Navigation path

Left navigation

Additional tools

Další fáze utváření politik v oblasti vnitřních věcí

European Commission - IP/14/234   11/03/2014

Other available languages: EN FR DE DA ES NL IT SV PT FI EL ET HU LT LV MT PL SK SL BG RO HR

Evropská komise

Tisková zpráva

Štrasburk 11. března 2014

Další fáze utváření politik v oblasti vnitřních věcí

Jak může činnost Evropské unie v oblasti migrace, azylu a bezpečnosti dále přispět k tomu, že Evropa bude otevřeným a prosperujícím místem, kde všichni občané budou moci bezpečně žít a pracovat? Stockholmský program, který tvořil rámec pro politiku v oblasti vnitřních věcí v letech 2010–2014, bude brzy ukončen. Komise nyní představuje svůj strategický plán budoucích politických priorit v uvedené oblasti.

V uplynulých pěti letech již došlo k výraznému posunu k otevřenější a bezpečnější Evropě, a to díky účinné spolupráci orgánů EU, členských států, mezinárodních organizací, občanské společnosti a soukromého sektoru. Tato práce však ještě zdaleka neskončila.

Komise dnes představuje svůj plán agendy v oblasti vnitřních věcí, spočívající v úplném provedení schválených právních předpisů i stávajících nástrojů a zajištění toho, že EU bude schopna reagovat na příležitosti i obtíže, které se v budoucnu vyskytnou.

„Můžeme být hrdí na to, čeho jsme v posledních letech dosáhli: vytvoření společného evropského azylového systému, rozšíření schengenského prostoru či posílení našeho boje proti organizovanému zločinu, který představují například obchod s lidmi, kybernetické hrozby nebo korupce. Je však třeba v tomto úsilí pokračovat. Musíme být připraveni na budoucí výzvy a příležitosti. Přeji si, aby se Evropa zaměřila na budoucnost a aby subjekty řídící vnitřní záležitosti přispěly k hospodářskému růstu a k vytvoření bezpečného prostředí pro všechny evropské občany. Je třeba učinit důležitá rozhodnutí. Musíme spojit své úsilí a vytvořit takové politiky, které budou odrážet společné priority a budoucí potřeby“, prohlásila Cecilia Malmströmová, evropská komisařka pro vnitřní věci.

Evropa je součástí globalizovaného a vzájemně propojeného světa, v němž lze očekávat další nárůst mezinárodní mobility. Měla by být schopna lépe využívat příležitostí, jež skýtá migrace, a to nejen v kontextu stárnoucí populace a úbytku pracovní síly.

Cílem je dosáhnout těchto zlepšení: zajistit lepší součinnost s ostatními oblastmi politik, např. s obchodními politikami, a umožnit krátkodobý pobyt vysoce kvalifikovaných pracovníků v odvětví služeb; zahájit strukturální dialogy s členskými státy, podniky a odbory ohledně poptávky po migrujících pracovnících; zlepšit uznávání zahraničních kvalifikací a odborných dovedností; posílit závazek k účinné integraci migrujících pracovníků na trhu práce i v hostitelských společnostech obecně.

Evropská unie musí být připravena plnit své povinnosti v oblasti azylu tak, aby se projevila skutečná solidarita a sdílená odpovědnost všech členských států. Je zapotřebí soudržně a účinně provádět nová společná azylová pravidla. Mělo by se dále pracovat na zajištění toho, že v období dočasně zvýšeného přistěhovaleckého tlaku bude poskytnuta odpovídající podpora. Jedním z příkladů solidarity může být přemísťování osob požívajících mezinárodní ochrany do jiných států EU. Další možnosti, o kterých by se mělo uvažovat, jsou společné vyřizování žádostí o azyl a sdílení volných kapacit pro přijímání uprchlíků v krizových obdobích.

Evropská unie by též měla posílit svůj závazek týkající se přesídlování a zvážit vytvoření právních prostředků pro osoby hledající ochranu, počínaje koordinovaným přístupem k udělování víz z humanitárních důvodů.

Lépe by měly být uplatňovány stávající nástroje a politika v oblasti externí migrace a azylu s cílem reagovat na budoucí vývoj na jižních hranicích EU, účinněji spolupracovat se sousedícími zeměmi a posílit přitažlivost Unie. Jelikož žijeme ve světě s rostoucí vzájemnou provázaností, musí být otázky vnitřních záležitostí zahrnuty do všeobecné vnější politiky EU v zájmu zesíleného dialogu a spolupráce s třetími zeměmi a součinnosti s ostatními politikami EU.

Předcházení nezákonné migraci a její omezování tvoří důležitou součást všech dobře řízených migračních politik a vyžaduje kombinaci opatření, mezi něž patří: postih zaměstnavatelů, kteří přijímají ilegální pracovníky, zpřísnění přístupu EU k převaděčství a obchodování s lidmi a posílení spolupráce se zeměmi původu a tranzitu.

Nová správa schengenského prostoru pomůže zajistit, že pohyb v této oblasti bez kontrol bude i nadále skýtat evropským občanům a ekonomice veškeré výhody. Usnadnění pohybu pro legálně cestující osoby prostřednictvím modernizace vízové politiky EU a provádění iniciativy pro inteligentní hranice přispěje k tomu, že schengenský prostor se stane přitažlivější destinací pro poctivé cestující ze zemí mimo EU, přičemž ale bude zachována vysoká úroveň bezpečnosti.

Pokračující budování Evropy, jež chrání své občany, vyžaduje řešení nových závažných problémů spojených s bezpečností, které zahrnují kyberkriminalitu, přeshraniční organizovaný zločin, obchodování s lidmi, extremistické násilné činy a terorismus.

Provádění strategie vnitřní bezpečnosti, přijaté v roce 2010, umožnilo dosáhnout určitého pokroku a jejích pět hlavních cílů zůstává v platnosti1, avšak je třeba přehodnotit konkrétní opatření a akce. Kupříkladu je nezbytné posílit praktickou spolupráci mezi donucovacími orgány v členských státech (např. prostřednictvím společných vyšetřovacích týmů, školení, společných činností, lepšího využívání systémů pro výměnu informací).

Další pokroky lze též učinit v těchto oblastech: boj s korupcí (v návaznosti na antikorupční zprávu); řešení problematiky obchodu s lidmi (měla by být vytvořena strategie na období po roce 2016); boj s nezákonným obchodováním se střelnými zbraněmi (prostřednictvím přezkumu stávajících předpisů EU týkajících se prodeje a převodů v rámci EU a posílení operativní spolupráce); řešení kybernetických hrozeb (uvedením strategie EU pro kybernetickou bezpečnost do praxe, vyzváním všech členských států ke zřízení střediska pro kyberkriminalitu, pokračující prací na vytvoření Globální aliance proti pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu); předcházení terorismu a boj proti radikalizaci a náboru teroristů (včetně posílení sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci); posílení odolnosti Evropy vůči závažným krizím a pohromám (díky zlepšení interoperability zařízení a komunikačních systémů); zahrnutí otázek vnitřní bezpečnosti do vnějších politik EU a jejich napojení na evropské programy pomoci a spolupráce.

Souvislosti

Stockholmský program, který tvoří rámec pro politiku v oblasti vnitřních věcí od roku 2010, bude ukončen v roce 2014. Proto Komise v roce 2013 zahájila diskusi o budoucích výzvách a prioritách, jimiž by se tyto politiky měly v nadcházejících letech zabývat.

Dnešní sdělení vychází z řady akcí a diskuse na internetové stránce věnované budoucnosti politiky v oblasti vnitřních věcí, kde mohly zainteresované strany a představitelé občanské společnosti sdílet své názory a myšlenky ohledně otázek souvisejících s touto problematikou.

Byly uspořádány semináře a besedy se skupinami expertů a organizacemi občanské společnosti. Zainteresované subjekty a občané též mohli vyjádřit své názory a myšlenky v rámci veřejné konzultace na internetových stránkách Generálního ředitelství pro vnitřní věci. Ve dnech 29. a 30. ledna 2014 Komise uspořádala v Bruselu konferenci na vysoké úrovni, kde se jednalo o budoucím vývoji politik v oblasti vnitřních věcí.

Sdělení Komise přispěje k vytvoření strategických pokynů, jež má Evropská rada přijmout v červnu 2014.

Užitečné odkazy

Zpráva MEMO/14/174

Sdělení „Otevřená a bezpečná Evropa: cesta k realizaci“

Vnitřní záležitosti EU v číslech: informační statistiky

Internetové stránky komisařky Cecilie Malmströmové

Komisařka Malmströmová na Twitteru

Internetové stránky Generálního ředitelství pro vnitřní věci

GŘ pro vnitřní věcí na Twitteru: hashtag #euhome

Kontaktní osoby:

Michele Cercone (+32 22980963)

Tove Ernst (+32 22986764)

Pro veřejnost: služba Europe Direct: telefon 00 800 6 7 8 9 10 11 nebo e­-mail

1 :

Vytyčených pět strategických cílů představovalo: 1) boj proti mezinárodním zločineckým sítím, 2) předcházení terorismu a řešení radikalizace a náboru teroristů, 3) zvýšení bezpečnosti občanů a podniků v rámci kyberprostoru, 4) posílení bezpečnosti prostřednictvím správy hranic a 5) zlepšení odolnosti Evropy vůči krizím a pohromám.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website