Navigation path

Left navigation

Additional tools

Vývoj zaměstnanosti a sociální situace: podle každoročního přezkumu je nutné se zabývat rizikem chudoby pracujících

European Commission - IP/14/43   21/01/2014

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO HR

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 21. ledna 2014

Vývoj zaměstnanosti a sociální situace: podle každoročního přezkumu je nutné se zabývat rizikem chudoby pracujících

Jedním z nejhmatatelnějších sociálních následků hospodářské krize je výrazný nárůst chudoby v populaci v produktivním věku. Pokud bude tento trend polarizace platů pokračovat, nebude postupné snížení úrovně nezaměstnanosti ke zvrácení této situace dostačovat, a to zejména s ohledem na nárůst práce na částečný úvazek. To je jedno z hlavních zjištění přezkumu zaměstnanosti a sociálního rozvoje za rok 2013, který se rovněž zabývá příznivým vlivem sociálních dávek na pravděpodobnost opětovného získání zaměstnání, následky přetrvávající nerovnosti mezi pohlavími a sociálním rozměrem hospodářské a měnové unie.

Přezkum ukazuje, jak může získání zaměstnání lidem pomoci vymanit se z chudoby, avšak pouze v polovině všech případů: hodně závisí na typu získané práce, ale také na složení domácnosti a pracovní situaci partnera.

Musíme věnovat pozornost nejen samotnému vytváření pracovních míst, ale také kvalitě práce, abych dosáhli udržitelného hospodářského oživení, které nepovede pouze ke snížení nezaměstnanosti, ale také k omezení chudoby“, zdůraznil komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor.

Příznivý vliv dávek v nezaměstnanosti a sociálních dávek

Přezkum rovněž obsahuje analýzu, která v rozporu se všeobecně přijímaným přesvědčením ukazuje, že příjemci dávek v nezaměstnanosti mají větší šanci získat zaměstnání než lidé, kteří tyto dávky nedostávají (při rovnosti všech ostatních hledisek). To se týká zejména dobře navržených systémů dávek (např. systémů, v nichž dochází k postupnému snižování dávek) doplněných vhodnými podmínkami, jako je například povinnost hledat si zaměstnání. Takovéto systémy zpravidla lépe podporují sladění nabízených a požadovaných dovedností, a tudíž získání kvalitnějšího zaměstnání, což zase lidem pomůže vymanit se z chudoby.

Přezkum dále vyzdvihuje, že v některých zemích (např. v Polsku, Bulharsku) významný podíl nezaměstnaných nevyužívá standardních záchranných sítí (dávky v nezaměstnanosti, sociální podpora) a spoléhá se na solidaritu v rámci rodiny nebo na práci na černo. Nezaměstnaní, kteří nepobírají podporu v nezaměstnanosti, mají menší šanci najít si práci, protože je u nich menší pravděpodobnost, že se zúčastní aktivačních opatření, a dále nemají povinnost hledat si práci jako podmínku výplaty dávek.

Přetrvávající rozdíly mezi pohlavími

Ačkoliv byly v průběhu krize odstraněny některé rozdíly mezi pohlavími, kterým ženy tradičně čelily (hlavně v důsledku toho, že krize zasáhla hlavně převážně mužská odvětví), stále přetrvávají rozdíly mezi pohlavími v oblasti účasti na trhu práce, platů a ohrožení chudobou. Ženy dále zpravidla stále pracují menší počet hodin než muži a, ačkoliv to může odrážet osobní preference, vede to ke snížení kariérních příležitostí, nižším platům a nižším případným důchodům, nedostatečnému využití lidského kapitálu, a tudíž k nižšímu hospodářskému růstu a nižší prosperitě. Rozdíly mezi pohlavími proto vytvářejí jak hospodářské, tak sociální náklady, a měly by být odstraňovány vždy, když jsou jejich příčinou společenské nebo institucionální překážky nebo omezení.

V členských státech lze z hlediska rozdílu mezi pohlavími v počtu odpracovaných hodin sledovat poměrně odlišné trendy: v některých případech pracuje velký podíl žen, avšak s poměrně kratší pracovní dobou (na příklad v Nizozemsku, Německu, Rakousku a Spojeném království), v jiných zemích je účast žen nižší, avšak pokud jsou zaměstnané, pracují ženy obvykle více hodin (v řadě středoevropských a východoevropských zemí, Španělsku a Irsku). Pouze některé členské státy (hlavně severské a pobaltské země) dokázaly kombinovat vysokou míru zaměstnanosti žen a nízký rozdíl mezi pohlavími z hlediska odpracovaných hodin. Součástí účinného souboru politických opatření by měla být stejná pracovní doba pro obě pohlaví, široce dostupná flexibilní pracovní doba, pobídky k rozdělení neplacené práce mezi partnery a dostatek finančně dostupných zařízení péče o děti s prodlouženou provozní dobou.

Sociální rozměr HMU

Neustále rostoucí makroekonomické rozdíly, odlišnosti v sociální oblasti a v zaměstnanosti ohrožují klíčové cíle EU stanovené ve Smlouvách – tj. přinášet prospěch všem svým členům prostřednictvím podpory hospodářského sbližování a zlepšovat životy občanů v členských státech. Nejnovější přezkum ukazuje, že základy současných rozdílů byly položeny již v prvních letech existence společné měny, neboť nevyvážený růst v některých členských státech způsobený hromaděním dluhu na základě nízkých úrokových sazeb a silného přílivu kapitálu byl často doprovázen neuspokojivým vývojem produktivity a problémy v oblasti konkurenceschopnosti.

Jelikož neexistuje možnost devalvovat měnu, musí se země eurozóny, které se snaží znovu získat cenovou konkurenceschopnost, spoléhat na vnitřní devalvaci (omezení platů a cen). Tato politika má však své omezení a nevýhody, a to nejen pokud jde o zvýšenou nezaměstnanost a sociální těžkosti, a její účinnost závisí na mnoha faktorech, jako je otevřenost hospodářství, síla vnější poptávky a existence politik a investic posilujících nenákladovou konkurenceschopnost.

Komise ve svém sdělení o sociálním rozměru hospodářské a měnové unie (HMU) z října 2013 navrhla posílený dohled nad zaměstnaností a sociálním rozvojem (viz IP/13/893). V dlouhodobém horizontu a po změně Smlouvy by mohly být stávající nástroje pro koordinaci politik doplněny o fiskální kapacitu s absorpční funkcí v celé HMU.

Další informace

Záložka Aktuality na internetových stránkách GŘ pro zaměstnanost

Zaměstnanost a sociální analýza

Internetové stránky László Andora

László Andor na Twitteru

Chcete-li zdarma dostávat elektronický zpravodaj Evropské komise týkající se zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování, zaregistrujte se na stránkách http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

Kontaktní osoby:

Jonathan Todd (+32 22994107)

Cécile Dubois (+32 22951883)

Pro veřejnost: Služba Europe Direct, tel.: 00 800 6 7 8 9 10 11 nebo e-mail


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website