Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise - Tisková zpráva

Roční analýza růstu EU 2015: Nový impulz pro zaměstnanost, růst a investice

Brusel, 28 listopad 2014

Roční analýza růstu na rok 2015, kterou dnes zveřejnila Evropská komise, se soustřeďuje na nasměrování Evropy zpět na cestu udržitelného vytváření pracovních příležitostí a ekonomického růstu. Nastoupení nové Komise s její ambiciózní agendou pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu je správným okamžikem pro vytvoření nového impulzu ke změnám. Návrhem ambiciózního investičního plánu na zajištění dalších minimálně 315 miliard eur veřejných a soukromých investic na příští tři roky načíná Evropa novou kapitolu (internetové stránky k investičnímu plánu). Jedná se o součást celkového přístupu Evropské komise k podpoře vytváření pracovních příležitostí a k růstu Evropy. K tomuto přístupu patří i to, že Komise ve své roční analýze růstu 2015 doporučuje provádět ekonomickou a sociální politiku založenou na třech hlavních pilířích: 1) podpoře investic, 2) obnoveném závazku ke strukturálním reformám a 3) dosažení fiskální odpovědnosti.


Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis prohlásil: Evropská unie čelí riziku pokračujícího nízkého ekonomického růstu, který by v některých částech Unie prohloubil již nyní závažné sociální problémy. Proto dnes navrhujeme soubor strategických politických opatření založený na investicích, strukturálních reformách a fiskální odpovědnosti. Požadujeme bezodkladné zapojení vlád, parlamentů a sociálních partnerů na úrovni EU i v jednotlivých členských státech. Budeme-li nyní jednat společně, můžeme do budoucna zajistit vytvoření podmínek pro zdravý a udržitelný růst a pro naše občany více pracovních příležitostí.

Vytváření pracovních příležitostí a sociální politiky jsou základem naší agendy a vystupují v roční analýze růstu zřetelně do popředí,“ uvedla k tomu Marianne Thyssenová, komisařka EU pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu.Odpovědnost bychom měli převzít všichni. Členské státy, které odvážně reformovaly své pracovní trhy, dokázaly, že se reformy skutečně vyplácejí. To by mělo být inspirací i pro další členské státy. Investiční plán v hodnotě 315 miliard eur, který Komise předložila, může přispět k ještě lepším výsledkům.

Roční analýza růstu zahajuje každoroční cyklus správy ekonomických záležitostí, stanoví pro EU obecné ekonomické priority a poskytuje členským státům politická doporučení pro příští rok. Přes veškeré úsilí vynaložené na úrovni členských států i úrovni EU je oživení evropské ekonomiky stále slabé a křehké. To zase brání pokroku při snižování vysoké míry nezaměstnanosti a chudoby. Znovunastolit důvěru a dostat celou EU opět na cestu růstu je možné pouze společným úsilím: To vyžaduje pevné odhodlání členských států k odlišnému přístupu na vnitrostátní úrovni. Vzhledem k rozdílné ekonomické situaci v členských státech se bude správný přístup v jednotlivých zemích nevyhnutelně lišit. Aby se přístupy jednotlivých členských států ubíraly jedním směrem, doporučuje Komise pro rok 2015 tři hlavní pilíře ekonomické a sociální politiky EU:

1. Podpora investic

Od začátku celosvětové ekonomické a finanční krize trápí EU nedostatečná míra investic. K odvrácení tohoto negativního vývoje a k nasměrování celé EU na cestu ekonomického oživení je třeba vyvinout společné a koordinované úsilí. Investice jsou nezbytné pro modernizaci systémů sociálního zabezpečení, financování vzdělání, výzkumu a inovací, pro účinnější a ekologičtější využívání energie, pro modernizaci dopravní infrastruktury i pro zavedení pokročilejšího a rychlejšího širokopásmového připojení.

Evropská komise je připravena přispět svým dílem – před pouhými dvěma dny předložila investiční plán na příští tři roky v hodnotě 315 miliard eur (viz IP/14/2128). Tato investiční ofenzíva je založena na třech prvcích, které se vzájemně posilují: 1) zajištění finančních prostředků na investice bez vytváření nového zadlužení, 2) podpora projektů a investice do klíčových oblastí, jako jsou infrastruktura, vzdělávání, výzkum a inovace, a 3) odstranění překážek specifických pro jednotlivé sektory i dalších finančních či jiných překážek pro investice. Evropská komise žádá Evropský parlament a členské státy o podporu tohoto investičního plánu a urychlené přijetí potřebných opatření, aby došlo ke zřetelnému dopadu na evropskou ekonomiku.

