Navigation path

Left navigation

Additional tools

­­­­ Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 24. března 2014

Nehlášená práce představuje široce rozšířený problém

Přibližně jeden z deseti Evropanů (11 %) přiznává, že v minulém roce nakoupili zboží nebo služby vytvořené v rámci nehlášené práce, přičemž 4 % dotázaných přiznalo, že za svou práci obdrželi nenahlášenou mzdu. Kromě toho jednu osobu ze 30 (3 %) zaměstnavatel částečně odměňoval v hotovosti (tzv. „výplata v obálce“). K těmto zjištěním dospěl průzkum Eurobarometr, který ukazuje, že nehlášená práce je v Evropě i nadále široce rozšířená, ačkoliv se rozsah a vnímání problému v jednotlivých zemích liší.

Problémy zjištěné díky průzkumu se bude zabývat dubnový návrh Komise, jehož cílem je vytvořit evropskou platformu pro prevenci a odrazování od nehlášené práce a který se zaměří na posílení spolupráce mezi členskými státy, aby bylo možné tento problém řešit účinněji.

Nezákonné zaměstnání neznamená pouze nebezpečné pracovní podmínky a nižší výdělky pro zaměstnance, ale rovněž snižuje státní příjmy a podkopává naše systémy sociálního zabezpečení. Členské státy musí zavést politiky, které by od nehlášené práce odrazovaly nebo podpořily její transformaci v legální práci, a měly by také při potírání tohoto neduhu úžeji spolupracovat. Proto Evropská komise v dubnu navrhne vytvoření evropské platformy pro prevenci a odrazování od nehlášené práce, která zlepší spolupráci mezi inspektoráty práce a donucovacími orgány v celé Evropě,“ uvedl László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování.

Průzkum Eurobarometr provedený ve 28 zemích EU přinesl tyto výsledky:

11 % respondentů přiznává, že v minulém roce nakoupili zboží nebo služby vytvořené v rámci nehlášené práce, přičemž 4 % dotázaných uvádí, že vykonali nehlášenou výdělečnou činnost.

Jako hlavní důvod pro nákup nehlášeného zboží nebo služeb uvádí 60 % respondentů nižší cenu a 22 % deklaruje pomoc přátelům.

Jako hlavní důvod nehlášené práce uvádí 50 % respondentů skutečnost, že je to oboustranně výhodné, 21 % odkazuje na obtíže při shánění legálního zaměstnání, 16 % k tomu vedou dle jejich názoru příliš vysoké daně a 15 % uvádí, že jde o jediný zdroj příjmu. Problémy při hledání legálního zaměstnání (41 %) a absenci jiného zdroje příjmu (26 %) zmiňují hlavně obyvatelé jižních oblastí Evropy.

Medián prostředků, které Evropané v průměru ročně utratí za zboží nebo služby vytvořené v rámci nehlášené práce, činí 200 eur, přičemž medián ročního příjmu osob, které vykonávají nehlášenou práci, je 300 eur.

Nejžádanějšími druhy zboží a služeb pocházejících z nehlášené práce jsou opravy a renovace bydlení (29 %), opravy automobilů (22 %), úklid domu (15 %) a potraviny (12 %).

Evropané vykonávají nehlášenou práci hlavně v oblasti oprav a renovací bydlení (19 %), zahradních prací (14 %), úklidu (13 %) a hlídání dětí (12 %).

Nejvyšší podíl osob vykonávajících nehlášenou práci má Lotyšsko, Nizozemsko a Estonsko (11 %). Mezi jednotlivými státy však existují významné rozdíly, pokud jde o přijímání a vnímání toho, co je nehlášená práce, a také pokud jde o povahu a rozsah poskytovaných služeb.

3 % respondentů tvrdí, že část své mzdy dostávají „do ruky“, což je praxe běžná spíše v malých společnostech. Část ročního příjmu přijatá jako „výplata v obálce“ je nejvyšší v jižní Evropě (69 %), dále ve východní a střední Evropě (29 %), přičemž v ostatních zemích a ve Skandinávii je tento podíl nižší (17 % a 7 %).

