Chemin de navigation

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Štrasburk 11. března 2014

Směrem ke skutečnému evropskému prostoru práva: posílení důvěry, mobility a růstu

Evropská komise dnes nastínila svou vizi budoucí politiky EU v oblasti spravedlnosti. Čtyři roky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pokračuje budování evropského prostoru práva rychlým tempem. Komise využívá právní předpisy v oblasti spravedlnosti k omezení byrokracie, snížení nákladů pro občany a podniky, podpoře hospodářského oživení a usnadnění praktického života občanů, kteří využívají svá práva na volný pohyb. Do budoucna si Komise klade za cíl, že do roku 2020 dosáhne dalšího pokroku při zajišťování plně fungujícího společného evropského prostoru práva založeného na důvěře, mobilitě a růstu.

„Jen za několik posledních let se politika v oblasti spravedlnosti dostala do centra pozornosti Evropské unie jako oblast s vysokou aktivitou — podobně jako jednotný trh, který dostal výrazný impuls v 90. letech 20. století. Odvedli jsme pořádný kus práce, ale evropský prostor práva je třeba nadále rozvíjet“, uvedla místopředsedkyně Evropské komise a komisařka EU pro spravedlnost Viviane Redingová. „Snažíme-li se propojit různé soudní systémy, vytváříme tím zároveň důvěru. Skutečný evropský prostor práva nemůže optimálně fungovat bez vzájemné důvěry mezi soudními systémy. Taktéž se musíme zaměřit na další dvě oblasti: mobilitu občanů a podniků EU v oblasti bez vnitřních hranic a přispění politiky EU v oblasti spravedlnosti k růstu a vytváření pracovních míst v Evropě."

Konec roku 2014 je mezníkem ve vývoji politiky EU v oblasti spravedlnosti: 1. prosince 2014 končí platnost pětiletého Stockholmského programu Evropské rady a souvisejícího akčního plánu Komise (IP/10/447), který stanoví priority pro oblast svobody, bezpečnosti a práva. Rovněž končí přechodná fáze, kterou pro oblast práva stanovila Lisabonská smlouva. Budou tak odstraněny překážky omezující v současné době výkon soudní kontroly ze strany Evropského soudního dvora a úlohu Komise coby strážce Smlouvy, pokud jde o policejní a justiční spolupráci v trestních věcech. To znamená, že Komise bude v případě, že právo EU, které si členské státy předtím jednomyslně odsouhlasily, není správně prováděno, oprávněna zahájit řízení pro porušení povinnosti.

Představa Komise o budoucí politice EU v oblasti spravedlnosti byla dnes zveřejněna spolu s budoucí agendou v oblasti vnitřních věcí (viz IP/14/234). Obě agendy mají podobu sdělení. V případě spravedlnosti Komise nastínila tři hlavní úkoly: posílit vzájemnou důvěru, usnadnit mobilitu a přispět k ekonomickému růstu.

  • Důvěra. Vzájemná důvěra je základní princip, na kterém by politika EU v oblasti spravedlnosti měla být postavena. Nástroje EU, jako je Evropský zatýkací rozkaz nebo kolizní normy upravující vztahy mezi členskými státy, vyžadují vysokou míru vzájemné důvěry mezi soudními orgány z různých členských států. EU stanovila důležité základy pro podporu vzájemné důvěry, ale tu je třeba stále upevňovat, aby občané, právníci a soudci měli v soudní rozhodnutí plnou důvěru bez ohledu na to, ve kterém členském státě byla daná rozhodnutí přijata.

  • Mobilita. Evropané stále více využívají své právo na volný pohyb: stále více cestují, studují, uzavírají sňatky, zakládají rodiny, nakupují a prodávají služby po celé Evropě. v současné době má asi 14 milionů občanů EU bydliště v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky. Občané sice svá práva stále více využívají, ale při uplatňování práv, jež mají doma, v jiném členském státě, se nadále potýkají s některými praktickými a právními obtížemi. Komise s těmito každodenními překážkami bojuje: ve své poslední zprávě o občanství EU například navrhla dvanáct opatření, jak posílit práva občanů (IP/13/410MEMO/13/409). Politika v oblasti spravedlnosti by se měla nadále přednostně zaměřit na odstraňování překážek, které občanům EU brání uplatňovat právo volně se pohybovat a žít v jakékoli zemi EU.

  • Růst. Politiky v oblasti spravedlnosti se v posledních letech zaměřují na podporu společností, růstu a ekonomické stability tím, že zlepšují přístup k právu a usnadňují řešení sporů. Příkladem může být, že rozsudek vydaný v jednom členském státě může být bez byrokratických postupů uznán v jiném členském státě (IP/12/1321), dále návrh evropské právní úpravy prodeje, kterou si mohou podniky zvolit pro obchodování ve 28 zemích EU (MEMO/14/137), moderní právní předpisy na ochranu osobních údajů pro elektronický jednotný trh (MEMO/14/60) a opatření za účelem „záchrany a oživení“ u přeshraničních úpadkových řízení (IP/12/1354). v budoucnu by evropská politika v oblasti spravedlnosti měla nadále podporovat ekonomickou obnovu, růst a řešit problematiku nezaměstnanosti. Aby soudní systémy mohly zjednávat spravedlnost rychle, spolehlivě a důvěryhodně, jsou nezbytné strukturální reformy. Podniky musejí mít jistotu, že budou schopny účinně vymáhat svá smluvní ujednání a řešit spory v rámci celé EU, aniž by narážely na překážky, se kterými jsou v současné době konfrontovány.

K řešení těchto úkolů Komise navrhuje, aby byla budoucí politika v oblasti spravedlnosti založena na kombinaci různých metod: na konsolidaci toho, co již bylo dosaženo, na kodifikaci právních předpisů EU a zvyklostí a na případném doplnění stávajícího rámce o nové iniciativy. O stanovení nejlepšího přístupu v jednotlivých oblastech bude třeba rozhodnout na základě analýzy jednotlivých případů a posouzení dopadů.

Konsolidovaný přístup je například třeba k zajištění existence účinných opravných prostředků a nezávislých vnitrostátních donucovacích orgánů, a tedy pro praktické uplatňování práva, k vyškolení soudců a právníků na skutečné odborníky na právo Unie a pro účely lepšího využívání informačních technologií na soudech a v soudních a mimosoudních řízeních.

O metodě kodifikace stávajících právních předpisů EU a judikatury Evropského soudního dvora lze uvažovat v oblasti předpisů o ochraně spotřebitele nebo procesních práv osob podezřelých ze spáchání trestného činu – prostřednictvím modernizace stávajícího právního rámce a větším zpřístupněním práv občanům a podnikům.

K opatřením doplňujícím stávající politiky a právní nástroje v oblasti spravedlnosti by se mělo přistupovat vždy s cílem posílit vzájemnou důvěru, usnadnit život občanů a podpořit růst. Mezi přístupy, které lze zvolit, patří například vzájemné uznávání, tradiční harmonizace a dobrovolná harmonizace hmotného nebo procesního práva.

Další kroky

Evropský parlament a Rada již o budoucnosti politik EU v oblasti spravedlnosti diskutovaly. Sbor komisařů vedl orientační rozpravu na dané téma 25. února. Sdělení, které Komise dnes přijala, bude podnětem pro další diskuse, zejména na zasedání Evropské rady dne 24. června.

Souvislosti

Politika EU v oblasti spravedlnosti prošla v uplynulých několika letech zásadními změnami. Portfolio pro oblast spravedlnosti bylo vytvořeno teprve v roce 2010, se začátkem funkčního období stávající Komise. Od té doby Komise předložila v této oblasti více než 50 iniciativ, čímž realizovala 95 % Stockholmského programu a položila základy nefalšovaného evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva sloužícího evropským občanům – tedy jednoho z klíčových cílů vytčeného v Lisabonské smlouvě.

Za pouhých pár let došlo k výraznému pokroku: byla zavedena nová práva EU na ochranu obětí trestných činů (IP/12/1200), větší ochrana práv na spravedlivé řízení pro podezřelé v trestních řízeních (IP/12/575, IP/13/995, IP/13/921) a bylo zjednodušeno uznávání rozsudků IP/12/1321). Tato opatření zlepšila přístup ke spravedlnosti a návrhy Komise v oblasti ochrany osobních údajů by měly přispět k lepší ochraně základních práv a k podpoře elektronického jednotného trhu (MEMO/14/60). Komise rovněž iniciovala vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce, jež má dohlížet na to, aby každé euro z rozpočtu EU bylo náležitě využito a chráněno před zneužitím (MEMO/14/124). Kromě toho iniciativy, jako srovnávací přehled EU o soudnictví (IP/13/285), ukázaly, jak jsou efektivní soudní systémy a politiky důležité pro ekonomický růst.

Loni v listopadu Evropská komise zorganizovala konferenci nazvanou „Assises de la Justice - zasedání justiční poroty“ (IP/13/1117), na které se setkali soudci, právníci, akademici, tvůrci politik a zástupci podnikatelské sféry z celé Evropy, aby jednali o budoucnosti politik v oblasti justice. V lednu 2014 proběhla podobná konference, na které se diskutovalo o budoucích politikách EU týkajících se vnitřních věcí.

Další informace

Press pack:

http://ec.europa.eu/justice/newsroom/effective-justice/news/140311_en.htm

Odkaz na MEMO: MEMO/14/174

Link to updated Assises factsheets

Internetové stránky místopředsedkyně Viviane Redingové, evropské komisařky pro spravedlnost:

http://ec.europa.eu/reding

Viviane Redingová na Twitteru: @VivianeRedingEU

Generální ředitelství pro spravedlnost na Twitteru: @EU_Justice

Kontaktní osoby:

Mina Andreeva (+32 22991382)

Natasha Bertaud (+32 22967456)

Pro veřejnost: Kontaktujte službu Europe Direct telefonicky na čísle 0080067891011 nebo e­mailem

Příloha: Důvěra ve vnitrostátní systémy soudnictví

Zdroj: průzkum Eurobarometr č. 385 z listopadu 2013 – Justice v EU


Side Bar

Mon compte

Gérez vos recherches et notifications par email


Aidez-nous à améliorer ce site