Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Akční plán pro evropskou obranu: na cestě k vytvoření evropského fondu pro obranu

Brusel 30. listopadu 2016

Evropská komise navrhuje evropský fond pro obranu a další akce na podporu efektivnějšího vynakládání prostředků členských států na společnou obranu, posílení bezpečnosti evropských občanů a podnícení konkurenceschopné a inovativní průmyslové základny.

Evropská komise navrhuje evropský fond pro obranu a další akce na podporu efektivnějšího vynakládání prostředků členských států na společnou obranu, posílení bezpečnosti evropských občanů a podnícení konkurenceschopné a inovativní průmyslové základny.

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2016 zdůraznil předseda Jean-Claude Juncker důležitost silné Evropy, která dokáže bránit a chránit své občany doma i v zahraničí, což je ambiciózní cíl, jehož nelze dosáhnout bez inovací a sdružení zdrojů v evropském obranném průmyslu. Akční plán pro evropskou obranu přijatý dnes Komisí je naplněním této vize.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl: „Aby byla zaručena naše společná bezpečnost, musíme investovat do společného rozvoje strategicky důležitých technologií a vybavení – od pozemních, námořních, vzdušných a vesmírných obranných schopností až po kybernetickou bezpečnost. Vyžaduje to více spolupráce mezi členskými státy a sdružení vnitrostátních zdrojů. Pokud se Evropa nebude starat o vlastní bezpečnost, nikdo jiný to za nás neudělá. Pevná, konkurenceschopná a inovativní průmyslová základna obrany je tím, co nám poskytne strategickou nezávislost.“

V rámci Akčního plánu pro evropskou obranu Komise navrhuje:

1 - Vytvořit evropský fond pro obranu na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného vybavení a technologií: navrhovaný fond by obsahoval dvě „okna“, která se budou navzájem doplňovat, ale budou se lišit v právní struktuře a rozpočtovém krytí.

  • „Okno pro výzkum“ na financování kooperativního výzkumu inovativních obranných technologií, jako jsou elektronika, metamateriály, šifrovací software nebo robotika. Komise již navrhla v rozpočtu EU na rok 2017 věnovat 25 milionů eur na obranný výzkum a očekává, že tento příděl může do roku 2020 narůst až na celkových 90 milionů eur. Ve víceletém finančním rámci pro období po roce 2020 plánuje Komise navrhnout zvláštní výzkumný program věnovaný obraně s odhadovanou částkou 500 milionů eur na rok.
  • „Okno pro schopnosti“, které by bylo finančním nástrojem umožňujícím, aby účastnické členské státy nakupovaly určité vybavení společně, a snižovaly tím své náklady. Schopnosti by byly předmětem dohody mezi členskými státy, které by byly vlastníky technologií a vybavení. Členské státy by například mohly snižovat náklady společnými investicemi do technologií dronů nebo hromadným nákupem vrtulníků. Toto okno by mělo být schopno mobilizovat řádově zhruba 5 miliard eur ročně. Komise zahájí rámcovou studii pro zpřesnění tohoto odhadu.

2 - Podpořit investování do malých a středních podniků, začínajících podniků, společností se střední tržní kapitalizací a dalších dodavatelů obranného průmyslu: Skupina Evropských strukturálních a investičních fondů a Evropské investiční banka již finančně podporuje rozvoj řady aktivit dvojího užití. Komise bude podporovat snahy Evropské investiční banky o lepší přístup k financování pro dodavatelský řetězec v sektoru obrany. Bude propagovat spolufinancování produktivních investičních projektů a modernizaci dodavatelského řetězce v sektoru obrany. V rámci návrhu plánu pro odvětvovou spolupráci ohledně dovedností bude Komise podporovat spolupráci v sektoru obrany, aby zajistila, že lidé mají správné dovednosti a technické schopnosti pro tvorbu inovací.

3 - Posílit jednotný trh pro obranu: Komise zlepší podmínky pro otevřený a konkurenceschopný obranný trh v Evropě, aby společnosti mohly působit přes hranice a členské státy mohly co nejvýhodněji vynakládat prostředky ve veřejných zakázkách v oblasti obrany. Pro tyto účely Komise bude prosazovat účinné uplatňování směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a směrnice o transferech EU, usnadňovat přeshraniční účast ve veřejných zakázkách v oblasti obrany, podporovat rozvoj průmyslových norem a podněcovat příspěvek odvětvových politik, například kosmických programů EU, ke společným bezpečnostním a obranným prioritám.

Další kroky: Komise nyní tyto návrhy (zejména na vytvoření evropského fondu pro obranu) představí a bude o nich se zúčastněnými stranami diskutovat. Klíčovým milníkem bude zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince.

Souvislosti

V svých politických směrech v červnu 2014 předseda Juncker uvedl: „Domnívám se, že potřebujeme pracovat na posílení Evropy, pokud jde o záležitosti bezpečnosti a obrany. Ano, Evropa je hlavně „klidnou mocností“. Ale ani ty největší klidné mocnosti se dlouhodobě neobejdou bez alespoň určitých integrovaných obranných kapacit.“

Ve svém projevu o stavu Unie ze dne 14. září 2016 předseda Juncker oznámil, že „Evropa už si nemůže dovolit se pouze vézt s vojenskou silou jiných nebo nechat Francii, aby její čest bránila v Mali sama. (…) „Pokud má být evropská obrana silná, je nutné, aby toto evropské odvětví přicházelo s inovacemi. Proto ještě do konce letošního roku představíme návrh Evropského obranného fondu, který by měl výrazně dynamizovat výzkum a inovace v této oblasti.“

V posledním desetiletí snížily členské státy EU výdaje na obranu o téměř 12 % v reálném vyjádření, nebylo to však kompenzováno větší evropskou spoluprací. Odhaduje se, že neexistence spolupráce mezi členskými státy v oblasti obrany a bezpečnosti stojí 25 až 100 miliard EUR ročně (viz příloha).

Na bratislavském summitu v září 2016 vedoucí političtí činitelé 27 členských států konstatovali: „Potřebujeme, aby EU byla nejen zárukou míru a demokracie, ale také bezpečnosti pro naše občany.“ Dohodli se, že v komplikovaném geopolitické prostředí je nutné posílit spolupráci EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany. Na prosincovém zasedání by pak Evropská rada měla „rozhodnout o konkrétním prováděcím plánu v oblasti bezpečnosti a obrany a o tom, jak lépe využívat možnosti, které skýtají Smlouvy, zejména pokud jde o schopnosti.“

Akční plán pro evropskou obranu je úzce spojen s prováděcím plánem v oblasti bezpečnosti a obrany globální strategie, který stavuje pro Unii novou úroveň ambicí a identifikuje činnosti pro jejich naplnění, a doplňuje jej, jakož je i spojen s provedením Společného prohlášení EU a NATO podepsaného předsedou Evropské rady, předsedou Komise a generálním tajemníkem NATO. Opatření navrhovaná v tomto Akčním plánu pro evropskou obranu povedou k silnější Evropské unii, pokud jde o obranu, a tedy v konečném důsledku i k silnější Severoatlantické alianci.

Akční plán má rovněž vazbu na společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám z dubna 2016 a podpoří odolnost EU, jejích členských států a partnerských zemí a současně zvýší spolupráci s NATO v boji proti těmto hrozbám, což vychází z Evropského programu pro bezpečnost, který Komise přijala v dubnu 2016.

Další informace

 

PŘÍLOHA

Ekonomické argumenty pro efektivnější vynakládání výdajů na obranu:

Evropa má kolektivně po USA celosvětově druhé největší vojenské výdaje. Rozpočtové prostředky na obranu se však v Evropě v posledních letech snižovaly, zatímco ostatní globální hráči (Čína, Rusko a Saúdská Arábie) zvyšovaly své výdaje na obranu bezprecendentním tempem. USA v roce 2015 investovaly do obrany více než dvakrát více, než činily celkové výdaje členských států EU na obranu. Čína v posledním desetiletí zvýšila své rozpočtové prostředky na obranu o 150 %. Oproti tomu během poslední dekády snížily členské státy EU své výdaje na obranu o téměř 12 % v reálném vyjádření.

Toto snížení národních výdajů na obranu nebylo dosud kompenzováno větší evropskou spoluprací. Evropa trpí neefektivností výdajů vzhledem k jejich zdvojení,
chybějící interoperabilitě, technologickým mezerám a nedostatečným úsporám z rozsahu pro průmysl a výrobu. Zhruba 80 % veřejných zakázek v oblasti obrany probíhá výlučně na vnitrostátním základě, což vede k nákladným duplikacím vojenských schopností. Odhaduje se, že chybějící spolupráce mezi členskými státy v oblasti obrany a bezpečnosti stojí 25 až 100 miliard eur ročně.

Bez trvalých investic do obrany evropskému průmyslu hrozí, že ztratí technickou schopnost budovat zásadní obranné schopnosti příští generace. To v konečném důsledku ovlivní strategickou nezávislost Unie a její schopnost vystupovat jako zajišťovatel bezpečnosti.

Výraznější evropský rozměr v obraně bude mít pozitivní dopad na evropské hospodářství. Evropský obranný průmysl má celkový obrat 100 miliard eur ročně a přímo či nepřímo zaměstnává v Evropě 1,4 milionu vysoce kvalifikovaných osob. Každé euro investované na obranu se vrací 1,6krát – zejména v kvalifikovaných povoláních – výzkumu a technologiích a vývozu.

Evropský fond pro obranu – jak by měl fungovat:

1

IP/16/4088

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar