Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Göteborg/Brusel, 26. září 2013

Vyhlášení vítězů Ceny Evropské unie za literaturu pro rok 2013 na Göteborském knižním veletrhu

Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež dnes během zahájení göteborského knižního veletrhu oznámila jména vítězů Ceny Evropské unie za literaturu pro rok 2013, jíž jsou oceňováni nejlepší nadějní autoři v Evropě. Letošními vítězi jsou: Isabelle Wéryová (Belgie), Faruk Šehić (Bosna a Hercegovina), Emilios Solomou (Kypr), Kristian Bang Foss (Dánsko), Meelis Friedenthal (Estonsko), Lidija Dimkovska (Bývalá jugoslávská republika Makedonie), Katri Lipsonová (Finsko), Marica Bodrožićová (Německo), Tullio Forgiarini (Lucembursko), Ioana Pârvulescová(Rumunsko), Gabriela Babniková (Slovinsko) a Cristian Crusat (Španělsko). Další informace o vítězných autorech a jejich knihách naleznete níže.

„Srdečně blahopřeji všem letošním vítězům. Cena Evropské unie za literaturu představuje mezinárodnímu publiku vynikající nové nebo začínající autory, kteří by jinak zaslouženou pozornost za hranicemi svých zemí nezískali. Vedle toho, že těmto autorům pomáháme oslovit nové publikum, je našim cílem také představit čtenářům kvalitní novou evropskou literaturu a nabídnout jim větší výběr. To může v dlouhodobém horizontu přispět také k vytvoření skutečně evropské čtenářské obce čítající takřka půl miliardy potenciálních čtenářů. Náš nový program financování Kreativní Evropa nám umožní poskytovat větší podporu v oblasti nákladů na překlady knih a posílit kulturní rozmanitost,“ uvedla komisařka Vassiliou.

Každý vítěz obdrží 5 000 EUR. Mnohem důležitější je však to, že jejich vydavatele vybízíme k tomu, aby žádali o finanční prostředky EU na překlad vítězných knih do ostatních evropských jazyků. Cena Evropské unie za literaturu je přístupná 37 zemím, které jsou součástí stávajícího programu EU Kultura (28 členských států EU a dále Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Srbsko a Turecko). Národní poroty každoročně v jedné třetině zemí nominují vítězné autory, takže jsou v rámci tříletého cyklu zastoupeny všechny země.

Letošní vítězové si své ceny převezmou na slavnostním předání v Bruselu dne 26. listopadu za přítomnosti komisařky Vassiliou a předních zástupců světa literatury, kultury a politiky. Cenu Evropské unie za literaturu organizuje Evropská komise společně s Evropskou a mezinárodní federací knihkupců (EIBF), Kongresem evropských spisovatelů (EWC) a Federací evropských nakladatelů (FEP).

Předseda EIBF John Mc Namee uvedl: „Jsem nadšený, že jsem mohl opět objevit nové talenty a rád bych co nejsrdečněji všem letošním vítězům poblahopřál. Knihkupci mají radost, že Cena Evropské unie za literaturu pomáhá literatuře překračovat hranice, a těší se, že budou moci čtenářům nabídnout větší výběr, více knih, více evropské literatury.“

Pirjo Hiidenmaaová, předsedkyně EWC, uvedla: „Evropa potřebuje příběhy a vypravěče a po knihách s univerzálními tématy je poptávka odjakživa. Spisovatelé oživují myšlení a jazyky a kultura zůstává živou pouze díky změně. Proto je vždy velice příjemné oslavovat nové hlasy v literatuře, které zaručují, že naše kultura bude i nadále růst a proměňovat se.“

„Velice mě těší, že se naše organizace tak aktivně podílí na Ceně Evropské unie za literaturu. Díky této ceně objevujeme prostřednictvím vítězných prací talentovaných autorů nové světy a nové kultury. Věřím, že vítězové za rok 2013 budou přeloženi do mnoha jazyků, jak si zaslouží. Je to úžasný způsob, jak ocenit evropskou rozmanitost, hodnotu, kterou bychom měli opatrovat,“ dodal Piotr Marciszuk, předseda FEP.