Hlubší analýza těchto zjištění je obsažena v přehledu z roku 2013 nazvaném Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě. Ačkoliv se celkový rozsah nehlášené práce zdá být na stabilní úrovni, objevily se ve srovnání s minulým výzkumem z roku 2007 v jednotlivých zemích jisté změny:

Nabídka nehlášené práce se v některých zemích, jako je Lotyšsko, značně snížila, zatímco ve Španělsku a ve Slovinsku mírně vzrostla.

Ohromný nárůst poptávky po nehlášené práci byl zaznamenán v Řecku, na Kypru, na Maltě a ve Slovinsku.

Počet případů „výplaty do ruky“ se během krize snížil, a to zejména ve střední a východní Evropě, naopak v Řecku vzrostl.

Z podrobnější analýzy dopadů krize na výskyt nehlášené práce vyplývá, že oslabení trhů práce v roce 2007 vedlo ze zvýšení soukromé nabídky nehlášené práce, přestože souvislost s rostoucí chudobou není tak zřejmá. Nicméně se zdá, že jak vyšší míra nezaměstnanosti, tak rostoucí chudoba přispívají k rozšířenějšímu přijímání „výplat v obálce“. Ani úroveň zdanění nemá, jak se zdá, na úroveň výskytu nehlášené práce přímý vliv, avšak je možné, že je ovlivněna tím, jak lidé vnímají státní správu a způsob utrácení daňových příjmů.

Analýza obsažená v přehledu z roku 2013 rovněž obsahuje několik příkladů úspěšných opatření, která různé členské státy přijaly v boji proti nehlášené práci. Patří k nim:

pobídky k legalizaci nehlášené práce, jako je zjednodušení administrativy, přímé daňové pobídky pro nakupující nebo poukázky na služby;

opatření zacílená na podporu vyšší daňové morálky a kultury závazku, například prostřednictvím kampaní pro zvýšení povědomí;

lepší odhalování a přísnější trestání.

Další kroky

V dubnu 2014 Komise navrhne vytvoření evropské platformy pro prevenci a odrazování od nehlášené práce, která by měla sdružit různé donucovací orgány členských států, jako jsou inspektoráty práce, orgány sociálního zabezpečení, daňové a migrační orgány a další zainteresované subjekty. Platforma posílí spolupráci na úrovni EU s cílem účinněji předcházet nehlášené práci a odrazovat od ní.

Souvislosti

Průzkumu Eurobarometr se zúčastnilo 26 563 respondentů z různých sociálních a věkových skupin ve všech členských státech. Jeho výsledky navazují na úvodní průzkum z roku 2007, který představoval první pokus o změření rozsahu nehlášené práce v celé EU. Oba průzkumy se soustředily na individuální nabídku a nákup zboží/služeb a „výplaty v obálce“, a nepokrývaly tak všechny formy nehlášené práce v rámci společností.

Nehlášená práce je definovaná jako jakákoliv placená činnost, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, s přihlédnutím k rozdílům v systému regulace členských států. Tento pojem byl začleněn do evropské strategie zaměstnanosti a od roku 2001 se jím zabývají pokyny týkající se zaměstnanosti určené členským státům.

Již balíček týkající se zaměstnanosti z dubna 2012 zdůraznil, že transformace neformální nebo nehlášené práce v legální zaměstnání by mohla napomoci ke snížení nezaměstnanosti, a také zdůraznil potřebu zlepšit spolupráci mezi členskými státy.

V polovině roku 2013 Komise provedla první fázi konzultací se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců na úrovni EU týkajících se možné budoucnosti opatření EU ke zvýšení spolupráce mezi donucovacími orgány jednotlivých členských států (IP/13/650). Na začátku roku 2014 následovala druhá fáze konzultací.

Další informace

Eurobarometr „Nehlášená práce v EU

Internetové stránky László Andora

László Andor na Twitteru

Bezplatné zasílání elektronického zpravodaje Evropské komise o zaměstnanosti, sociálních věcech a sociálním začleňování

Kontaktní osoby:

Jonathan Todd (+32 22994107)

Cécile Dubois (+32 22951883)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website