Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Provádění evropského programu pro migraci: pokrok v provádění prioritních opatření

Brusel 10. února 2016

Provádění evropského programu pro migraci: pokrok v provádění prioritních opatření

Největší uprchlická krize od konce druhé světové války, kdy po celém světě zaznamenáváme více než 60 milionů uprchlíků či vnitřně vysídlených osob, vyžaduje radikální posílení systému EU pro migraci a koordinovanou evropskou reakci. I když je vysoce žádoucí snížit příliv migrantů vzhledem k často přetíženým celostátním a místním orgánům, nedělejme si iluze, že uprchlická krize skončí dříve, než budou definitivním způsobem vyřešeny její základní příčiny, totiž nestabilita, války a teror v bezprostředním sousedství EU, zejména pokračující válka a páchání ukrutností v Sýrii.

V posledních šesti měsících pracovala Komise na rychlé, koordinované evropské reakci a předložila řadu návrhů, jejichž účelem je vybavit členské státy nezbytnými nástroji k lepšímu zvládání velkého množství příchozích. Od ztrojnásobení přítomnost na moři přes nový systém mimořádné/nouzové solidarity v zájmu relokace žadatelů o azyl z nejvíce postižených zemí, nebývalou mobilizaci rozpočtu EU ve výši více než 10 miliard EUR na řešení uprchlické krize a na pomoc nejvíce postiženým zemím, poskytnutí nového rámce pro koordinaci a spolupráci se zeměmi západního Balkánu, zahájení nového partnerství s Tureckem až po ambiciózní návrh nové evropské pohraniční a pobřežní stráže Evropská unie posiluje evropskou azylovou a migrační politiku v zájmu řešení nových problémů, před nimiž stojíme. I když byly zavedeny významné stavební prvky, postrádali jsme jejich úplné provádění v praxi. Je zřejmé, že pro dosažení udržitelného systému řešení migrace je třeba udělat daleko více.

Vzhledem k zasedání Evropské rady v příštím týdnu dnes Komise informuje o provádění prioritních opatření v rámci evropského programu pro migraci a podtrhuje hlavní oblasti, v nichž je v zájmu obnovení kontroly nad situací třeba neprodleně jednat.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl: „Ve druhé polovině roku 2015 dorazila do Evropy nelegálně nebývalá množství lidí. Ti, kdo potřebují ochranu, musí žádat o azyl v první zemi EU, do které se dostanou. V případě potřeby mohou být přemístěni do jiných členských států za účelem dosažení spravedlivějšího rozdělení. Avšak lidé, kteří o azyl nežádají nebo kteří na něj nemají nárok, musí být rychle a efektivně identifikováni a nasměrováni zpět. Vrátit se k řádnému spravování toků dnes představuje nejnaléhavější prioritu. Evropská komise podporuje členské státy při zajišťování koordinované evropské reakce, včetně rozsáhlé finanční a praktické podpory.“

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl: I když množství migrantů dostávajících se do Evropy zůstává vysoké, musíme dále pokročit v provádění dohodnuté evropské reakce, jež zjedná rovnováhu mezi odpovědností a solidaritou. Osobám přicházejícím do Unie musí být jasné, že pokud potřebují ochranu, obdrží ji, avšak rozhodnutí o tom, kde ji obdrží, není na nich, a pokud nejsou způsobilé pro ochranu, budou nasměrovány zpět. V zájmu lepšího zvládání přílivu migrantů a zajištění evropských hranic musí všechny členské státy dostát svým závazkům, přísně uplatňovat evropské právní předpisy týkající se azylu a ochrany hranic a poskytnout nezbytnou podporu těm členským státům, které jsou přílivu migrantů nejvíce vystaveny.“

V prosinci Evropská komise nahlásila pokrok dosažený při provádění rozhodnutí přijatých členskými státy a dospěla k závěru, že provádění je příliš pomalé. O dva měsíce později bylo dosaženo určitého pokroku v řadě otázek. Například došlo k pokroku v míře snímání otisků prstů, což je klíčovým prvkem řádného řízení azylového systému. Podíl migrantů, jejichž otisky prstů jsou zahrnuty do databáze EURODAC, v Řecku vzrostl z 8 % v září 2015 na 78 % v lednu 2016 a v Itálii za stejné období z 36 % na 87 %. Zůstává však faktem, že četné lhůty nebyly splněny a povinnosti jsou plněny pomalu.

V zájmu představení doposud dosaženého pokroku i práce, kterou je ještě třeba dokončit, dnes Komise předložila zprávy o pokroku týkající se systému založeného na hotspotech a mechanismu pro relokaci v Itálii a Řecku a opatření přijatá k provádění závazků z prohlášení dohodnutého na schůzce vedoucích představitelů zemí západobalkánské trasy v říjnu 2015. Komise rovněž vydává odůvodněné stanovisko v devíti případech nesplnění povinnosti jako součást svého závazku v rámci Evropského programu pro migraci, že upřednostní provádění společného evropského azylového systému. Komise nadto předkládá zprávu o provádění akčního plánu EU a Turecka.

Komise dnes přijala doporučení určené Řecku týkající se naléhavých opatření, která mají být přijata s ohledem na postupné obnovení některých přemístění podle dublinského nařízení. Sbor komisařů rovněž navrhl dočasné pozastavení mechanismu pro relokaci, pokud jde o 30 % žadatelů, kteří měli být přemístěni do Rakouska v tomto roce. Komise dále projednávala návrh doporučení podle článku 19b Schengenského hraničního kodexu určených Řecku.

Stabilizovat situaci v členských státech vystavených největšímu tlaku: doporučení týkající se obnovení přemístění osob do Řecka na základě dublinského nařízení

Aby společný evropský azylový systém fungoval, musí existovat reálná možnost navrátit žadatele o azyl do země prvního vstupu do EU podle společně dohodnutých pravidel EU. Od let 2010 až 2011 nebyly členské státy s to provést přesuny osob do Řecka na základě dublinského nařízení v důsledku systémových nedostatků, na které upozornily Evropský soud pro lidská práva (ESLP) a Evropský soudní dvůr (ESD).

Komise dnes přijala doporučení určené Řecku týkající se naléhavých opatření, která mají být přijata s ohledem na možné obnovení některých přemístění podle dublinského nařízení. Od rozsudku ESD z roku 2011 Řecko realizovalo některá zlepšení a přijalo opatření k nápravě nedostatků v azylovém systému, pozorně sledováno Komisí, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a členskými státy.

Komise však uznává, že i když byly zřízeny adekvátnější azylové struktury, např. azylové středisko a úřad zajištující prvotní příjem, přetrvávají v azylovém procesu klíčové oblasti, které je třeba zlepšit, než bude moci dublinské nařízení být znovu použito v plném rozsahu na Řecko, zejména v oblastech přijímací kapacity a podmínek přijímání, přístupu k azylovému řízení, opravných prostředků a právní pomoci.

Toto doporučení stanoví konkrétní kroky, jež je třeba učinit, aby se Řecko opět dostalo do dublinského systému, a jež jsou zaměřeny na posílení přijímací kapacity a zlepšení životních podmínek žadatelů o azyl v Řecku a na umožnění skutečného přístupu k azylovému řízení, včetně opravných prostředků, zajištěním toho, aby příslušné orgány byly plně funkční, přiměřeně obsazené pracovníky a vybavené pro zkoumání více žádostí. Zároveň je třeba zohlednit zátěž Řecka danou stávajícím vysokým počtem žadatelů o azyl.

Bude na orgánech členských států, aby pod dohledem svých soudů a Evropského soudního dvora rozhodly, zda se domnívají, že tyto podmínky jsou takové, že lze zahájit omezené obnovení přesunů. Doporučení vyzývá Řecko, aby v březnu informovalo o pokroku, čímž se vyjasní, zda jsou na základě konkrétního dosahovaného pokroku vytvořeny podmínky umožňující členským státům obnovit individuální přemístění osob do Řecka na základě dublinského nařízení.

Zajištění silných hranic

Správa vnějších hranic EU s sebou nese odpovědnost. V posledních měsících byly hraniční kontroly po celé západobalkánské trase prováděny nekoordinovaně, což vyústilo v jednostranná opatření vedoucí k utěsnění hranic s dominovým efektem v zemích nacházejících se v prvních úsecích proudu migrantů. Komise v tomto ohledu trvala na významu registrace migrantů, odolnosti hranic a zvýšení přijímací kapacity v zájmu strukturálního řešení problémů, s nimiž se Evropa potýká.

V zájmu řešení tohoto trendu je třeba, aby země po celé trase urychlily plnění závazků přijatých v rámci setkání vedoucích představitelů zemí západního Balkánu, že přijatá rozhodnutí budou plně koordinována a případně přizpůsobena právnímu rámci Unie. Ještě důležitější je, že všechny členské státy se musí angažovat v zájmu ukončení laxního, „propouštěcího“ přístupu vůči těm, kdo naznačují zájem o podání žádosti o azyl jinde. Osoby, které nepotřebují ochranu, musí být promptně nasměrovány zpět při plném dodržování základních práv.

Schopnost Unie zachovat prostor bez kontrol na vnitřních hranicích závisí na bezpečných vnějších hranicích. Schengenský systém má značnou pružnost, jež členským státům umožňuje reagovat na měnící se situaci. Setrvalý nárůst počtů příchozích migrantů a uprchlíků vedl členské státy k přijetí výjimečných opatření pro krajní případy, např. dočasně obnovit kontroly na vnitřních hranicích v souladu s ustanoveními Schengenského hraničního kodexu.

Sbor komisařů dnes rovněž projednal návrh doporučení podle článku 19b Schengenského hraničního kodexu. Poté, co zpráva schengenského hodnocení došla k závěru, že v oblasti správy vnějších hranic Řecka existují nedostatky, Rada nyní zkoumá doporučení Komise k odstranění těchto závažných nedostatků. Komise je připravena přijmout vhodná prováděcí opatření, jakmile Rada v této záležitosti rozhodne. Stabilizace schengenského systému využitím jeho ochranných mechanismů má zásadní význam pro zajištění následného zrušení veškerých kontrol na vnitřních hranicích.