Zvláštní pozornost bude na letošním göteborgském knižním veletrhu upřena na Rumunsko. Komisařka Vassiliou se dnes ráno zúčastnila zahajovacího ceremoniálu společně s Mirceou Cărtărescem, uznávaným rumunským básníkem, romanopiscem a esejistou.

Evropa ráda čte

Po tiskové konferenci (ve 12:15 hod) se komisařka Vassiliou zúčastní akce související s její kampaní na podporu gramotnosti „Evropa ráda čte“. Setká se s žáky z mezinárodní školy v Göteborgu (Internationella Engelska Skolan), kteří budou číst ze svých oblíbených knih. Jeden z pěti obyvatel EU ve věku 15 let a stejná část dospělých má problémy se čtením. Cílem kampaně je zvýšit povědomí o krizi gramotnosti v Evropě a propagovat četbu pro radost. Komisařka Vassiliou se pravidelně účastní setkání čtenářských kroužků děti, dospívající a dospělé. Takovéto akce s dětmi mají často rozměr mnohojazyčnosti, přičemž povzbuzují děti k hlasité četbě v různých jazycích a zdůrazňují význam jazykové rozmanitosti.

Souvislosti

Evropská Komise každoročně investuje více než 3 miliony EUR do literárního překladu a další více než 2,4 milionu EUR do projektů spolupráce, kterých se účastní knižní odvětví. Toto odvětví se na HDP EU podílí 23 miliardami EUR a zaměstnává 135 000 lidí na plný pracovní úvazek. Po uměleckých dílech a starožitnostech jsou knihy druhým nejčastěji vyváženým kulturním artiklem v EU.

Od roku 2009, kdy byla Cena Evropské unie za literaturu udělena poprvé, poskytl program EU Kultura finanční prostředky na překlad knih 43 vítězů Ceny Evropské unie za literaturu do 20 různých jazyků – celkově šlo o 149 překladů. Vítězové jsou rovněž v popředí zájmu na největších evropských knižních veletrzích, včetně Frankfurtu, Londýna, Göteborgu a festivalu Passa Porta v Bruselu.

Vydávaní knih je významnou částí kulturních a tvůrčích odvětví, která generují 4,5 % HDP EU a více než 8 milionů pracovních míst. Ačkoli se tato odvětví v době krize ukázala jako poměrně odolná, i ona stojí před nelehkými úkoly vyplývajícími z přechodu k digitalizaci, globalizace a fragmentace trhu na základě kulturních a jazykových rozdílů.

V lednu 2014 Komise zahájí nový program Kreativní Evropa, jehož úkolem je posílit konkurenceschopnost kulturních a tvůrčích odvětví a podpořit kulturní různorodost. Předpokládá se, že nový program bude mít na období 2014–2020 rozpočet ve výši 1,3 miliardy EUR, což ve srovnání se současnou mírou financování představuje navýšení o 9 %. Program rovněž poskytne finanční prostředky na překlad více než 4 500 knih a také umožní 300 000 umělcům a profesionálům v oblasti kultury, aby se svou tvorbou prosazovali za hranicemi a aby získali mezinárodní zkušenost.

Další informace

Internetová stránka Ceny Evropské unie za literaturu: http://www.euprizeliterature.eu/

Portál Evropské unie o kultuře http://ec.europa.eu/culture

Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

Komisařka Androulla Vassiliou na Twitteru: @VassiliouEU

Příloha: vítězní autoři a jejich knihy

Isabelle Wéryová

Belgie

Marilyn Désossée (Vykostěná Marilyn), Éditions Maelström, 2013

Vedle toho, že je spisovatelkou, je rodačka z Lutychu Isabelle Wéryová také herečkou a divadelní režisérkou. Byla třikrát nominována na Prix de la Critique de Théâtre belge a v roce 2008 tuto cenu získala za svou hru La tranche de Jean-Daniel Magnin.

Mezi její předchozí díla patří mj. román Monsieur René, imaginární biografie belgického herce René Hainauxe, a Saisons culottes amis. V roce byla její povídka Skaï zveřejněna ve sbírce prací belgických autorů s názvem Feuilleton.

Marilyn Désossée je road-movie ve formě románu. Hlavní postavou je Marilyn Turkeyová, kterou odjakživa fascinovala romantická a intimní setkání. Co je to za šílenost, která spojí dva životy? Marilynino hledání nezná mezí a prozkoumává všechna zákoutí bytí.