2. Obnovený závazek ke strukturálním reformám

Vzhledem k tomu, že se pozornost přesouvá od řešení naléhavých problémů vyplývajících z krize k budování solidních základů pro zaměstnanost a růst, je třeba obnovit závazek ke strukturálním reformám. Na úrovni EU je strukturální reformou „par excellence“ prohloubení jednotného trhu, které pomáhá našim ekonomikám při modernizaci a činí Evropu konkurenceschopnější a pro investory atraktivnější. K prioritám patří odstranění zbývajících regulačních a jiných překážek ve všech sektorech, jako jsou energetika, telekomunikace, doprava a jednotný trh se zbožím a službami.

Na úrovni členských států doporučuje Komise zaměřit se na řadu klíčových reforem: zvýšit dynamičnost pracovních trhů a vyřešit vysokou míru nezaměstnanosti; zajistit účinnost a adekvátnost důchodových systémů a systémů sociální ochrany; vytvořit flexibilnější trhy se zbožím a službami; zlepšit podnikatelské investiční klima a zvýšit kvalitu investic do výzkumu a inovací a zefektivnit činnost veřejných správ v celé Evropě.

3. Úsilí o fiskální odpovědnost

Pokrok při dosahování fiskální konsolidace byl značný: průměrný rozpočtový schodek v EU se za pouhé tři roky snížil z přibližně 4,5 % HDP v roce 2011 na přibližně 3,0 % HDP v roce 2014. O zlepšení ve fiskální oblasti, které se zasloužilo o obnovení důvěry ve zdraví našich veřejných financí a o stabilizaci finanční situace, svědčí i snížení počtu zemí, na které se vztahoval postup při nadměrném schodku, a to z 24 v roce 2011 na 11 v roce 2014. Zajišťování dlouhodobé kontroly nad výší schodku a snížení vysoké úrovně zadlužení zůstává i nadále klíčovými stavebními kameny udržitelného růstu. V souladu s Paktem o stabilitě a růstu potřebujeme odpovědné fiskální politiky podporující růst a musíme přitom zohlednit konkrétní situaci jednotlivých států. Země s většími fiskálními možnostmi mají více prostoru k podpoře domácí poptávky a investic. Daňové systémy musejí být spravedlivější a účinnější a je třeba rázně bránit daňovým podvodům a únikům.

Zefektivnění evropské správy ekonomických záležitostí

Evropská komise rovněž navrhuje zefektivnit a posílit evropský semestr tím, že se na něj bude soustřeďovat více pozornosti a že bude na základě tří pilířů roční analýzy růstu hrát větší politickou úlohu. Takto zviditelněný evropský semestr by měl posílit sociálně tržní hospodářství a zvýšit účinnost koordinace hospodářské politiky na úrovni EU prostřednictvím vyšší angažovanosti a odpovědnosti všech aktérů, včetně sociálních partnerů. Nový cyklus hospodářské politiky také zjednoduší výstupy Komise a omezí požadavky na podávání zpráv členskými státy, čímž se stane celý proces otevřenějším a multilaterálním (viz příloha 1 a MEMO/14/2180).

Zpráva mechanismu varování

Roční analýza růstu je doplněna zprávou mechanismu varování, která je součástí pravidelného dohledu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Jejím cílem je zjišťovat a odstraňovat nerovnováhu, která může brzdit výkonnost ekonomik členských států, eurozóny či EU jako celku.Do postupu při makroekonomické nerovnováze se zavádějí ukazatele zaměstnanosti a sociální ukazatele, které by se měly využívat pro lepší porozumění pracovnímu trhu, sociálnímu vývoji i rizikům.

Z této zprávy vyplývá, že i když členské státy EU pokročily při nápravě některých nerovnováh a konkurenceschopnost se v několika ekonomikách zvýšila, vážné obavy z makroekonomických nerovnováh a jejich velkých sociálních důsledků nadále přetrvávají. Překážkou výraznějšího omezení nerovnováh a souvisejících makroekonomických rizik byla pomalá obnova a velmi nízká inflace.

Obnovování rovnováhy běžných účtů platebních bilancí je navíc i nadále asymetrické. I když se schodky v řadě zemí snížily, docházelo k tomu z velké části vlivem klesající poptávky a konkrétněji snižujícími se investicemi. Pokud by nedošlo k nápravě, mohlo by to mít negativní důsledky pro růstový potenciál ve střednědobém horizontu. V mezidobí vykazovalo Německo a Nizozemsko nadále velmi vysoké přebytky běžného účtu, což svědčí o slabé domácí poptávce a investicích.

Pokud jde o jednotlivé země, dospěla Komise k závěru, že je třeba podrobně prošetřit akumulaci a odstraňování nerovnováh a s nimi související rizika. To si vyžádá další analýzy (hloubkový přezkum) v 16 členských státech: v Belgii, Bulharsku, Německu, Irsku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Finsku, Švédsku a ve Spojeném království (více informací viz MEMO/14/2231).

Společná zpráva o zaměstnanosti

Roční analýzu růstu 2015 doprovází také zveřejnění návrhu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou vypracovala Komise.Tato zpráva analyzuje situaci v Evropě z hlediska zaměstnanosti a politické reakce členských států. Ukazuje, že zásadní strukturální reformy se vyplácejí. Rovněž analyzuje potenciál, pokud jde o zlepšení výsledků EU jako celku v oblasti zaměstnanosti i v oblasti sociální (více informací viz MEMO/14/2234).

 

 

Příloha

 

1. Harmonogram efektivnějšího evropského semestru



2. Hlavní výsledky podzimní prognózy Komise z roku 2014

 

 

Očekává se, že růst reálného HDP dosáhne v EU za celý rok 2014 hodnoty 1,3 % a v eurozóně 0,8 %. V roce 2015 by mělo dojít k mírnému zlepšení díky zvýšení zahraniční a domácí poptávky, a to na 1,5 % a 1,1 %. V roce 2016 se očekává zrychlení ekonomické činnosti na 2,0 % a 1,7 %.

 

Počet nezaměstnaných dosáhl v srpnu 2014 24,6 milionů lidí, přičemž 5 milionů nezaměstnaných je ve věku 15 až 24 let. Velmi vysoká je dlouhodbá nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti za rok 2014 se v jednotlivých členských státech výrazně liší, od 5,1 % v Německu a 5,3 % v Rakousku až po 24,8 % ve Španělsku a 26,8 % v Řecku.

 

Podle očekávání by trend nízké inflace měl pokračovat i v tomto roce, s nižšími cenami komodit, zejména u energií a potravin, a se slabšími hospodářskými vyhlídkami, než se čekalo. Očekává se, že postupné oživení ekonomické činnosti v horizontu prognózy povede v EU ke zvýšení inflace z 0,6 % v roce 2014 na 1,0 % v roce 2015 a 1,6 % v roce 2016.

 

Poměr schodku k HDP by se měl v letošním roce dále snižovat, i když pomaleji než v roce 2013, a to z 4,5 % v roce 2011 na 3,0 % pro EU a 2,6 % pro eurozónu. Schodky veřejných financí se budou podle předpovědi v průběhu dvou příštích let snižovat v souvislosti s posilující ekonomickou činností. Očekává se, že poměr dluhu k DPH v EU i v eurozóně dosáhne v příštím roce vrcholu, tedy 88,3 % and 94,8 %, a v řadě zemí zůstane vysoký.


3. Příklady účinných strukturálních reforem v členských státech

 

 

 

Ve Španělsku schválila vláda v prosinci 2013 zákon zaručující jednotu trhu v zájmu svobody pohybu a usazování osob a volného pohybu zboží. Tento zákon představuje náročnou úpravu vzájemně se překrývajících španělských zákonů, která řeší roztříštěnost domácího trhu a zvyšuje konkurenci na výrobkových trzích. Podle španělských orgánů by měla reforma během doby přinést zvýšení HDP o více než 1,5 %.

 

Portugalsko uzákonilo v letech 2011 až 2013 řadu reforem týkajících se pracovního trhu. Byla upravena ochrana zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou a neurčitou. Legislativa v oblasti pracovní doby se stala flexibilnější a byla přijata opatření pro úpravu mezd podle produktivity na úrovni podniku. Byly reformovány dávky v nezaměstnanosti a rozšířena práva na ně. Byly reformovány veřejné služby zaměstnanosti, přezkoumána stávající aktivní politika na trhu práce a zavedeny nové programy, včetně programů určených pro mladé. Míra nezaměstnanosti poklesla v období 2013 a 2014 přibližně o 2 procentní body.

 

Polsko zahájilo náročnou reformu usnadňující přístup k regulovaným povoláním. V první vlně reformy v roce 2013 byl liberalizován přístup k 50 povoláním – včetně právníků, notářů, realitních makléřů a řidičů taxi. V dubnu 2014 schválil polský parlament rozhodnutí týkající se dalších 91 povolání a začátkem roku 2015 se plánuje deregulace 101 dalších.

 

Itálie v roce 2013 uskutečnila řadu opatření zaměřených na zvýšení konkurence a transparentnosti na trzích s plynem a elektřinou. Tyto iniciativní kroky italské vlády pomohly řešit dlouhodobý problém s vysokými cenami energie v Itálii a podle odhadů energetického regulačního orgánu pomohly snížit ceny pro koncové uživatele.

 

For more information:

Annual Growth Survey 2015

Fourth Alert Mechanism Report on macroeconomic imbalances in EU Member States

2015 Draft joint Employment Report

The EU's economic governance explained

Europe 2020

Draft Budgetary Plans

IP/14/2235

Kontaktní osoby

Tove ERNST (+32 2 298 67 64)
Margaritis SCHINAS (+ 32 2 296 05 24)
Annikky LAMP (+32 2 295 61 51)

Pro veřejnost:


Side Bar