Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 22. ledna 2014

Obnova evropského průmyslu nesnese podle Komise dalšího odkladu

Evropská komise naléhavě vyzývá členské státy, aby uznaly zásadní význam průmyslu z hlediska tvorby pracovních míst a podpory růstu a zahrnuly otázky související s konkurenceschopností průmyslu do všech oblastí politiky. Toto je hlavní poselství dnes přijatého sdělení s názvem Za obnovu evropského průmyslu. Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby přijaly návrhy týkající se energetických, dopravních, vesmírných a digitálních komunikačních sítí. Dále je vyzývá, aby prováděly a prosazovaly právní předpisy k dotvoření vnitřního trhu. Modernizace průmyslu se musí dále opírat o investice do inovací, účinné využívání zdrojů, nové technologie, dovednosti a přístup k financování, které naberou na intenzitě díky využívání specializovaných fondů EU. Sdělení prosazuje, aby se Evropa stala příznivějším prostředím pro podnikání, a to díky opatřením vedoucím ke zjednodušení právního rámce a zlepšení účinnosti veřejné správy na evropské, národní a regionální úrovni. Mezi další klíčové otázky patří i snazší přístup na trhy třetích zemí prostřednictvím harmonizace mezinárodních norem, otevřenost veřejných zakázek, patentová ochrana a hospodářská diplomacie.

Místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, odpovědný za podnikovou a průmyslovou politiku, uvedl: „Evropa je stále velmi vzdálena od cíle stanoveného pro rok 2020, který spočívá v dosažení 20% podílu průmyslu na HDP EU. To je důvod, proč musí být konkurenceschopnost průmyslu hlavním politickým bodem programu Evropské rady na jejím zasedání v březnu 2014. Prostřednictvím dnes zveřejněného sdělení Komise vysílá jasný signál, že bez reindustrializace a modernizace našeho hospodářství nebudeme moci vytvářet nová pracovní místa. Potřebujeme silný závazek na úrovni EU i v členských státech, který zajistí soudržnost a stanovení priorit v rámci všech nástrojů, které máme k dispozici. Průmyslová strategie musí zahrnovat mnoho dalších odvětví, neboť jsou stále provázanější a mají velký vliv na celkový úspěch průmyslu.“

Podrobnější informace:

Communication For a European industrial renaissance

MEMO/14/37: Member States need to act to boost European industry

Silná průmyslová základna je podmínkou pro růst a zaměstnanost

EU se zotavuje z nejdéle trvající recese v historii, která zdůraznila význam silného průmyslového odvětví pro hospodářskou odolnost. Úloha průmyslu v Evropě jde nad rámec výrobního odvětví a sahá od surovin a energetiky až po podnikatelské služby (například logistika), služby v oblasti ochrany spotřebitele (například poprodejní servis u zboží dlouhodobé spotřeby) nebo cestovní ruch. Na průmysl připadá více než 80 % evropského vývozu a výzkumu a inovací soukromého sektoru, což jen podtrhuje skutečnost, že průmyslové odvětví má mnohem větší význam, než vyplývá z jeho podílu na HDP. Téměř každý čtvrtý zaměstnanec v soukromém sektoru pracuje v průmyslu a často se jedná o vysoce kvalifikované pozice, přičemž každé další pracovní místo ve výrobě vytváří 0,5 až 2 pracovní místa v ostatních odvětvích. Podíl výroby na HDP EU se však nadále snížil (na 15,1 % v létě 2013) a k dosažení 20% cíle pro rok 2020, který v roce 2012 stanovila Komise, vede ještě dlouhá cesta.

Konkurenceschopný průmysl jako hlavní priorita evropské agendy

Výzvy, které leží před Evropou, jsou natolik významné, že si vyžadují pozornost a politické vedení na nejvyšší politické úrovni, tj. na úrovni Evropské rady. Takový přístup je zcela zásadní k zajištění soudržnosti a stanovení priorit všech nástrojů, které má EU k dispozici. Evropská komise vyzývá členské státy, aby uznaly zásadní význam průmyslu pro posílení konkurenceschopnosti a udržitelného růstu v Evropě a systematičtěji zahrnovaly otázky související s konkurenceschopností průmyslu do všech oblastí politiky.

Komise se domnívá, že za účelem podpory konkurenceschopnosti evropského průmyslu by se měly prosazovat tyto priority:

  • Větší zohledňování aspektů souvisejících s konkurenceschopností průmyslu ve všech oblastech politiky, a to s ohledem na význam průmyslu pro celkový výkon hospodářství EU.

  • Maximalizace potenciálu vnitřního trhu vytvořením potřebných infrastruktur, stabilního, jednoduchého a předvídatelného právního rámce příznivého pro podnikání a inovace, integrací kapitálových trhů, zlepšením možností pro odborné vzdělávání a mobilitu občanů a dotvořením vnitřního trhu se službami jako jednoho z hlavních faktorů, jež přispívají ke konkurenceschopnosti průmyslu.

  • Přijetí opatření v rámci vnitřního trhu i na mezinárodní úrovni s cílem zajistit přístup k energetickým zdrojům a surovinám za dostupné ceny, které odrážejí mezinárodní podmínky.

  • Zavádění a provádění evropských finančních nástrojů vycházející z účinné kombinace programů COSME a Horizont 2020, strukturálních fondů (regionálních fondů v minimální výši 100 miliard eur) a národních zdrojů financování s cílem podpořit inovace, investice a reindustrializaci.

  • Obnova běžných úvěrových podmínek pro reálnou ekonomiku. V tomto ohledu by strategičtější úlohu měla hrát Evropská investiční banka, jež by měla zaměřit více úvěrů na oblast inovací a průmyslových projektů. EU by měla řešit přetrvávající překážky související s roztříštěností finančních trhů a vytvořit podmínky pro rozvoj alternativních zdrojů financování.

  • Usnadňování postupné integrace evropských podniků, zejména malých a středních podniků, do globálních hodnotových řetězců s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost a zajistit přístup na globální trhy za příznivějších konkurenčních podmínek.

  • Posílení konkurenceschopnosti průmyslu má zásadní význam pro oživení růstu a zaměstnanosti s cílem dosáhnout toho, aby se do roku 2020 průmyslová výroba na HDP podílela až 20 %.

Kontaktní osoby:

Carlo Corazza (+32 22951752) Twitter: @ECspokesCorazza

Sara Tironi (+32 22990403)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website