Faruk Šehić

Bosna a Hercegovina

Knjiga o Uni (Kniha o Uně), Buybook d.o.o., 2011

Faruk Šehić se narodil v roce 1970 v Bihači. Vyrostl ve městě Bosanska Krupa v bývalé Jugoslávii. V roce 1992, když vypukla válka, studoval veterinární medicinu v Záhřebu. Jako 22letý tehdy dobrovolně narukoval do armády Bosny a Hercegoviny a vedl jednotku o síle 130 mužů. Po válce studoval literaturu a od roku 1998 se věnuje vlastní tvorbě. Kritici ho považují za jednoho z nejnadanějších mladých spisovatelů v regionu, zářící hvězdu tzv. „pošlapané generace“.

Kniha o Uně pojednává o muži, který se snaží překonat osobní trauma způsobené válkou v Bosně a Hercegovině v letech 1992–1995. Zahrnuje tři období – jeho bezstarostné dětství, odehrávající se u krásné řeky v malém bosenském městě, válečné období a konečně jeho snahy vést normální život ve zničeném městě a zemi. Kniha je věnována těm, kdo věří v sílu a krásu života tváří v tvář smrti a všeobecné zkáze. Pasáže popisující řeku Unu plynoucí souběžně s hlavní dějovou linií dosahují mýtických a snových rozměrů.

Kypr

Emilios Solomou

Hμερολóγιο μιας απιστίας / Deník nevěry, Psichogios Publications SA, 2012

Emilios Solomou se narodil v roce 1971 v Nikósii a vyrostl ve vesnici Potami. Studoval historii a archeologii na Athénské univerzitě. Dále studoval žurnalistiku na Kypru a několik let pracoval jako novinář pro jistý deník. V současné době vyučuje řečtinu a dějepis na státní střední škole.

Jedna z jeho předchozích knih, Sekyra ve tvých rukách, získala kyperskou státní cenu za literaturu. Napsal rovněž řadu povídek, jež byly zveřejněny v literárních časopisech.

Deník nevěry je román o čase, zániku, paměti a lásce. Yiorgos Doukarelis je archeolog a profesor, který se vrací na ostrov 20 let po objevu, který mu přinesl slávu – odkrytí ostatků mladé těhotné ženy zavražděné před 5 000 let. V době, kdy se na ostrov vydává poprvé, má poměr s jednou ze svých studentek – Antigoni, se kterou se později, po rozvodu se svou ženou, ožení. Na ostrov se vrací šest měsíců po záhadném zmizení Antigoni. Yiorgos se pohybuje mezi současností a minulostí a rozplétá tajemné vazby, které ho spojují se třemi ženami jeho života.

Dánsko

Kristian Bang Foss

Døden kører audi (Smrt jezdí v Audi), Gyldendal, 2012

Kristian Bang Foss narozený v roce 1977 zpočátku studoval na univerzitě matematiku a fyziku. V roce 2003 absolvoval dánskou akademii spisovatelů.

Jeho první román Fiskens vindue (Okno ryby) vyšel v roce 2004 a zapůsobil na recenzenty svým stylem a popisem zdánlivě každodenních činností a snah. Po jeho debutu následoval román Stormen i 99 (Bouřka v roce 99) odehrávající se na obyčejném pracovišti, které prostřednictvím úžasného černého humoru líčí jako semeniště pomluv, mocenských bojů a různých absurdních událostí.

Děj knihy Døden kører audi (Smrt jezdí v Audi) se odehrává v roce 2008.

Asger žije se svou přítelkyní a její dcerou v Kodani a pracuje pro reklamní agenturu. Úvěrový trh zrovna začíná zamrzat a Asger je propuštěn poté, co reklamní kampaň, kterou vedl, skončila fiaskem. Leží celé dny na kanapi a zadělává si na problémy s nadváhou a alkoholem. Jeho přítelkyně ho opouští a on se stěhuje do bytu v Sydhavnu, kde se dostává do naprosté izolace. O půl roku později začíná pracovat jako pečovatel a stará se o nemocného muže jménem Waldemar, který chce navštívit léčitele v Maroku. Asger je skeptický, ale pomůže muži prostřednictvím sbírky vybrat peníze na cestu. Vydají se napříč Evropou a vzápětí zjistí, že je sleduje černé Audi. Jak se blíží k Maroku, jejich cesta se mění v závod se smrtí.

