Navigation path

Left navigation

Additional tools

Evropská komise

Tisková zpráva

Brusel 17. července 2013

Ochrana peněz daňových poplatníků před podvody: Komise navrhuje zřízení evropského veřejného žalobce a zpřísnění procesních záruk úřadu OLAF

Evropská komise dnes navrhla vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce, který má v celé Unii zlepšit stíhání podvodů s penězi evropských daňových poplatníků. Jeho výlučným úkolem bude vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících rozpočet EU a případně předvádění pachatelů před soudy členských států. Tento úřad bude nezávislá instituce podléhající demokratickému dohledu.

José Manuel Barroso, předseda Evropské komise, uvedl: „Jak jsem přislíbil ve svém projevu o stavu Unie za rok 2012, Komise dnes předkládá návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Tímto krokem naplňuje svůj závazek prosazovat právní stát. Tento subjekt významně zvýší ochranu peněz daňových poplatníků a zefektivní boj proti podvodům s financemi EU. Komise také plní svůj závazek prohloubit a posílit postupy používané úřadem OLAF v oblasti procesních záruk, jež budou stejné jako v případě evropského veřejného žalobce.“

„Evropská komise plní dnešním návrhem slib uplatňovat politiku nulové tolerance vůči podvodům s finančními prostředky EU. Když jde o peníze daňových poplatníků, počítá se každé euro, obzvlášť za dnešní hospodářské situace,“ prohlásila místopředsedkyně Komise Viviane Redingová, komisařka EU pro spravedlnost. „Pachatelé, kteří využívají právních mezer k získání peněz daňových poplatníků, nesmí mít beztrestnost jen proto, že nemáme správné nástroje k tomu, abychom je předali spravedlnosti. Musíme si totiž uvědomit jednu věc: jestliže my jako EU neochráníme náš společný rozpočet, nikdo jiný to za nás neudělá. Žádám proto členské státy a Evropský parlament o podporu tomuto důležitému projektu, aby Úřad evropského veřejného žalobce mohl začít působit od 1. ledna 2015.“

Úřad evropského veřejného žalobce zajistí, že ochraně rozpočtu EU bude udělena skutečná priorita v celé Evropě. Překlene mezeru mezi trestněprávními systémy členských států, jejichž působnost končí na hranici státu, a subjekty Unie, které nemohou vyšetřovat trestné činy,“ uvedl Algirdas Šemeta, komisař EU pro boj proti podvodům. „Úřad OLAF bude nadále vykonávat důležitou činnost v oblastech boje proti podvodům, které nespadají do působnosti nového úřadu. Plán na zlepšení jeho správy, který dnes předkládáme, zefektivní spolu s novou reformou práci úřadu OLAF na tomto poli a posílí jeho odpovědnost. Výrazně se tak zvýší náš úspěch v boji proti podvodům v EU a možnosti, jak jim bránit.“

Návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce je postaven na jednoduché zásadě: společný rozpočet, do nějž plynou prostředky ze všech členských států EU a jenž je spravován podle společných pravidel, vyžaduje ke své účinné ochraně v rámci Unie i společné nástroje. V současné době je úroveň ochrany a prosazování práva v celé EU, pokud jde o boj proti podvodům v EU, značně nerovnoměrná. Počet osob úspěšně stíhaných kvůli trestným činům proti rozpočtu EU se v jednotlivých členských státech velmi liší a průměr EU činí jen 42,3 % (viz příloha). Mnoho případů není stíháno vůbec, takže podvodníci mohou využívat právních mezer a přisvojovat si peníze daňových poplatníků. Jestliže ke stíhání přece dojde, existují velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy v počtu odsouzených za trestné činy proti rozpočtu EU.

Úřad evropského veřejného žalobce zajistí, aby byl každý případ podezření na podvod proti rozpočtu EU sledován a dokončen. Pachatelé budou vědět, že jim hrozí stíhání a soud, což přinese silný odrazující účinek.

Dánsko se podle smluv EU do Úřadu evropského veřejného žalobce nezapojí. Spojené království a Irsko se také nezúčastní, pokud se k tomu dobrovolně a výslovně nerozhodnou.

