Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Pokrok v provádění evropského programu pro migraci v Řecku, Itálii a na západním Balkáně

Štrasburk 15. prosince 2015

Pokrok v provádění evropského programu pro migraci v Řecku, Itálii a na západním Balkáně

Komise dnes zveřejnila tři zprávy o pokroku dosaženém v Itálii, Řecku a na západobalkánské trase při řešení uprchlické a migrační krize. Zprávy hodnotí systém hotspotů, relokační program v Itálii a Řecku a opatření stanovená v prohlášení vedoucích představitelů zemí na západobalkánské trase přijatém po jejich zasedání dne 25. října.

Evropský program pro migraci představil komplexní postup pro řízení migrace a jeho součástí je soubor okamžitých opatření, která mají přispět ke zvládnutí migrační krize ve Středomoří. Komise navrhla systém hotspotů na pomoc Itálii a Řecku při registraci a zpracovávání žádostí o azyl. Podle relokačního programu má být z těchto zemí do jiných členských států přemístěno 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.

V říjnu přijala Komise další opatření, jejichž cílem je reagovat na přesun migračních toků na západobalkánskou trasu. Na 25. října svolala zasedání vedoucích představitelů regionu, které vyvrcholilo společným prohlášením o přijetí sedmnácti okamžitých opatření s cílem poskytnout humanitární pomoc migrantům a lépe řídit migrační toky na trase. Zasedání se zúčastnily hlavy států a předsedové vlád Albánie, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Chorvatska, Maďarska, Německa, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska.

Pokrok v Řecku

Již několik měsíců působí přímo na místě zvláštní tým Komise pod vedením generálního ředitele Útvaru na podporu strukturální reformy. Tým pracuje s podporou Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci a jeho úkolem je spolu s řeckými úřady zrychlit přístup k nouzovému financování, zlepšit koordinaci mezi různými aktéry, odstranit administrativní překážky a zjednodušit výměnu informací v oblasti správy hranic a relokace. Útvar na podporu strukturální reformy sehrál klíčovou úlohu v zahájení programu UNHCR pro pronájem ubytovacích zařízení (14. prosince), díky němuž v Řecku vznikne pro žadatele o azyl 20 000 míst. Útvar se dále zásadním způsobem podílel na obnovení řeckých programů nuceného navracení a asistovaného dobrovolného navracení. Přes dosažený pokrok, k němuž přispěla i podpora poskytovaná na místě Komisí, přesto zbývá v tomto směru ještě hodně práce.

Řecké orgány určily pět oblastí hotspotů, a to ostrovy Lesbos, Leros, Kos, Chios a Samos. Zatím funguje pouze hotspot na Lesbosu. Země jmenovala koordinátory hotspotů a ustavila ústřední koordinační výbor, musí však dobudovat hotspoty podle plánovaného harmonogramu a zlepšit jejich organizaci. Členské státy by měly do Řecka nadále vysílat potřebné odborníky, kteří pomohou s uvedením hotspotů do plného provozu. Na žádost Řecka bude při registraci migrantů na severní hranici nyní nápomocna agentura Frontex, která nasadí další příslušníky pohraniční stráže a do Egejského moře včetně ostrovů vyšle pohraniční jednotky rychlé reakce (RABIT).

Řecko se zavázalo, že do konce roku zvýší přijímací kapacitu pro žadatele o azyl na 30 000 míst, a úřad UNHCR pomůže v této zemi vytvořit kapacitu pro dalších nejméně 20 000 osob, což je nezbytnou podmínkou, aby program nouzové relokace fungoval. S cílem poskytnout uvedených 20 000 míst uzavřela Evropská komise 14. prosince s úřadem UNHCR dohodu o financování programu pronájmu ubytovacích zařízení, na nějž poskytne 80 milionů eur. Díky programu se v hotspotech vytvoří 7 000 míst prvotního přijetí. V rámci programu se Řecko připravuje na zahájení výstavby dalších ubytovací zařízení s kapacitou 4 500 osob na Lesbosu, Lerosu a Kosu. Země rovněž podepsala grantovou dohodu s Rozvojovou bankou Rady Evropy o vybudování míst pro přijetí až 700 osob v lokalitě Eleonas. Počátkem ledna 2016 by Řecko mělo disponovat celkovou kapacitou pro přijetí 35 000 osob, což je více, než se zavázalo na zasedání vedoucích představitelů západního Balkánu (30 000 míst do konce roku 2015).