Marica Bodrožićová

Německo

Kirschholz und alte Gefühle (Stůl z třešňového dřeva), Luchterhand Literaturverlag, 2012

Marica Bodrožićová se narodila v roce 1973 ve Svibu v bývalé Jugoslávii (dnes Chorvatsko). V deseti letech se přestěhovala do Německa. Kromě psaní esejů, románů a básní je Bodrožićová také literární překladatelkou, vyučuje tvůrčí psaní a je autorkou dokumentárního filmu.

Stůl z třešňového dřeva popisuje osudy Arjety Filipo, mladé ženy, kterou válka v bývalé Jugoslávii připravila o domov. Při stěhování nachází několik starých fotografií, které ji pomohou pochopit úseky jejího života, jež se zdály být již dávno zapomenuté. Arjeta se dokáže zříct mnoha věcí, ale ne stolu po své babičce. Ve chvíli, kdy se ve svém novém berlínském bytě k tomuto zděděnému kusu nábytku posadí a začne si prohlížet fotografie, vzpomínky začínají vyplouvat na povrch: jakoby stůl z třešňového dřeva začal vyprávět všechny příběhy, kterých byl v průběhu času svědkem.

Meelis Friedenthal

Estonsko

Mesilased (Včely), AS Varrak, 2012

Meelis Friedenthal, který se rovněž narodil v roce 1973, je autorem disertační práce, v níž zpracovává středověké traktáty pojednávající o vidění a zraku. V současné době pracuje jako hlavní výzkumný pracovník knihovny Univerzity v Tartu, kde rovněž přednášel na fakultě teologie a historie. Jeho první román, Zlatý věk, získal v roce 2004 třetí cenu v národní soutěži. V následujícím roce získal estonskou cenu za sci-fi se svým dílem Nerissa. Je členem redakční rady webzinu Algernon, který publikuje sci-fi, zprávy a články.

Román Mesilased líčí dobrodružství Laurentia Hylase, studenta cestujícího z Leidenské univerzity do Academia Gustavo-Carolina v Tartu v Livonsku.

Tartu má pověst bohémského města/města plného múz, ale Laurentius vidí jenom hladovějící lidi a zatuchlé domy plné plísně. Jeho melancholie se prohlubuje a začíná se obávat, že opět uvidí přízraky, které ho pronásledovaly od dětství. Laurentius zaslechne profesora, který vykládá o Boylově lékařských teoriích a snaží se vyléčit svou chorobu při použití jeho rady o uměřeném pouštění žilou. Bohužel se to nezdaří a Laurentius kvůli ztrátě krve omdlí. Omámený slabostí vidí dívku, která má „oči jako zlato, jako tmavý med, dech její jako bzučení“. Dívka se začne objevovat v noci a nabízet mu jídlo. Laurentius si později začíná uvědomovat, že se kolem něj dějí divné věci.

Lidija Dimkovska

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM)

РЕЗЕРВЕН ЖИВОТ (Náhradní život), Ili-Ili, 2012

Lidija Dimkovska se narodila v roce 1971 ve Skopji. Je autorkou básní, románů a esejů a také překladatelkou. Absolvovala literární komparatistiku na univerzitě ve Skopji a získala doktorát z rumunské literatury na Bukurešťské univerzitě. Přednášela makedonský jazyk a literaturu v Bukurešti a světovou literaturu na univerzitě ve slovinské Nové Gorici. Od roku 2001 žije v Lublani, ve Slovinsku, kde pracuje na volné noze jako spisovatelka a překladatelka rumunské a slovinské literatury do makedonštiny. Je redaktorkou poezie v internetovém literárním časopise Blesok. Jejími pracovními jazyky jsou makedonština a angličtina.

Náhradní život vypráví příběh siamských dvojčat Srebry a Zlaty a popisuje jejich boj o individualitu, soukromí a vlastní život. Vypravěčkou příběhu, který začíná jednoho červnového odpoledne roku 1984 na předměstí Skopje, je Zlata. Děj se uzavírá na tom stejném místě 18. srpna 2012. Postavy příběhu hrají společenskou hru, ve které věští, kdo si vezme koho, v kolika letech atd. V průběhu románu se jejich věštby naplní, avšak tragickým způsobem. Na začátku hrají tuto hru Srebra a Zlata. Na konci hra patří Zlatiným dcerám - Martě a Mariji, rovněž dvojčatům. Kruh 28 let života, dospívání, utrpení, lásky a nenávisti se uzavírá. Temnota obklopující rozdělení siamských dvojčat se rozprostírá také nad rozpadem Jugoslávie.

Katri Lipsonová

Finsko

Jäätelökauppias (Zmrzlinář), Tammi Publishers, 2012

Katri Lipsonová se narodila v Helsinkách v roce 1965. Po střední škole studovala medicínu ve Švédsku a v roce 1993 absolvovala lékařskou fakultu univerzity v Uppsale. Od té doby pracovala jako lékařka ve Švédsku, v Africe a ve Finsku. Píše prakticky odjakživa – pohádky, povídky, básně, hry a romány. Její debut Kosmonaut (Kosmonautti) byl v roce 2008 nominován na cenu Finlandia a získal cenu Helsingin Sanomat za debut roku. Její druhá kniha, Jäätelökauppias (Zmrzlinář), vyšla v roce 2012. Bydlí se svou rodinou ve městě Vantaa ve Finsku.

Hravý a okouzlující příběh tvořící knihu Zmrzlinář se odehrává převážně v Československu ve 40. a 50. letech, ale pokračuje rovněž do současnosti. Filmový štáb pracuje na novém filmu. Režisér chce pracovat bez scénáře. Film se točí chronologicky, takže herci nedokážou odhadnout osudy svých postav. Znázorňují a zároveň žijí životy svých postav – může se však život těchto fiktivních postav stát reálnější než realita sama? A jaký je ostatně rozdíl mezi skutečnou a vymyšlenými či fiktivní zkušeností? V tomto románu se na život nahlíží jako na sbírku detailů a historie vede fascinující dialog se současností.

Tullio Forgiarini

Lucembursko

Amok – Eng Lëtzebuerger Liebeschronik (Amok – lucemburský milostný příběh), Éditions Guy Binsfeld, 2011

Tullio Forgiarini se narodil v roce 1966 v lucemburském Neudorfu italskému otci a lucemburské matce. Studoval historii v Lucemburku a ve Štrasburku. Od roku 1989 vyučuje dějepis, latinu a zeměpis na Lycée du Nord v lucemburském městě Wiltz. Rovněž se intenzivně věnuje dětem z patologického sociálního prostředí. Forgiarini píše, převážně ve francouzštině, temné příběhy inspirované detektivními romány série noire a žánrovými filmy. Jeho tvorba se objevuje v novinách, časopisech a antologiích a je rovněž autorem několika románů. Je ženatý a žije v Lucemburku.

Amok v 17 krátkých kapitolách vypráví příběh dospívajícího člověka o hledání lásky, uznání, štěstí a místa v dnešní společnosti. Díky často syrovému jazyku přesvědčivě odráží sociální izolaci, zanedbanost, nulové vyhlídky, poruchy chování a nesmyslné násilí, které dnes převažují. Zabývá se každodenní realitou, která v dnešních médiích a veřejné debatě často schází. Čtenář je vržen do imaginárních a důmyslně sestrojených snových světů hlavního hrdiny, které reprezentují jeho k záhubě odsouzené pokusy o únik z nezvladatelné reality.

Ioana Pârvulescová

Rumunsko

Viaţa începe vineri (Život začíná v pátek), Humanitas Publishing, 2009

Ioana Pârvulescová se narodila v roce 1960 v Brašově a absolvovala filozofickou fakultu Univerzity v Bukurešti v roce 1983. Od roku 1996 na stejné fakultě vyučuje moderní literaturu. Za svou disertační práci Literární předsudky: pohodlné možnosti při překladu rumunské literatury získala v roce 1999 titul PhD. Byla koordinátorkou série Cartea de pe noptieră (Kniha do postele) v nakladatelství Humanitas a pracovala jako redaktorka v literárním časopise România literară. Je členkou rumunské obce spisovatelů a zakládající členkou rumunské společnosti pro literární komparatistiku.

Román Život začíná v pátek nás zavede na jedinečnou a okouzlující cestu do časů dávno minulých. Na předměstí Bukurešti je nalezen mladý muž v bezvědomí. Nikdo neví, kdo to je, a všichni mají svou teorii o tom, jak se tam ocitl. Příběhy jednotlivých postav se rozvíjejí, vzájemně se proplétají a načrtávají rysy postavy, která se nakonec ukáže být tou nejdůležitější: samotné město Bukurešť. Můžeme vlastně říct, že budoucnost postav obýváme my. A stejně tak Dan Creţu, řečený Dan Kretzu, novinář ze současnosti, který je jakýmsi záhadným způsobem vržen do minulosti na dostatečně dlouhou dobu, aby nám zprostředkoval báječný pohled na vzdálený, takřka zapomenutý svět, který však je v našich srdcích stále velmi živý.

Slovinsko

Gabriela Babniková

Sušna doba (Období sucha), Študentska Založba, 2012

Gabriela Babniková se narodila v roce 1979 v německém Göppingenu. Po studiích na Lublaňské univerzitě pobývala v Nigérii a jako téma své diplomové práce si vybrala moderní nigerijský román. Od roku 2002 pravidelně přispívá články do nejvýznamnějších slovinských deníků a týdeníků. V roce 2009 Babniková úspěšně završila svá studia literární komparatistiky a literární teorie na Lublaňské univerzitě.

Její první román Koža iz bombaža (Kůže z bavlny) vydaný v roce 2007 byl Unií slovinských vydavatelů oceněn jako nejlepší románový debut. Její druhý román V visoki travi (Ve vysoké trávě) se dostal do užšího výběru Kresnikovy ceny pro rok 2010.

Období sucha je záznamem neobyčejného milostného příběhu. Anna je 62letá návrhářka ze Střední Evropy a Ismael 27letý Afričan vychovaný na ulici, kde se stal mnohokrát obětí zneužití. Spojuje je jejich osamělost, tragické dětství a období sucha v Harmattanu, které neprospívá ani přírodě, ani lásce. Anna si brzy uvědomí, že prázdnota mezi nimi není ve skutečnosti zapříčiněna jinou barvou pleti nebo věkovým rozdílem, ale spíše tím, že ona patří do západní kultury, ve které ztratila nebo opustila předurčené role dcery, ženy a matky. Sex nedokáže přehlušit osamělost a potlačená tajemství z minulosti vstupují do světa, který považuje za mnohem krutější a zároveň nevinnější, než její vlastní.

Cristian Crusat

Španělsko

Breve teoría del viaje y el desierto (Stručná teorie cestování a pouště), Editoriales

Pre-Textos, 2011

Cristian Crusat (nar. 1983) je autorem knih Estatuas (2006), Tranquilos en tiempo de guerra (2010) a Breve teoría del viaje y el desierto (2011). V roce 2010 obdržel mezinárodní cenu Manuela Llana. Jeho eseje, překlady a články o literární komparatistice byly publikovány v řadě španělských a latinskoamerických časopisů. V roce 2012 Crusat redigoval a přeložil a kritické eseje francouzského spisovatele Marcela Schwoba (El deseo de lo único.Teoría de la ficción). Vyučuje španělštinu a literaturu v zahraničí.

Šest příběhů obsažených v knize Breve teoría del viaje y el desierto se zamýšlí nad celou paletou lidského prožívání. Berou nás na cestu kolem světa – z vyprahlé krajiny středomořského pobřeží až k dílu vynikajícího srbského spisovatele Milorada Paviće. Všechny postavy očekávají, hledají nebo zkoumají možnost zjevení, která se v jejich ustrnulém bytí tady a teď nikdy neobjevuje. Přesto se paradoxně zdá, že s tím nejsou schopny nic kloudného udělat, snad s výjimkou Leny, která píše z neukotveného světa snů. Avšak osud, či pouhá náhoda (bezvýznamný incident, kdy někdo omdlí nudistické pláži, letecké neštěstí, ke kterému ve skutečnosti nikdy nedošlo) dokáží v nepatrném okamžiku odhalit u jednotlivých postav pravou povahu jejich izolovanosti.

Kontaktní osoby:

Dennis Abbott (+32 22959258); Twitter: @DennisAbbott

Dina Avraam (+32 22959667)


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website