Provádění přemístění

Přemístění je podstatným nástrojem, jenž má snížit zátěž pro členské státy vystavené největším tlakům, aby se zajistilo spravedlivější přerozdělování uchazečů o azyl po celé Evropě a aby se obnovil pořádek při řešení migrace. To však vyžaduje účinnou spolupráci mezi zeměmi přemísťujícími migranty a přijímajícími členskými státy i politickou vůli k zajištění toho, aby přemísťování fungovalo.

Z tohoto důvodu dnes Komise napsala všem členským státům, aby jim připomněla povinnosti, které pro ně vyplývají ze dvou rozhodnutí o přemísťování, a aby je vyzvala ke zrychlení tempa provádění s jasným cílem poskytnout naléhavou pomoc. Jelikož se hraniční kontroly po celé západobalkánské trase zpřísňují, je pravděpodobné, že tlaky, jež měla tato rozhodnutí zmírnit, se zvýší, čímž se potřeba solidarity stane ještě naléhavější.

Rozhodnutí o přemístění stanoví možnost přizpůsobit mechanismus pro relokaci v případech, kdy se členské státy potýkají s prudkými výkyvy v migračních tocích v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí. V důsledku mimořádné situace, které v současné době čelí Rakousko, navrhla Komise na jeden rok dočasně pozastavit přemístění až 30 % žadatelů přidělených Rakousku. Stávající situace v Rakousku se vyznačuje náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí na jeho území vyplývajícím z druhotných přesunů po celé Evropě, jež vedou k výraznému zvýšení počtu žadatelů o mezinárodní ochranu. V prosinci již Komise navrhla, aby povinnosti Švédska týkající se přemístění byly na jeden rok dočasně pozastaveny.

Souvislosti

Evropská komise soustavně a nepřetržitě pracuje na vytvoření společné evropské reakce na uprchlickou krizi a problém migrace.

Po nástupu do funkce pověřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisaře odpovědného za problematiku migrace Dimitrise Avramopoulose, aby ve spolupráci s ostatními komisaři, pod koordinací prvního místopředsedy Franse Timmermanse, vypracoval návrh nové politiky v oblasti migrace, což je jedna z deseti priorit politických směrů současné Komise.

Dne 13. května 2015 předložila Evropská komise svůj evropský program pro migraci, který stanoví komplexní přístup pro lepší řešení všech aspektů migrace.

Byly již přijaty tři prováděcí balíčky v rámci daného programu, a to ve dnech 27. května 2015, 9. září 2015 a 15. prosince 2015. 

Další informace

Sdělení o aktuálním stavu provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci

Tisková zpráva – Realizace evropského programu pro migraci: Komise informuje o pokroku v Řecku, Itálii a na západním Balkáně

Tisková zpráva – Provádění společného evropského azylového systému: Komise přijímá další kroky v rámci 9 řízení o nesplnění povinnosti

Tisková zpráva – Řešení uprchlické krize: Komise informuje o provádění společného akčního plánu EU a Turecka

Informační přehled: Řešení uprchlické krize – Řecko: zpráva o aktuálním stavu

Informační přehled: Řešení uprchlické krize – Itálie: zpráva o aktuálním stavu

Informační přehled: Řešení uprchlické krize – západobalkánská trasa: zpráva o aktuálním stavu

Informační přehled: Společný akční plán EU a Turecka

Informační přehled: Rovnováha odpovědnosti a solidarity v oblasti migrace a azylu

Informační přehled: Vysvětlení schengenských pravidel

Příloha 1: Společný akční plán EU a Turecka

Příloha 2: Řecko – zpráva o pokroku

Příloha 3: Itálie – zpráva o pokroku

Příloha 4: Relokace – zpráva o pokroku

Příloha 5: Následná opatření k setkání vedoucích představitelů zemí západního Balkánu – zpráva o pokroku

Příloha 6: Plánovaná opatření přispívající k ochraně dětí při migraci

Příloha 7: Závazky členských států týkající se svěřenských fondů – přehled aktuálního stavu

Příloha 8: Provádění práva EU – aktuální stav

Příloha 9: Schválená podpora mechanismu civilní ochrany pro Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Řecku ze strany členských států

Doporučení Komise týkající se naléhavých opatření, která má přijmout Řecko s ohledem na obnovení přemísťování podle dublinského nařízení

Návrh rozhodnutí Rady o dočasném pozastavení přemístění až 30 % žadatelů přidělených Rakousku

Evropský program pro migraci

Sdělení z 23. září 2015: Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci

Sdělení z 14. října 2015: Řešení uprchlické krize: Aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci

Sdělení z 15. prosince: Evropská pohraniční a pobřežní stráž a účinné řízení vnějších hranic Evropy

Prohlášení ze setkání vedoucích představitelů západního Balkánu

IP/16/271

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar