Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Klíčem k posílení ekonomické a politické stability v zemích západního Balkánu a Turecku je proces rozšiřování

Brusel 10. listopadu 2015

Evropská komise dnes přijala balíček zpráv, v němž zhodnotila, jak si státy západního Balkánu a Turecko vedou při plnění požadavků na členství v EU.

Evropská komise v dnes přijatém balíčku výročních zpráv zhodnotila, jak si státy západního Balkánu a Turecko vedou při plnění požadavků na členství v EU. Zároveň také uvádí, které kroky je třeba podniknout pro vyřešení zbývajících výzev.  

U příležitosti předložení každoročního balíčku týkajícího se rozšíření komisař Johannes Hahn uvedl: „Současná uprchlická krize ukazuje, jak zásadní je úzká spolupráce mezi EU a státy jihovýchodní Evropy. Proces rozšiřování EU, který zahrnuje země západního Balkánu a Turecko, představuje v těchto státech významný nástroj posilování právního státu a lidských práv. Kromě toho pomáhá nastartovat ekonomický růst a podporuje regionální spolupráci. Perspektiva členství partnerské státy postupně proměňuje a posiluje stabilitu v sousedství unijních hranic. Naše pevné odhodlání pokračovat v rozšiřování EU za jasně stanovených podmínek je dlouhodobou investicí do evropské bezpečnosti a prosperity.“

 

Společné problémy

Západní Balkán a Turecko vážně zasáhla uprchlická krize. Turecko na svém území poskytuje významnou podporu více než 2 milionům syrských uprchlíků. Státy západního Balkánu, zejména Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko, se vyrovnaly s významným počtem občanů třetích zemí přesunujících se od začátku roku přes jejich území. Problém migrace více než kdy jindy vyžaduje zvýšenou spolupráci se státy zapojenými do procesu rozšíření a EU poskytuje za tímto účelem významnou podporu.

 

Základní zásady klíčem ke stabilitě

Evropská komise ve své strategii rozšíření znovu potvrdila, že v procesu přistoupení akcentuje princip „základní zásady na prvním místě“. Stěžejní témata právního státu, základních práv a posilování demokratických institucí včetně reformy veřejné správy, ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti nadále zůstávají klíčovými prioritami. K pokroku dochází zejména v oblasti zavedení nezbytných administrativních struktur a přijetí příslušných právních předpisů. Velmi často však tyto reformy nejsou prováděny dostatečně účinně. Komise bude nadále zaměřovat své úsilí na to, aby státy uskutečňovaly reformy hlavně v uvedených klíčových oblastech a dosahovaly zde dobrých výsledků.

 

Současný stav

Hlavní problémy i přes významný pokrok v uplynulých letech přetrvávají. Pokud jde o právní stát, soudní systémy nejsou dostatečně nezávislé, výkonné ani odpovědné za svou činnost. Je třeba vyvinout další úsilí v boji proti organizovanému zločinu a korupci. Lepších výsledků je zapotřebí dosáhnout zejména v oblastech vyšetřování, stíhání a vynášení pravomocných rozsudků. Přestože jsou základní práva do značné míry zakotvena v zákonech, v praxi se vyskytují nedostatky. Zvláště problematické je zajištění práva na svobodu projevu, přičemž v mnoha státech se situace zhoršuje. Je třeba provést důkladnou reformu veřejné správy tak, aby byly zajištěny nezbytné správní kapacity a odstraněna vysoká míra politizace a nedostatek transparentnosti. Pozornost vyžaduje také fungování demokratických institucí. K pevnému zakotvení reforem napříč společností je zapotřebí úžeji spolupracovat s místními aktéry občanské společnosti.

Většina států čelí vážným problémům v oblasti správy ekonomických záležitostí a konkurenceschopnosti. Ekonomický rozvoj je zásadní pro vytváření pracovních příležitostí a zvyšování zájmu investorů. Komise klade zvláštní důraz na regionální spolupráci, posilování regionálního ekonomického rozvoje a vzájemného propojení. Zde bylo dosaženo důležitého pokroku především v rámci tzv. „Berlínského procesu“ a díky iniciativě „sdružení šesti zemí západního Balkánu“. Komise také zdůrazňuje potřebu dobrých sousedských vztahů a překonání vzájemných bilaterálních sporů.

 

SOUVISLOSTI

 

Nové uspořádání

Komise letos zavedla důslednější přístup k hodnocení plnění základních otázek a příslušných kapitol acquis. Obecná strategie rozšíření je nyní víceletá a odpovídá funkčnímu období Komise. Při hodnocení dosaženého pokroku je kladen větší důraz na to, jak je daná země připravena převzít povinnosti vyplývající z členství. Hodnotící zprávy zároveň poskytují jasnější návod týkající se opatření, která mají státy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu přijmout. Pro lepší srovnatelnost jednotlivých států a vyšší transparentnost procesu přistoupení se používají harmonizované stupnice hodnocení. Tento nástroj by měl všem zúčastněným stranám usnadnit lepší dohled nad reformami.

Více o novém přístupu: What's new in the 2015 enlargement package?

 

Proces rozšiřování

Aktuální agenda rozšíření se týká zemí západního Balkánu a Turecka. Jednání o přistoupení bylo s Tureckem otevřeno v roce 2005, ale od té doby pokračuje jen pomalu. Jednání o přistoupení s Černou Horou probíhá od roku 2012 a se Srbskem od roku 2014. Proces přistoupení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, která je kandidátským státem od roku 2005, se ocitl ve slepé uličce. Albánie obdržela statut kandidátské země v roce 2014 a v současnosti se snaží vypořádat s několika klíčovými prioritami, po jejichž vyřešení bude Komise moci doporučit otevření jednání o přistoupení. Dohoda o stabilizaci a přidružení (SAA) s Bosnou a Hercegovinou vstoupila v platnost v červnu. SAA s Kosovem byla podepsána v říjnu 2015.

Podrobné závěry a doporučení o příslušných zemích viz:

Albania

Bosnia and Herzegovina

Kosovo

Montenegro

Serbia

The former Yugoslav Republic of Macedonia

Turkey


More information at:

http://ec.europa.eu/enlargement/countries/package/index_en.htm


IP/15/5976

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar