Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel/Štrasburk 25. února 2014

Podle zimní prognózy 2014 získává ekonomika opět pevnou půdu pod nohama

Zimní prognóza Evropské komise počítá s pokračujícím oživováním ekonomiky ve většině členských států i v EU jako celku. Po skončení recese na jaře 2013 a tří po sobě jdoucích čtvrtletích mírného oživení se očekává mírné zvýšení hospodářského růstu. Po růstu reálného HDP ve výši 1,5 % v EU a 1,2 % v eurozóně v roce 2014 by mělo v roce 2015 dojít ke zrychlení na 2,0 % v EU a 1,8 % v eurozóně. Tato čísla představují zvýšení o 0,1 procentního bodu ve srovnání s podzimní prognózou 2013. Prognóza nadále vychází z předpokladu, že díky provádění dohodnutých politických opatření na úrovni EU i členských států se bude zvyšovat důvěra, zlepší se finanční podmínky a v členských státech budou pokračovat potřebné ekonomické změny a zároveň se zvýší jejich růstový potenciál.

Je třeba uvést, že prognóza pro Portugalsko vychází z předpovědí připravených v souvislosti s desátým přezkumem ekonomického ozdravného programu v polovině prosince a bude aktualizována během příštího jedenáctého přezkumu. Prognóza pro Kypr byla dokončena na začátku února po třetím přezkumu programu, avšak před tím, než byl k dispozici rychlý odhad HDP pro čtvrté čtvrtletí.

„Po návratu k růstu v polovině minulého roku získává ekonomika znovu pevnou půdu pod nohama,“ uvedl k tomu Olli Rehn, místopředseda Komise odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti a euro. „Posílení domácí poptávky v letošním roce by nám mělo pomoci k dosažení vyváženějšího a udržitelného růstu. Pokračuje nastolování ekonomické rovnováhy a zejména v nejvíce ohrožených zemích se zvyšuje vnější konkurenceschopnost. To nejhorší z krize již máme zřejmě za sebou, ale nesmíme se tím nechat ukolébat, protože hospodářské oživení je zatím pomalé. Aby bylo silnější a vytvářelo více pracovních míst, musíme v nastoupeném kurzu ekonomické reformy pokračovat.“

Ekonomický růst se širší základnou

Posilování ekonomiky bylo zahájeno i ve zranitelných zemích a tento trend by měl pokračovat. Často uváděné ukazatele naznačují ve většině zemí jasné známky zlepšení. Stejně jako u oživení po předchozích hlubokých finančních krizích se však současné zlepšení celkově ukazuje jako spíše tlumené. Odráží to stále trvající, i když slábnoucí vliv hospodářské krize z pohledu snižování zadluženosti, omezení finančních prostředků, jakož i nutnosti vnitřních a vnějších změn. Ačkoli obecně jsou podmínky financování příznivé, mezi členskými státy i mezi podniky různé velikosti stále přetrvávají výrazné rozdíly. Lze však říci, že po silném poklesu během několika čtvrtletí se investice zvýšily, a očekává se, že po celé dané období ještě porostou, a to v určité míře i ve stavebnictví. Snížení nejistoty by mělo přispět k silnější poptávce, u níž se očekává, že bude klíčovou hnací silou růstu, neboť výše uvedené faktory budou postupně slábnout.

Pro pracovní trh je charakteristická pozvolna se stabilizující zaměstnanost. Míra nezaměstnanosti nicméně zůstává vysoká, protože situace na trhu práce se obvykle mění s jedenapůlročním nebo i delším odstupem od vývoje HDP. V souladu s tímto modelem se od tohoto roku očekává mírný nárůst zaměstnanosti a do roku 2015 snížení míry nezaměstnanosti na 10,4 % v EU a 11,7 % v eurozóně, přičemž rozdíly mezi jednotlivými zeměmi zůstanou i nadále velmi značné.

Očekává se, že v roce 2014 bude v EU i v eurozóně převládat mírná inflace ve spotřebitelských cenách, a to ve výši 1,2 % a 1,0 %. V roce 2015, až hospodářský růst nabere na obrátkách, se poté lehce zvýší přibližně o ¼ procentního bodu.

V ohrožených členských státech se v posledních letech v důsledku pokračujícího zvyšování cenové konkurenceschopnosti a posílení jejich vývozních odvětví zlepšuje situace běžných účtů. Některé tyto země by měly zaznamenat v letech 2014 a 2015 přebytky běžného účtu.

Výsledky fiskální konsolidace

Snižování schodků veřejných financí má pokračovat i nadále. Podle prognózy klesne v roce 2014 celkový rozpočtový schodek v EU na 2,7 % HDP a v eurozóně na 2,6 %, zatímco poměr dluhu k HDP dosáhne v EU téměř 90 % a v eurozóně 96 %. Tempo konsolidace z hlediska strukturálního rozpočtového salda ukazuje na obecně neutrální fiskální politiku.

Rizika jsou vyváženější

Rizika jsou více vyvážená, než byla na podzim. Největší riziko nepříznivého vývoje růstu představuje opětovná ztráta důvěry, k níž by mohlo vést oddalování reforem na úrovni členských států či EU. Zvýšila by se pravděpodobnost, že se období pomalejšího růstu v Evropě prodlouží a projeví se v prognózovaném období negativním dopadem na hospodářskou činnost. I když současný vývoj cen odráží vnější faktory i probíhající změny, riziko pro nastolení ekonomické rovnováhy by představovala velmi nízká inflace v eurozóně. Vzhledem k postupně sílícímu oživení a zvyšování důvěry existuje však pouze nepatrná pravděpodobnost, že by mohlo dojít k šokům dostatečně velkým, aby narušily inflační očekávání a spustily deflaci v celé EU.

Na druhé straně existuje možnost, že by oživení bylo silnější, než se předpokládá. K tomu by mohlo dojít, pokud budou prováděny ambiciózní strukturální reformy. Podpořilo by to pozitivní vzájemně se podmiňující vazby mezi důvěrou, hospodářským růstem (zejména investic) a schopností bankovního sektoru rozšířit poskytování úvěrů.

Více informací naleznete na adrese:

http://ec.europa.eu/economy_finance/eu/forecasts/2014_winter_forecast_en.htm

Kontaktní osoby:

Simon O'Connor (+32 22967359)

Audrey Augier (+32 22971607)

Vandna Kalia (+32 22995824)

Pro veřejnost: Europe Direct telefon 00 800 6 7 8 9 10 11 nebo e­mail


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website