Souběžně s vytvořením Úřadu evropského veřejného žalobce Komise navrhuje reformu Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a předkládá sdělení o správě Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

Decentralizovaná a nákladově efektivní struktura

Úřad evropského veřejného žalobce bude mít decentralizovanou strukturu, která bude začleněna do vnitrostátních právních systémů. Pověření evropští žalobci povedou vyšetřování a stíhání ve svém členském státě s pomocí místních zaměstnanců a podle vnitrostátního práva. Evropský veřejný žalobce bude koordinovat jejich činnost za účelem zajištění jednotného postupu v celé EU, který je zásadní zejména v přeshraničních případech. Celý tento systém využívá existujících zdrojů, neměly by proto vzniknout žádné další podstatné náklady.

Soudním přezkumem budou pověřeny soudy členských států, u nichž lze kroky evropských veřejných žalobců napadnout. Návrh zároveň značně posiluje procesní práva podezřelých, které bude úřad vyšetřovat.

Desetičlenné kolegium složené z evropského veřejného žalobce, jeho čtyř zástupců a pěti pověřených žalobců zajistí hladkou spolupráci mezi úrovní EU a vnitrostátní úrovní, zejména vypracováním obecných pravidel pro přidělování případů.

Silná procesní práva

Návrh zaručuje osobám vyšetřovaným Úřadem evropského veřejného žalobce silnější procesněprávní ochranu, než jakou nyní nabízejí vnitrostátní právní řády. Jedná se například o právo na tlumočení a překlad, právo na informace, právo nahlížet do spisu nebo právo na obhájce v případě zadržení.

V zájmu vysoké procesní ochrany definují navíc pravidla o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce další práva, která však nebyla právními předpisy EU zatím harmonizována. Příkladem je právo nevypovídat a právo na presumpci neviny, právo na právní pomoc a právo předkládat důkazy a vyslechnout svědky.

Návrh dále obsahuje jasná harmonizovaná pravidla pro vyšetřovací úkony, které může Úřad evropského veřejného žalobce používat při vyšetřování, a ustanovení o shromažďování a využívání důkazů.

Zlepšení správy úřadu OLAF a posílení procesních záruk

Předmětem návrhu Komise je posílení správy úřadu OLAF a zpřísnění procesních záruk při vyšetřováních vedených tímto úřadem v zájmu zohlednění postupů navrhovaných pro Úřad evropského veřejného žalobce. Plánují se dva hlavní kroky. Za prvé, má být vytvořena funkce nezávislého inspektora procesních záruk za účelem zpřísnění právního přezkumu vyšetřovacích úkonů úřadu OLAF. Za druhé, zavede se zvláštní procesní záruka ve formě povolení vydávaného tímto inspektorem v případě invazivnějších vyšetřovacích úkonů (prohlídky kanceláří, zajištění dokumentů atd.) prováděných úřadem OLAF v institucích EU.

Role úřadu OLAF se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce změní.

OLAF nadále ponese odpovědnost za správní šetření v oblastech mimo působnost evropského veřejného žalobce. Jedná se například o nesrovnalosti poškozující finanční zájmy EU a závažná pochybení či trestné činy spáchané zaměstnanci EU, které nezpůsobily finanční újmu.

Naproti tomu OLAF již nepovede správní šetření podvodů na finančních prostředcích EU či dalších trestných činů poškozujících finanční zájmy EU. Důvodem je, že tyto činy přejdou do výhradní pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce po jeho zřízení. OLAF musí žalobci případné podezření na takového trestné činy neprodleně hlásit. Přestože OLAF přestane tato vyšetřování vést, nadále bude Úřadu evropského veřejného žalobce na jeho žádost pomáhat (stejně jako dnes vnitrostátním žalobcům). Uvedená změna přinese zrychlení vyšetřování a omezí duplikaci správních šetření a trestních vyšetřování stejné věci, čímž se zvýší šance na úspěšné trestní stíhání.

Další kroky

Návrh nařízení musí se souhlasem Evropského parlamentu jednomyslně schválit členské státy v Radě.

Nedosáhne-li Rada jednomyslnosti, může podle smluv alespoň devět členských států navázat posílenou spolupráci (článek 86 Smlouvy o fungování EU).

Souvislosti

Členské státy uvádějí, že předpokládané podvody každoročně působí ztráty příjmů a výdajů na prostředcích EU ve výši přibližně 500 milionů EUR.

Zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce je zakotveno v Lisabonské smlouvě (článek 86 Smlouvy o fungování EU) stejně jako posílení Eurojustu (článek 85 Smlouvy o fungování EU). Předseda Komise Barroso potvrdil závazek Komise pokračovat v tomto projektu ve svém posledním projevu o stavu Unie (SPEECH/12/296) v září 2012.

Podporu zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce vyjádřili ministři spravedlnosti Francie a Německa ve společném prohlášení z 20. března 2013.

V květnu 2011 přijala Komise sdělení o ochraně finančních zájmů Evropské unie prostřednictvím trestního práva a správních šetření, které obsahuje návrhy na zlepšení ochrany finančních zájmů EU (viz IP/11/644).

V červenci 2012 Komise navrhla směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům s rozpočtovými prostředky EU (IP/12/767, MEMO/12/544). Návrh obsahuje společné definice trestných činů poškozujících rozpočet EU, harmonizované minimální sankce (včetně odnětí svobody v závažných případech) a společné promlčecí lhůty.

Další informace

MEMO/13/693

Tiskový materiál:

http://ec.europa.eu/justice/newsroom/criminal/news/130717_en.htm

Evropská komise – politika v oblasti trestního práva:

http://ec.europa.eu/justice/criminal/criminal-law-policy

Internetová stránka Viviane Redingové, místopředsedkyně Evropské komise a komisařky EU pro spravedlnost:

http://ec.europa.eu/reding

Internetová stránka komisaře Algirdase Šemety:

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/semeta/index_en.htm

Kontaktní osoby:

Mina Andreeva (+32 22991382)

Emer Traynor (+32 22921548)

Natasha Bertaud (+32 22967456)

Natasja Bohez Rubiano (+32 22966470)

PŘÍLOHA 1: Případy předané členským státům, soudní rozhodnutí a odsuzující rozsudky za období 2006 až 2011

Případy předané členským státům

Případy ukončené soudním rozhodnutím

Případy ukončené soudním rozhodnutím jako % předaných případů

Odsuzující rozsudky

Odsuzující rozsudky jako % případů ukončených soudním rozhodnutím

Rakousko

8

4

50 %

4

100 %

Belgie

56

28

50 %

18

64,3 %

Bulharsko

37

14

37,8 %

6

42,9 %

Kypr

1

0

0 %

0

NA

Česká republika

23

8

34,8 %

2

25 %

Dánsko

4

3

75 %

1

33,3 %

Estonsko

3

1

33,3 %

1

100 %

Finsko

12

12

100 %

11

91,7 %

Francie

29

12

41,4 %

9

75 %

Německo

168

114

67,9 %

65

57 %

Řecko

86

26

30,2 %

5

19,2 %

Maďarsko

10

1

10 %

0

0 %

Irsko

0

0

NA

0

NA

Itálie

112

37

33 %

14

37,8 %

Lotyšsko

4

0

0 %

0

NA

Litva

9

9

100 %

8

88,9 %

Lucembursko

2

1

50 %

1

100 %

Malta

5

0

0 %

0

NA

Nizozemsko

29

16

55,2 %

5

31,3 %

Polsko

90

17

18,9 %

6

35,3 %

Portugalsko

21

9

42,9 %

6

66,7 %

Rumunsko

225

128

56,9 %

30

23,4 %

Slovensko

16

9

56,3 %

0

0 %

Slovinsko

2

0

0 %

0

NA

Španělsko

54

5

9,3 %

0

0 %

Švédsko

5

4

80 %

4

100 %

Spojené království

19

13

68,4 %

3

23,1 %

Celkem

1030

471

45,7 %

199

42,3 %

Zdroj: Zpráva úřadu OLAF za rok 2011: Dvanáctá zpráva o fungování Evropského úřadu pro boj proti podvodům, 1. leden až 31. prosinec 2011, tabulka 6, str. 22.


Side Bar

My account

Manage your searches and email notifications


Help us improve our website