Členské státy se dohodly, že Řecku pomohou relokací 66 400 osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Relokace se začala rozbíhat velmi pomalu, ale v posledních týdnech se objevují náznaky zlepšení. První let se uskutečnil 4. listopadu, kdy bylo 30 žadatelů o azyl přepraveno z Řecka do Lucemburska. K dnešnímu dni bylo z Řecka přemístěno 64 žadatelů o azyl. Dalších 370 uchazečů o relokaci bylo zaregistrováno, přičemž 297 z těchto žádostí bylo předloženo jiným členským státům ke schválení. Pouze devět členských států nabídlo Řecku volná místa k relokaci (celkem 305 míst) a čtrnáct členských států jmenovalo styčné úředníky, kteří pomáhají na místě. Aby systém správně fungoval, musí členské státy podstatně zvýšit svoji podporu.

Díky tomu, že Komise z prostředků EU urychleně poskytla 2,5 milionu eur, se mohl v prosinci obnovit program asistovaného dobrovolného navracení s pomocí Mezinárodní organizace pro migraci. Od počátku roku 2015 provedlo Řecko 16 131 nucených navrácení a 3 460 asistovaných dobrovolných navrácení ekonomických migrantů, kteří neměli právo na azyl v Evropě. Řecko stále nemá celkovou strategii pro navracení ani dostatečně kapacitní zajišťovací zařízení v oblastech, kde jsou potřebná, aby se zabránilo ve skrývání migrantům, kteří nechtějí být navráceni.

Pokrok v Itálii

Italské orgány určily šest oblastí hotspotů: Lampedusa, Pozzallo, Porto Empedocle/Villa Sikania, Trapani, Augusta a Tarent (Tarento). Zatím funguje pouze hotspot na Lampeduse, přičemž dva další mají zahájit provoz co nejdříve. V Tarentu, Trapani a Augustě stále probíhají přípravné práce. Itálie musí přijmout opatření, která zvýší účinnost kontrol a snímání otisků prstů a zlepší systém přesunů z oblastí hotspotů. Rozšířená operace Triton v centrálním Středomoří přispěla k záchraně téměř 60 000 životů, přičemž se zlepšila pomoc s vyloďováním v hotspotech. Itálie může nyní přijmout 93 000 žadatelů o azyl, a to i v oblastech hotspotů. Byla také určena zařízení pro osoby před relokací.

Navzdory skutečnosti, že Itálie zahájila relokaci dříve než Řecko, stále značně zaostává za mírou nutnou k dosažení celkového cíle přemístit 39 600 osob za dva roky. Prvními přemístěnými bylo devatenáct Eritrejců, kteří 9. října odletěli do Švédska. Od té doby bylo přemístěno dalších 125 osob. Itálie identifikovala dalších 186 uchazečů o relokaci a členským státům předložila 171 žádostí. K dnešnímu dni nabídlo místa k relokaci pouze dvanáct členských států, které přislíbily přijmout 1 041 osob. Devatenáct členských států jmenovalo styčné úředníky, aby pomáhali přímo na místě. Členské státy musí podstatně zvýšit své závazky a začít reagovat rychleji, aby se urychlilo zavedení tohoto mechanismu.

V roce 2015 bylo z Itálie nuceně navráceno více než 14 000 osob, které neměly právo na azyl, a země se podílela na jedenácti společných letech zorganizovaných agenturou Frontex za účelem navrácení odmítnutých žadatelů o azyl z jiných členských států. Itálie musí co nejrychleji obnovit momentálně pozastavený program dobrovolného návratu, aby se snížil vysoký počet odmítnutých žadatelů o azyl, kteří zůstávají v zemi.

Na místě již několik měsíců pracuje spolu s italskými orgány zvláštní tým úředníků Komise.

Pokrok na západobalkánské trase

Kvůli bezprecedentnímu přílivu uprchlíků a migrantů, který začal koncem léta 2015 a vyvrcholil na podzim, se západobalkánská trasa stala prioritní výzvou, jíž musí Evropa čelit. Letos překročilo turecko-řeckou hranici téměř 700 000 osob a většina z nich směřovala přes západní Balkán dále do střední a severní Evropy. Řízení toků v tomto regionu odhalilo nedostatek kapacit, jakož i nízkou míru spolupráce, solidarity a základní komunikace mezi zeměmi na trase. Tento problém si vyžádal zvláštní operativní a politické řešení na evropské úrovni.

Bezprostředně po zasedání vedoucích představitelů západního Balkánu, které se uskutečnilo 25. října, jmenovali všichni účastníci kontaktní osoby na vysoké úrovni, které koordinují navazující opatření prostřednictvím videokonferencí pořádaných každý týden Komisí (do 17. prosince se jich uskuteční osm). Byl vytvořen společný nástroj pro poskytování každodenních informací o migračních tocích a zlepšila se koordinace mezi zeměmi na trase. Lepší správa hranic a opatření bránící nedovolenému pohybu přispěly ke kvalitnějšímu řízení migračních toků. Zpráva nicméně konstatuje, že je třeba s větším úsilím dbát o to, aby byli partneři předem informováni o politických krocích a opatřeních, jež na ně mají vliv, a že je třeba vyhnout se budování plotů a jednostranně stanoveným vstupním podmínkám na základě státní příslušnosti.

Pokud jde o správu hranic, zpráva uvádí, že se Řecko dohodlo na důležitých společných operacích s agenturou Frontex – 40 policistů bylo přizváno na pomoc s odebíráním otisků prstů a registrací migrantů na severní hranici, 293 policistů bylo vysláno na řecké ostrovy (na pevninu i na moře), celkem 213 do oblastí mimo oblasti hotspotů a v lednu 2016 do oblasti dorazí dalších 100 zaměstnanců agentury Frontex. Do Slovinska vyslaly jiné země na základě dvoustranných ujednání přes 200 policistů (o 200 méně, než Slovinsko požadovalo), kteří pomohou při operacích v oblasti správy hranic.

Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Řecko aktivovaly mechanismus civilní ochrany EU a požádaly ostatní země o poskytnutí zdrojů na zvládnutí naléhavé humanitární situace na jejich území. Na tuto žádost zatím zareagovalo patnáct členských států, které poskytly mimo jiné ubytování, lůžkoviny, oblečení a zdravotnické zásoby. Mnoho věcí ale nebylo dodáno, ačkoli se naléhavost potřeb vzhledem k přicházející zimě zvyšuje.

Kromě Řecka, které přislíbilo poskytnout pro migranty dalších 50 000 přijímacích míst, ostatní země souhlasily s vytvořením dodatečné kapacity pro přijetí 50 000 migrantů po celé trase. Přibližně polovina míst je již k dispozici, nebo se připravuje. V souvislosti s Řeckem uzavřela Evropská komise 14. prosince dohodu s úřadem UNHCR o financování programu pronájmu ubytovacích zařízení, díky němuž vznikne pro přijetí migrantů 20 000 míst. Vzhledem ke zhoršujícímu se počasí na trase musí země, které se zúčastnily zasedání vedoucích představitelů západního Balkánu, nyní urychleně pracovat na vytvoření přijímacích kapacit.

Souvislosti

Evropská komise soustavně a nepřetržitě pracuje na vytvoření společné evropské reakce na uprchlickou krizi a problém migrace.

Po nástupu do funkce pověřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisaře odpovědného za problematiku migrace, Dimitrise Avramopoulose, aby ve spolupráci s prvním místopředsedou Fransem Timmermansem coby koordinátorem a ostatními komisaři vypracoval návrh nové politiky v oblasti migrace, což je jedna z deseti priorit politických směrů současné Komise.

Dne 13. května 2015 předložila Evropská komise svůj evropský program pro migraci, který stanoví komplexní přístup pro lepší řízení všech aspektů migrace.

V rámci programu již byly ve dnech 27. května a 9. září 2015 přijaty dva prováděcí balíčky a bylo zahájeno provádění opatření, které obsahovaly.

Další informace

Zpráva o pokroku ve zřizování hotspotů v Řecku

Zpráva o pokroku ve zřizování hotspotů v Itálii

Zpráva o činnosti navazující na zasedání vedoucích představitelů týkající se uprchlických toků na západobalkánské trase

Evropský program pro migraci

Sdělení z 23. září 2015: Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci

Sdělení z 14. října 2015: Řešení uprchlické krize: Aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci

Prohlášení ze setkání vedoucích představitelů západního Balkánu

IP/15/6324

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar