Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Evropská komise podniká kroky k vyřešení uprchlické krize

Štrasburk 9. září 2015

Evropská komise dnes předkládá komplexní balíček návrhů, jenž pomůže k vyřešení uprchlické krize, s níž se potýkají členské státy EU a sousední země, a naplňuje tak evropský program pro migraci, který přijala v květnu.

Evropská komise dnes předkládá komplexní balíček návrhů, jenž pomůže k vyřešení uprchlické krize, s níž se potýkají členské státy EU a sousední země, a naplňuje tak evropský program pro migraci, který přijala v květnu. Mezi navržená opatření patří také odstranění hlavních důvodů, které nutí lidi hledat v Evropě útočiště. Nový soubor opatření obsahující mj. návrh relokovat 120 000 lidí, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, do ostatních členských zemí EU pomůže sejmout tlaky z členských států, které krize zasáhla nejvážněji – tedy zejména z Řecka, Itálie a Maďarska. O tento počet bude navýšena kvóta 40 000 osob, jež měly být relokovány z Řecka a Itálie podle květnového návrhu Komise, který doposud čeká na přijetí rozhodnutím Rady. Dnes navržená opatření pomohou také členským státům, které čelí rostoucímu počtu žádostí o azyl. Díky společnému evropskému seznamu bezpečných zemí původu bude totiž možné tyto žádosti zpracovávat rychleji. Komise dnes nastínila hlavní opatření pro zvýšení efektivity návratové politiky a navrhla vytvoření svěřeneckého fondu ve výši 1,8 miliardy eur, který by pomohl k vyřešení hlavních příčin migrace v Africe. Komise a Evropská služba pro vnější činnost se zabývají také „vnějším rozměrem“ uprchlické krize.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k tomu uvedl: „My Evropané bychom nikdy neměli zapomínat, proč je tak důležité poskytnout útočiště a dodržovat základní právo na azyl. Je načase, abychom začali pokládat stavební kameny vskutku evropské migrační politiky, po které jsme začali volat v květnu. Opatření, jež dnes navrhujeme, zaručí, aby lidé, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, byli po svém příjezdu urychleně relokováni – a to nejen nyní, ale také v případě potenciálních budoucích krizí. Pokud kdy bylo třeba, aby se projevila evropská solidarita, je to v souvislosti s otázkou uprchlické krize. Nastal čas ukázat společnou odvahu a poskytnout evropskou odpověď právě teď.“

Evropská komise dnes představila následující konkrétní opatření, jejichž cílem je reagovat na současnou uprchlickou krizi a připravit se na budoucí výzvy:

  1. Návrh na nouzovou relokaci 120 000 uprchlíků z Řecka, Maďarska a Itálie: v reakci na prudký nárůst nelegálních překročení hranic v oblasti středního a východního Středomoří, avšak také trasami přes západní Balkán, k němuž došlo v posledních měsících, je třeba přijmout okamžitá opatření. Komise navrhuje, aby došlo k relokaci 120 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie (15 600), Řecka (50 400) a z Maďarska (54 000). Relokace by probíhala podle závazného distribučního klíče vytvořeného na základě objektivních a měřitelných kritérií (40 % velikost populace, 40 % HDP, 10 % průměrný počet žádostí o azyl přijatých v minulosti, 10 % míra nezaměstnanosti). Relokace se týká žadatelů o azyl pocházejících ze zemí, u nichž země EU kladně vyřizují v průměru alespoň 75 % žádostí[1]. Tato relokace doplňuje návrh Komise z května tohoto roku, podle nějž by mělo být z Itálie a Řecka relokováno do jiných států EU 40 000 lidí, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, čímž se celkový navrhovaný počet osob zvyšuje na 160 000. V souvislosti s uvedenou relokací bude z rozpočtu EU uvolněno 780 milionů eur na podporu zúčastněných států. Míra předběžného financování bude stanovena na 50 %, aby orgány na národní, regionální a místní úrovni mohly začít neodkladně jednat a měly k tomu dostatečné prostředky.
    Dočasná doložka solidarity: Pokud se členský stát z odůvodněných a objektivních důvodů, jako je například přírodní katastrofa, nemůže zcela či částečně podílet na plnění rozhodnutí o relokaci, bude muset přispět do rozpočtu EU finanční částkou ve výši 0,002 % svého HDP. Evropská komise bude důvod, který daná země oznámí, analyzovat a rozhodne se, zda ospravedlňuje neúčast země v relokačním schématu po dobu nejvýše 12 měsíců. V případě částečné účasti na relokaci bude uvedená částka proporcionálně snížena.
  2. Trvalý mechanismus relokace pro všechny členské státy: Jak bylo uvedeno již v evropském programu pro migraci, Komise navrhuje strukturovaný solidární mechanismus, který může Komise kdykoliv aktivovat v zájmu pomoci libovolnému členskému státu EU, který v důsledku intenzivního a nerovnoměrného přílivu občanů třetích zemí čelí krizové situaci a extrémním tlakům na svůj azylový systém. Takovouto krizovou situaci by v budoucnu Komise identifikovala na základě počtu žádostí o azyl v posledních šesti měsících, a to v přepočtu na obyvatele a také podle počtu nelegálních překročení hranic v posledním půlroce. Uplatní se stejná objektivní a ověřitelná distribuční kritéria, jako v návrhu na nouzovou relokaci. Trvalý mechanismus zohlední rovněž potřeby žadatelů o azyl, jejich rodinnou situaci a dovednosti. Rovněž v tomto kontextu se bude uplatňovat dočasná doložka solidarity.
  3. Společný evropský seznam bezpečných zemí původu: Komise v návaznosti na evropský program pro migraci a závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 25.–26. června navrhuje nařízení, jehož účelem je zřídit společný seznam bezpečných zemí původu. Tento evropský seznam umožní rychleji zpracovávat jednotlivé žádosti o azyl od kandidátů pocházejících ze zemí, které jsou v celé EU považovány za bezpečné, a napomůže rychlejšímu navrácení v případech, kdy individuální posouzení žádostí potvrdí, že se na ně nevztahuje právo na azyl. V návaznosti na diskusi s členskými státy a s ohledem na osvědčené postupy, které používají, Komise navrhla, aby byly na evropský seznam bezpečných zemí původu přidány Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Srbsko a Turecko. Tyto země splňují společná kritéria, podle nichž je země považována za bezpečnou, uvedená ve směrnici o azylovém řízení 2013/32, jsou stranami hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech, většina z nich splňuje tzv. „kodaňská kritéria“ (stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin) a Evropská rada je označila za kandidátské země. Po důkladném posouzení ze strany Evropské komise mohou být v budoucnu na seznam přidány další země.
  4. Větší efektivita návratové politiky: Komise v zájmu zlepšení návratových politik členských států zveřejnila společnou příručku k navracení osob a akční plán EU v oblasti navracení. Komise představila akční plán EU v oblasti navracení, který definuje okamžitá a střednědobá opatření, která mají členské státy přijmout, aby posílily využívání dobrovolného návratu, provádění směrnice o navracení osob, zlepšily sdílení informací, upevnily úlohu, kterou v návratových operacích plní agentura Frontex, a posílily její mandát, a aby vytvořily integrovaný systém pro řízení návratů. Komise současně přijala příručku k navracení osob, jež příslušným národním orgánům poskytuje praktické instrukce pro případy navrácení migrantů, kteří nemají právo pobývat v Evropské unii. Příručka bude sloužit jako hlavní školicí nástroj, pokud jde o normy a postupy, pro odborné pracovníky, kteří provádějí směrnici o navracení osob 2008/115.
  5. Sdělení o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek souvisejících s opatřeními na podporu uprchlíků: Členské státy musí adekvátně a urychleně vyřešit nejnaléhavější potřeby žadatelů o azyl, zejména pokud jde o ubytování, dodávky potravin a služby. Dnešní sdělení poskytuje národním, regionálním a místním orgánům pokyny, které mají napomoci k dodržování pravidel EU a současně k tomu, aby nákup těchto služeb probíhal jednoduše, rychle a bez byrokratických bariér.
  6. „Vnější rozměr“ uprchlické krize: Vnější rozměr je klíčovou součástí řešení této krize. Nadále pokračuje úsilí o podporu diplomatických iniciativ a nalezení politického řešení konfliktů v Sýrii, Iráku a Libyi. EU poskytuje pomoc syrským občanům, zejména vnitřně vysídleným osobám, a také finanční podporu sousedním zemím, které poskytují útočiště největšímu počtu uprchlíků ze Sýrie, jako jsou Jordánsko, Libanon a Turecko. Za tímto účelem bylo doposud uvolněno 3,9 miliardy eur. Další prioritou je boj proti strukturám organizovaného zločinu, které stojí za převaděčstvím osob, zejména v souvislosti se zahájením námořní operace EUNAVFOR MED. V rámci naší spolupráce se třetími zeměmi bylo rovněž podepsáno 17 dohod o zpětném přebírání osob a 7 dohod o partnerství v oblasti mobility. EU rovněž prohloubí stávající dialogy na vysoké úrovni o migrantech s klíčovými partnery, například v rámci rabatského a chartúmského procesu s africkými zeměmi a budapešťského procesu se zeměmi východní a střední Asie a také během konference začátkem října a v průběhu summitu, který se uskuteční ve Vallettě ve dnech 11.–12. listopadu.
  7. Svěřenecký fond pro Afriku: Evropská komise dnes vyčlenila z finančních prostředků EU částku 1,8 miliardy eur na zřízení „Nouzového svěřeneckého fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace v Africe“. Cílem fondu je zvýšit stabilitu a řešit hlavní příčiny nelegálních migračních toků v oblasti Sahelu, Čadského jezera, Afrického rohu a severní Afriky. Prostředky z fondu pomohou uvedeným regionům vytvořit lepší socioekonomické příležitosti a politiky pro řízení migrace. Evropská komise očekává, že členské státy rovněž přispějí svým dílem a pomůžou k naplnění našich společných ambic. Svou účast již potvrdilo například Španělsko.

Při projevech solidarity s členskými státy, které jsou v první linii, je také třeba, aby všichni postupovali zodpovědně při uplatňování společných pravidel EU. Proto Komise také tento týden v případech, kdy je to nezbytné v zájmu prosazování pravidel, zintenzivňuje řízení o nesplnění povinnosti a v členských tátech v přední linii zavádí „ohniskový přístup“, aby jim pomohla při uplatňování společných azylových pravidel EU (viz MEMO/15/5597).

Další kroky:

Členské státy budou mít další příležitost diskutovat o legislativních návrzích Komise a jejich přijetí během mimořádného zasedání Rady pro vnitřní věci zaměřeného na migraci, které se uskuteční 14. září. Mechanismy nouzové relokace, které Komise představila v květnu a v září, musí přijmout Rada (kvalifikovanou většinou hlasů) v konzultaci s Evropským parlamentem, zatímco trvalý mechanismus solidarity a evropský seznam bezpečných zemí původu musí přijmout společně Evropský parlament a Rada (řádným legislativním postupem). Návrh týkající se svěřeneckého fondu byl předložen členským státům, aby byly všechny nezbytné postupy dokončeny před zahájením listopadového summitu ve Vallettě, na němž se zástupci EU setkají s představiteli klíčových afrických zemí a budou diskutovat o migraci a uprchlické krizi.

Souvislosti

Evropská komise soustavně a nepřetržitě pracuje na vytvoření společné evropské reakce na uprchlickou krizi a problém migrace:

V rámci své kampaně za zvolení předsedou Evropské komise představil Jean-Claude Juncker dne 23. dubna 2014 na Maltě pětibodový plán pro přistěhovalectví, v němž požadoval větší solidaritu v oblasti migrační politiky EU.

Po nástupu do funkce pověřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisaře odpovědného za problematiku migrace, aby ve spolupráci s prvním místopředsedou Timmermansem vypracoval návrh nové politiky v oblasti migrace, což je jedna z 10 priorit politických směrů, neboli politického programu, na jehož základě byla Komise zvolena Evropským parlamentem.

Na základě návrhu Evropské komise v prohlášení Evropské rady ze dne 23. dubna 2015 se členské státy zavázaly přijmout rychlá opatření k záchraně životů a ke zvýšení aktivity EU v oblasti migrace. Několik dnů poté bylo přijato usnesení Evropského parlamentu.

Dne 13. května 2015 předložila Evropská komise svůj evropský program pro migraci, který stanoví komplexní přístup pro lepší řízení všech aspektů migrace.

Již 27. května 2015 Komise představila první balíček prováděcích pravidel k evropskému programu pro migraci, který mimo jiné obsahoval návrhy týkající se relokace a znovuusídlení, a také akční plán EU proti převaděčům migrantů.

Ve dnech 25.–26. června Evropská rada vyslovila souhlas s tím, aby se přikročilo k realizaci návrhů obsažených v evropském programu pro migraci, se zvláštním zřetelem na relokaci a znovuusídlení, navracení a spolupráci se zeměmi původu a tranzitu.

Dne 20. července Rada pro spravedlnost a vnitřní věci souhlasila s provedením opatření navržených v evropském programu pro migraci, zejména s relokací osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a z Řecka v průběhu příštích dvou let, přičemž v první fázi půjde o 32 256 osob. Rada dále souhlasila s přesídlením 22 504 vysídlených osob, jež jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu a nacházejí se mimo území EU.

Další informace

Podrobné otázky a odpovědi ohledně dnešních návrhů

Informační přehledy – vše o relokaci a bezpečných zemích původu

Úplná legislativní znění dnešních návrhů

Úplné informace pro tisk o evropském programu pro migraci

Internetové stránky Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci

 

[1] Na základě současných údajů by se toto opatření vztahovalo na žadatele ze Sýrie, Iráku a Eritrey.

 

Příloha: Nouzová relokace z Itálie, Řecka a Maďarska


 

Itálie

Řecko

Maďarsko

CELKEM

Rakousko

473

1 529

1 638

3 640

Belgie

593

1 917

2 054

4 564

Bulharsko

208

672

720

1 600

Chorvatsko

138

447

479

1 064

Kypr

36

115

123

274

Česká republika

387

1 251

1 340

2 978

Estonsko

48

157

168

373

Finsko

312

1 007

1 079

2 398

Francie

3 124

10 093

10 814

24 031

Německo

4 088

13 206

14 149

31 443

Lotyšsko

68

221

237

526

Litva

101

328

351

780

Lucembursko

57

185

198

440

Malta

17

56

60

133

Nizozemsko

938

3 030

3 246

7 214

Polsko

1 207

3 901

4 179

9 287

Portugalsko

400

1 291

1 383

3 074

Rumunsko

604

1 951

2 091

4 646

Slovensko

195

631

676

1 502

Slovinsko

82

265

284

631

Španělsko

1 941

6 271

6 719

14 931

Švédsko

581

1 877

2 011

4 469

CELKEM

15 600

50 400

54 000

120 000

 

IP/15/5596

Kontaktní osoby:

Pro veřejnost: služba Europe Direct , tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail


Side Bar