o relokaci. Komise bude při tom nápomocna a jednou měsíčně bude podávat zprávy o pokroku. Počátkem týdne navrhla Komise nový nástroj mimořádné pomoci pro rychlejší reakci na krize uvnitř EU.

Uplatňování pravidel a konec propouštění osob

Evropská rada se v závěrech ze zasedání ve dnech 18. a 19. února jasně vyjádřila, že propouštění osob do dalších zemí není politicky ani právně přijatelné. Členské státy musí umožnit azylové řízení u každé žádosti podané na jejich hranicích. Rozhodnutí o tom, který členský stát za zpracování žádosti odpovídá, je pak třeba učinit podle práva EU, konkrétně v souladu se stávajícími dublinskými pravidly. To znamená, že musí existovat reálná možnost vracet žadatele o azyl do země, v níž poprvé vstoupili do EU. Komise proto chce před červnovým zasedáním Evropské rady předložit posouzení možnosti obnovit přemísťování osob do Řecka na základě dublinského nařízení.

Zároveň by členské státy měly na hranici odepřít vstup státním příslušníkům třetích zemí, kteří nesplňují podmínky vstupu podle Schengenského hraničního kodexu a nepodali žádost o azyl, ačkoli měli příležitost tak učinit. Je třeba pamatovat na to, že podle práva EU nemají žadatelé o azyl právo vybírat si členský stát, který jim poskytne ochranu. Zamítnutí vstupu by se mělo provádět na vnější schengenské hranici a na hranicích členských států, které zavedly dočasné kontroly na svých vnitřních hranicích. Účinné uplatňování těchto zásad přispěje k posílení schengenského systému, dublinského systému a nouzového mechanismu pro relokaci.

Ochrana vnitřních hranic: od různorodých opatření k jednotnému přístupu

Dočasné obnovení kontrol na vnitřních hranicích by mělo být přiměřeného charakteru a výjimečné, se zřetelem na co nejrychlejší návrat do normálního stavu. Od září 2015 zavedlo kontroly z důvodů souvisejících s uprchlickou krizí osm zemí, které doposud jednaly na základě jednostranných rozhodnutí podle Schengenského hraničního kodexu (články 23 až 25).

Pokud by současné migrační tlaky a závažné nedostatky ochrany vnějších hranic přetrvávaly i po 12. květnu, musela by Komise předložit Radě návrh podle čl. 26 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu, ve kterém doporučí, aby byl v otázce ochrany vnitřních hranic zaveden jednotný přístup EU, dokud nebudou strukturální nedostatky odstraněny. Komise bude na tuto možnost připravena a jednala by neprodleně, přičemž by ochranu hranic navrhla pouze na úsecích, kde by byla nezbytná a přiměřená.

Cílem je ukončit všechny kontroly na vnitřních hranicích do prosince 2016, aby se běžné fungování schengenského prostoru obnovilo do konce letošního roku.

Další informace

Sdělení: Plán návratu k Schengenu

Přílohy: Plán návratu k Schengenu

Zpráva o pokroku v provádění přístupu založeného na hotspotech v Řecku

Společný akční plán EU a Turecka – třetí zpráva o provádění

Tisková zpráva: Turecko se podle zprávy Komise opět přiblížilo k uvolnění vízového režimu

INFORMAČNÍ PŘEHLED: Vysvětlení schengenských pravidel

INFORMAČNÍ PŘEHLED: Společný akční plán EU a Turecka – zpráva o provádění

INFORMAČNÍ PŘEHLED: Řecko – zpráva o pokroku

PŘÍLOHA: PLÁN

Plán návratu k plnému fungování schengenského prostoru zahrnuje tyto kroky:

  • 4. března 2016 (a poté každý měsíc): Řecko podá zprávu o pokroku při uplatňování opatření obsažených v doporučení na obnovení přemísťování osob na základě dublinského nařízení,

  • nejpozději do 12. března 2016: Řecko předloží akční plán provádění doporučení Rady, včetně posouzení potřeb,

  • 16. března 2016: sdělení Komise o reformě dublinského nařízení na základě cíle solidarity a spravedlivého sdílení nákladů mezi členskými státy,

  • 16. března 2016: Komise předloží první zprávu o relokaci uprchlíků v rámci EU a o závazcích týkajících se přesídlování uprchlíků ze zemí mimo EU do EU,

  • nejpozději do 22. března 2016: Frontex vydá další výzvy k poskytnutí příspěvků za účelem vyslání jednotek evropské pohraniční stráže na pomoc Řecku,

  • nejpozději do 1. dubna 2016: členské státy poskytnou v reakci na výzvu Frontexu lidské zdroje a technické vybavení,

  • nejpozději do 12. dubna 2016: Komise předloží své posouzení přiměřenosti akčního plánu, který vypracovalo Řecko,

  • 16. dubna 2016:Komise předloží druhou zprávu o relokaci uprchlíků v rámci EU a o závazcích týkajících se přesídlování uprchlíků ze zemí mimo EU do EU,

  • 11.–17. dubna 2016: odborníci z řad Komise a členských států vypracují schengenské hodnocení vzdušných, pozemních a námořních hranic Řecka,

  • nejpozději do 12. května 2016: Řecko podá zprávu o provádění doporučení Rady,

  • 12. května 2016: pokud by závažné nedostatky ochrany vnějších hranic přetrvávaly, předloží Komise návrh podle čl. 26 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu,

  • 13. května 2016: pokud by závažné nedostatky ochrany vnějších hranic přetrvávaly, měla by Rada přijmout doporučení podle čl. 26 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu, aby byl v otázce dočasné ochrany vnitřních hranic zaveden jednotný přístup Unie,

  • 16. května 2016:Komise předloží třetí zprávu o relokaci uprchlíků v rámci EU a o závazcích týkajících se přesídlování uprchlíků ze zemí mimo EU do EU,

  • nejpozději v červnu 2016: legislativní orgány dosáhnou politické dohody o evropské pohraniční a pobřežní stráži a přijmou právní akt,

  • červen 2016: Komise předloží posouzení možnosti obnovit přemísťování osob do Řecka na základě dublinského nařízení,

  • nejpozději v srpnu 2016: evropská pohraniční a pobřežní stráž začíná fungovat,

  • nejpozději v září 2016: evropská pohraniční a pobřežní stráž je plně funkční a vypracovává první testy zranitelnosti, aby mohla být přijata veškerá nezbytná preventivní opatření,

  • prosinec 2016: pokud to celková situace dovolí, cílové datum, kdy mají být ukončena mimořádná ochranná opatření.

IP/16/585

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar