Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Uprchlická krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci

Brusel 23. září 2015

Uprchlická krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci

Náhlý nárůst počtu osob nucených uprchnout ze svých domovů a hledat útočiště jinde, aby unikly násilí, je pro Evropskou unii zatěžkávající zkouškou. Evropský program pro migraci, který Komise představila v květnu letošního roku, vyzdvihuje nutnost komplexního přístupu k řízení migrace.

Od té doby byla zavedena řada opatření, včetně přijetí dvou nouzových mechanismů na relokaci 160 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, z nejvíce zasažených členských států do dalších členských států EU. Stávající uprchlická krize však vyžaduje další okamžitá opatření. Sbor komisařů dnes určil soubor prioritních opatření, která mají být přijata během následujících šesti měsíců (viz příloha 1). Předseda Juncker představí dnes večer tato opatření hlavám evropských států a vlád na neformálním summitu.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl: „I přes naši zranitelnost, námi vnímanou slabost, je dnes Evropa místem, ve kterém lidé hledají útočiště a exil. To je něco, na co můžeme být hrdí, ač se to neobejde bez problémů. První prioritou dnes je a musí být řešení uprchlické krize. Rozhodnutí o relokaci 160 000 lidí z nejpostiženějších členských států představuje historicky první, skutečné a chvályhodné vyjádření evropské solidarity. To však není konec. Je čas, aby Evropská unie, její instituce a všechny její členské státy učinily další odvážné, rázné a koordinované kroky.

Co již bylo učiněno

Reakce Evropy v posledních měsících byla komplexní a rozhodná:

  • Ztrojnásobili jsme svou přítomnost na moři a trojnásobně navýšili finanční prostředky a aktiva, která jsou k dispozici pro společné operace Frontexu Poseidon a Triton. Od té doby bylo zachráněno přes 122 000 životů. Každý ztracený život je příliš, avšak zachráněno bylo mnohem více lidských životů, než kolik by bylo ztraceno – nárůst o 250 %.
  • Mobilizovali jsme finanční prostředky EU na podporu nejvíce postižených členských států – na mimořádné financování bylo přiděleno dalších více než 70 milionů EUR (kromě 7 miliard EUR finančních prostředků přidělených členským státům na období 2014–2020 na podporu jejich úsilí v oblasti migrace a správy hranic – viz příloha 2).
  • Znásobili jsme své snahy v boji proti převaděčům a v rozbíjení skupin obchodujících s lidmi. Získat levně člun nebo loď je nyní obtížnější, proto méně lidí riskuje své životy v chatrných plavidlech, která nemohou bezpečně plout po moři. V důsledku toho byla stabilizována hlavní trasa v centrální části Středozemního moře, kterou za měsíc srpen připlulo 115 000 lidí, což je stejný počet jako v loňském roce.
  • Evropská unie je také největším dárcem, pokud jde o globální úsilí o zmírnění krizové situace syrských uprchlíků. Evropská komise a členské státy uvolnily přibližně 4 miliardy EUR na humanitární, rozvojovou, hospodářskou a stabilizační pomoc Syřanům v jejich zemi a uprchlíkům a jejich hostitelským komunitám v sousedním Jordánsku, Iráku, Libanonu, Turecku a v Egyptě. Evropská komise také vyčlenila z finančních prostředků EU částku 1,8 miliardy EUR na zřízení „Nouzového svěřeneckého fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace v Africe“.
  • Společně jsme se zavázali, že relokujeme více než 22 000 lidí ze zemí mimo Evropu, čímž projevíme solidaritu s našimi sousedy.
  • Včerejším přijetím druhého relokačního návrhu Komise projevily členské státy solidaritu a souhlasily s relokací 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z nejvíce postižených členských států do ostatních členských států EU.

Prioritní opatření pro příštích šest měsíců

Nejdříve ze všeho je třeba podpořit členské státy, které se potýkají s výjimečným množstvím uprchlíků na svém území. Za tímto účelem budou zapotřebí opatření jak v EU, tak mimo EU.

1. Operativní opatření

  • Plošné zavedení relokačních mechanismů a zřízení podpůrných týmů pro řízení migrace pracujících v ohniskových oblastech: Podpůrné týmy budou působit okamžitě v nejkritičtějších místech řetězce, kde je již samotné množství příchozích příliš velké na to, aby je mohly nejvíce postižené členské státy účinně zvládnout. Zaměstnanci a odborníci z jiných členských států EU nasazení agenturami EU (Frontex, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Europol a Eurojust) budou pomáhat identifikovat, kontrolovat a registrovat migranty při vstupu do EU a rovněž připravovat a organizovat návrat pro ty, kdo nebudou mít právo zde zůstat. Podpůrné týmy mohou fungovat pouze ve spolupráci s vnitrostátními orgány. Členské státy, které jsou pod tlakem, musí spolu s Komisí nyní v první řadě dokončit a začít provádět své plány pro podpůrné týmy pracující v ohniskových oblastech, a sice do konce tohoto týdne. Členské státy by do konce tohoto týdne rovněž měly určit síť styčných úředníků pro všechny příslušné místní a celostátní vládní agentury, aby mohla být rychle provedena první rozhodnutí o relokaci.
  • Aktivace mechanismu civilní ochrany nebo pohraničních jednotek rychlé reakce, aby bylo možné požádat o okamžitou praktickou pomoc od EU a ostatních členských států EU:

o    Mechanismus civilní ochrany EU lze aktivovat za účelem mobilizace různých druhů materiální pomoci, včetně modulů (týmy a vybavení), přístřeší, zdravotnických potřeb a jiného nepotravinového materiálu, jakož i odborné pomoci.

o    Členské státy mohou požádat o nasazení pohraničních jednotek rychlé reakce, které by zajistily okamžitou pohraniční stráž v případě naléhavých nebo mimořádných migračních tlaků. Tento mechanismus poskytuje operativní pomoc na omezenou dobu. Frontex financuje a využívá vnitrostátní technické prostředky a lidské zdroje od členských států.

  • Normalizace schengenského prostoru a zrušení kontrol na vnitřních hranicích: Dočasné znovuzavedení kontrol na hranicích v uplynulých týdnech ze strany některých členských států lze odůvodnit v krizových situacích podle Schengenského hraničního kodexu. Může však představovat pouze krátkodobé opatření. Nyní se musíme snažit co nejrychleji obnovit běžný proces řízení migrace. Pokud by tato opatření měla být prodloužena nebo pokud by byla vyžadována další opatření, Komise bude formalizovat své hodnocení situace tím, že přijme stanovisko na základě Schengenského hraničního kodexu.
  • Posílení diplomatické ofenzívy a posílení spolupráce se třetími zeměmi: Summit ve Vallettě, který se bude konat ve dnech 11. až 12. listopadu a kde se bude řešit otázka migrace, bude představovat příležitost pro demonstraci toho, že ve vztazích Evropské unie s africkými partnery je novou prioritou problematika migrace. Konference na vysoké úrovni o západním Balkánu v říjnu 2015 bude místem, kde bude možné projednat společný úkol spočívající v řešení současného tlaku a v obnovení stability řízení migrace přes západní Balkán. EU bude také nadále úzce spolupracovat s nejdůležitějšími mezinárodními organizacemi, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Rozvojový program OSN, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a Červený kříž, aby pomohla při řešení uprchlické krize na celosvětové úrovni.

2. Rozpočtová podpora

  • Navýšení mimořádného financování pro nejvíce postižené členské státy: Mimořádné finanční prostředky, jež jsou k dispozici v rámci rozpočtu EU v této oblasti, již byly tento rok zdvojnásobeny a dosáhly částky 73 milionů EUR, která již byla vyčerpána. Komise příští týden předloží návrh na doplnění dalších 100 milionů EUR do tohoto rozpočtu na rok 2015.
  • Navýšení finančních prostředků pro tři příslušné agentury EU o 1,3 milionu EUR na pokrytí výdajů na rok 2015 na 60 zaměstnanců pro agenturu Frontex, 30 zaměstnanců pro EASO a 30 zaměstnanců pro Europol. Kromě toho budou mimořádné finanční prostředky pro nejvíce postižené členské státy a finanční prostředky pro agentury Frontex, EASO a Europol navýšeny o 600 milionů EUR na rok 2016. Agentury EU hrají zásadní roli při zajišťování spolupráce a při využívání odborných zkušeností tak, aby měly co největší účinek. Nyní se po nich vyžaduje, aby byly daleko aktivnější, než se původně plánovalo, na místech, kde je jich zapotřebí. Agentury EU pracující v oblastech souvisejících s migrací proto potřebují velkou finanční injekci.
  • Obnovení výše finančních prostředků na potravinovou pomoc prostřednictvím Světového potravinového programu na úroveň z roku 2014. Většina členských států EU snížila své příspěvky pro Světový potravinový program, některé až o 99 % (viz příloha 3). Komise navýší prostředky na naléhavou humanitární pomoc a civilní ochranu o 200 milionů EUR na rok 2015, aby poskytla okamžité zdroje v reakci na žádost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Světového potravinového programu a dalších příslušných organizací s cílem pomoci uprchlíkům okamžitě.
  • Navýšení humanitární pomoci o 300 milionů EUR v roce 2016, aby byly zajištěny základní potřeby pro uprchlíky jako potraviny a přístřeší.
  •  Zvýšení podpory pro syrské uprchlíky: Komise navrhne příští týden posílit evropský nástroj sousedství (ENI) v roce 2015 o 300 milionů EUR, což umožní navýšit prostředky v regionálním svěřenském fondu EU zřízeném v reakci na krizi v Sýrii a poskytnout pomoc třetím zemím, které přijaly uprchlíky ze Sýrie. Spolu s dalším přesměrováním prostředků z nástroje předvstupní pomoci se tím umožní to, že celkové finanční prostředky EU pro tento svěřenský fond v této fázi dosáhnou výše přes 500 milionů EUR. Příspěvky členských států by měly odpovídat financování ze strany EU, aby tento fond měl nakonec k dispozici nejméně 1 miliardu EUR. To by představovalo pro celý svět jasný důkaz odhodlání EU pomoci syrským uprchlíkům.
  • Řešení nedostatku finančních prostředků na krizi v Sýrii: Bylo poskytnuto pouze 38 % z požadovaných prostředků. Dopady tohoto nedostatku prostředků jsou dramatické. UNICEF uvádí, že v posledních měsících až 5 milionů osob, z nichž asi polovinu tvoří děti, trpělo závažným přerušením dodávek vody, a v důsledku toho závažným rizikem onemocnění. EU a členské státy by se měly zavázat k tomu, že pokryjí polovinu této chybějící částky.
  • Spolupráce s našimi nejbližšími sousedy: Po mnoho let byly Turecko, Libanon a Jordánsko vystaveny tlaku milionů uprchlíků ze Sýrie. Řešení tohoto politického chaosu je složité, ale musíme znásobit své úsilí: EU je připravena zmobilizovat 1 miliardu EUR pro Turecko a 17 milionů EUR pro SrbskoBývalou jugoslávskou republiku Makedonii, abychom svým sousedům pomohli řešit problém migrace.
  • Pomoc pro Afriku: Zřízení nouzového svěřenského fondu, který bude zpočátku disponovat částkou 1,8 miliardy EUR, již poskytlo konkrétní důkaz, jak EU přispěje. Členské státy musí přispět stejnou částkou.

3. Provádění právních předpisů EU

  • V této oblasti nyní nedochází k pokroku, neboť bilance provádění právních předpisů EU v oblasti azylu je nedostatečná. Evropská komise dnes přijala 40 rozhodnutí o nesplnění povinnosti proti 19 členským státům (viz IP/15/5699).
  • Komise bude zejména spolupracovat s řeckými orgány, aby se během příštích šesti měsíců normalizovala situace, jelikož dublinský systém přesunů byl v roce 2010 pozastaven. Řecko bude zejména muset zajistit, aby byli jmenováni příslušní zaměstnanci azylové služby a úřadu zajištujícího příjem, zavést účinný systém navracení, zlepšit čerpání finančních prostředků EU a řešit potřeby vyplývající ze zvýšených migračních toků.

4. Pohled do budoucna: robustní systém, který obstojí ve zkoušce časem

  • Ochrana hranic EU: To znamená posílení a rozšíření mandátu agentury Frontex a přijetí ambiciózních opatření pro vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže. V tomto smyslu předloží Komise návrh v prosinci 2015.
  • Dlouhodobý celoevropský systém pro přesídlování a relokaci: Komise předloží návrh stálého programu pro přesídlování v březnu 2016. Návrh na zřízení stálého relokačního mechanismu je již na pořadu jednání. V březnu 2016 provede Komise reformu dublinského nařízení.
  • Důvěryhodná a účinná návratová politika: Plné provedení opatření, která stanovila Komise ve svém posledním akčním plánu pro navracení, by obnovilo důvěryhodnost systému EU pro navracení. To vyžaduje lepší sdílení informací, navýšení zdrojů jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, posílení úlohy agentury Frontex a větší důraz na zpětné přebírání osob ve vztazích se třetími zeměmi.
  • Otevření legálních cest pro migraci: Komise předloží v březnu 2016 balíček týkající se legální migrace včetně revize modré karty.

Souvislosti

V rámci své kampaně za zvolení předsedou Evropské komise představil Jean-Claude Juncker dne 23. dubna 2014 na Maltě pětibodový plán pro přistěhovalectví, v němž požadoval větší solidaritu v oblasti migrační politiky EU.

Po nástupu do funkce pověřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisaře odpovědného za problematiku migrace, aby vypracoval návrh nové politiky v oblasti migrace, což je jedna z 10 priorit politických směrů neboli politického programu, na jehož základě byla Komise zvolena Evropským parlamentem.

Dne 13. května 2015 předložila Evropská komise svůj evropský program pro migraci, který stanoví komplexní přístup pro lepší řízení všech aspektů migrace.

Dne 27. května 2015 Komise představila první balíček prováděcích pravidel k evropskému programu pro migraci, který mimo jiné obsahoval návrhy týkající se relokace a přesídlování, a také akční plán EU proti převaděčům migrantů.

Ve dnech 25.–26. června 2015 vyslovila Evropská rada souhlas s tím, aby se přikročilo k realizaci návrhů obsažených v evropském programu pro migraci, se zvláštním zřetelem na relokaci a přesídlování, navracení a spolupráci se zeměmi původu a tranzitu.

Dne 20. července 2015 souhlasila Rada pro spravedlnost a vnitřní věci s provedením opatření navržených v evropském programu pro migraci, zejména s relokací osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a z Řecka v průběhu příštích dvou let, přičemž v první fázi půjde o 32 256 osob. Rada dále souhlasila s přesídlením 22 504 vysídlených osob, jež jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu a nacházejí se mimo území EU.

Dne 9. září 2015 navrhla Komise nový soubor opatření, včetně nouzového relokačního mechanismu pro 120 000 uprchlíků, a konkrétní nástroje na pomoc členským státům při zpracování žádostí, navracení ekonomických migrantů a řešení základních příčin uprchlické krize.

Dne 14. září 2015 přijaly členské státy rozhodnutí ohledně relokace 40 000 uprchlíků, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka.

Dne 23. září 2015 přijaly členské státy rozhodnutí ohledně relokace 120 000 uprchlíků, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie, Řecka a jiných členských států, které jsou přímo zasaženy uprchlickou krizí.

Bližší informace

Sdělení Evropské komise: Uprchlická krize: operativní a rozpočtová opatření v rámci evropského programu pro migraci

IP/15/5699: Více odpovědnosti při řešení uprchlické krize: Evropská komise přijala 40 rozhodnutí o nesplnění povinnosti, aby mohl začít fungovat evropský azylový systém

Informační přehledy: podrobnosti o Evropském programu pro migraci

Fakta a čísla týkající se návratu

Internetové stránky Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci

PŘÍLOHA I: Prioritní opatření v rámci evropského programu pro migraci, která mají být přijata během šesti měsíců

Operativní opatření

Komise a agentury EU:

  • budou členským státům nápomocny při přijímání všech kroků nezbytných k rozhodování o relokaci prostřednictvím koordinace na místě a zřízením sítě národních kontaktních míst; budou navazovat na akční body ze schůzky s členskými státy o relokaci, která se konala tento týden;
  • podpoří cíl zprovoznit „ohniskové“ podpůrné týmy tento týden. Rolí agentur bude přímo poskytovat odborné znalosti v oblastech, jako je správná identifikace migrantů; koordinaci mezi různými aktéry bude zajišťovat Komise;
  • během příštích čtrnácti dnů zajistí kontakt mezi členskými státy a UNHCR, aby mohla být stanovena praktická opatření pro realizaci programu přesídlení.

Členské státy, které čelí tlaku, by měly:

  • tento týden dokončit a začít realizovat plány na relokaci a na zřízení „ohniskových“ podpůrných týmů; do konce tohoto týdne určit síť styčných úředníků ve všech příslušných místních a národních vládních agenturách;
  • spustit mechanismus civilní ochrany nebo vyžádat pohraniční jednotky rychlé reakce s žádostí o okamžitou praktickou pomoc EU a dalších členských států EU.

Všechny členské státy by měly:

  • tento týden určit národní kontaktní místa pro relokaci, aby kandidáti mohli být urychleně identifikováni a přesouváni; vyslat do Itálie a Řecka styčného úředníka, který bude na místě pomáhat s prověřováním; určit kapacity, které budou sloužit k přijímání relokovaných osob;
  • do jednoho týdne po dokončení národních plánů na „ohniskové“ podpůrné týmy oznámit agentuře Frontex a Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, jaké odborné znalosti budou dány k dispozici;
  • do konce září určit a agentuře Frontex oznámit nouzovou rezervu pohraničních prostředků, které by mohly využít letos spuštěné pohraniční jednotky rychlé reakce;
  • do konce září oznámit Komisi prostředky civilní ochrany, které budou připraveny k nasazení v rámci mechanismu civilní ochrany, pokud bude během letoška spuštěn;
  • zřídit systém plánování pro nepředvídané události pro případ možného nárůstu žádostí o azyl v letošním roce;
  • potvrdit pokračující podporu společné operace Frontexu Triton a urychleně reagovat na žádosti o poskytnutí prostředků pro operaci Poseidon;
  • zažádat u agentury Frontex o koordinační a finanční podporu, která je ještě na tento rok k dispozici, na pokrytí společných letů za účelem navracení a přednávratové pomoci.

Zvýšení rozpočtové podpory

Komise příští týden předloží Evropskému parlamentu a Radě nezbytné návrhy.Orgány se vyzývají, aby návrhy pro rok 2015 přijaly ve zrychleném řízení:

  • navýšit nouzový fond Azylového, migračního a integračního fondu o 80 milionů EUR a Fond pro vnitřní bezpečnost (Hranice) o 20 milionů EUR. Tyto prostředky budou použity na urgentní potřeby v souvislosti s navyšováním recepční kapacity, zvyšováním administrativní kapacity ke zpracovávání žádostí o azyl a posilováním kapacity potřebné k reakci na tlak na vnější hranici;
  • od roku 2015 navýšit kapacitu tří klíčových agentur EU o dalších 120 míst: 60 míst ve Frontexu, 30 v EASO a 30 v Europolu pro rok 2015;
  • navýšit finanční prostředky na humanitární pomoc o 200 milionů EUR pro poskytnutí okamžitých prostředků v reakci na požadavky UNHCR a Světového potravinového programu a dalších příslušných organizací na okamžitou pomoc uprchlíkům;
  • navýšit v roce 2015 evropský nástroj sousedství o 300 milionů EUR za účelem navýšení regionálního svěřenského fondu EU v reakci na krizi v Sýrii (fond Madad) a poskytnutí pomoci třetím zemím přijímajícím uprchlíky ze Sýrie. To společně s dalším přesměrováním finančních prostředků z nástroje předvstupní pomoci umožní v této fázi navýšení celkových finančních prostředků EU pro svěřenský fond na více než 500 milionů EUR.

V nadcházejících týdnech Komise Evropskému parlamentu a Radě navrhne tyto změny návrhu rozpočtu na rok 2016:

  • nový balíček 600 milionů EUR pro navýšení nouzového rozpočtu k financování Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost (Hranice) a pro zvýšení financování Frontexu, EASO a Europolu, aby byly připraveny na okamžité potřeby v souvislosti s řízením migrace, přijímáním a navracením osob a hraničními kontrolami;
  • navýšení humanitární pomoci o 300 milionů EUR, které budou připraveny na pokrytí základních potřeb uprchlíků, jako jsou potraviny a přístřeší.

EU by měla revidovat přidělování finančních prostředků EU Turecku tak, aby na opatření v souvislosti s uprchlíky byla v období 2015–2016 k dispozici celkem 1 miliarda EUR.

Členské státy by se měly okamžitě zavázat, že:

  • obnoví financování potravinové pomoci prostřednictvím Světového potravinového programu na úroveň roku 2014, aby byly stabilizovány dodávky potravin pro syrské uprchlíky;
  • jejich příspěvek bude odpovídat příspěvku z rozpočtu EU do regionálního svěřenského fondu EU v reakci na krizi v Sýrii (fond Madad) na podporu syrských uprchlíků (v zemích mimo EU) tak, aby dosáhl celkem alespoň 1 miliardy EUR;
  • jejich příspěvek bude odpovídat finančnímu příspěvku EU ve výši 1,8 miliardy EUR do nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlení v Africe;
  • prostředky předběžného financování (více než 300 milionů EUR), které jsou nyní převáděny do členských států, okamžitě použijí na realizaci národních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost (Hranice);
  • přezkoumají využívání svých programů strukturálních fondů z hlediska podpory opatření v souvislosti s migrací, aby mohly Komisi navrhnout změny.

Provádění právních předpisů EU o azylu

Členské státy by se měly zavázat k přijetí urgentních kroků k provedení, provádění a plnému uplatňování právních předpisů EU týkajících se evropského azylového systému včetně podmínek přijímání, azylových řízení a kvalifikačních kritérií.

Další legislativní kroky

  • Evropský parlament a Rada by měly ve zrychleném řízení projednat tyto návrhy Komise:
  • bezpečné země původu, včetně Turecka,
  • změna dublinského nařízení týkající se zavedení krizového relokačního mechanismu.

Komise přednese tyto nové návrhy:

  • zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže a prodloužení mandátu agentury Frontex (prosinec 2015),
  • soubor opatření v oblasti legální migrace, včetně revize modré karty (březen 2016),
  • další reforma dublinského nařízení (březen 2016),
  • návrh strukturovaného systému přesídlení (březen 2016).

PŘÍLOHA 2: Finanční pomoc členským státům


Příloha 3: Příspěvky členských států a Komise do Světového potravinového programu

v tisících EUR

31.12.2014

13.9.2015

Průměr za 5 let

Rakousko

946

0

653

Belgie

20 436

9 253

19 223

Bulharsko

111

101

73

Kypr

8

4

4

Chorvatsko

0

0

6

Česká republika

121

90

169

Dánsko

54 770

40 428

41 684

Estonsko

151

0

104

Finsko

27 892

17 345

22 232

Francie

18 392

14 164

20 588

Německo

240 947

117 315

158 172

Řecko

30

0

51

Maďarsko

41

0

30

Irsko

17 069

13 869

16 766

Itálie

25 311

19 734

18 458

Lotyšsko

0

0

4

Litva

32

10

16

Lucembursko

9 709

8 487

8 806

Malta

0

0

0

Nizozemsko

70 969

75 099

61 637

Polsko

0

0

219

Portugalsko

8

0

18

Rumunsko

0

0

6

Slovensko

12

0

10

Slovinsko

33

28

48

Španělsko

6 174

3 653

14 790

Švédsko

74 770

3 775

60 800

Spojené království

327 453

230 733

231 297

CELKEM

895 386

554 087

675 863


EU

297 340

157 190

238 933


EU + členské státy

1 192 726

711 277

914 796

(2014 a 2015 do 13 9.) [zdroj: internetové stránky WFP]

IP/15/5700

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar

Photos